Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Hlavním cílem EES je nahradit dosavadní manuální razítkování pasů moderní digitální evidencí, která posílí bezpečnost a zpřesní přehled o pohybu osob. Novinka se týká oblíbených destinací, jako jsou Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko. Cestující se s novým procesem setkají buď přímo na evropských letištích po příletu, nebo již při odjezdu, pokud využívají trajekty z Doveru, vlaky Eurostar či tunel pod Lamanšským průlivem.
První registrace do systému zabere každému cestujícímu několik minut navíc, což již nyní vede k obavám z dlouhých front. Právě kvůli riziku kolapsu dopravy během rušných prázdninových období povolila Evropská komise dočasné pozastavení těchto kontrol v nejvytíženějších časech, a to až do září. Některá letiště, například v Miláně nebo Lisabonu, navíc systém tuto středu ještě plně nespustila kvůli technickým nedostatkům.
Při první cestě musí dospělí a děti starší 12 let naskenovat svůj pas a poskytnout biometrické údaje u speciálních samoobslužných kiosků. Kromě otisků a fotografie musí cestující odpovědět na čtyři základní otázky týkající se jejich pobytu a finančního zajištění. Jakmile je registrace hotová, zůstává v systému platná po dobu tří let, přičemž při dalších cestách v tomto období proběhne pouze rychlé ověření údajů.
Specifická situace panuje v britském Doveru a na terminálu London St Pancras, kde se francouzská hranice fakticky nachází již na britské půdě. Přístav Dover musel kvůli novým pravidlům dokonce vybudovat novou odbavovací zónu na pozemcích získaných od moře. U vlaků Eurostar bylo instalováno téměř padesát kiosků, ovšem zatím zde kontroly provádějí pracovníci manuálně, dokud nebude schválen a plně zprovozněn veškerý potřebný software.
Společnost Eurotunnel, která provozuje přepravu vozidel tunelem, instalovala na obou stranách kanálu více než sto terminálů. Řidiči aut budou své údaje zadávat přímo u kiosků, ke kterým přijedou, zatímco cestující v autobusech projdou procesem u hraničních úředníků. Přestože se objevily černé scénáře o dopravním chaosu, šéfové dopravních uzlů věří, že díky postupnému zavádění systému namísto jednorázového spuštění se podaří situaci zvládnout bez větších zdržení.
Do budoucna plánuje Evropská unie systém EES dále rozšířit o další krok nazvaný ETIAS. Půjde o elektronické cestovní povolení podobné americkému systému ESTA, o které budou muset cestující požádat online ještě před cestou. Toto povolení by mělo začít platit koncem roku 2026, přičemž poplatek za žádost je stanoven na 20 eur a jeho platnost bude rovněž tříletá.
Registrace do systému EES je povinná pro všechny cizince, kteří pro vstup do schengenského prostoru nepotřebují vízum. I když mobilní aplikace pro usnadnění procesu již existuje, v současné době se zatím plošně nevyužívá. Cestující by proto měli počítat s časovou rezervou, zejména pokud cestují přes frekventované uzly, jako je Dover, kde je prostor pro odbavování aut i autobusů značně omezený.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.