Česká policie varuje před novou vlnou smrtících syntetických drog, které se začínají objevovat na území České republiky. V souvislosti s novými látkami nitazen a spirochlorphine už eviduje dva smrtelné případy a jeden vážný, kdy se podařilo člověka na poslední chvíli zachránit. Dva z těchto incidentů se odehrály v Praze.
Národní protidrogová centrála (NPC) varuje veřejnost před nebezpečím syntetických opioidů, které se objevily i na území České republiky. Policie aktuálně vyšetřuje tři případy intoxikace bílou krystalickou látkou, která je s vysokou pravděpodobností jedním z nových syntetických opioidů. Dva lidé po požití látky zemřeli, třetí přežil díky včasnému zásahu zdravotnické záchranné služby.
Podle expertů se jedná o extrémně silné látky, které mohou způsobit smrtelnou otravu už při mikroskopickém množství. Zatím není známo, o jakou konkrétní substanci šlo – přesné výsledky přinesou až toxikologické rozbory.
Mezi nejčastěji zneužívané syntetické opioidy patří deriváty fentanylu, nitazeny nebo spirochlorphine. Tyto látky patří do skupiny nových psychoaktivních substancí, která se neustále rozrůstá. Ročně se objevují desítky nových typů, které je třeba postupně zařazovat na seznam zakázaných drog. Výroba či distribuce těchto látek má často původ v Číně nebo Indii, do Česka se dostávají především přes darknet a sociální sítě, často skryté v malých zásilkách doručovaných poštou.
Syntetické opioidy se v České republice zatím objevují v malém množství, i tak ale představují vážnou hrozbu. Uživatelé je často získávají z padělaných léků proti bolesti nebo z léčivých náplastí, které obsahují fentanyl a které jsou původně určeny pro pacienty s chronickou bolestí. Podobný vývoj byl zaznamenán i v dalších evropských zemích, jako jsou Polsko, Estonsko, Irsko nebo Francie.
Obzvlášť nebezpečné jsou takzvané nitazeny, které se na černém trhu prodávají jako „syntetický heroin“. I když byly původně vyvinuty jako léky proti bolesti, kvůli své mimořádné síle a vysokému riziku závislosti nikdy nedošlo k jejich schválení pro lékařské využití.
Zvýšený výskyt těchto látek může být podle odborníků spojen s globální regulací fentanylu i s poklesem dostupnosti přírodního opia po zákazu jeho pěstování v Afghánistánu. NPC důrazně varuje veřejnost, aby se za žádných okolností nepokoušela tyto látky vyzkoušet – i nepatrná dávka může mít fatální následky.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.