Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Péter Magyar, který slíbil návrat ke „svobodnému a evropskému“ Maďarsku, chce okamžitě začít s demontáží kontroverzních opatření předchozí vlády. Mezi jeho hlavní priority patří obnova svobody tisku a reforma státních médií, která se za Orbána proměnila v mocný nástroj vládní propagandy a dezinformací. Supervětšina v parlamentu mu dává do rukou silný mandát k tomu, aby Maďarsko opět nasměrovalo k Bruselu, který jeho předchůdce soustavně odmítal.
Samotná volební kampaň byla podle zahraničních pozorovatelů poznamenána bezprecedentní mírou vládní propagandy a zasahování. Výsledek je proto velkým překvapením pro politology, kteří Maďarsko považovali za „informační autokracii“. Ukázalo se totiž, že ani téměř absolutní kontrola nad mediálním prostorem a veřejným diskursem nedokázala zajistit vítězství vládnoucí straně Fidesz, pokud se proti ní postaví sjednocená opozice.
Orbánův režim přitom nasadil svůj tradičně silný arzenál. Provládní billboardy zaplavily zemi a byly financovány nejen stranou Fidesz, ale i přímo vládou, centrální bankou nebo státním energetickým gigantem MVM. Státní komunikační kanály byly plně využity pro stranické vzkazy a trollí sítě šířily varování před existenční hrozbou, kterou má představovat opozice.
Součástí vládní strategie byly i teatrální kousky, které měly v obyvatelstvu vyvolat strach. Objevily se zprávy o údajně zneškodněné bombě v Srbsku, která měla cílit na volební infrastrukturu, nebo o zabavení ukrajinského majetku kvůli smyšleným hrozbám ze strany „válečné mafie“. Každý tento incident měl podpořit vládní narativ o vnějším ohrožení země.
Fidesz se pokoušel vyburcovat své jádro tím, že volby prezentoval jako boj o holé přežití Maďarska. Tato strategie, která mu vycházela od roku 2010, však tentokrát selhala. Hlavním důvodem byla podle expertů skomírající ekonomika, která od roku 2022 v podstatě stagnuje a potýká se s nejvyšší inflací v celé Evropské unii. Voliči tak dali přednost ekonomické realitě před vykonstruovaným strachem.
Druhým klíčovým faktorem byla konsolidace opozice. Zatímco dříve Fidesz snadno porážel roztříštěné a neefektivní koalice, Péter Magyar dokázal stranu Tisza vyprofilovat jako sjednocenou a důvěryhodnou alternativu. Orbánův pokus vsadit na stejnou kartu jako v minulosti – tedy ochranu země před změnami a hrozbami z Bruselu – už u nerozhodnutých voličů nenašel odezvu.
Zklamáním pro Orbána byla i malá důvěra v jeho hlavní volební tvrzení. Průzkumy ukázaly, že pouze 23 % Maďarů věřilo vládní lži, že vítězství Magyara by znamenalo zatažení země do cizí války. Dokonce i mezi voliči Fideszu téměř polovina této rétorice nevěřila. Negativní kampaň se tak obrátila proti svému tvůrci a nahlodala důvěru v útočníka místo v cíl útoku.
Maďarské volby tak přinášejí širší ponaučení o limitech kontroly informací v autoritářských režimech. Ukázalo se, že propagandistická mašinérie má své hranice, zejména pokud stojí proti upadajícímu hospodářství a charismatickému lídrovi, který dokáže sjednotit nespokojené občany. Orbánův systém postavený na dezinformacích a vyvolávání morální paniky nakonec narazil na realitu všedního dne.
Bílý dům požádal americkou velvyslankyni v Řecku Kimberly Guilfoyleovou o okamžitou rezignaci na její funkci. Toto rozhodnutí přišlo po sérii závažných obvinění z údajného neetického chování a zneužití diplomatického postavení. Odchod z důvodu požadavku na finanční prostředky výměnou za přístup k představitelům administrativy představuje prudký pád pro výraznou osobnost spojenou s hnutím MAGA.
Indonésie se v současnosti potýká s ničivými lesními požáry, které jsou živeny silným klimatickým jevem El Niño a v provinciích již zničily téměř tři sta domů. O domov a veškerý majetek tak přišly stovky obyvatel zejména na ostrově Sumatra, kde celková bilance dosahuje nejhorších čísel za poslední desetiletí.
Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Velká Británie vstoupila do zcela nové éry národní bezpečnosti. Podle jejích slov čelí země nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války, což vyžaduje mnohem větší nasazení bezpečnostních složek než v předchozích desetiletích.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.