Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Vzhledem k Putinovu odhodlání vnutit Ukrajině svou vůli je klíčové, aby si Trump na nadcházející jednání na Aljašce připravil jasný plán. Experti pro server National Interest představili návrhy, jak by si Trump mohl posílit svou pozici a chránit ukrajinskou suverenitu.
Prvním krokem by mohlo být pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Anchorage. Takový krok, o kterém se údajně uvažuje, by navázal na předchozí bilaterální jednání a uklidnil by obavy Kyjeva z toho, že by mohl být na summitu opomenut. Mohla by tak vzniknout jednání mezi třemi stranami: Putinem, Zelenským a Trumpem.
V Trumpově plánu by mělo být zohledněno, že vojenské pevnosti jako Pokrovsk a Kramatorsk v Doněcké oblasti jsou pro Ukrajinu klíčové. Tyto pevnosti slouží jako ochrana centrálních ukrajinských oblastí. Kyjev by se jich dobrovolně nevzdal, ledaže by mu Západ nabídl železné bezpečnostní záruky, srovnatelné s těmi, které nabízí NATO.
Spojené státy by měly dát najevo, že ačkoli by mohly akceptovat faktickou kontrolu Ruska nad některými částmi Ukrajiny, nikdy neposkytnou právní uznání těchto oblastí. Formalizování ruské kontroly nad ukrajinským územím by mohlo povzbudit Putina k dalším územním ziskům v jiných bývalých sovětských republikách, z nichž některé jsou dnes členy NATO.
Jakékoli příměří by mělo zaručit bezpečný průchod pro ukrajinské civilisty. Zprávy z okupovaných území jsou děsivé – hromadné popravy, mučení a únosy dětí. Ukrajincům žijícím pod okupací musí být dána možnost odejít na území kontrolované Ukrajinou.
Spojené státy by měly odmítnout jakékoli omezení, které by Putin chtěl uvalit na ukrajinskou armádu, a naopak aktivně podporovat její obnovu. Ukrajinská armáda je pro Kyjev jedinou bezpečnostní zárukou. Omezení její velikosti by pro Ukrajinu bylo jako sebevražda.
Jako součást příměří by Spojené státy měly tlačit na Rusko, aby omezilo velikost a rozsah svých sil na nově okupovaných územích a v jejich okolí. To by sloužilo jako systém včasného varování před případnými pokusy Ruska o obnovení bojů. USA by také měly trvat na tom, aby se severokorejské jednotky, které údajně bojují po boku ruských sil, vrátily domů.
USA by měly podporovat evropské snahy o nasazení zajišťovacích sil na Ukrajině, složených například z britských nebo francouzských vojáků. Tyto síly, rozmístěné v klíčových oblastech, by mohly odradit Rusko od porušení příměří.
Trump by měl Putinovi na Aljašce jasně sdělit, že cena za porušení dohody by byla ekonomická válka v dosud nevídaném měřítku. Navíc, pokud USA slíbí uvolnění sankcí, mělo by se jednat o postupný a podmíněný proces.
Vzhledem k pokračujícím ruským útokům, které zpochybňují Putinovy skutečné úmysly, je důležité, aby se Trump na summit řádně připravil. Přijetí vlastního plánu by posílilo jeho vyjednávací pozici a mohlo by zajistit úspěšný průběh celého jednání.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.