I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Jedním z hlavních problémů je, že poškození stromu není vždy viditelné zvenčí. Strom s bujnou a bohatou korunou může mít uvnitř dutý a oslabený kmen. Mezi nejčastější příčiny poškození patří dřevokazné houby, které rozkládají celulózu a lignin, čímž nenávratně oslabují vnitřní strukturu stromu.
Rozlišují se dva hlavní druhy hniloby: Hnědá hniloba, kterou způsobují organismy jako Serpula lacrymans, degraduje celulózu, což vede k rozpadu dřeva na kostičky, a bílá hniloba, jejímž původcem je například houba Trametes versicolor (outkovka pestrá), rozkládá jak celulózu, tak lignin, což způsobuje, že dřevo ztrácí svou pevnost.
Někdy je možné stav stromu posoudit pomocí rezistografu, což je zařízení, které měří hustotu dřeva pomocí tenké jehly. Nicméně skutečný rozsah poškození se často potvrdí až po pokácení.
Ne všechny druhy stromů mají stejnou životnost. Rychle rostoucí stromy, jako jsou topoly, mají kratší život, a kolem padesátého roku jejich kmeny začínají být duté a kořeny ztrácí sílu. Udržovat takové stromy v městském prostředí představuje riziko.
V přírodě jsou mrtvé stromy součástí ekosystému a slouží jako útočiště pro zvířata. Ve městech, kde je prioritou bezpečnost lidí, je ale nutné staré stromy nahradit mladšími a zdravějšími. Zajištění bezpečnosti musí mít přednost před nostalgií, i když je kácení stromů často spojené se vzpomínkami.
Odstraňování starých stromů by mělo být spojeno s novou výsadbou. Přednost by měly dostat domácí druhy, které obohatí biologickou rozmanitost a zajistí zdravější a bezpečnější prostředí pro budoucí generace. Součástí odpovědné správy stromů by měl být také sanitární prořez, snižování výšky rizikových jedinců a případně i ponechání dutých kmenů jako útočiště pro ptáky a hmyz na místech, kde nepředstavují nebezpečí.
Transparentnost je klíčová – vysvětlování důvodů kácení může snížit nedůvěru veřejnosti a získat podporu pro politiku obnovy zeleně. Pokud je rozhodnutí doprovázeno plánem na výsadbu většího počtu nových stromů, posílí se tím důvěra občanů v péči o městskou zeleň.
Nová kapitola soudních sporů mezi Jaromírem Soukupem a rodinou jeho expartnerky Agáty Hanychové se začala psát právě dnes. Poprvé se totiž řešila Soukupova žaloba na Mirka Dopitu.
Zatímco vláda Petra Fialy sází na silnou zahraničněpolitickou rétoriku a důraz na ukotvení Česka v EU a NATO, voliči čím dál častěji žádají odpovědi na otázky každodenní reality. Vysoké náklady na život, nejistota ohledně důchodů i dostupného bydlení přehlušují abstraktní pojmy jako „společná bezpečnost“. Politika bez konkrétní domácí agendy přestává být srozumitelná a důvěryhodná. Fialovi a spol. to v nadcházejících volbách může srazit vaz.
I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Vlna mezinárodního uznání palestinského státu vyvolala v Izraeli hořké a téměř jednomyslné odsouzení napříč celým politickým spektrem, což podle analytiků stmelilo politické odpůrce a potenciálně posílilo pozici vládnoucí koalice.
Polský premiér Donald Tusk oznámil, že Polsko neváhá sestřelit létající objekty, které jednoznačně naruší jeho vzdušný prostor a představují hrozbu. V méně jasných situacích je však Polsko podle jeho slov opatrnější. Tusk to uvedl v souvislosti s nedávnými incidenty, kdy ruská letadla a drony narušily vzdušný prostor členských států NATO.
Prezident Donald Trump vystoupí tento týden na Valném shromáždění OSN, což je jeho pátý projev v této organizaci. Jeho předchozí projevy vždy naznačovaly důležité politické změny, a ani letos se neočekává nic jiného. V roce 2017 například předznamenal odstoupení od íránské jaderné dohody. Jeho aktuální řeč by mohla vyjasnit nejednoznačný vztah USA k OSN, a to v době, kdy se provádí revize americké angažovanosti v mezinárodních organizacích.
Jihokorejský prezident I Če-mjong by souhlasil s dohodou mezi Donaldem Trumpem a Kim Čong-unem o zmrazení severokorejského jaderného programu, i kdyby se Pchjongjang nevzdal svých jaderných zbraní. Prezident to uvedl pro BBC před svou pondělní cestou na Valné shromáždění OSN.
Plány vlád na zvyšování těžby uhlí, ropy a zemního plynu podle nových údajů ohrozí globální klimatické cíle. Namísto snižování závislosti na fosilních palivech státy plánují v nadcházejících desetiletích ještě vyšší produkci, než v roce 2023. Tento trend je v rozporu se závazky, které země přijaly na klimatických summitech OSN, kde se dohodly na „přechodu od fosilních paliv“ a postupném omezování těžby, zejména uhlí.
Uznání palestinského státu ze strany Velké Británie, Kanady a Austrálie pravděpodobně vyvolá sérii globálních diplomatických událostí. Izrael v reakci zvažuje anexi Západního břehu, což by prohloubilo jeho spory s Evropou a rozšířilo propast mezi ním a arabskými státy. Tento krok by také dále vzdálil Spojené státy od jejich spojenců, zatímco Trumpova administrativa bude nadále podporovat premiéra Netanjahua a Izrael v jejich válce v Gaze.
Americký prezident Donald Trump dal během pohřební tryzny za Charlieho Kirka, známého konzervativního komentátora, jasně najevo, že jeho smrt ho nijak neobměkčí a ani ho nepřiměje k tomu, aby se pokusil o sjednocení národa. Podle prezidenta byla Kirkova vražda důvodem k tomu, aby se ještě razantněji a bezohledněji pokoušel o posílení své moci. Tento šokující čin tak okamžitě vyústil v další politické rozdělení.
Úřady ve Spojených státech by měly v nejbližší době oznámit, že užívání oblíbeného léku na bolest Tylenol v těhotenství je spojeno s rizikem autismu.
Rozhodnutí Velké Británie, Kanady a Austrálie uznat palestinský stát vyvolalo naděje na oživení takzvaného dvoustátního řešení. Podle diplomata Husama Zomlota je tento krok jedním z posledních pokusů o dosažení míru v regionu.