Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Definice války podle programu Uppsala Conflict Data Program hovoří jasně: jde o státní konflikt, který v kalendářním roce dosáhne alespoň 1 000 úmrtí spojených s bojem. Mezi tyto oběti se počítají nejen vojáci padlí v akci, ale i civilisté záměrně zabití při bombardování či jiných útocích.
Nejvýraznějším konfliktem současnosti zůstává válka na Ukrajině, která eskalovala 24. února 2022 ruskou invazí. Původní předpoklady o rychlém pádu Kyjeva se nenaplnily díky silnému odporu ukrajinského lidu pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského a logistickým potížím ruské armády. V roce 2023 se válka změnila v opotřebovávací konflikt s krvavými bitvami o města jako Bachmut.
Situace v roce 2025 ukázala na pokračující brutalitu a vysoké ztráty. Ruské síly sice v únoru 2024 dobyly Avdijivku, ale jejich postup zůstává inkrementální a vykoupený obrovskými oběťmi. Odhady ruských ztrát pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 200 000 až 285 000 mrtvých, což odráží intenzitu bojů i nasazení moderních technologií a dělostřelectva.
Ukrajina na druhé straně čelí nejen vojenským ztrátám, které spolu s civilními oběťmi dosáhly v období 2024–2025 odhadem 81 958 osob, ale i humanitární katastrofě. Miliony lidí se staly uprchlíky a Rusko bylo obviněno z nucených deportací tisíců dětí. Mezinárodní společenství reagovalo masivními sankcemi, které v roce 2025 zahrnovaly i omezení vývozu ruského obohaceného uranu.
Politický dopad invaze vedl k vyloučení Ruska z Rady Evropy a jeho odstranění z Rady OSN pro lidská práva. Navzdory diplomatické izolaci na Západě se Rusko v únoru 2025 pokusilo o diplomatický manévr summitem v Rijádu, který se konal bez účasti Ukrajiny či Evropy. Valné shromáždění OSN však rezolucí ES-11/7 znovu potvrdilo principy pro spravedlivý mír.
Kromě Ukrajiny otřásá světem brutální občanská válka v Súdánu, která začala v dubnu 2023 mezi armádou a jednotkami RSF. Mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 zde zahynulo odhadem 20 373 lidí. Konflikt způsobil hladomor a vysídlení více než 12 milionů osob, přičemž OSN odsoudila masové zabíjení a sexuální násilí, které provází boje v Chartúmu a El Fasheru.
Dalším ohniskem s extrémně vysokým počtem obětí jsou palestinská území v Gaze a na Západním břehu. V období 2024–2025 zde bylo zabito odhadem 21 417 lidí. Neustálé bombardování a humanitární blokády vedly k tomu, že OSN označila situaci v Gaze za katastrofální, přičemž došlo k rozsáhlému zničení nemocnic, škol a základní infrastruktury.
V Myanmaru pokračuje nejdéle trvající občanská válka na světě, která začala již v roce 1948. Po vojenském převratu v roce 2021 se násilí opět vystupňovalo a odhadovaný počet obětí mezi polovinou roku 2024 a 2025 přesáhl 15 000. Boje probíhají mezi vojenskou juntou a různými etnickými frakcemi po celé zemi.
V Nigérii si teroristické povstání vyžádalo v roce 2025 odhadem 8 594 obětí, což zemi řadí mezi regiony s vysokou mírou násilí. Podobné hrozby v podobě politických nepokojů a terorismu řeší i další africké státy, jako je Mali, Burkina Faso nebo Čad, kde operují různé militantní skupiny.
Mexiko nadále svádí krvavou válku proti drogovým kartelům. Přestože počet obětí v období 2024–2025 klesl na 8 616, celková bilance od roku 2006 přesahuje 350 000 mrtvých. Konflikt se vyznačuje extrémní brutalitou a velkým počtem pohřešovaných osob, kterých je v zemi stále více než 72 000.
V Afghánistánu se intenzita bojů po stažení vojsk USA a OSN v roce 2021 snížila, ale násilí zcela neustalo. Tálibán bojuje proti frakcím jako ISIL-K a odhadovaný počet obětí za rok 2024 činil 768 osob. Přestože jsou data z roku 2025 těžko dostupná, konflikt zůstává aktivní, i když v menším měřítku než v minulém desetiletí.
