I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Jedním z hlavních problémů je, že poškození stromu není vždy viditelné zvenčí. Strom s bujnou a bohatou korunou může mít uvnitř dutý a oslabený kmen. Mezi nejčastější příčiny poškození patří dřevokazné houby, které rozkládají celulózu a lignin, čímž nenávratně oslabují vnitřní strukturu stromu.
Rozlišují se dva hlavní druhy hniloby: Hnědá hniloba, kterou způsobují organismy jako Serpula lacrymans, degraduje celulózu, což vede k rozpadu dřeva na kostičky, a bílá hniloba, jejímž původcem je například houba Trametes versicolor (outkovka pestrá), rozkládá jak celulózu, tak lignin, což způsobuje, že dřevo ztrácí svou pevnost.
Někdy je možné stav stromu posoudit pomocí rezistografu, což je zařízení, které měří hustotu dřeva pomocí tenké jehly. Nicméně skutečný rozsah poškození se často potvrdí až po pokácení.
Ne všechny druhy stromů mají stejnou životnost. Rychle rostoucí stromy, jako jsou topoly, mají kratší život, a kolem padesátého roku jejich kmeny začínají být duté a kořeny ztrácí sílu. Udržovat takové stromy v městském prostředí představuje riziko.
V přírodě jsou mrtvé stromy součástí ekosystému a slouží jako útočiště pro zvířata. Ve městech, kde je prioritou bezpečnost lidí, je ale nutné staré stromy nahradit mladšími a zdravějšími. Zajištění bezpečnosti musí mít přednost před nostalgií, i když je kácení stromů často spojené se vzpomínkami.
Odstraňování starých stromů by mělo být spojeno s novou výsadbou. Přednost by měly dostat domácí druhy, které obohatí biologickou rozmanitost a zajistí zdravější a bezpečnější prostředí pro budoucí generace. Součástí odpovědné správy stromů by měl být také sanitární prořez, snižování výšky rizikových jedinců a případně i ponechání dutých kmenů jako útočiště pro ptáky a hmyz na místech, kde nepředstavují nebezpečí.
Transparentnost je klíčová – vysvětlování důvodů kácení může snížit nedůvěru veřejnosti a získat podporu pro politiku obnovy zeleně. Pokud je rozhodnutí doprovázeno plánem na výsadbu většího počtu nových stromů, posílí se tím důvěra občanů v péči o městskou zeleň.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.