Navzdory sebevědomým slibům Donalda Trumpa, že válku na Ukrajině ukončí během jediného dne, Spojené státy zatím nedokázaly zajistit příměří, natož trvalý mír. Nyní ale Bílý dům věří, že se přiblížil zásadnímu průlomu – i když za cenu, která je pro Kyjev těžko přijatelná.
Zatímco Washington zůstává oficiálně optimistický, realita je mnohem tvrdší. Ačkoli se americký prezident nedávno krátce setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu a obě strany setkání označily za „produktivní“, důvěra v opravdový mír zůstává mizivá.
Zejména proto, že kontury možného urovnání zůstávají prakticky beze změny. Ukrajina má trvale zůstat mimo NATO, vzdát se velké části okupovaného území, Spojené státy mají uznat ruskou anexi Krymu a zrušit klíčové sankce proti Moskvě. Výměnou by Ukrajina obdržela „robustní bezpečnostní záruky“ – jejichž podrobnosti ale zůstávají nejasné.
Navíc má být podepsána dohoda o rozdělení příjmů z ukrajinských nerostných surovin, ve které by polovina připadla Spojeným státům. Jaderná elektrárna v Záporoží má podle plánů dodávat energii jak Ukrajině, tak Rusku. Naopak o válečných zločinech ruských sil, odškodnění za destrukci či obnovení územní celistvosti Ukrajiny text nic konkrétního neříká.
Tato dohoda by podle webu Politico znamenala de facto vítězství Moskvy – a zároveň precedent, kdy jsou hranice v Evropě posouvány silou, poprvé od druhé světové války. Bez zajištěných záruk a se slabou americkou ochotou zaručit ochranu evropským partnerům se Kyjev ocitá v nebezpečném vakuu.
V podmínkách dohody zcela chybí prvek spravedlnosti. Kreml nemusí platit za zvěrstva své armády ani za zničení ukrajinských měst. Přesto Trumpova administrativa doufá, že právě ekonomické ústupky a surovinové dohody přinesou klid zbraní.
Zatímco bývalý Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg volal po strategii „míru silou“, skutečný vývoj ukazuje pravý opak: Kyjev ustupuje, zatímco Moskva si diktuje podmínky. A Západ? Ten se odhodlal k ústupkům, přestože před dvěma lety mohl být výsledek jiný.
Jak připomněl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, Rusko mohlo být poraženo už v roce 2022 – pokud by Západ tehdy jednal důrazně a Ukrajině rychle poskytl potřebné zbraně. Namísto toho přišla váhavost, neochota riskovat a slepá víra v efektivitu sankcí.
Nynější dohoda tak připomíná spíše kapitulaci než kompromis. Přesně na to upozorňuje i historická paralela s Budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky vzdala jaderného arzenálu. Výsledek? Ruská agrese o 30 let později. A opět bez následků.
Tato nová dohoda může mít i těžké domácí důsledky. Prezident Zelenskyj čelí nejen nutnosti ústavních změn, ale zřejmě i referendu, v němž se očekává silný odpor veřejnosti. Politický chaos je téměř jistý. A právě toho bude chtít Vladimir Putin znovu využít.
Ukrajina se tak může ocitnout oslabená, rozdělená a zrazená. A svět tím vyšle nebezpečný signál – že agresi se lze vyplatit, když máte dost trpělivosti a cynismu. Bez důvěryhodných záruk a bez strategie „ozbrojeného ježka“, tedy silně vyzbrojené Ukrajiny, která by byla nedotknutelná, nebude mít příměří žádnou váhu.
Ve skutečnosti tak nejde o mír, ale jen o přestávku ve válce, kterou si Moskva může přizpůsobit svému tempu. A Ukrajina zůstane opět tou, která zaplatí nejvyšší cenu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
Ničivé lesní požáry, které v těchto dnech ohrožují předměstí Bordeaux i Madridu, znovu neúprosně připomínají evropským lídrům tvrdou realitu. Rychle se oteplující planeta totiž mění rozsáhlé oblasti starého kontinentu v místa, která bude v brzké době prakticky nemožné pojistit. Rekordní požáry už donutily ke evakuaci stovky tisíc lidí, zničily přírodní rezervace a ohrozily i města, která byla dosud považována za zcela bezpečná.
Britská vláda spolu s vedením tamní policie zahájily rozsáhlý přezkum postupu, jakým britské úřady přenechávají americké armádě vyšetřování závažných trestných činů spáchaných na území Spojeného království. Do celé záležitosti je zapojeno hned několik vládních ministerstev. Jejich cílem je zmapovat, proč britské policejní složky, které mají primární odpovědnost za vyšetřování zločinů na domácí půdě, ustupují vyšetřovatelům z USA a předávají jim pravomoci.
Dneškem odstartovala další vlna tropických letních veder, přičemž teploty ještě porostou. Je to důvod ke znepokojení, protože v Česku už tak panuje problém se suchem. Následující dny nepřinesou jeho řešení.
Vlna veder v dalších dnech ještě zesílí. Ministerstvo zdravotnictví proto připomíná základní doporučení, která mohou pomoci předejít zdravotním komplikacím spojeným s horkem. Zvýšenou pozornost by měli věnovat svému zdraví především senioři, malé děti, těhotné ženy, chronicky nemocní nebo lidé užívající některé léky.
Každý z prezidentů se o dobré jméno České republiky ve světě staral jinak. Svou cestu si našel i Petr Pavel. Miliony sledujících po celém světě si ho mohli všimnout, protože se v netradiční roli, která nijak nesouvisí s jeho politickou funkcí, představil na významném sportovním klání.
Do Česka dorazila další vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že teploty opět dosáhnou až 40 stupňů. Taková hranice by během letošního léta padla již podruhé. Experti jsou z toho zaskočeni.
Světová hudba přišla o další výraznou osobnost, která bude chybět i českým fanouškům. Ve věku 56 let tragicky zemřel irský hudebník a písničkář Glen Hansard, držitel Oscara za nejlepší filmovou píseň. Podle deníku The Irish Sun zahynul při dopravní nehodě na motorce.
Uběhl přesně měsíc od chvíle, kdy severní pobřeží Venezuely zasáhla ničivá dvojice silných zemětřesení. Pro mnohé místní obyvatele však tragédie zdaleka neskončila a každodenní realitou zůstává zoufalé pátrání po pohřešovaných příbuzných. Příkladem je devětatřicetiletý rybář Victor Calderón, který byl v době neštěstí na moři. Když se vrátil na pevninu, zjistil, že jeho domov v komplexu sociálního bydlení OPPE 26 v městečku Caraballeda leží v troskách a spolu s ním zmizelo 26 členů jeho rodiny od dvouletých dětí až po seniory.