Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Hlavním cílem EES je nahradit dosavadní manuální razítkování pasů moderní digitální evidencí, která posílí bezpečnost a zpřesní přehled o pohybu osob. Novinka se týká oblíbených destinací, jako jsou Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko. Cestující se s novým procesem setkají buď přímo na evropských letištích po příletu, nebo již při odjezdu, pokud využívají trajekty z Doveru, vlaky Eurostar či tunel pod Lamanšským průlivem.
První registrace do systému zabere každému cestujícímu několik minut navíc, což již nyní vede k obavám z dlouhých front. Právě kvůli riziku kolapsu dopravy během rušných prázdninových období povolila Evropská komise dočasné pozastavení těchto kontrol v nejvytíženějších časech, a to až do září. Některá letiště, například v Miláně nebo Lisabonu, navíc systém tuto středu ještě plně nespustila kvůli technickým nedostatkům.
Při první cestě musí dospělí a děti starší 12 let naskenovat svůj pas a poskytnout biometrické údaje u speciálních samoobslužných kiosků. Kromě otisků a fotografie musí cestující odpovědět na čtyři základní otázky týkající se jejich pobytu a finančního zajištění. Jakmile je registrace hotová, zůstává v systému platná po dobu tří let, přičemž při dalších cestách v tomto období proběhne pouze rychlé ověření údajů.
Specifická situace panuje v britském Doveru a na terminálu London St Pancras, kde se francouzská hranice fakticky nachází již na britské půdě. Přístav Dover musel kvůli novým pravidlům dokonce vybudovat novou odbavovací zónu na pozemcích získaných od moře. U vlaků Eurostar bylo instalováno téměř padesát kiosků, ovšem zatím zde kontroly provádějí pracovníci manuálně, dokud nebude schválen a plně zprovozněn veškerý potřebný software.
Společnost Eurotunnel, která provozuje přepravu vozidel tunelem, instalovala na obou stranách kanálu více než sto terminálů. Řidiči aut budou své údaje zadávat přímo u kiosků, ke kterým přijedou, zatímco cestující v autobusech projdou procesem u hraničních úředníků. Přestože se objevily černé scénáře o dopravním chaosu, šéfové dopravních uzlů věří, že díky postupnému zavádění systému namísto jednorázového spuštění se podaří situaci zvládnout bez větších zdržení.
Do budoucna plánuje Evropská unie systém EES dále rozšířit o další krok nazvaný ETIAS. Půjde o elektronické cestovní povolení podobné americkému systému ESTA, o které budou muset cestující požádat online ještě před cestou. Toto povolení by mělo začít platit koncem roku 2026, přičemž poplatek za žádost je stanoven na 20 eur a jeho platnost bude rovněž tříletá.
Registrace do systému EES je povinná pro všechny cizince, kteří pro vstup do schengenského prostoru nepotřebují vízum. I když mobilní aplikace pro usnadnění procesu již existuje, v současné době se zatím plošně nevyužívá. Cestující by proto měli počítat s časovou rezervou, zejména pokud cestují přes frekventované uzly, jako je Dover, kde je prostor pro odbavování aut i autobusů značně omezený.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.