Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Definice války podle programu Uppsala Conflict Data Program hovoří jasně: jde o státní konflikt, který v kalendářním roce dosáhne alespoň 1 000 úmrtí spojených s bojem. Mezi tyto oběti se počítají nejen vojáci padlí v akci, ale i civilisté záměrně zabití při bombardování či jiných útocích.
Nejvýraznějším konfliktem současnosti zůstává válka na Ukrajině, která eskalovala 24. února 2022 ruskou invazí. Původní předpoklady o rychlém pádu Kyjeva se nenaplnily díky silnému odporu ukrajinského lidu pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského a logistickým potížím ruské armády. V roce 2023 se válka změnila v opotřebovávací konflikt s krvavými bitvami o města jako Bachmut.
Situace v roce 2025 ukázala na pokračující brutalitu a vysoké ztráty. Ruské síly sice v únoru 2024 dobyly Avdijivku, ale jejich postup zůstává inkrementální a vykoupený obrovskými oběťmi. Odhady ruských ztrát pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 200 000 až 285 000 mrtvých, což odráží intenzitu bojů i nasazení moderních technologií a dělostřelectva.
Ukrajina na druhé straně čelí nejen vojenským ztrátám, které spolu s civilními oběťmi dosáhly v období 2024–2025 odhadem 81 958 osob, ale i humanitární katastrofě. Miliony lidí se staly uprchlíky a Rusko bylo obviněno z nucených deportací tisíců dětí. Mezinárodní společenství reagovalo masivními sankcemi, které v roce 2025 zahrnovaly i omezení vývozu ruského obohaceného uranu.
Politický dopad invaze vedl k vyloučení Ruska z Rady Evropy a jeho odstranění z Rady OSN pro lidská práva. Navzdory diplomatické izolaci na Západě se Rusko v únoru 2025 pokusilo o diplomatický manévr summitem v Rijádu, který se konal bez účasti Ukrajiny či Evropy. Valné shromáždění OSN však rezolucí ES-11/7 znovu potvrdilo principy pro spravedlivý mír.
Kromě Ukrajiny otřásá světem brutální občanská válka v Súdánu, která začala v dubnu 2023 mezi armádou a jednotkami RSF. Mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 zde zahynulo odhadem 20 373 lidí. Konflikt způsobil hladomor a vysídlení více než 12 milionů osob, přičemž OSN odsoudila masové zabíjení a sexuální násilí, které provází boje v Chartúmu a El Fasheru.
Dalším ohniskem s extrémně vysokým počtem obětí jsou palestinská území v Gaze a na Západním břehu. V období 2024–2025 zde bylo zabito odhadem 21 417 lidí. Neustálé bombardování a humanitární blokády vedly k tomu, že OSN označila situaci v Gaze za katastrofální, přičemž došlo k rozsáhlému zničení nemocnic, škol a základní infrastruktury.
V Myanmaru pokračuje nejdéle trvající občanská válka na světě, která začala již v roce 1948. Po vojenském převratu v roce 2021 se násilí opět vystupňovalo a odhadovaný počet obětí mezi polovinou roku 2024 a 2025 přesáhl 15 000. Boje probíhají mezi vojenskou juntou a různými etnickými frakcemi po celé zemi.
V Nigérii si teroristické povstání vyžádalo v roce 2025 odhadem 8 594 obětí, což zemi řadí mezi regiony s vysokou mírou násilí. Podobné hrozby v podobě politických nepokojů a terorismu řeší i další africké státy, jako je Mali, Burkina Faso nebo Čad, kde operují různé militantní skupiny.
Mexiko nadále svádí krvavou válku proti drogovým kartelům. Přestože počet obětí v období 2024–2025 klesl na 8 616, celková bilance od roku 2006 přesahuje 350 000 mrtvých. Konflikt se vyznačuje extrémní brutalitou a velkým počtem pohřešovaných osob, kterých je v zemi stále více než 72 000.
V Afghánistánu se intenzita bojů po stažení vojsk USA a OSN v roce 2021 snížila, ale násilí zcela neustalo. Tálibán bojuje proti frakcím jako ISIL-K a odhadovaný počet obětí za rok 2024 činil 768 osob. Přestože jsou data z roku 2025 těžko dostupná, konflikt zůstává aktivní, i když v menším měřítku než v minulém desetiletí.
