Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Vzhledem k Putinovu odhodlání vnutit Ukrajině svou vůli je klíčové, aby si Trump na nadcházející jednání na Aljašce připravil jasný plán. Experti pro server National Interest představili návrhy, jak by si Trump mohl posílit svou pozici a chránit ukrajinskou suverenitu.
Prvním krokem by mohlo být pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Anchorage. Takový krok, o kterém se údajně uvažuje, by navázal na předchozí bilaterální jednání a uklidnil by obavy Kyjeva z toho, že by mohl být na summitu opomenut. Mohla by tak vzniknout jednání mezi třemi stranami: Putinem, Zelenským a Trumpem.
V Trumpově plánu by mělo být zohledněno, že vojenské pevnosti jako Pokrovsk a Kramatorsk v Doněcké oblasti jsou pro Ukrajinu klíčové. Tyto pevnosti slouží jako ochrana centrálních ukrajinských oblastí. Kyjev by se jich dobrovolně nevzdal, ledaže by mu Západ nabídl železné bezpečnostní záruky, srovnatelné s těmi, které nabízí NATO.
Spojené státy by měly dát najevo, že ačkoli by mohly akceptovat faktickou kontrolu Ruska nad některými částmi Ukrajiny, nikdy neposkytnou právní uznání těchto oblastí. Formalizování ruské kontroly nad ukrajinským územím by mohlo povzbudit Putina k dalším územním ziskům v jiných bývalých sovětských republikách, z nichž některé jsou dnes členy NATO.
Jakékoli příměří by mělo zaručit bezpečný průchod pro ukrajinské civilisty. Zprávy z okupovaných území jsou děsivé – hromadné popravy, mučení a únosy dětí. Ukrajincům žijícím pod okupací musí být dána možnost odejít na území kontrolované Ukrajinou.
Spojené státy by měly odmítnout jakékoli omezení, které by Putin chtěl uvalit na ukrajinskou armádu, a naopak aktivně podporovat její obnovu. Ukrajinská armáda je pro Kyjev jedinou bezpečnostní zárukou. Omezení její velikosti by pro Ukrajinu bylo jako sebevražda.
Jako součást příměří by Spojené státy měly tlačit na Rusko, aby omezilo velikost a rozsah svých sil na nově okupovaných územích a v jejich okolí. To by sloužilo jako systém včasného varování před případnými pokusy Ruska o obnovení bojů. USA by také měly trvat na tom, aby se severokorejské jednotky, které údajně bojují po boku ruských sil, vrátily domů.
USA by měly podporovat evropské snahy o nasazení zajišťovacích sil na Ukrajině, složených například z britských nebo francouzských vojáků. Tyto síly, rozmístěné v klíčových oblastech, by mohly odradit Rusko od porušení příměří.
Trump by měl Putinovi na Aljašce jasně sdělit, že cena za porušení dohody by byla ekonomická válka v dosud nevídaném měřítku. Navíc, pokud USA slíbí uvolnění sankcí, mělo by se jednat o postupný a podmíněný proces.
Vzhledem k pokračujícím ruským útokům, které zpochybňují Putinovy skutečné úmysly, je důležité, aby se Trump na summit řádně připravil. Přijetí vlastního plánu by posílilo jeho vyjednávací pozici a mohlo by zajistit úspěšný průběh celého jednání.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.