Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Vzhledem k Putinovu odhodlání vnutit Ukrajině svou vůli je klíčové, aby si Trump na nadcházející jednání na Aljašce připravil jasný plán. Experti pro server National Interest představili návrhy, jak by si Trump mohl posílit svou pozici a chránit ukrajinskou suverenitu.
Prvním krokem by mohlo být pozvání ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Anchorage. Takový krok, o kterém se údajně uvažuje, by navázal na předchozí bilaterální jednání a uklidnil by obavy Kyjeva z toho, že by mohl být na summitu opomenut. Mohla by tak vzniknout jednání mezi třemi stranami: Putinem, Zelenským a Trumpem.
V Trumpově plánu by mělo být zohledněno, že vojenské pevnosti jako Pokrovsk a Kramatorsk v Doněcké oblasti jsou pro Ukrajinu klíčové. Tyto pevnosti slouží jako ochrana centrálních ukrajinských oblastí. Kyjev by se jich dobrovolně nevzdal, ledaže by mu Západ nabídl železné bezpečnostní záruky, srovnatelné s těmi, které nabízí NATO.
Spojené státy by měly dát najevo, že ačkoli by mohly akceptovat faktickou kontrolu Ruska nad některými částmi Ukrajiny, nikdy neposkytnou právní uznání těchto oblastí. Formalizování ruské kontroly nad ukrajinským územím by mohlo povzbudit Putina k dalším územním ziskům v jiných bývalých sovětských republikách, z nichž některé jsou dnes členy NATO.
Jakékoli příměří by mělo zaručit bezpečný průchod pro ukrajinské civilisty. Zprávy z okupovaných území jsou děsivé – hromadné popravy, mučení a únosy dětí. Ukrajincům žijícím pod okupací musí být dána možnost odejít na území kontrolované Ukrajinou.
Spojené státy by měly odmítnout jakékoli omezení, které by Putin chtěl uvalit na ukrajinskou armádu, a naopak aktivně podporovat její obnovu. Ukrajinská armáda je pro Kyjev jedinou bezpečnostní zárukou. Omezení její velikosti by pro Ukrajinu bylo jako sebevražda.
Jako součást příměří by Spojené státy měly tlačit na Rusko, aby omezilo velikost a rozsah svých sil na nově okupovaných územích a v jejich okolí. To by sloužilo jako systém včasného varování před případnými pokusy Ruska o obnovení bojů. USA by také měly trvat na tom, aby se severokorejské jednotky, které údajně bojují po boku ruských sil, vrátily domů.
USA by měly podporovat evropské snahy o nasazení zajišťovacích sil na Ukrajině, složených například z britských nebo francouzských vojáků. Tyto síly, rozmístěné v klíčových oblastech, by mohly odradit Rusko od porušení příměří.
Trump by měl Putinovi na Aljašce jasně sdělit, že cena za porušení dohody by byla ekonomická válka v dosud nevídaném měřítku. Navíc, pokud USA slíbí uvolnění sankcí, mělo by se jednat o postupný a podmíněný proces.
Vzhledem k pokračujícím ruským útokům, které zpochybňují Putinovy skutečné úmysly, je důležité, aby se Trump na summit řádně připravil. Přijetí vlastního plánu by posílilo jeho vyjednávací pozici a mohlo by zajistit úspěšný průběh celého jednání.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.