Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Vzhledem k Putinovu odhodlání vnutit Ukrajině svou vůli je klíčové, aby si Trump na nadcházející jednání na Aljašce připravil jasný plán. Experti pro server National Interest představili návrhy, jak by si Trump mohl posílit svou pozici a chránit ukrajinskou suverenitu.
Prvním krokem by mohlo být pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Anchorage. Takový krok, o kterém se údajně uvažuje, by navázal na předchozí bilaterální jednání a uklidnil by obavy Kyjeva z toho, že by mohl být na summitu opomenut. Mohla by tak vzniknout jednání mezi třemi stranami: Putinem, Zelenským a Trumpem.
V Trumpově plánu by mělo být zohledněno, že vojenské pevnosti jako Pokrovsk a Kramatorsk v Doněcké oblasti jsou pro Ukrajinu klíčové. Tyto pevnosti slouží jako ochrana centrálních ukrajinských oblastí. Kyjev by se jich dobrovolně nevzdal, ledaže by mu Západ nabídl železné bezpečnostní záruky, srovnatelné s těmi, které nabízí NATO.
Spojené státy by měly dát najevo, že ačkoli by mohly akceptovat faktickou kontrolu Ruska nad některými částmi Ukrajiny, nikdy neposkytnou právní uznání těchto oblastí. Formalizování ruské kontroly nad ukrajinským územím by mohlo povzbudit Putina k dalším územním ziskům v jiných bývalých sovětských republikách, z nichž některé jsou dnes členy NATO.
Jakékoli příměří by mělo zaručit bezpečný průchod pro ukrajinské civilisty. Zprávy z okupovaných území jsou děsivé – hromadné popravy, mučení a únosy dětí. Ukrajincům žijícím pod okupací musí být dána možnost odejít na území kontrolované Ukrajinou.
Spojené státy by měly odmítnout jakékoli omezení, které by Putin chtěl uvalit na ukrajinskou armádu, a naopak aktivně podporovat její obnovu. Ukrajinská armáda je pro Kyjev jedinou bezpečnostní zárukou. Omezení její velikosti by pro Ukrajinu bylo jako sebevražda.
Jako součást příměří by Spojené státy měly tlačit na Rusko, aby omezilo velikost a rozsah svých sil na nově okupovaných územích a v jejich okolí. To by sloužilo jako systém včasného varování před případnými pokusy Ruska o obnovení bojů. USA by také měly trvat na tom, aby se severokorejské jednotky, které údajně bojují po boku ruských sil, vrátily domů.
USA by měly podporovat evropské snahy o nasazení zajišťovacích sil na Ukrajině, složených například z britských nebo francouzských vojáků. Tyto síly, rozmístěné v klíčových oblastech, by mohly odradit Rusko od porušení příměří.
Trump by měl Putinovi na Aljašce jasně sdělit, že cena za porušení dohody by byla ekonomická válka v dosud nevídaném měřítku. Navíc, pokud USA slíbí uvolnění sankcí, mělo by se jednat o postupný a podmíněný proces.
Vzhledem k pokračujícím ruským útokům, které zpochybňují Putinovy skutečné úmysly, je důležité, aby se Trump na summit řádně připravil. Přijetí vlastního plánu by posílilo jeho vyjednávací pozici a mohlo by zajistit úspěšný průběh celého jednání.
Čína v úterý oznámila, že přerušuje veškeré styky s českým prezidentem Petrem Pavlem. Pekingu vadí jeho nedávné setkání s tibetským duchovním vůdcem dalajlámou, informoval web Politico. Podle Pražského hradu nejde o krok, který by měnil dosavadní nastavení vztahů obou stran.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.