V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Hlavním důvodem prezidentova odmítavého postoje jsou kontroverzní příspěvky Filipa Turka na sociálních sítích. Ty obsahovaly narážky na nacismus a fašismus, homofobní a misogynní výroky i zlehčování zločinů páchaných na Romech, uvádí server European Pravda. Motoristé však trvají na tom, že prezident svým rozhodnutím zneužívá pravomoci a porušuje ústavu. Turek navíc pohrozil odchodem ze strany, pokud vládní post nezíská, což by pro stranu znamenalo ztrátu její klíčové tváře.
Krize nabrala na intenzitě 27. ledna, kdy prezident Pavel zveřejnil zprávy, které mu prostřednictvím poradce doručil ministr zahraničí Petr Macinka. V textech Macinka požadoval jmenování Turka a hrozil „důsledky, které prezidenta i další lidi překvapí“. Prezident toto jednání označil za pokus o vydírání a věc předal k prošetření příslušným orgánům.
Tento vnitropolitický spor má podle ukrajinského webu přímý dopad i na mezinárodní scénu, konkrétně na pomoc Ukrajině. Ministr Macinka v jedné ze zpráv uvedl, že právě kvůli postoji prezidenta nedojde k dodání letounů L-159 na Ukrajinu. Tyto stroje přitom mohly účinně pomoci při obraně proti dronům. Server dodává, že vláda Andreje Babiše nakonec obchod zablokovala, což prezident označil za projev sobectví namísto solidarity.
Server také uvádí, že se Česku v reakci na tyto události zvedla vlna občanského odporu. V neděli 1. února demonstrovaly v Praze i dalších městech desetitisíce lidí na podporu prezidenta a ústavních hodnot. Iniciativa Milion chvilek pro demokracii zároveň spustila petici, kterou podepsalo již stovky tisíc občanů.
Premiér Andrej Babiš se podle webu nyní nachází v obtížné situaci. Potřebuje hlasy Motoristů a SPD pro schválení státního rozpočtu i pro ochranu své imunity v kauzách týkajících se dotací EU. Zároveň se však objevují spekulace o možných konzultacích s opozicí o podpoře pro menšinovou vládu, pokud by se vládní koalice stala neudržitelnou. Další vývoj by mohlo přinést plánované jednání mezi prezidentem a premiérem na Pražském hradě.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
