Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Podle nich rozhodnutí obsadit Pásmo Gazy znamená, že vláda opouští rukojmí. To vše se děje navzdory opakovaným varováním ze strany vojenského velení a jasné vůli většiny izraelské veřejnosti, která si přeje jiný postup.
Skupina argumentuje, že volbou vojenské eskalace místo diplomatických jednání vláda nechává rukojmí napospas Hamásu. Označila ho za teroristickou organizaci, která rukojmí týrá a nechává hladovět.
Zástupci rodin rukojmích ale věří, že stále není pozdě na to, aby se situace zvrátila. Ve svém prohlášení jasně uvedli, že jediný způsob, jak dostat rukojmí domů, je uzavřít komplexní dohodu. Zdůraznili, že je potřeba se vyhnout další zbytečné válce, která by nevedla k žádnému pozitivnímu výsledku.
V reakci na schválený plán se ozbrojená skupina Výbor lidového odporu, která působí v Pásmu Gazy, nechala slyšet, že po rozšíření vojenských operací nesloží zbraně. Ve svém prohlášení uvedla, že jakákoli zahraniční síla, která vkročí na území Gazy, bude okamžitě považována za nepřátelskou okupační sílu. Výbor dále varoval, že takovou sílu čeká porážka a ústup.
Skupina uvedla, že jejich zbraně zůstanou pozvednuté proti Izraeli, dokud okupace jejich palestinské země neskončí. Výbor lidového odporu dále vzkázal, že to bude pouze jejich lid, který skrze svou vůli určí „den po válce“.
Výbor lidového odporu je palestinská frakce, která vznikla v průběhu druhé intifády v září roku 2000. Tato skupina má na svědomí několik útoků a významně se podílela i na únosu izraelského vojáka Gilada Šalita v roce 2006. Ten byl držen Hamásem v zajetí v Gaze více než pět let.
Generace teenagerů, která se narodila s chytrým telefonem v ruce, často odmítá přijímat hovory. To může být pro rodiče frustrující, absurdní, nebo dokonce alarmující. Neochota „zvednout telefon“ však není jen generační rys. Naznačuje hlubší proměnu v komunikačních praktikách, sociálních normách a digitální etiketě. Za stereotypem „nedostupného“ teenagera se skrývá mnohem víc, co stojí za to rozluštit.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Po Karlu Gottovi by se mohlo jmenovat místo v blízkosti vily, kterou dlouhá léta pobýval. Městská část Praha 5 informovala, že radní podpořili návrh na změnu názvu veřejného prostranství, které se nachází na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou, na Náměstíčko Karla Gotta.
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.