Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
Do Islámábádu míří silná americká delegace pod vedením viceprezidenta JD Vance, která má za úkol připravit půdu pro stabilitu v regionu. Trump v této souvislosti potvrdil, že osobně požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval zdrženlivěji. Podle šéfa Bílého domu Izrael své operace skutečně omezuje, aby neohrozil úspěch vyjednávání s Íránem, ačkoliv realita na bojišti zůstává nadále velmi napjatá.
Benjamin Netanjahu sice nařídil svému kabinetu zahájit přímá jednání s Libanonem o odzbrojení Hizballáhu, ale zároveň odmítá uznat, že by v zemi platilo příměří. Izraelský postoj je neústupný – rozhovory se podle Tel Avivu musí konat „pod palbou“. To potvrzují i čerstvé vlny náletů na jižní předměstí Bejrútu, které Izrael označuje za likvidaci odpalovacích zařízení Hizballáhu, zatímco šíitské hnutí odpovídá raketovými salvami na severoizraelské osady.
Libanonská strana v čele s prezidentem Josephem Aounem však trvá na zcela opačném postupu a požaduje klid zbraní jako základní podmínku pro zahájení jakýchkoliv rozhovorů. Libanon považuje příměří za jediné možné řešení a důrazně žádá, aby Spojené státy figurovaly jako hlavní zprostředkovatel a garant budoucích dohod. Tato jednání by se měla uskutečnit příští týden na půdě amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ostře kritizoval pokračující izraelské útoky v Libanonu a označil je za jasné porušení stávajících dohod. Podle něj takové jednání zbavuje nadcházející summit smyslu. Pezeškiján také zdůraznil, že Teherán své spojence v Libanonu neopustí, a předseda íránského parlamentu Ghalibaf k tomu dodal, že Libanon je neoddělitelnou součástí příměří a o tomto faktu nelze zpětně diskutovat.
K situaci se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, který odsoudil pokračující údery na libanonské území. Starmer se distancoval od vyjádření amerického viceprezidenta Vance, který situaci dříve popsal jako „oprávněné nedorozumění“ ohledně podmínek dohody. Britský premiér zdůraznil, že nejde o technickou interpretaci smlouvy, ale o zásadní morální principy, které by měly být v mezinárodním právu dodržovány.
Zatímco diplomaté ladí detaily schůzky v Pákistánu, z Teheránu přišlo varovné prohlášení přisuzované nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chameneímu. Ten oznámil, že Írán posouvá kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem do „nové fáze“, což vyvolává obavy o bezpečnost námořního obchodu. Ačkoliv neupřesnil konkrétní kroky, vyslal jasný signál o íránském vlivu na klíčové energetické trasy.
Chameneí ve svém projevu v televizi rovněž zopakoval odhodlání pomstít smrt svého otce, který byl zavražděn v první den války, i všech ostatních obětí konfliktu. Írán hodlá za každou způsobenou škodu a za každého padlého požadovat odškodné a „cenu krve“. Tato tvrdá rétorika jen potvrzuje propastný rozdíl mezi veřejnými požadavky Teheránu a Trumpovým optimismem ohledně smířlivého tónu v zákulisí.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.
Šéf íránské fotbalové asociace oznámil, že Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) schválila přesun tréninkové základny národního týmu pro nadcházející mistrovství světa ze Spojených států do Mexika. Mehdi Tádž uvedl, že novým útočištěm reprezentace se stane mexické příhraniční město Tijuana. Samotná federace FIFA však tuto změnu zatím oficiálně nepotvrdila.
Mezi Washingtonem a Havanou v posledních dnech výrazně stouplo napětí. Americký prezident Donald Trump novinářům naznačil, že by mohl být prvním šéfem Bílého domu po několika desítkách let, který vůči komunistickému režimu na Kubě podnikne přímé kroky. Uvedl přitom, že zatímco předchozí prezidenti se touto otázkou zabývali padesát nebo šedesát let, on bude zřejmě tím, kdo situaci definitivně vyřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
