Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
Do Islámábádu míří silná americká delegace pod vedením viceprezidenta JD Vance, která má za úkol připravit půdu pro stabilitu v regionu. Trump v této souvislosti potvrdil, že osobně požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval zdrženlivěji. Podle šéfa Bílého domu Izrael své operace skutečně omezuje, aby neohrozil úspěch vyjednávání s Íránem, ačkoliv realita na bojišti zůstává nadále velmi napjatá.
Benjamin Netanjahu sice nařídil svému kabinetu zahájit přímá jednání s Libanonem o odzbrojení Hizballáhu, ale zároveň odmítá uznat, že by v zemi platilo příměří. Izraelský postoj je neústupný – rozhovory se podle Tel Avivu musí konat „pod palbou“. To potvrzují i čerstvé vlny náletů na jižní předměstí Bejrútu, které Izrael označuje za likvidaci odpalovacích zařízení Hizballáhu, zatímco šíitské hnutí odpovídá raketovými salvami na severoizraelské osady.
Libanonská strana v čele s prezidentem Josephem Aounem však trvá na zcela opačném postupu a požaduje klid zbraní jako základní podmínku pro zahájení jakýchkoliv rozhovorů. Libanon považuje příměří za jediné možné řešení a důrazně žádá, aby Spojené státy figurovaly jako hlavní zprostředkovatel a garant budoucích dohod. Tato jednání by se měla uskutečnit příští týden na půdě amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ostře kritizoval pokračující izraelské útoky v Libanonu a označil je za jasné porušení stávajících dohod. Podle něj takové jednání zbavuje nadcházející summit smyslu. Pezeškiján také zdůraznil, že Teherán své spojence v Libanonu neopustí, a předseda íránského parlamentu Ghalibaf k tomu dodal, že Libanon je neoddělitelnou součástí příměří a o tomto faktu nelze zpětně diskutovat.
K situaci se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, který odsoudil pokračující údery na libanonské území. Starmer se distancoval od vyjádření amerického viceprezidenta Vance, který situaci dříve popsal jako „oprávněné nedorozumění“ ohledně podmínek dohody. Britský premiér zdůraznil, že nejde o technickou interpretaci smlouvy, ale o zásadní morální principy, které by měly být v mezinárodním právu dodržovány.
Zatímco diplomaté ladí detaily schůzky v Pákistánu, z Teheránu přišlo varovné prohlášení přisuzované nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chameneímu. Ten oznámil, že Írán posouvá kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem do „nové fáze“, což vyvolává obavy o bezpečnost námořního obchodu. Ačkoliv neupřesnil konkrétní kroky, vyslal jasný signál o íránském vlivu na klíčové energetické trasy.
Chameneí ve svém projevu v televizi rovněž zopakoval odhodlání pomstít smrt svého otce, který byl zavražděn v první den války, i všech ostatních obětí konfliktu. Írán hodlá za každou způsobenou škodu a za každého padlého požadovat odškodné a „cenu krve“. Tato tvrdá rétorika jen potvrzuje propastný rozdíl mezi veřejnými požadavky Teheránu a Trumpovým optimismem ohledně smířlivého tónu v zákulisí.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
V Česku v neděli stoupaly nejvyšší teploty přes 20 stupňů, ale meteorologové v následujících hodinách očekávají zajímavou situaci. Zima podle všeho ještě neřekla poslední slovo. Mělo by totiž sněžit i v nížinách.
Vládě vskutku nevídaně přálo štěstí s načasováním zahájení stanovování maximálních cen pohonných hmot. Totiž přesně v den, kdy s ním začala, 8. dubna, spadla cena nafty na burze v Rotterdamu v přepočtu do korun v historicky rekordním jednodenním rozsahu, o 19,19 procenta.
Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Oznámení o čtrnáctidenním příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které zprostředkoval Pákistán, vyvolává ve Washingtonu i ve světě řadu otázek. Přestože prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth oslavují osmadvacetidenní bombardování Íránu jako úspěch, který ochromil íránské námořnictvo a jaderný program, situace v terénu zůstává kritická. Útoky íránských jednotek i izraelské údery v Libanonu pokračují a klíčový strategický bod – Hormuzský průliv – zůstává předmětem sporů.
Lídr maďarské opozice Péter Magyar stojí před historickou šancí ukončit šestnáctileté panování Viktora Orbána. Přestože průzkumy favorizují jeho stranu Tisza, čeká ho v případě vítězství v nedělních volbách mimořádně náročný úkol. Magyar slíbil voličům, že v rekordním čase zajistí uvolnění 17 miliard eur z unijních fondů, které Brusel zmrazil kvůli úpadku demokracie v zemi.
Britský ministr obrany John Healey oznámil úspěšné završení rozsáhlé vojenské operace, při níž královské námořnictvo a letectvo zmařily pokus ruských ponorek o průzkum kritické podmořské infrastruktury v Severním Atlantiku. Podle Healeyho byla plavidla nepřítele pod neustálým dohledem, což je nakonec donutilo jejich misi předčasně ukončit a oblast opustit.
Ruská státní média v posledních dnech intenzivně těží z prohlubujících se trhlin v transatlantickém spojenectví. Podle analytiků Andyho Kuchinse a Chrise Mondaye z podcastu Russia Decoded využívá Kreml oslabení vztahů mezi USA a Evropou k posílení svého vlivu nejen v postsovětském prostoru, ale i přímo uvnitř Evropské unie.
Nový průzkum veřejného mínění Politico Pulse odhalil dramatický posun v tom, jak obyvatelé velkých evropských zemí vnímají Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa. Výsledky ukazují, že Washington je nyní v očích mnoha Evropanů vnímán spíše jako hrozba než jako spojenec. Tento trend je patrný zejména ve Španělsku, Itálii, Belgii a Německu, kde USA jako hrozba dokonce předstihly Čínu.
Ceny ropy a zemního plynu ve čtvrtek opět zamířily vzhůru a asijské akciové trhy oslabily v reakci na rostoucí pochybnosti o trvanlivosti dvoutýdenního příměří s Íránem. Přestože Spojené státy a Írán ohlásily dohodu na poslední chvíli, situace zůstává napjatá kvůli pokračujícím izraelským útokům na Libanon a vzájemným výhrůžkám obou znepřátelených stran o návratu k vojenským akcím.