Navzdory sebevědomým slibům Donalda Trumpa, že válku na Ukrajině ukončí během jediného dne, Spojené státy zatím nedokázaly zajistit příměří, natož trvalý mír. Nyní ale Bílý dům věří, že se přiblížil zásadnímu průlomu – i když za cenu, která je pro Kyjev těžko přijatelná.
Zatímco Washington zůstává oficiálně optimistický, realita je mnohem tvrdší. Ačkoli se americký prezident nedávno krátce setkal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu a obě strany setkání označily za „produktivní“, důvěra v opravdový mír zůstává mizivá.
Zejména proto, že kontury možného urovnání zůstávají prakticky beze změny. Ukrajina má trvale zůstat mimo NATO, vzdát se velké části okupovaného území, Spojené státy mají uznat ruskou anexi Krymu a zrušit klíčové sankce proti Moskvě. Výměnou by Ukrajina obdržela „robustní bezpečnostní záruky“ – jejichž podrobnosti ale zůstávají nejasné.
Navíc má být podepsána dohoda o rozdělení příjmů z ukrajinských nerostných surovin, ve které by polovina připadla Spojeným státům. Jaderná elektrárna v Záporoží má podle plánů dodávat energii jak Ukrajině, tak Rusku. Naopak o válečných zločinech ruských sil, odškodnění za destrukci či obnovení územní celistvosti Ukrajiny text nic konkrétního neříká.
Tato dohoda by podle webu Politico znamenala de facto vítězství Moskvy – a zároveň precedent, kdy jsou hranice v Evropě posouvány silou, poprvé od druhé světové války. Bez zajištěných záruk a se slabou americkou ochotou zaručit ochranu evropským partnerům se Kyjev ocitá v nebezpečném vakuu.
V podmínkách dohody zcela chybí prvek spravedlnosti. Kreml nemusí platit za zvěrstva své armády ani za zničení ukrajinských měst. Přesto Trumpova administrativa doufá, že právě ekonomické ústupky a surovinové dohody přinesou klid zbraní.
Zatímco bývalý Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg volal po strategii „míru silou“, skutečný vývoj ukazuje pravý opak: Kyjev ustupuje, zatímco Moskva si diktuje podmínky. A Západ? Ten se odhodlal k ústupkům, přestože před dvěma lety mohl být výsledek jiný.
Jak připomněl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev, Rusko mohlo být poraženo už v roce 2022 – pokud by Západ tehdy jednal důrazně a Ukrajině rychle poskytl potřebné zbraně. Namísto toho přišla váhavost, neochota riskovat a slepá víra v efektivitu sankcí.
Nynější dohoda tak připomíná spíše kapitulaci než kompromis. Přesně na to upozorňuje i historická paralela s Budapešťským memorandem z roku 1994, ve kterém Ukrajina výměnou za bezpečnostní záruky vzdala jaderného arzenálu. Výsledek? Ruská agrese o 30 let později. A opět bez následků.
Tato nová dohoda může mít i těžké domácí důsledky. Prezident Zelenskyj čelí nejen nutnosti ústavních změn, ale zřejmě i referendu, v němž se očekává silný odpor veřejnosti. Politický chaos je téměř jistý. A právě toho bude chtít Vladimir Putin znovu využít.
Ukrajina se tak může ocitnout oslabená, rozdělená a zrazená. A svět tím vyšle nebezpečný signál – že agresi se lze vyplatit, když máte dost trpělivosti a cynismu. Bez důvěryhodných záruk a bez strategie „ozbrojeného ježka“, tedy silně vyzbrojené Ukrajiny, která by byla nedotknutelná, nebude mít příměří žádnou váhu.
Ve skutečnosti tak nejde o mír, ale jen o přestávku ve válce, kterou si Moskva může přizpůsobit svému tempu. A Ukrajina zůstane opět tou, která zaplatí nejvyšší cenu.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.