Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Definice války podle programu Uppsala Conflict Data Program hovoří jasně: jde o státní konflikt, který v kalendářním roce dosáhne alespoň 1 000 úmrtí spojených s bojem. Mezi tyto oběti se počítají nejen vojáci padlí v akci, ale i civilisté záměrně zabití při bombardování či jiných útocích.
Nejvýraznějším konfliktem současnosti zůstává válka na Ukrajině, která eskalovala 24. února 2022 ruskou invazí. Původní předpoklady o rychlém pádu Kyjeva se nenaplnily díky silnému odporu ukrajinského lidu pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského a logistickým potížím ruské armády. V roce 2023 se válka změnila v opotřebovávací konflikt s krvavými bitvami o města jako Bachmut.
Situace v roce 2025 ukázala na pokračující brutalitu a vysoké ztráty. Ruské síly sice v únoru 2024 dobyly Avdijivku, ale jejich postup zůstává inkrementální a vykoupený obrovskými oběťmi. Odhady ruských ztrát pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 200 000 až 285 000 mrtvých, což odráží intenzitu bojů i nasazení moderních technologií a dělostřelectva.
Ukrajina na druhé straně čelí nejen vojenským ztrátám, které spolu s civilními oběťmi dosáhly v období 2024–2025 odhadem 81 958 osob, ale i humanitární katastrofě. Miliony lidí se staly uprchlíky a Rusko bylo obviněno z nucených deportací tisíců dětí. Mezinárodní společenství reagovalo masivními sankcemi, které v roce 2025 zahrnovaly i omezení vývozu ruského obohaceného uranu.
Politický dopad invaze vedl k vyloučení Ruska z Rady Evropy a jeho odstranění z Rady OSN pro lidská práva. Navzdory diplomatické izolaci na Západě se Rusko v únoru 2025 pokusilo o diplomatický manévr summitem v Rijádu, který se konal bez účasti Ukrajiny či Evropy. Valné shromáždění OSN však rezolucí ES-11/7 znovu potvrdilo principy pro spravedlivý mír.
Kromě Ukrajiny otřásá světem brutální občanská válka v Súdánu, která začala v dubnu 2023 mezi armádou a jednotkami RSF. Mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 zde zahynulo odhadem 20 373 lidí. Konflikt způsobil hladomor a vysídlení více než 12 milionů osob, přičemž OSN odsoudila masové zabíjení a sexuální násilí, které provází boje v Chartúmu a El Fasheru.
Dalším ohniskem s extrémně vysokým počtem obětí jsou palestinská území v Gaze a na Západním břehu. V období 2024–2025 zde bylo zabito odhadem 21 417 lidí. Neustálé bombardování a humanitární blokády vedly k tomu, že OSN označila situaci v Gaze za katastrofální, přičemž došlo k rozsáhlému zničení nemocnic, škol a základní infrastruktury.
V Myanmaru pokračuje nejdéle trvající občanská válka na světě, která začala již v roce 1948. Po vojenském převratu v roce 2021 se násilí opět vystupňovalo a odhadovaný počet obětí mezi polovinou roku 2024 a 2025 přesáhl 15 000. Boje probíhají mezi vojenskou juntou a různými etnickými frakcemi po celé zemi.
V Nigérii si teroristické povstání vyžádalo v roce 2025 odhadem 8 594 obětí, což zemi řadí mezi regiony s vysokou mírou násilí. Podobné hrozby v podobě politických nepokojů a terorismu řeší i další africké státy, jako je Mali, Burkina Faso nebo Čad, kde operují různé militantní skupiny.
Mexiko nadále svádí krvavou válku proti drogovým kartelům. Přestože počet obětí v období 2024–2025 klesl na 8 616, celková bilance od roku 2006 přesahuje 350 000 mrtvých. Konflikt se vyznačuje extrémní brutalitou a velkým počtem pohřešovaných osob, kterých je v zemi stále více než 72 000.
V Afghánistánu se intenzita bojů po stažení vojsk USA a OSN v roce 2021 snížila, ale násilí zcela neustalo. Tálibán bojuje proti frakcím jako ISIL-K a odhadovaný počet obětí za rok 2024 činil 768 osob. Přestože jsou data z roku 2025 těžko dostupná, konflikt zůstává aktivní, i když v menším měřítku než v minulém desetiletí.
Jemen zažil v roce 2025 mírné snížení násilí díky opakovaně prodlužovanému příměří, které bylo poprvé dohodnuto v dubnu 2022. I tak si ale střety a nálety v období 2024–2025 vyžádaly přes 1 600 životů. Mezi tragické incidenty patřil dubnový útok na ropný terminál Ras Isa nebo zásah zajateckého centra v Saada.
Demokratická republika Kongo se potýká s trvalým teroristickým povstáním, které destabilizuje rozsáhlé oblasti země. Konflikty v tomto regionu jsou často spojeny s bojem o přírodní zdroje a etnickým napětím. Podobnou situaci zažívá i Somálsko v boji proti milicím Al-Shabaab nebo Středoafrická republika.
Celková statistika ukazuje na alarmující trend, kdy se v mnoha částech světa nedaří konflikty ukončit diplomatickou cestou. Mezinárodní společenství se sice pokouší o intervence formou humanitární pomoci nebo sankcí, ale efektivita těchto kroků je v prostředí moderní geopolitiky často omezená.
