I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Jedním z hlavních problémů je, že poškození stromu není vždy viditelné zvenčí. Strom s bujnou a bohatou korunou může mít uvnitř dutý a oslabený kmen. Mezi nejčastější příčiny poškození patří dřevokazné houby, které rozkládají celulózu a lignin, čímž nenávratně oslabují vnitřní strukturu stromu.
Rozlišují se dva hlavní druhy hniloby: Hnědá hniloba, kterou způsobují organismy jako Serpula lacrymans, degraduje celulózu, což vede k rozpadu dřeva na kostičky, a bílá hniloba, jejímž původcem je například houba Trametes versicolor (outkovka pestrá), rozkládá jak celulózu, tak lignin, což způsobuje, že dřevo ztrácí svou pevnost.
Někdy je možné stav stromu posoudit pomocí rezistografu, což je zařízení, které měří hustotu dřeva pomocí tenké jehly. Nicméně skutečný rozsah poškození se často potvrdí až po pokácení.
Ne všechny druhy stromů mají stejnou životnost. Rychle rostoucí stromy, jako jsou topoly, mají kratší život, a kolem padesátého roku jejich kmeny začínají být duté a kořeny ztrácí sílu. Udržovat takové stromy v městském prostředí představuje riziko.
V přírodě jsou mrtvé stromy součástí ekosystému a slouží jako útočiště pro zvířata. Ve městech, kde je prioritou bezpečnost lidí, je ale nutné staré stromy nahradit mladšími a zdravějšími. Zajištění bezpečnosti musí mít přednost před nostalgií, i když je kácení stromů často spojené se vzpomínkami.
Odstraňování starých stromů by mělo být spojeno s novou výsadbou. Přednost by měly dostat domácí druhy, které obohatí biologickou rozmanitost a zajistí zdravější a bezpečnější prostředí pro budoucí generace. Součástí odpovědné správy stromů by měl být také sanitární prořez, snižování výšky rizikových jedinců a případně i ponechání dutých kmenů jako útočiště pro ptáky a hmyz na místech, kde nepředstavují nebezpečí.
Transparentnost je klíčová – vysvětlování důvodů kácení může snížit nedůvěru veřejnosti a získat podporu pro politiku obnovy zeleně. Pokud je rozhodnutí doprovázeno plánem na výsadbu většího počtu nových stromů, posílí se tím důvěra občanů v péči o městskou zeleň.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.
Konference COP30, třicáté setkání stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC), se vrací do Brazílie, do amazonského města Belém. Původní Úmluva z roku 1992, podepsaná v Riu de Janeiro, zavazuje svět k zamezení nebezpečné změny klimatu, ale bez určení způsobu. Brazilští hostitelé mají nabitý program se 145 body a snaží se povzbudit vyjednávací týmy k odvážným krokům uprostřed finančních, vědeckých a etických aspektů krize.
Prezident Donald Trump udělil milost dlouhému seznamu svých politických spojenců, kteří byli spojováni s údajnými snahami o zvrácení výsledků prezidentských voleb v roce 2020. Informaci o milosti, jež byla vyhlášena prezidentskou proklamací, potvrdil Ed Martin, ombudsman pro udílení milostí při Ministerstvu spravedlnosti.
Brazilský diplomat André Corrêa do Lago, který stojí v čele konference OSN o změně klimatu Cop30, prohlásil, že bohaté země ztratily zájem o řešení klimatické krize. Naopak upozornil na Čínu, jež v oblasti čisté energie rychle postupuje a dominuje jak v produkci, tak ve spotřebě nízkouhlíkových technologií. Podle něj by se ostatní státy měly inspirovat čínským příkladem, místo aby kritizovaly konkurenceschopnost tamních výrobků.