Mnichovská bezpečnostní konference se stala dějištěm snahy předních amerických demokratů uklidnit evropské spojence, kteří s obavami sledují kroky administrativy Donalda Trumpa. Hlavním poselstvím, které do Evropy přivezl například kalifornský guvernér Gavin Newsom, je dočasnost současného politického kurzu. Newsom na pátečním setkání účastníkům připomněl, že Donald Trump je pouze dočasným jevem a za tři roky z úřadu odejde.
Kromě Newsoma se konference zúčastnily desítky amerických zákonodárců a guvernérů, včetně demokratických tváří, o nichž se uvažuje jako o možných kandidátech pro prezidentské volby v roce 2028. Zatímco ministr zahraničí Marco Rubio sice vyslal signály o pokračujícím partnerství, jeho slova byla protkána kritikou kulturního úpadku Evropy. Demokraté se naproti tomu snažili o čisté ujištění bez podobných výtek. Senátorka Jeanne Shaheenová zdůraznila, že jejich přítomnost v Mnichově má za cíl potvrdit, jak důležití jsou evropští spojenci pro Spojené státy.
Nervozitu v transatlantických vztazích v poslední době prohloubila Trumpova politika vysokých cel i jeho snaha o radikální přeměnu mezinárodního řádu. Symbolem tohoto posunu se staly opakované plány na anexi Grónska, které prezident potvrdil i před svým odletem na víkend na Floridu. Republikánský senátor Thom Tillis sice nabádal spojence, aby se nenechali strhnout rétorikou americké vnitřní politiky, avšak demokraté v Mnichově otevřeně hovořili o hlubokých problémech, kterým USA čelí.
Senátor Mark Warner varoval před Trumpovými snahami o znárodnění voleb a zavádění přísných požadavků na identifikaci voličů prostřednictvím exekutivních příkazů. Podle Warnera je v sázce svoboda a spravedlnost nadcházejících listopadových voleb do Kongresu v roce 2026. Prezident Trump tyto kroky, včetně legislativního aktu SAVE, hájí jako nezbytné opatření proti podvodům, které má podporu většiny Američanů.
Velkou pozornost v Mnichově vzbudila kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, která propojila téma rostoucí majetkové nerovnosti se vzestupem autoritářských režimů. Podle ní je naléhavé, aby demokratické ekonomiky začaly přinášet hmatatelné výsledky pracující třídě, jinak hrozí izolovaný svět ovládaný autoritáři. Její pohled na nutnost nabízet přesvědčivou alternativu k autoritářství částečně souzní s vizí, kterou během svého mandátu prosazoval Joe Biden.
Na konferenci promluvili také senátoři Mark Kelly a Elissa Slotkinová, kteří se nedávno ocitli v centru pozornosti ministerstva spravedlnosti kvůli videu, v němž nabádali vojáky k nerespektování „nezákonných“ rozkazů. Slotkinová připustila, že Amerika prochází hlubokou krizí, ale vyjádřila přesvědčení, že ji země překoná. Podle senátora Rubena Gallega bylo nezbytné evropským partnerům připomenout, že Amerika není jen Trump a že demokratické síly jsou stále přítomny.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.