Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Kromě Newsoma se konference zúčastnily desítky amerických zákonodárců a guvernérů, včetně demokratických tváří, o nichž se uvažuje jako o možných kandidátech pro prezidentské volby v roce 2028. Zatímco ministr zahraničí Marco Rubio sice vyslal signály o pokračujícím partnerství, jeho slova byla protkána kritikou kulturního úpadku Evropy. Demokraté se naproti tomu snažili o čisté ujištění bez podobných výtek. Senátorka Jeanne Shaheenová zdůraznila, že jejich přítomnost v Mnichově má za cíl potvrdit, jak důležití jsou evropští spojenci pro Spojené státy.
Nervozitu v transatlantických vztazích v poslední době prohloubila Trumpova politika vysokých cel i jeho snaha o radikální přeměnu mezinárodního řádu. Symbolem tohoto posunu se staly opakované plány na anexi Grónska, které prezident potvrdil i před svým odletem na víkend na Floridu. Republikánský senátor Thom Tillis sice nabádal spojence, aby se nenechali strhnout rétorikou americké vnitřní politiky, avšak demokraté v Mnichově otevřeně hovořili o hlubokých problémech, kterým USA čelí.
Senátor Mark Warner varoval před Trumpovými snahami o znárodnění voleb a zavádění přísných požadavků na identifikaci voličů prostřednictvím exekutivních příkazů. Podle Warnera je v sázce svoboda a spravedlnost nadcházejících listopadových voleb do Kongresu v roce 2026. Prezident Trump tyto kroky, včetně legislativního aktu SAVE, hájí jako nezbytné opatření proti podvodům, které má podporu většiny Američanů.
Velkou pozornost v Mnichově vzbudila kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, která propojila téma rostoucí majetkové nerovnosti se vzestupem autoritářských režimů. Podle ní je naléhavé, aby demokratické ekonomiky začaly přinášet hmatatelné výsledky pracující třídě, jinak hrozí izolovaný svět ovládaný autoritáři. Její pohled na nutnost nabízet přesvědčivou alternativu k autoritářství částečně souzní s vizí, kterou během svého mandátu prosazoval Joe Biden.
Na konferenci promluvili také senátoři Mark Kelly a Elissa Slotkinová, kteří se nedávno ocitli v centru pozornosti ministerstva spravedlnosti kvůli videu, v němž nabádali vojáky k nerespektování „nezákonných“ rozkazů. Slotkinová připustila, že Amerika prochází hlubokou krizí, ale vyjádřila přesvědčení, že ji země překoná. Podle senátora Rubena Gallega bylo nezbytné evropským partnerům připomenout, že Amerika není jen Trump a že demokratické síly jsou stále přítomny.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.
Rozsáhlé lesní požáry v jižní a západní Evropě ani po týdnech intenzivního boje neustupují a situace v zasažených regionech zůstává mimořádně dramatická. Francouzští i španělští záchranáři čelí jedné z nejhorších požárních vln v moderní historii, kterou navíc v nejbližších dnech dále zkomplikuje příchod již čtvrté vlny veder během letošního léta. Podle meteorologů se teploty v západní Evropě opět vyšplhají až k hranici čtyřiceti stupňů Celsia.
Pojem takzvaného „sanewashingu“ se v novinářských a akademických kruzích začal používat pro označení tendence médií věnovat pozornost převážně srozumitelným a standardním částem výroků Donalda Trumpa, zatímco jeho nesouvislé nebo neobvyklé odbočky novináři ve svých výstupech opomíjejí. Kritici tohoto přístupu namítají, že takový způsob zpravodajství vytváří u veřejnosti zkreslenou představu o schopnostech i skutečných záměrech politika.
Zatímco mezinárodní pozornost se soustředí na události na Blízkém východě, Ruská federace obnovila blokádu ukrajinských přístavů v Černém moři. Tento krok bezprostředně ohrožuje letní sklizeň obilí na Ukrajině i globální potravinovou bezpečnost. Ukrajina přitom patří k klíčovým světovým exportérům, přičemž zajišťuje polovinu světového dodavatelského řetězce slunečnicového oleje a semen, osmnáct procent vývozu ječmene, šestnáct procent kukuřice a dvanáct procent pšenice.