Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spor propukl poté, co Itálie zavedla dočasné pozastavení Schengenské dohody a kontroluje cestovatele přicházející ze Španělska. Reagovala tak na nedávnou masivní vlnu migrantů, která zasáhla španělskou exklávu Ceuta, a obavy z možných bezpečnostních rizik.
Španělská vláda reagovala hrozbou, že pokud Řím do 9. srpna nezruší mimořádná opatření, přistoupí k odvetným a proporcionálním krokům. Madrid označil jednostranné omezení volného pohybu za nepřijatelné a vyzval k okamžitému návratu ke standardnímu režimu.
Italský kabinet však jakékoliv ústupky odmítl s tím, že kontroly na hranicích zůstanou v platnosti minimálně do 15. srpna. Řím svou pozici obhajuje tím, že na toto datum se očekává další migrační vlna směřující do španělské enklávy, a bezpečnostní situaci proto nelze podcenit.
V oficiálním prohlášení úřadu italské premiérky zaznělo, že Itálie bude v opatřeních pokračovat tak dlouho, dokud budou trvat rizika spojená s terorismem a novými vlnami nelegální migrace. Teprve po úplném vyloučení hrozeb je Řím ochoten o dalším postupu jednat.
Roztržka mezi dvěma jihoevropskými státy představuje další zkoušku pro fungování schengenského prostoru a jednotu Evropské unie v otázkách řízení migrační politiky. Zatímco Španělsko trvá na dodržování pravidel volného pohybu osob, Itálie upřednostňuje jednostranné bezpečnostní záruky.
Vzájemné diplomatické třenice tak na evropské scéně nadále rostou, přičemž Řím dává jasně najevo, že nátlak ze zahraničí jeho rozhodnutí nezmění. Vývoj situace v příštích dnech ukáže, zda obě země dokážou nalézt kompromis, či zda Španělsko své hrozby o odvetných krocích naplní.
Přední republikánští politici a potenciální kandidáti na prezidenta pro rok 2028 otevřeně zkritizovali klíčové pilíře politiky Donalda Trumpa po neúspěchu v nedávných kongresových volbách. Viceprezident JD Vance, floridský guvernér Ron DeSantis a texaský senátor Ted Cruz se shodli, že za masivní porážkou republikánské strany stojí především válka v Íránu a rostoucí životní náklady. Demokratičtí kandidáti díky této nespokojenosti ovládli obě komory Kongresu a většinu guvernérských křesel napříč Spojenými státy.
Globální akciové trhy zaznamenaly hluboký propad v důsledku obav investorů, že politické změny po amerických kongresových volbách ohrozí dosavadní investiční boom v oblasti umělé inteligence. Výprodeje nejprve zasáhly Wall Street, kde byly z tržní hodnoty smazány biliony dolarů, a v následujících hodinách se rychle rozšířily na asijské i evropské burzy. Investoři hromadně opouštějí rizikové technologické tituly a uchylují se k bezpečnějším aktivům, jako jsou státní dluhopisy.
Papež Lev XIV. zahájil náročnou dvanáctidenní cestu do Latinské Ameriky pouhé tři týdny po operaci rakoviny plic. Tato apoštolská cesta zahrnuje návštěvu Uruguaye, Argentiny a Peru. Vatikánští představitelé ujistili, že hlava katolické církve je v dobré kondici a že s harmonogramem výpravy souhlasila bez jakýchkoliv změn.
Americký ministr obrany Pete Hegseth čelí rostoucímu tlaku a možnému odvolání poté, co zveřejnil ostré video na sociálních sítích, v němž odmítl snahy Kongresu o své impeachment. Reagoval tak na nedávné výsledky kongresových voleb, v nichž republikáni utrpěli výrazné ztráty spojené s nepopulární válkou v Iránu. Jeho vystoupení vyvolalo v politických kruzích ve Washingtonu silné kontroverze a přiživilo spekulace o jeho brzkém konci ve funkci.
Přibližně 575 000 protestujících se ve čtvrtek zapojilo do demonstrací po celé Francii, což představuje dosud největší vlnu protestů od zářijového začátku celonárodních stávek. Akce proběhla navzdory obavám z dřívějších násilností poměrně klidně, ačkoliv v některých městech došlo k lokálním střetům s pořádkovými silami.
Slovenská policie od nočních hodin vyšetřuje mimořádný případ vraždy v Trenčíně. Podle dostupných informací tam došlo ke konfliktu mezi ukrajinskými vojáky, přičemž jeden z nich přišel o život. Policisté zadrželi jednoho muže, okolnosti činu jsou předmětem vyšetřování.
První politické téma amerického prezidenta Donalda Trumpa po jasné porážce republikánů v listopadových kongresových volbách vás možná překvapí. Šéf Bílého domu se chce zasadit o to, aby ve Spojených státech amerických skončily pravidelné změny času.
Dobré zprávy před prvním ryze listopadovým víkendem, od kterého nás dělí poslední pracovní den, mají meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Konkrétně nám slibují slunečné počasí.
Určitou nejistotu mezi zákazníky mohla vyvolat nedávná zpráva o prodeji tuzemského podnikání obchodního řetězce Tesco firmě, která v Česku provozuje prodejny Albert. Experti v té souvislosti upozorňují, že zatím zůstává všechno při starém. Změna proběhne až v řádu měsíců.
Nemocnost akutních respiračních infekcí v Česku dosáhla úrovně 828 nemocných na sto tisíc obyvatel, což představuje pokles nemocnosti o 21 % v porovnání s předchozím týdnem. Může za to státní svátek v průběhu pracovního týdne.
Vyhrocená politická atmosféra v sousedním Polsku se zatím neuklidňuje. Premiér Donald Tusk trvá na tom, že události kolem ústavního soudu mají vést k obnovení vlády práva. Prezident Karol Nawrocki mezitím hledá další spojence, kteří jsou připraveni odporovat Tuskovi.
Český hokej se v úterý připojil k několika evropským hokejovým federacím, které oznámily, že národní tým nenechají nastoupit proti Rusku. Svaz tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS), které by mělo umožnit návrat ruských hokejistů na největší světové akce pod hlavičkou IIHF.