Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Péter Magyar, který slíbil návrat ke „svobodnému a evropskému“ Maďarsku, chce okamžitě začít s demontáží kontroverzních opatření předchozí vlády. Mezi jeho hlavní priority patří obnova svobody tisku a reforma státních médií, která se za Orbána proměnila v mocný nástroj vládní propagandy a dezinformací. Supervětšina v parlamentu mu dává do rukou silný mandát k tomu, aby Maďarsko opět nasměrovalo k Bruselu, který jeho předchůdce soustavně odmítal.
Samotná volební kampaň byla podle zahraničních pozorovatelů poznamenána bezprecedentní mírou vládní propagandy a zasahování. Výsledek je proto velkým překvapením pro politology, kteří Maďarsko považovali za „informační autokracii“. Ukázalo se totiž, že ani téměř absolutní kontrola nad mediálním prostorem a veřejným diskursem nedokázala zajistit vítězství vládnoucí straně Fidesz, pokud se proti ní postaví sjednocená opozice.
Orbánův režim přitom nasadil svůj tradičně silný arzenál. Provládní billboardy zaplavily zemi a byly financovány nejen stranou Fidesz, ale i přímo vládou, centrální bankou nebo státním energetickým gigantem MVM. Státní komunikační kanály byly plně využity pro stranické vzkazy a trollí sítě šířily varování před existenční hrozbou, kterou má představovat opozice.
Součástí vládní strategie byly i teatrální kousky, které měly v obyvatelstvu vyvolat strach. Objevily se zprávy o údajně zneškodněné bombě v Srbsku, která měla cílit na volební infrastrukturu, nebo o zabavení ukrajinského majetku kvůli smyšleným hrozbám ze strany „válečné mafie“. Každý tento incident měl podpořit vládní narativ o vnějším ohrožení země.
Fidesz se pokoušel vyburcovat své jádro tím, že volby prezentoval jako boj o holé přežití Maďarska. Tato strategie, která mu vycházela od roku 2010, však tentokrát selhala. Hlavním důvodem byla podle expertů skomírající ekonomika, která od roku 2022 v podstatě stagnuje a potýká se s nejvyšší inflací v celé Evropské unii. Voliči tak dali přednost ekonomické realitě před vykonstruovaným strachem.
Druhým klíčovým faktorem byla konsolidace opozice. Zatímco dříve Fidesz snadno porážel roztříštěné a neefektivní koalice, Péter Magyar dokázal stranu Tisza vyprofilovat jako sjednocenou a důvěryhodnou alternativu. Orbánův pokus vsadit na stejnou kartu jako v minulosti – tedy ochranu země před změnami a hrozbami z Bruselu – už u nerozhodnutých voličů nenašel odezvu.
Zklamáním pro Orbána byla i malá důvěra v jeho hlavní volební tvrzení. Průzkumy ukázaly, že pouze 23 % Maďarů věřilo vládní lži, že vítězství Magyara by znamenalo zatažení země do cizí války. Dokonce i mezi voliči Fideszu téměř polovina této rétorice nevěřila. Negativní kampaň se tak obrátila proti svému tvůrci a nahlodala důvěru v útočníka místo v cíl útoku.
Maďarské volby tak přinášejí širší ponaučení o limitech kontroly informací v autoritářských režimech. Ukázalo se, že propagandistická mašinérie má své hranice, zejména pokud stojí proti upadajícímu hospodářství a charismatickému lídrovi, který dokáže sjednotit nespokojené občany. Orbánův systém postavený na dezinformacích a vyvolávání morální paniky nakonec narazil na realitu všedního dne.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.