Podle aktuálních dat projektu ACLED a Uppsala Conflict Data Program se aktuálně nachází v různých typech válečného stavu nebo intenzivního ozbrojeného konfliktu celkem 40 zemí a teritorií z necelých dvou set států. Tyto konflikty se liší svým charakterem, od rozsáhlých mezistátních invazí přes občanské války až po vleklá teroristická povstání a drogové války.
Definice války podle programu Uppsala Conflict Data Program hovoří jasně: jde o státní konflikt, který v kalendářním roce dosáhne alespoň 1 000 úmrtí spojených s bojem. Mezi tyto oběti se počítají nejen vojáci padlí v akci, ale i civilisté záměrně zabití při bombardování či jiných útocích.
Nejvýraznějším konfliktem současnosti zůstává válka na Ukrajině, která eskalovala 24. února 2022 ruskou invazí. Původní předpoklady o rychlém pádu Kyjeva se nenaplnily díky silnému odporu ukrajinského lidu pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského a logistickým potížím ruské armády. V roce 2023 se válka změnila v opotřebovávací konflikt s krvavými bitvami o města jako Bachmut.
Situace v roce 2025 ukázala na pokračující brutalitu a vysoké ztráty. Ruské síly sice v únoru 2024 dobyly Avdijivku, ale jejich postup zůstává inkrementální a vykoupený obrovskými oběťmi. Odhady ruských ztrát pro rok 2025 se pohybují v rozmezí 200 000 až 285 000 mrtvých, což odráží intenzitu bojů i nasazení moderních technologií a dělostřelectva.
Ukrajina na druhé straně čelí nejen vojenským ztrátám, které spolu s civilními oběťmi dosáhly v období 2024–2025 odhadem 81 958 osob, ale i humanitární katastrofě. Miliony lidí se staly uprchlíky a Rusko bylo obviněno z nucených deportací tisíců dětí. Mezinárodní společenství reagovalo masivními sankcemi, které v roce 2025 zahrnovaly i omezení vývozu ruského obohaceného uranu.
Politický dopad invaze vedl k vyloučení Ruska z Rady Evropy a jeho odstranění z Rady OSN pro lidská práva. Navzdory diplomatické izolaci na Západě se Rusko v únoru 2025 pokusilo o diplomatický manévr summitem v Rijádu, který se konal bez účasti Ukrajiny či Evropy. Valné shromáždění OSN však rezolucí ES-11/7 znovu potvrdilo principy pro spravedlivý mír.
Kromě Ukrajiny otřásá světem brutální občanská válka v Súdánu, která začala v dubnu 2023 mezi armádou a jednotkami RSF. Mezi srpnem 2024 a srpnem 2025 zde zahynulo odhadem 20 373 lidí. Konflikt způsobil hladomor a vysídlení více než 12 milionů osob, přičemž OSN odsoudila masové zabíjení a sexuální násilí, které provází boje v Chartúmu a El Fasheru.
Dalším ohniskem s extrémně vysokým počtem obětí jsou palestinská území v Gaze a na Západním břehu. V období 2024–2025 zde bylo zabito odhadem 21 417 lidí. Neustálé bombardování a humanitární blokády vedly k tomu, že OSN označila situaci v Gaze za katastrofální, přičemž došlo k rozsáhlému zničení nemocnic, škol a základní infrastruktury.
V Myanmaru pokračuje nejdéle trvající občanská válka na světě, která začala již v roce 1948. Po vojenském převratu v roce 2021 se násilí opět vystupňovalo a odhadovaný počet obětí mezi polovinou roku 2024 a 2025 přesáhl 15 000. Boje probíhají mezi vojenskou juntou a různými etnickými frakcemi po celé zemi.
V Nigérii si teroristické povstání vyžádalo v roce 2025 odhadem 8 594 obětí, což zemi řadí mezi regiony s vysokou mírou násilí. Podobné hrozby v podobě politických nepokojů a terorismu řeší i další africké státy, jako je Mali, Burkina Faso nebo Čad, kde operují různé militantní skupiny.
Mexiko nadále svádí krvavou válku proti drogovým kartelům. Přestože počet obětí v období 2024–2025 klesl na 8 616, celková bilance od roku 2006 přesahuje 350 000 mrtvých. Konflikt se vyznačuje extrémní brutalitou a velkým počtem pohřešovaných osob, kterých je v zemi stále více než 72 000.
V Afghánistánu se intenzita bojů po stažení vojsk USA a OSN v roce 2021 snížila, ale násilí zcela neustalo. Tálibán bojuje proti frakcím jako ISIL-K a odhadovaný počet obětí za rok 2024 činil 768 osob. Přestože jsou data z roku 2025 těžko dostupná, konflikt zůstává aktivní, i když v menším měřítku než v minulém desetiletí.
Jemen zažil v roce 2025 mírné snížení násilí díky opakovaně prodlužovanému příměří, které bylo poprvé dohodnuto v dubnu 2022. I tak si ale střety a nálety v období 2024–2025 vyžádaly přes 1 600 životů. Mezi tragické incidenty patřil dubnový útok na ropný terminál Ras Isa nebo zásah zajateckého centra v Saada.
Demokratická republika Kongo se potýká s trvalým teroristickým povstáním, které destabilizuje rozsáhlé oblasti země. Konflikty v tomto regionu jsou často spojeny s bojem o přírodní zdroje a etnickým napětím. Podobnou situaci zažívá i Somálsko v boji proti milicím Al-Shabaab nebo Středoafrická republika.
Celková statistika ukazuje na alarmující trend, kdy se v mnoha částech světa nedaří konflikty ukončit diplomatickou cestou. Mezinárodní společenství se sice pokouší o intervence formou humanitární pomoci nebo sankcí, ale efektivita těchto kroků je v prostředí moderní geopolitiky často omezená.
Sběr dat o obětech válek zůstává v roce 2026 i nadále velkou výzvou kvůli chaosu na bojištích a tajnůstkářství válčících stran. Přesto čísla od projektů jako ACLED jasně dokazují, že lidské náklady na válčení zůstávají tragicky vysoké. Infrastruktura mnoha zemí je zdevastovaná a jejich obnova bude trvat celá desetiletí.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.