Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Hlavním cílem EES je nahradit dosavadní manuální razítkování pasů moderní digitální evidencí, která posílí bezpečnost a zpřesní přehled o pohybu osob. Novinka se týká oblíbených destinací, jako jsou Francie, Španělsko, Itálie nebo Řecko. Cestující se s novým procesem setkají buď přímo na evropských letištích po příletu, nebo již při odjezdu, pokud využívají trajekty z Doveru, vlaky Eurostar či tunel pod Lamanšským průlivem.
První registrace do systému zabere každému cestujícímu několik minut navíc, což již nyní vede k obavám z dlouhých front. Právě kvůli riziku kolapsu dopravy během rušných prázdninových období povolila Evropská komise dočasné pozastavení těchto kontrol v nejvytíženějších časech, a to až do září. Některá letiště, například v Miláně nebo Lisabonu, navíc systém tuto středu ještě plně nespustila kvůli technickým nedostatkům.
Při první cestě musí dospělí a děti starší 12 let naskenovat svůj pas a poskytnout biometrické údaje u speciálních samoobslužných kiosků. Kromě otisků a fotografie musí cestující odpovědět na čtyři základní otázky týkající se jejich pobytu a finančního zajištění. Jakmile je registrace hotová, zůstává v systému platná po dobu tří let, přičemž při dalších cestách v tomto období proběhne pouze rychlé ověření údajů.
Specifická situace panuje v britském Doveru a na terminálu London St Pancras, kde se francouzská hranice fakticky nachází již na britské půdě. Přístav Dover musel kvůli novým pravidlům dokonce vybudovat novou odbavovací zónu na pozemcích získaných od moře. U vlaků Eurostar bylo instalováno téměř padesát kiosků, ovšem zatím zde kontroly provádějí pracovníci manuálně, dokud nebude schválen a plně zprovozněn veškerý potřebný software.
Společnost Eurotunnel, která provozuje přepravu vozidel tunelem, instalovala na obou stranách kanálu více než sto terminálů. Řidiči aut budou své údaje zadávat přímo u kiosků, ke kterým přijedou, zatímco cestující v autobusech projdou procesem u hraničních úředníků. Přestože se objevily černé scénáře o dopravním chaosu, šéfové dopravních uzlů věří, že díky postupnému zavádění systému namísto jednorázového spuštění se podaří situaci zvládnout bez větších zdržení.
Do budoucna plánuje Evropská unie systém EES dále rozšířit o další krok nazvaný ETIAS. Půjde o elektronické cestovní povolení podobné americkému systému ESTA, o které budou muset cestující požádat online ještě před cestou. Toto povolení by mělo začít platit koncem roku 2026, přičemž poplatek za žádost je stanoven na 20 eur a jeho platnost bude rovněž tříletá.
Registrace do systému EES je povinná pro všechny cizince, kteří pro vstup do schengenského prostoru nepotřebují vízum. I když mobilní aplikace pro usnadnění procesu již existuje, v současné době se zatím plošně nevyužívá. Cestující by proto měli počítat s časovou rezervou, zejména pokud cestují přes frekventované uzly, jako je Dover, kde je prostor pro odbavování aut i autobusů značně omezený.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.