I když stromy ve městech poskytují cenné benefity, jako je stín, čistý vzduch a estetickou hodnotu, někdy je nutné je pokácet, aby se zajistila veřejná bezpečnost. Stromy, stejně jako všechny živé organismy, mají omezený životní cyklus, který zahrnuje mládí, zralost a stáří. S přibývajícím věkem se stávají náchylnějšími k vnitřní hnilobě, houbovým a bakteriálním infekcím, což zvyšuje riziko jejich pádu.
Jedním z hlavních problémů je, že poškození stromu není vždy viditelné zvenčí. Strom s bujnou a bohatou korunou může mít uvnitř dutý a oslabený kmen. Mezi nejčastější příčiny poškození patří dřevokazné houby, které rozkládají celulózu a lignin, čímž nenávratně oslabují vnitřní strukturu stromu.
Rozlišují se dva hlavní druhy hniloby: Hnědá hniloba, kterou způsobují organismy jako Serpula lacrymans, degraduje celulózu, což vede k rozpadu dřeva na kostičky, a bílá hniloba, jejímž původcem je například houba Trametes versicolor (outkovka pestrá), rozkládá jak celulózu, tak lignin, což způsobuje, že dřevo ztrácí svou pevnost.
Někdy je možné stav stromu posoudit pomocí rezistografu, což je zařízení, které měří hustotu dřeva pomocí tenké jehly. Nicméně skutečný rozsah poškození se často potvrdí až po pokácení.
Ne všechny druhy stromů mají stejnou životnost. Rychle rostoucí stromy, jako jsou topoly, mají kratší život, a kolem padesátého roku jejich kmeny začínají být duté a kořeny ztrácí sílu. Udržovat takové stromy v městském prostředí představuje riziko.
V přírodě jsou mrtvé stromy součástí ekosystému a slouží jako útočiště pro zvířata. Ve městech, kde je prioritou bezpečnost lidí, je ale nutné staré stromy nahradit mladšími a zdravějšími. Zajištění bezpečnosti musí mít přednost před nostalgií, i když je kácení stromů často spojené se vzpomínkami.
Odstraňování starých stromů by mělo být spojeno s novou výsadbou. Přednost by měly dostat domácí druhy, které obohatí biologickou rozmanitost a zajistí zdravější a bezpečnější prostředí pro budoucí generace. Součástí odpovědné správy stromů by měl být také sanitární prořez, snižování výšky rizikových jedinců a případně i ponechání dutých kmenů jako útočiště pro ptáky a hmyz na místech, kde nepředstavují nebezpečí.
Transparentnost je klíčová – vysvětlování důvodů kácení může snížit nedůvěru veřejnosti a získat podporu pro politiku obnovy zeleně. Pokud je rozhodnutí doprovázeno plánem na výsadbu většího počtu nových stromů, posílí se tím důvěra občanů v péči o městskou zeleň.
Evropské státy se v závěru letošního roku potýkají s mimořádně silnou vlnou chřipky, kterou pohání nová, vysoce nakažlivá varianta viru. Podle varování Světové zdravotnické organizace (WHO) čelí řada nemocnic extrémnímu náporu, který komplikuje fakt, že epidemie vypukla o měsíc dříve, než bývá zvykem.
Americký prezident Donald Trump nedávno vyhlásil „totální blokádu“ všech sankcionovaných ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní. Tento krok, který je součástí širší operace Southern Spear (Jižní kopí), posouvá dosavadní námořní demonstrace a protidrogové razie do roviny agresivní ekonomické války.
Britský král Karel III. ve svém tradičním vánočním poselství, které letos pronesl z historické kaple Westminster Abbey, vyzval národ k jednotě a vzájemnému porozumění v čím dál více rozděleném světě.
Marina Lacerda, jedna z žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, ostře vyzvala k tomu, aby byl Andrew Mountbatten-Windsor konečně pohnán ke spravedlnosti.
I přes neutichající zprávy o klimatických hrozbách přinesl rok 2025 několik zásadních vítězství pro naši planetu, která potvrzují, že úsilí o ochranu životního prostředí přináší reálné výsledky.
Západ poprvé od začátku války formuluje ucelený plán, jak zajistit bezpečnost Ukrajiny po případném příměří. Berlínská jednání odhalují posun Evropy od pasivity k odpovědnosti, ale také hluboké slabiny evropské obrany, rostoucí americký izolacionismus a trvající nedůvěru vůči Rusku. Návrh stojí na silné ukrajinské armádě, omezené evropské vojenské přítomnosti a americké zpravodajské dominanci. Jde o realistický rámec a zároveň test, zda se Západ dokáže poučit z vlastních chyb.
Vědci z prestižních univerzit, jako jsou Harvard a Oxford, vyvíjejí jednoduchý krevní test, který dokáže předpovědět, u kterých pacientů hrozí nejvyšší riziko vážných komplikací spojených s hypertrofickou kardiomyopatií (HCM).
Evropští lídři se v úterý rázně postavili za autonomii Grónska poté, co americký prezident Donald Trump jmenoval guvernéra Louisiany Jeffa Landryho zvláštním vyslancem pro tento arktický ostrov.
Známý MMA bojovník Karlos Vémola skončil na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 ve vazební věznici. Soudce tak vyhověl žádosti žalobce, který se obával, že by zápasník mohl kvůli hrozbě velmi přísného trestu uprchnout.
Vize budoucnosti, ve které umělá inteligence (AI) přebírá kontrolu nad planetou, již není jen námětem pro sci-fi filmy. Přední světoví experti, včetně otce zakladatele moderní AI Geoffreyho Hintona nebo vizionáře Elona Muska, varují před scénářem, kdy nás naše vlastní výtvory mohou vyhladit.
Skupina třinácti evropských států a Japonsko ostře odsoudily nedávné rozhodnutí izraelské vlády legalizovat devatenáct osadnických základen na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Opakovaná kritika Donalda Trumpa na adresu Evropské unie staví evropské politiky před dříve nepředstavitelnou výzvu. Starý kontinent se musí připravit na možnost, že Spojené státy přestanou plnit roli hlavního garanta jeho bezpečnosti. Podle mnoha hlasů, včetně německých zákonodárců, éra automatických amerických záruk definitivně skončila. Evropa je proto nucena budovat vlastní obranné kapacity mnohem rychleji, než se původně plánovalo.