Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Premiér ale také uvedl, že izraelská armáda nadále pokračuje v plánu převzít kontrolu nad městem Gaza. Netanjahu svá prohlášení natočil ve čtvrtek, před setkáním s ministry obrany a kabinetu, kde schvalovali operační plány pro dobytí města a porážku Hamásu.
Podle mluvčího izraelské armády se jejich jednotky už nacházejí na okraji Gazy. Obyvatelé města uvedli, že město bylo celou noc pod palbou. Bylo zaznamenáno několik obětí, včetně dětí, které zemřely při útoku na školu.
Netanjahu zdůraznil, že Izrael je nyní v kritickém bodě. Řekl, že poražení Hamásu a zajištění propuštění všech rukojmích jdou ruku v ruce. Je to poprvé, co se veřejně vyjádřil k jednáním o příměří od té doby, co Hamás pozitivně odpověděl na nejnovější návrh, který předložili zprostředkovatelé z Kataru a Egypta.
Izraelský premiér neřekl, komu nařídil, aby zahájil jednání. Rovněž se vyhnul odkazu na současný návrh, který počítá se šedesátidenním příměřím, během kterého by měla být propuštěna polovina zbývajících izraelských rukojmích. Izraelští úředníci se domnívají, že v Gaze zůstává padesát rukojmích, přičemž nejméně dvacet z nich je naživu.
Netanjahu ve svých posledních prohlášeních zdůraznil, že Izrael usiluje o komplexní dohodu, která zajistí propuštění všech rukojmích a splní izraelské podmínky pro ukončení války. Nadále prosazuje plány na masivní útok na Gazu. Navzdory obavám obyvatel, kteří označili plány Izraele za začátek nové války, nařídil vojenským jednotkám, aby zkrátily časový plán operace.
Situace v Gaze je v současné době zoufalá. Podle programu IPC, který podporuje OSN, byl v Gaze potvrzen hladomor. Ve městě stále denně dochází k útokům. Nejméně osmnáct Palestinců, včetně několika dětí, bylo zabito při sérii útoků na školu ve městě. Dle Fares Afany, který stojí v čele pohotovostních služeb v severní Gaze, byla škola, která sloužila jako útočiště pro vysídlené lidi, zasažena dělostřeleckou palbou.
„Školní dvůr byl plný stanů a obyvatel, z nichž mnozí byly ženy a děti,“ řekl Afana. Pro nadcházející vojenskou operaci byly povolány desítky tisíc záložníků. Netanjahu řekl, že schválil plány, které mu armáda představila pro převzetí kontroly nad Gazou.
Zároveň se však Netanjahu zdržel jakéhokoli oficiálního odkazu na návrh zprostředkovatelů. Tím ponechal otevřenou možnost částečné dohody. Dva izraelské zdroje uvádí, že Netanjahu spravuje vývoj pod přísným utajením a důvěrností.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.