Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Bývalý americký prezident Barack Obama v pátek večer na uzavřené akci Demokratického národního výboru (DNC) ostře apeloval na spolustraníky, aby přestali lamentovat nad současnou politickou situací a „znovu se zapojili do boje“.
„Není čas na sebelítost a filozofování,“ prohlásil Obama podle výňatků jeho projevu, které získala CNN. „Přestaňte s výmluvami, teď je přesně ten moment, kdy musíte vstát a něco udělat.“
Obamův apel přichází ve chvíli, kdy se Demokratická strana snaží najít cestu vpřed během druhého prezidentského období Donalda Trumpa. Mnozí příznivci strany jsou znechuceni a požadují razantnější postoj vedení. Obama však odmítl hledání zázračných řešení a místo toho zdůraznil potřebu zaměřit se na konkrétní volby – jmenovitě gubernátorské souboje v New Jersey a Virginii. Právě ty podle něj mohou nastartovat nový směr.
„Přestaňte hledat mesiáše. Podpořte kandidáty, kteří už teď vedou kampaně,“ řekl s odkazem na demokratické kandidátky Mikie Sherrillovou (New Jersey) a Abigail Spanbergerovou (Virginie). Obě označil za „silné osobnosti se zdravým rozumem a skutečnými výsledky“.
Večeře, kterou hostil guvernér New Jersey Phil Murphy se svou manželkou, vynesla podle informací CNN 2,5 milionu dolarů. Část výtěžku poputuje přímo na podporu volebních kampaní v New Jersey.
Obama zároveň vybídl k posílení infrastruktury strany, především v oblasti dat, sociálních sítí a kampaní, které „budou stát peníze, čas i odborné kapacity“. Důraz kladl i na schopnost demokratů skutečně „doručit výsledky“ lidem. Kritizoval vnitrostranické spory mezi levicovým křídlem a zastánci tzv. „agendy hojnosti“ a upozornil, že ideologie bez reálných řešení nestačí. „Nezajímá mě vaše ideologie, když kvůli vašim pravidlům nejde v daném státě postavit dům,“ uvedl.
V souvislosti s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu Obama už dříve kritizoval prezidentovu obchodní politiku a varoval před autoritářským směřováním země. V pátek pak znovu zdůraznil, že není překvapen Trumpovým jednáním ani tím, že v Republikánské straně „už neexistují žádné zábrany“.
Podle něj teď potřebuje Amerika odvahu. „Musíte být ochotni za své hodnoty bojovat – i když to bolí, i když je to nepříjemné. Pokud to uděláme, pokud příští rok a půl každý z nás odvede svou část práce, můžeme znovu nabrat sílu a nasměrovat tuto zemi tam, kam patří,“ uzavřel Obama.
V Pásmu Gazy došlo v neděli k dalšímu krveprolití, které si vyžádalo nejméně 12 obětí na životech a několik zraněných. Izraelská armáda uvedla, že k náletům přistoupila v reakci na porušování příměří ze strany hnutí Hamás. Podle úřadu civilní obrany v Gaze, který spadá pod správu Hamásu, zasáhl jeden z útoků stan s vysídlenými lidmi v Džabáliji na severu území, kde zahynulo pět osob.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se během své návštěvy Slovenska vyjádřil k aktuálním odhalením ohledně smrti ruského opozičního lídra Alexeje Navalného. Hlavní diplomat administrativy Donalda Trumpa se v Bratislavě setkal se slovenským premiérem Robertem Ficem, se kterým vystoupil na společné tiskové konferenci. Právě zde čelil dotazům na nová zjištění britských a dalších spojeneckých tajných služeb, podle nichž byl Navalnyj před dvěma lety otráven.
Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Maďarský premiér Viktor Orbán vystoupil v sobotu s ostrým projevem, ve kterém označil Evropskou unii za hlavní hrozbu pro Maďarsko. Podle jeho slov nepředstavuje skutečné nebezpečí Rusko, ale právě Brusel, který přirovnal k represivnímu sovětskému režimu z minulého století. Tento výrok zazněl jen osm týdnů před klíčovými parlamentními volbami, které se v Maďarsku uskuteční 12. dubna 2026.
Bývalý americký prezident Barack Obama vyvolal značný rozruch svými nejnovějšími výroky ohledně existence mimozemského života. V podcastu u YouTubera Briana Tylera Cohena potvrdil, že věří v existenci mimozemšťanů, ačkoliv přiznal, že je sám nikdy neviděl. Během osmi let v Bílém domě měl přístup k nejpřísněji střeženým tajemstvím světa, a proto jeho slova o tom, že mimozemšťané jsou skuteční, vyvolala vlnu otázek.
Pavučina obchodu s lidmi, kterou kolem sebe utkal finančník Jeffrey Epstein, sahala až k jižnímu pobřeží Afriky. Třiačtyřicetiletá Juliette Bryant nyní pro Sky News popsala mrazivé detaily svého zneužívání a psychického vězení, které ji drželo v šachu dlouhá léta. Podle jejích slov nešlo jen o fyzické pouta, ale o neviditelné řetězy psychologické manipulace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově varoval, že ruský vůdce Vladimir Putin je „otrokem války“ a nedokáže si představit život bez moci. Podle Zelenského se Putinův zájem o nic jiného než o pokračování konfliktu vytrácí, což činí situaci nebezpečnější pro celou Evropu. Ukrajina je sice připravena k míru, ale pouze za předpokladu získání neprůstřelných bezpečnostních záruk, které by zabránily budoucí ruské agresi.
Náměstek íránského ministra zahraničí Májid Tacht-Ravánčí v rozhovoru pro BBC uvedl, že Teherán je připraven zvážit kompromisy vedoucí k jaderné dohodě. Podmínkou je však ochota Spojených států jednat o zrušení sankcí. Podle íránského diplomata je nyní míč na americké straně, aby Washington dokázal, že o dohodu skutečně stojí.
V zaplněném sále mnichovského hotelu Bayerischer Hof proběhla podvečerní debata o bezpečnosti v Arktidě, které se zúčastnila dánská premiérka Mette Frederiksenová a grónský předseda vlády Jens-Frederik Nielsen.
Když v prosinci 1972 velitel mise Apollo 17 Gene Cernan opouštěl měsíční povrch, věřil, že se lidstvo brzy vrátí „v míru a s nadějí pro celé lidstvo“. Pravděpodobně by ho tehdy nenapadlo, že jeho slova zůstanou na více než padesát let těmi posledními, která člověk na Měsíci pronesl. Až nyní, s blížícím se startem mise Artemis II (plánovaným nejdříve na březen 2026), se lidé poprvé od éry Apolla opět vydají do blízkosti našeho souputníka, i když tentokrát půjde zatím pouze o oblet.
Americký zbrojní gigant Lockheed Martin představil v únoru svou nejnovější inovaci v oblasti námořního válčení – autonomní podmořské vozidlo s názvem Lamprey. Tento dron je navržen tak, aby se dokázal přichytit přímo na trup lodi, což mu umožňuje cestovat jako „černý pasažér“ a následně se bleskově odpojit bez nutnosti zpomalování mateřského plavidla. Koncept připevňování předmětů na trup lodí není nový a sahá až k první ponorce Turtle z doby americké revoluce nebo k magnetickým minám, ovšem Lamprey posouvá tuto myšlenku na zcela novou úroveň.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.