Jemen zažil v roce 2025 mírné snížení násilí díky opakovaně prodlužovanému příměří, které bylo poprvé dohodnuto v dubnu 2022. I tak si ale střety a nálety v období 2024–2025 vyžádaly přes 1 600 životů. Mezi tragické incidenty patřil dubnový útok na ropný terminál Ras Isa nebo zásah zajateckého centra v Saada.
Demokratická republika Kongo se potýká s trvalým teroristickým povstáním, které destabilizuje rozsáhlé oblasti země. Konflikty v tomto regionu jsou často spojeny s bojem o přírodní zdroje a etnickým napětím. Podobnou situaci zažívá i Somálsko v boji proti milicím Al-Shabaab nebo Středoafrická republika.
Celková statistika ukazuje na alarmující trend, kdy se v mnoha částech světa nedaří konflikty ukončit diplomatickou cestou. Mezinárodní společenství se sice pokouší o intervence formou humanitární pomoci nebo sankcí, ale efektivita těchto kroků je v prostředí moderní geopolitiky často omezená.
Sběr dat o obětech válek zůstává v roce 2026 i nadále velkou výzvou kvůli chaosu na bojištích a tajnůstkářství válčících stran. Přesto čísla od projektů jako ACLED jasně dokazují, že lidské náklady na válčení zůstávají tragicky vysoké. Infrastruktura mnoha zemí je zdevastovaná a jejich obnova bude trvat celá desetiletí.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že bude po evropských státech požadovat vrácení finančních prostředků, které Spojené státy poskytly Ukrajině během vlády jeho předchůdce Joea Bidena.
Vládní zástupci členských států Evropské unie se ve čtvrtek sejdou v Bruselu, aby projednali možnosti stanovení globálních pravidel pro vývoj nových modelů umělé inteligence.
Generální inspekce amerického ministerstva obrany zveřejnila v pondělí zvláštní zprávu o válce s Íránem, která představuje první oficiální vyúčtování ztrát na vybavení a zařízeních Spojených států od začátku konfliktu koncem února. Inspekce ve zprávě uvádí, že útoky zničily nebo poškodily stovky budov a objektů na amerických základnách v celkem osmi zemích Blízkého východu. Dokument zároveň potvrdil značný úbytek klíčových zásob munice.
Průliv Báb al-Mandab, spojující Rudé moře s Adenským zálivem a Indickým oceánem, se v důsledku pokračujícího konfliktu stává dalším klíčovým bodem pod silným vlivem Íránu. Tato přibližně třicet kilometrů široká námořní trasa byla v minulosti klíčová pro globální obchod, jelikož přes ni proudila zhruba třetina světové kontejnerové dopravy. Případné uzavření či ohrožení této cesty nutí obchodní lodě obeplouvat celý africký kontinent, což výrazně prodlužuje dobu přepravy a zvyšuje náklady.
Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir představil plán zaměřený na masové vysídlení palestinského obyvatelstva z Pásma Gazy do zahraničí. Návrh počítá s tím, že během prvního roku opustí toto území přibližně 250 tisíc lidí a zbývající populace čítající přes dva miliony obyvatel odejde v následujících šesti letech. Šéf krajně pravicové strany Židovská síla označil svůj projekt za plně realistický a konkrétní. Podle jeho slov již existují zahraniční státy připravené tyto obyvatele přijmout, žádné konkrétní země však nejmenoval.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva je připravena obnovit vyjednávání o konfliktu na Ukrajině. Zvláštní důraz položil na to, že ze strany Ruska nebyly rozhovory nikdy odmítány a že ruská delegace má k tématu co říci.
Americký prezident Donald Trump telefonoval řediteli společnosti Nvidia Jensenu Huangovi přímo během konference All-In Summit. Huang hovor přepnul na hlasitý odposlech, takže si přítomní posluchači mohli poslechnout prezidentovu obhajobu rozvoje umělé inteligence. Trump v rozhovoru označil obavy z rizik spojených s touto technologií za podvod a vykonstruovanou teorii.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Americký prezident Donald Trump se snaží svět všemožně přesvědčit o tom, že za rostoucí ceny ropy nemůže situace na Blízkém východě. Trump prohlásil, že cenná surovina proudí klíčovým Hormuzským průlivem. Pohrozil zároveň státům, které Washingtonu s válkou proti Íránu nepomáhají.