Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.
Do Islámábádu míří silná americká delegace pod vedením viceprezidenta JD Vance, která má za úkol připravit půdu pro stabilitu v regionu. Trump v této souvislosti potvrdil, že osobně požádal izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby v Libanonu postupoval zdrženlivěji. Podle šéfa Bílého domu Izrael své operace skutečně omezuje, aby neohrozil úspěch vyjednávání s Íránem, ačkoliv realita na bojišti zůstává nadále velmi napjatá.
Benjamin Netanjahu sice nařídil svému kabinetu zahájit přímá jednání s Libanonem o odzbrojení Hizballáhu, ale zároveň odmítá uznat, že by v zemi platilo příměří. Izraelský postoj je neústupný – rozhovory se podle Tel Avivu musí konat „pod palbou“. To potvrzují i čerstvé vlny náletů na jižní předměstí Bejrútu, které Izrael označuje za likvidaci odpalovacích zařízení Hizballáhu, zatímco šíitské hnutí odpovídá raketovými salvami na severoizraelské osady.
Libanonská strana v čele s prezidentem Josephem Aounem však trvá na zcela opačném postupu a požaduje klid zbraní jako základní podmínku pro zahájení jakýchkoliv rozhovorů. Libanon považuje příměří za jediné možné řešení a důrazně žádá, aby Spojené státy figurovaly jako hlavní zprostředkovatel a garant budoucích dohod. Tato jednání by se měla uskutečnit příští týden na půdě amerického ministerstva zahraničí ve Washingtonu.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ostře kritizoval pokračující izraelské útoky v Libanonu a označil je za jasné porušení stávajících dohod. Podle něj takové jednání zbavuje nadcházející summit smyslu. Pezeškiján také zdůraznil, že Teherán své spojence v Libanonu neopustí, a předseda íránského parlamentu Ghalibaf k tomu dodal, že Libanon je neoddělitelnou součástí příměří a o tomto faktu nelze zpětně diskutovat.
K situaci se vyjádřil i britský premiér Keir Starmer, který odsoudil pokračující údery na libanonské území. Starmer se distancoval od vyjádření amerického viceprezidenta Vance, který situaci dříve popsal jako „oprávněné nedorozumění“ ohledně podmínek dohody. Britský premiér zdůraznil, že nejde o technickou interpretaci smlouvy, ale o zásadní morální principy, které by měly být v mezinárodním právu dodržovány.
Zatímco diplomaté ladí detaily schůzky v Pákistánu, z Teheránu přišlo varovné prohlášení přisuzované nejvyššímu vůdci Modžtabovi Chameneímu. Ten oznámil, že Írán posouvá kontrolu nad strategickým Hormuzským průlivem do „nové fáze“, což vyvolává obavy o bezpečnost námořního obchodu. Ačkoliv neupřesnil konkrétní kroky, vyslal jasný signál o íránském vlivu na klíčové energetické trasy.
Chameneí ve svém projevu v televizi rovněž zopakoval odhodlání pomstít smrt svého otce, který byl zavražděn v první den války, i všech ostatních obětí konfliktu. Írán hodlá za každou způsobenou škodu a za každého padlého požadovat odškodné a „cenu krve“. Tato tvrdá rétorika jen potvrzuje propastný rozdíl mezi veřejnými požadavky Teheránu a Trumpovým optimismem ohledně smířlivého tónu v zákulisí.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.
Ještě z Ankary, kde se v uplynulých dnech konal letošní summit NATO, hrozil šéf Bílého domu Donald Trump dalšími útoky proti cílům v Íránu. Varovná slova amerického prezidenta se v noci na čtvrtek naplnila. Americké údery totiž pokračovaly.
Světovou popmusic zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 75 let zemřela legendární velšská zpěvačka Bonnie Tyler. Naposledy vydechla v nemocnici v Portugalsku, kde byla hospitalizována kvůli zdravotním problémům, s nimiž se potýkala v závěru života.
Tuzemské předpovědi počasí se mění. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) informoval, že spustil nové verze textových předpovědí.
Česko nechybělo na letošním summitu NATO v turecké Ankaře, což ostatně neuniklo ani zahraničním novinářům. Na stránkách mezinárodních médií se řešilo, proč prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš nedorazili do Turecka společně.
NATO ve středu uzavřelo dvoudenní summit v turecké Ankaře závěrečnou deklarací, pod kterou jsou podepsáni lídři všech členských zemí aliance. Dokument obsahuje zmínky o Rusku, Ukrajině či Íránu. Spojenci si tradičně přislíbili pomoc v případě napadení.
V Česku se má po dnešku opět oteplovat, až teploty opět dosáhnou třicítek. To by ještě nebyl problém, jenže podle předpovědi téměř nemá pršet. Odborníci se proto domnívají, že jeden z typů sucha se bude zhoršovat.
Důrazné varování dorazilo během dnešního dne z Ankary do Teheránu. Americký prezident Donald Trump naznačil, že armáda podnikne další útoky na íránské cíle. Navázal tak na předchozí vyjádření, v němž prozradil, že příměří mezi oběma zeměmi je v jeho očích u konce.
I po sedmi letech se řeší neslavný rozhovor bývalého prince Andrewa pro pořad Newsnight. BBC se rozhodla zjistit, zda syn zesnulé královny Alžběty II. mluvil v interview pravdu. Nově získané informace naznačují, že nikoliv.
Exprezident Miloš Zeman se domníval, že prezident Petr Pavel může na summitu NATO vyjadřovat odlišné názory, než má vláda premiéra Andreje Babiše (ANO), která si nepřála účast hlavy státu na aliančním jednání. Zeman také vyčetl Pavlovi, že se dostal do konfliktu s kabinetem.