Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
Do Islámábádu míří silná americká delegace pod vedením viceprezidenta JD Vance, která má za úkol připravit půdu pro stabilitu v regionu. Trump v této souvislosti potvrdil, že osobně požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval zdrženlivěji. Podle šéfa Bílého domu Izrael své operace skutečně omezuje, aby neohrozil úspěch vyjednávání s Íránem, ačkoliv realita na bojišti zůstává nadále velmi napjatá.
Benjamin Netanjahu sice nařídil svému kabinetu zahájit přímá jednání s Libanonem o odzbrojení Hizballáhu, ale zároveň odmítá uznat, že by v zemi platilo příměří. Izraelský postoj je neústupný – rozhovory se podle Tel Avivu musí konat „pod palbou“. To potvrzují i čerstvé vlny náletů na jižní předměstí Bejrútu, které Izrael označuje za likvidaci odpalovacích zařízení Hizballáhu, zatímco šíitské hnutí odpovídá raketovými salvami na severoizraelské osady.
Libanonská strana v čele s prezidentem Josephem Aounem však trvá na zcela opačném postupu a požaduje klid zbraní jako základní podmínku pro zahájení jakýchkoliv rozhovorů. Libanon považuje příměří za jediné možné řešení a důrazně žádá, aby Spojené státy figurovaly jako hlavní zprostředkovatel a garant budoucích dohod. Tato jednání by se měla uskutečnit příští týden na půdě amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ostře kritizoval pokračující izraelské útoky v Libanonu a označil je za jasné porušení stávajících dohod. Podle něj takové jednání zbavuje nadcházející summit smyslu. Pezeškiján také zdůraznil, že Teherán své spojence v Libanonu neopustí, a předseda íránského parlamentu Ghalibaf k tomu dodal, že Libanon je neoddělitelnou součástí příměří a o tomto faktu nelze zpětně diskutovat.
K situaci se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, který odsoudil pokračující údery na libanonské území. Starmer se distancoval od vyjádření amerického viceprezidenta Vance, který situaci dříve popsal jako „oprávněné nedorozumění“ ohledně podmínek dohody. Britský premiér zdůraznil, že nejde o technickou interpretaci smlouvy, ale o zásadní morální principy, které by měly být v mezinárodním právu dodržovány.
Zatímco diplomaté ladí detaily schůzky v Pákistánu, z Teheránu přišlo varovné prohlášení přisuzované nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chameneímu. Ten oznámil, že Írán posouvá kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem do „nové fáze“, což vyvolává obavy o bezpečnost námořního obchodu. Ačkoliv neupřesnil konkrétní kroky, vyslal jasný signál o íránském vlivu na klíčové energetické trasy.
Chameneí ve svém projevu v televizi rovněž zopakoval odhodlání pomstít smrt svého otce, který byl zavražděn v první den války, i všech ostatních obětí konfliktu. Írán hodlá za každou způsobenou škodu a za každého padlého požadovat odškodné a „cenu krve“. Tato tvrdá rétorika jen potvrzuje propastný rozdíl mezi veřejnými požadavky Teheránu a Trumpovým optimismem ohledně smířlivého tónu v zákulisí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.