Jemen zažil v roce 2025 mírné snížení násilí díky opakovaně prodlužovanému příměří, které bylo poprvé dohodnuto v dubnu 2022. I tak si ale střety a nálety v období 2024–2025 vyžádaly přes 1 600 životů. Mezi tragické incidenty patřil dubnový útok na ropný terminál Ras Isa nebo zásah zajateckého centra v Saada.
Demokratická republika Kongo se potýká s trvalým teroristickým povstáním, které destabilizuje rozsáhlé oblasti země. Konflikty v tomto regionu jsou často spojeny s bojem o přírodní zdroje a etnickým napětím. Podobnou situaci zažívá i Somálsko v boji proti milicím Al-Shabaab nebo Středoafrická republika.
Celková statistika ukazuje na alarmující trend, kdy se v mnoha částech světa nedaří konflikty ukončit diplomatickou cestou. Mezinárodní společenství se sice pokouší o intervence formou humanitární pomoci nebo sankcí, ale efektivita těchto kroků je v prostředí moderní geopolitiky často omezená.
Sběr dat o obětech válek zůstává v roce 2026 i nadále velkou výzvou kvůli chaosu na bojištích a tajnůstkářství válčících stran. Přesto čísla od projektů jako ACLED jasně dokazují, že lidské náklady na válčení zůstávají tragicky vysoké. Infrastruktura mnoha zemí je zdevastovaná a jejich obnova bude trvat celá desetiletí.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) se opět neváhal opřít do prezidenta Petra Pavla v souvislosti se složením české delegace na letošním summitu NATO. Kritizoval také předchozí Fialovu vládu.
Jsou lidé, kteří neradi přiznávají, že se mýlí. Agátě Hanychové se v jednom ohledu stalo, že nedělala správnou věc. Otcové jejích dětí ji na to přitom upozorňovali. V čem jim nakonec musela dát za pravdu?
Dobré zprávy dorazily o víkendu ze sousedního Rakouska. Tamní policie zadržela podezřelého v případu otrávených dětských výživ, které se objevily i u nás. V poutech skončil devětatřicetiletý muž, informovala britská BBC. Podle aktuálních informací má být stále alespoň jedna otrávená sklenička v oběhu.
Letní počasí, které během prodlouženého víkendu předčasně dorazilo do Česka, vydrží i v úvodu příštího týdne. Nastane ale změna, meteorologové očekávají výrazný teplotní rozdíl mezi západem a východem republiky. Na řadě míst se dočkáme i deště. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející týden.
Jiřina Bohdalová je za desítky let v šoubyznyse na zástupy gratulantů zvyklá. V době sociálních sítí se jí pochopitelně přeje i tam. Důkazem je přání Moniky Absolonové, která prozradila lidem, jaký je její pohled na legendu české kinematografie.
Trvalý mír v oblasti Perského zálivu se nezdá být na pořadu dne. Americký prezident Donald Trump sice nejnovější íránský návrh ještě neprozkoumal, ale dopředu naznačuje, že jej Bílý dům nepřijme. Jak to odůvodňuje?
Česko sužuje v úvodu května teplé počasí, které po týdnech sucha představuje vážné nebezpečí. Meteorologové v neděli rozšířili platnou výstrahu před požáry. Nově hrozí šíření ohně na dalších územích.
Ke konci se blíží první květnový víkend, který se nám prodloužil o státní svátek. Příští týden se to bude opakovat, ale s jednou změnou. V pátek si tentokrát v obchodech nenakoupíte. Může za to zákon, který platí už několik let.
Zcela nečekaně je svého druhu vítězem války v Perském zálivu Saúdská Arábie. Alespoň tedy mezi zeměmi Zálivu.
V Česku patří dnešní den Jiřině Bohdalové, na neděli 3. května totiž připadají její půlkulaté 95. narozeniny. Legendární herečka je navzdory dřívějším nejasnostem oslaví ve společnosti přátel. Kdo všechno a kam dorazí?
Předpověď se naplnila. Do Česka o víkendu předčasně dorazilo letní počasí, už sobotní odpolední maxima překročila hranici 25 stupňů. Dnes má být ale ještě tepleji, očekávají meteorologové.
Druhým dnem pokračuje v Národním parku České Švýcarsko boj s rozsáhlým lesním požárem. Hasiči povolali posily z okolních krajů, do akce se v neděli zapojí až sedm vrtulníků. V Česku nadále platí varování meteorologů před rizikem vzniku a šíření požárů.