 
            Navzdory sebevědomým slibům Donalda Trumpa, že válku na Ukrajině ukončí během jediného dne, Spojené státy zatím nedokázaly zajistit příměří, natož trvalý mír. Nyní ale Bílý dům věří, že se přiblížil zásadnímu průlomu – i když za cenu, která je pro Kyjev těžko přijatelná.
Zatímco Washington zůstává oficiálně optimistický, realita je mnohem tvrdší. Ačkoli se americký prezident nedávno krátce setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu a obě strany setkání označily za „produktivní“, důvěra v opravdový mír zůstává mizivá.
Zejména proto, že kontury možného urovnání zůstávají prakticky beze změny. Ukrajina má trvale zůstat mimo NATO, vzdát se velké části okupovaného území, Spojené státy mají uznat ruskou anexi Krymu a zrušit klíčové sankce proti Moskvě. Výměnou by Ukrajina obdržela „robustní bezpečnostní záruky“ – jejichž podrobnosti ale zůstávají nejasné.
Navíc má být podepsána dohoda o rozdělení příjmů z ukrajinských nerostných surovin, ve které by polovina připadla Spojeným státům. Jaderná elektrárna v Záporoží má podle plánů dodávat energii jak Ukrajině, tak Rusku. Naopak o válečných zločinech ruských sil, odškodnění za destrukci či obnovení územní celistvosti Ukrajiny text nic konkrétního neříká.
Tato dohoda by podle webu Politico znamenala de facto vítězství Moskvy – a zároveň precedent, kdy jsou hranice v Evropě posouvány silou, poprvé od druhé světové války. Bez zajištěných záruk a se slabou americkou ochotou zaručit ochranu evropským partnerům se Kyjev ocitá v nebezpečném vakuu.
V podmínkách dohody zcela chybí prvek spravedlnosti. Kreml nemusí platit za zvěrstva své armády ani za zničení ukrajinských měst. Přesto Trumpova administrativa doufá, že právě ekonomické ústupky a surovinové dohody přinesou klid zbraní.
Zatímco bývalý Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg volal po strategii „míru silou“, skutečný vývoj ukazuje pravý opak: Kyjev ustupuje, zatímco Moskva si diktuje podmínky. A Západ? Ten se odhodlal k ústupkům, přestože před dvěma lety mohl být výsledek jiný.
Jak připomněl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, Rusko mohlo být poraženo už v roce 2022 – pokud by Západ tehdy jednal důrazně a Ukrajině rychle poskytl potřebné zbraně. Namísto toho přišla váhavost, neochota riskovat a slepá víra v efektivitu sankcí.
Nynější dohoda tak připomíná spíše kapitulaci než kompromis. Přesně na to upozorňuje i historická paralela s Budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky vzdala jaderného arzenálu. Výsledek? Ruská agrese o 30 let později. A opět bez následků.
Tato nová dohoda může mít i těžké domácí důsledky. Prezident Zelenskyj čelí nejen nutnosti ústavních změn, ale zřejmě i referendu, v němž se očekává silný odpor veřejnosti. Politický chaos je téměř jistý. A právě toho bude chtít Vladimir Putin znovu využít.
Ukrajina se tak může ocitnout oslabená, rozdělená a zrazená. A svět tím vyšle nebezpečný signál – že agresi se lze vyplatit, když máte dost trpělivosti a cynismu. Bez důvěryhodných záruk a bez strategie „ozbrojeného ježka“, tedy silně vyzbrojené Ukrajiny, která by byla nedotknutelná, nebude mít příměří žádnou váhu.
Ve skutečnosti tak nejde o mír, ale jen o přestávku ve válce, kterou si Moskva může přizpůsobit svému tempu. A Ukrajina zůstane opět tou, která zaplatí nejvyšší cenu.
 
            Poslední týdny ve vrcholné politice zbývají končící předsedkyni Poslanecké sněmovny Markétě Pekarové Adamové (TOP 09). Šéfka jedné ze stran koalice Spolu už dlouho před volbami řekla, že nebude obhajovat poslanecký mandát. Detailně ale důvody svého rozhodnutí vysvětlila až nyní.
 
            Ruská armáda v tomto týdnu otestovala novou mezikontinentální raketu s jaderným pohonem. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina jde o zbraň, jakou nemá k dispozici žádná jiná armáda na světě.
 
            Dara Rolins je momentálně zamilovaná a rozhodně to není poprvé. To všichni tak nějak víme, protože se zpěvačka nachází ve světlech reflektorů už od dětství. Kterou ze svých lásek označila za ohnivou a proč tento konkrétní vztah nevydržel do dneška?
 
            Česko v neděli podle očekávání trápí větrné počasí. Na začátku nového týdne se na některých místech přidá i sníh, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na horách může napadnout až 20 centimetrů sněhu.
 
            Končící ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) podrobil důchodové sliby hnutí ANO kritice. Domnívá se, že i Andrej Babiš se svými spolupracovníky dobře ví, že český stát reálně nemá na vyšší důchody peníze. ANO přitom slibovalo lidem úpravu valorizací.
 
            Baby boom v českém šoubyznyse bude pokračovat i v příštím roce. Důkazem jsou nejnovější slova Vladimíra Polívky, který už před několika týdny oznámil, že se těší na miminko. A není sám. Těší se i jeho rodiče.
 
            Počasí během příštího víkendu příjemně překvapí. Přestože bude začínat listopad, nejvyšší teploty mají dosahovat poměrně vysokých hodnot. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
 
            Americký prezident Donald Trump se neplánuje osobně setkat s ruským protějškem Vladimirem Putinem, dokud Moskva nebude připravena uzavřít mírovou dohodu týkající se války na Ukrajině.
 
            Jakub Prachař si neotřelým způsobem zase jednou řekl o pozornost. Možná byste ho teď ani nepoznali, ale herec udělal zásadní věc. Na chystanou změnu image předem upozornil svou partnerku.
 
            Program nové vlády na půdorysu ANO, SPD a Motoristů, která by měla nahradit současný kabinet Petra Fialy (ODS), je v podstatě hotový. Uvedl to místopředseda vítězného hnutí Karel Havlíček, který se pravděpodobně stane jedním z ministrů.
 
            Nevíte, co podniknout o víkendu? Můžete vyrazit na nový film Cukrkandl, který se je od čtvrtka v českých kinech. Hlavní roli v něm má Tereza Ramba, která tak nemohla v týdnu chybět na slavnostní premiéře. Neodešla z ní však po svých.
 
            Americký prezident Donald Trump se nechal slyšet, že by se během nadcházející asijské cesty rád setkal se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Pokud by k setkání došlo, Trump by tak navázal na společné rozhovory, které uskutečnil během prvního mandátu v Bílém domě.