Ostrá tisková konference Farage: Napadal média i konzervativce, Burnhama označil za lháře

Farage na tato tvrzení reagoval bezprecedentně ostrým způsobem a úřadujícího předsedu vlády označil za lháře. Podle jeho slov se jedná o nebezpečné a rozdělující otevírání starých debat, které nemá oporu v reálných faktech, přičemž připomněl, že dřívější vládní představitelé včetně někdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona jakékoliv oficiální důkazy o ruském ovlivňování referenda v minulosti popřeli.

Vůdce Reform UK rovněž poukázal na vyjádření představitelů britského ministerstva zahraničí, kteří se od premiérových slov částečně distancovali a zdůraznili, že případné snahy o ovlivnění výsledků nebyly úspěšné. V této souvislosti Farage připomněl také dřívější spory a obvinění, kterým čelil jeho blízký spojenec Arron Banks, jenž byl podle jeho slov v souvislosti s údajnou ruskou stopou vážně osočován, avšak nakonec úspěšně obhájil své jméno u britského vrchního soudu.

Debata se rychle stočila také k celkovému ekonomickému dopadu brexitu, který premiér Burnham nedávno označil za krok, jenž zemi přinesl více škody než užitku. Farage toto hodnocení odmítl s tím, že britské hospodářské výsledky a růstové ukazatele sice nejsou ideální, avšak ve srovnání s některými velkými evropskými státy, jako je Francie, Německo nebo Itálie, si britská ekonomika vede výrazně lépe.

Farage sice v rozhovoru připustil, že odchod z evropského bloku přinesl určitou administrativní zátěž a nepříjemnosti pro firmy obchodující se zeměmi Evropské unie, obhajoval to však nutností ochrany státních hranic a národní suverenity. Podle jeho názoru je mírná míra nepohodlí přirozenou daní za to, že si Velká Británie získala zpět plnou kontrolu nad vlastními zákony a regulacemi.

Při obraně brexitu politický vůdce argumentoval tím, že naprostá většina menších podniků v britských regionech vůbec neobchoduje se zahraničím, a proto pro ni členství v unijních strukturách představovalo jen zbytečnou zátěž v podobě předpisů ušitých na míru velkým nadnárodním korporacím. Současně kritizoval předchozí vládu a někdejší ministryni obchodu za to, že nevyužily příležitost zbavit britské podnikatele tisíců nadbytečných regulačních nařízení.

Téma nelegální migrace a vládních opatření rovněž rezonovalo v nedávných vyjádřeních, kdy Farage čelil dotazům ohledně plánů na zadržování tisíců migrantů v tuzemských zařízeních. Odmítl obavy, že by takový krok mohl negativně ovlivnit místní komunity, a ujistil veřejnost, že zadržené osoby nebudou mít volnost pohybu v ulicích ani nebudou ohrožovat místní obyvatele.

Kritika se objevila také na adresu britského tisku a tradičního politického establishmentu, přičemž Farage ostře napadl deník The Sun za jeho příznivou mediální pozornost věnovanou Kemi Badenochové. Podle jeho slov jde o zoufalou snahu zkostnatělého politického systému udržet při životě dvoupartijní model a zajistit pohodlná místa pro vyvolené v nejvyšších patrech politiky bez ohledu na to, v jak hluboké krizi se britská společnost nachází.

V této souvislosti Farage předpověděl hlubokou krizi a politický úpadek Konzervativní strany a prohlásil, že Toryové nemají reálnou šanci uspět v příštích volbách. Podle jeho analýzy konzervativci zcela ztratili pozice v dřívějších baštách na severu a ve střední Anglii a nedokážou se vrátit k úspěchům z minulých let, protože voliči jejich politice již nevěří.

Komentoval také kontroverzní mezinárodní témata včetně plánů na nákup paliv a rostoucí napětí kolem dodávek energetických surovin. Farage sice uvedl, že nepodporuje sporné kroky ohledně nákupu ropných produktů z Ruska, avšak současně obvinil členské státy Evropské unie z obrovské pokryteckosti, protože právě Německo a další unijní země dlouhodobě financovaly ruský válečný aparát masivními nákupy plynů a petrochemických produktů.