Sběr dat o obětech válek zůstává v roce 2026 i nadále velkou výzvou kvůli chaosu na bojištích a tajnůstkářství válčících stran. Přesto čísla od projektů jako ACLED jasně dokazují, že lidské náklady na válčení zůstávají tragicky vysoké. Infrastruktura mnoha zemí je zdevastovaná a jejich obnova bude trvat celá desetiletí.
Americký prezident Donald Trump pohrozil žalobou komikovi Trevoru Noahovi, který moderoval nedělní předávání hudebních cen Grammy. Důvodem je vtip, ve kterém Noah naznačil, že Trump v minulosti navštěvoval soukromý ostrov usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.
Jedním z nejnovějších argumentů prezidenta Donalda Trumpa pro anexi Grónska je tvrzení, že toto území je nezbytné pro vybudování nepropustného systému protiraketové obrany s názvem Zlatá kopule (Golden Dome). Prezident prohlásil, že od Dánska požaduje tuto půdu k zajištění národní i mezinárodní bezpečnosti a k udržení nebezpečných nepřátel v šachu. Na tomto ostrově hodlá vybudovat největší obranný štít, jaký byl kdy sestrojen.
Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Tisíce Poláků, kteří se domnívali, že jsou již dávno rozvedeni, zjišťují znepokojivou skutečnost: z právního hlediska mohou být stále manželé. Tento chaos je nečekaným důsledkem snahy polské vlády premiéra Donalda Tuska o nápravu kontroverzních justičních reforem z éry předchozího kabinetu. Problém naplno vyvstal v lednu v severovýchodním městě Giżycko, kde soud odmítl rozdělit majetek rozvedeného páru.
Prezident Donald Trump zvažuje rozsáhlou vojenskou operaci proti Íránu poté, co diplomatické snahy o omezení íránského jaderného a raketového programu skončily bez výsledku. Teherán na tyto hrozby reagoval s rozhořčením a varoval, že v případě útoku okamžitě zasáhne cíle v Izraeli. Tato vyostřená rétorika následuje po krvavém potlačení vnitřních protestů v Íránu, které si vyžádalo stovky obětí.
Letiště v několika asijských zemích znovu zavádějí zdravotní kontroly a monitoring cestujících, což připomíná opatření z dob globální pandemie. Důvodem k ostražitosti je nové ohnisko viru nipah, které se objevilo v indickém státě Západní Bengálsko. Thajsko, Nepál a Tchaj-wan patří k prvním státům, které zpřísnily preventivní kroky, aby zabránily zavlečení této nebezpečné infekce na své území.
Bezpilotní letouny zcela ovládly ukrajinské bojiště a v současnosti způsobují drtivou většinu všech ztrát. Podle čerstvé analýzy lotyšského Úřadu pro ochranu ústavy (SAB) mají drony na svědomí 70 až 80 procent všech mrtvých a zraněných vojáků na obou stranách fronty. Tato technologie tak v účinnosti daleko předstihla klasické dělostřelectvo, tanky i pěchotní zbraně.
V Praze se dnes odpoledne uskutečnila mohutná demonstrace na podporu prezidenta Petra Pavla, kterou zorganizoval spolek Milion chvilek pro demokracii. Účastníci zcela zaplnili Staroměstské náměstí i Václavské náměstí, kam museli pořadatelé akci kvůli obrovskému zájmu veřejnosti rozšířit. Organizátoři hned v úvodu kritizovali hnutí Motoristé sobě s tím, že ačkoliv ve volbách získalo pouze 6,5 procenta hlasů, jeho zástupci se chovají, jako by jim patřila celá země.
Sedmadvacet unijních států definitivně potvrdilo kompletní zákaz dovozu ruského plynu v kapalné i potrubní formě. Podle verdiktu Rady EU skončí import zkapalněného zemního plynu (LNG) k prvnímu lednu 2027. Dodávky skrze plynovody budou pak definitivně zastaveny k 30. září téhož roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že další kolo trilaterálních jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy se uskuteční ve dnech 4. a 5. února v Abú Zabí.
Íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí varoval Spojené státy, že jakýkoli vojenský útok na jeho zemi by okamžitě rozpoutal rozsáhlý regionální konflikt. Toto prohlášení přichází v době, kdy USA v blízkosti íránských hranic posilují svou vojenskou přítomnost, včetně nasazení letadlové lodi USS Abraham Lincoln v Arabském moři. Chameneí vzkázal, že Američané si musí být vědomi následků zahájení války, a zdůraznil, že íránský národ se přítomnosti cizích plavidel nezalekne.
Politika kontroly zbraní ve Spojených státech se pod vlivem rétoriky prezidenta Donalda Trumpa ocitla v situaci, kterou analytici i právníci popisují jako „bizarro world“ – tedy jakýsi obrácený, v překladu dokonce bizarní, svět, kde se tradiční politické role zcela promíchaly. Trumpovy nedávné výroky v souvislosti s tragickou střelbou v Minneapolis totiž postavily lobbistické skupiny hájící právo na držení zbraní do defenzivy a vytvořily nečekaná spojenectví napříč politickým spektrem.