Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Definice války podle programu Uppsala Conflict Data Program hovoří jasně: jde o státní konflikt, který v kalendářním roce dosáhne alespoň 1 000 úmrtí spojených s bojem. Mezi tyto oběti se počítají nejen vojáci padlí v akci, ale i civilisté záměrně zabití při bombardování či jiných útocích.
Nejvýraznějším konfliktem současnosti zůstává válka na Ukrajině, která eskalovala 24. února 2022 ruskou invazí. Původní předpoklady o rychlém pádu Kyjeva se nenaplnily díky silnému odporu ukrajinského lidu pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského a logistickým potížím ruské armády. V roce 2023 se válka změnila v opotřebovávací konflikt s krvavými bitvami o města jako Bachmut.
Situace v roce 2025 ukázala na pokračující brutalitu a vysoké ztráty. Ruské síly sice v únoru 2024 dobyly Avdijivku, ale jejich postup zůstává inkrementální a vykoupený obrovskými oběťmi. Odhady ruských ztrát pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 200 000 až 285 000 mrtvých, což odráží intenzitu bojů i nasazení moderních technologií a dělostřelectva.
Ukrajina na druhé straně čelí nejen vojenským ztrátám, které spolu s civilními oběťmi dosáhly v období 2024–2025 odhadem 81 958 osob, ale i humanitární katastrofě. Miliony lidí se staly uprchlíky a Rusko bylo obviněno z nucených deportací tisíců dětí. Mezinárodní společenství reagovalo masivními sankcemi, které v roce 2025 zahrnovaly i omezení vývozu ruského obohaceného uranu.
Politický dopad invaze vedl k vyloučení Ruska z Rady Evropy a jeho odstranění z Rady OSN pro lidská práva. Navzdory diplomatické izolaci na Západě se Rusko v únoru 2025 pokusilo o diplomatický manévr summitem v Rijádu, který se konal bez účasti Ukrajiny či Evropy. Valné shromáždění OSN však rezolucí ES-11/7 znovu potvrdilo principy pro spravedlivý mír.
Kromě Ukrajiny otřásá světem brutální občanská válka v Súdánu, která začala v dubnu 2023 mezi armádou a jednotkami RSF. Mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 zde zahynulo odhadem 20 373 lidí. Konflikt způsobil hladomor a vysídlení více než 12 milionů osob, přičemž OSN odsoudila masové zabíjení a sexuální násilí, které provází boje v Chartúmu a El Fasheru.
Dalším ohniskem s extrémně vysokým počtem obětí jsou palestinská území v Gaze a na Západním břehu. V období 2024–2025 zde bylo zabito odhadem 21 417 lidí. Neustálé bombardování a humanitární blokády vedly k tomu, že OSN označila situaci v Gaze za katastrofální, přičemž došlo k rozsáhlému zničení nemocnic, škol a základní infrastruktury.
V Myanmaru pokračuje nejdéle trvající občanská válka na světě, která začala již v roce 1948. Po vojenském převratu v roce 2021 se násilí opět vystupňovalo a odhadovaný počet obětí mezi polovinou roku 2024 a 2025 přesáhl 15 000. Boje probíhají mezi vojenskou juntou a různými etnickými frakcemi po celé zemi.
V Nigérii si teroristické povstání vyžádalo v roce 2025 odhadem 8 594 obětí, což zemi řadí mezi regiony s vysokou mírou násilí. Podobné hrozby v podobě politických nepokojů a terorismu řeší i další africké státy, jako je Mali, Burkina Faso nebo Čad, kde operují různé militantní skupiny.
Mexiko nadále svádí krvavou válku proti drogovým kartelům. Přestože počet obětí v období 2024–2025 klesl na 8 616, celková bilance od roku 2006 přesahuje 350 000 mrtvých. Konflikt se vyznačuje extrémní brutalitou a velkým počtem pohřešovaných osob, kterých je v zemi stále více než 72 000.
V Afghánistánu se intenzita bojů po stažení vojsk USA a OSN v roce 2021 snížila, ale násilí zcela neustalo. Tálibán bojuje proti frakcím jako ISIL-K a odhadovaný počet obětí za rok 2024 činil 768 osob. Přestože jsou data z roku 2025 těžko dostupná, konflikt zůstává aktivní, i když v menším měřítku než v minulém desetiletí.
Jemen zažil v roce 2025 mírné snížení násilí díky opakovaně prodlužovanému příměří, které bylo poprvé dohodnuto v dubnu 2022. I tak si ale střety a nálety v období 2024–2025 vyžádaly přes 1 600 životů. Mezi tragické incidenty patřil dubnový útok na ropný terminál Ras Isa nebo zásah zajateckého centra v Saada.
Demokratická republika Kongo se potýká s trvalým teroristickým povstáním, které destabilizuje rozsáhlé oblasti země. Konflikty v tomto regionu jsou často spojeny s bojem o přírodní zdroje a etnickým napětím. Podobnou situaci zažívá i Somálsko v boji proti milicím Al-Shabaab nebo Středoafrická republika.
Celková statistika ukazuje na alarmující trend, kdy se v mnoha částech světa nedaří konflikty ukončit diplomatickou cestou. Mezinárodní společenství se sice pokouší o intervence formou humanitární pomoci nebo sankcí, ale efektivita těchto kroků je v prostředí moderní geopolitiky často omezená.
Sběr dat o obětech válek zůstává v roce 2026 i nadále velkou výzvou kvůli chaosu na bojištích a tajnůstkářství válčících stran. Přesto čísla od projektů jako ACLED jasně dokazují, že lidské náklady na válčení zůstávají tragicky vysoké. Infrastruktura mnoha zemí je zdevastovaná a jejich obnova bude trvat celá desetiletí.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.