Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Ukrajina má totiž za sebou více než čtyři roky zkušeností se sestřelováním ruských raket a bezpilotních letounů, zejména íránských modelů Šáhed. Jen v lednu čelila země v průměru 143 dronům denně, přičemž úspěšně zlikvidovala drtivou většinu z nich. Tyto zkušenosti jsou pro USA a jejich spojence k nezaplacení, protože se ukazuje, že současná západní obranná strategie je ekonomicky neudržitelná.
Americká armáda totiž naráží na tvrdou realitu: používat k sestřelení íránského dronu v hodnotě 30 000 dolarů sofistikovanou raketu systému Patriot, která stojí 4 miliony dolarů, nedává smysl. S rostoucím počtem íránských útoků na americké základny a spojence hrozí, že Západu dojdou drahé interceptory mnohem dříve, než Teheránu dojdou levné drony. Právě zde vidí Zelenskyj příležitost k získání strategického vlivu.
Ukrajinský prezident potvrdil, že žádosti o pomoc v této oblasti přišly nejen z Washingtonu, ale i od arabských států, jako jsou Spojené arabské emiráty, Katar, Jordánsko či Bahrajn. Zelenskyj však zdůraznil, že jakákoli spolupráce je podmíněna tím, že neoslabí ukrajinskou obranu a poslouží jako investice do diplomatických schopností země. Kyjev chce pomáhat těm, kteří naopak pomáhají Ukrajině dovést její válku k důstojnému konci.
O tom, jak moc jsou ukrajinské jednotky napřed, svědčí loňské cvičení NATO v Estonsku. Desetičlenný ukrajinský tým s drony Nemesis tam dokázal zcela vymanévrovat dva prapory NATO. Podle podplukovníka Pavla Laktionova deset lidí se správnými drony a dovednostmi dnes vydá za celý pluk bojující podle učebnic z minulého století. NATO po tomto cvičení muselo přiznat, že jeho standardy potřebují zásadní aktualizaci.
Ukrajinci během cvičení vnesli do boje prvek nepředvídatelnosti, na který těžká obrněná technika a letectvo NATO neuměly reagovat. Útočili z týlu, který západní jednotky považovaly za bezpečný, a pomocí termovizí odhalovali vojáky v lesích, které už pro moderní drony nepředstavují žádný úkryt. Laktionov popsal výsledek jako „masakr“, kdy ukrajinští operátoři zastavili kolony pomocí dálkového zaminování dříve, než se vůbec dostaly k linii útoku.
Západní armády se nyní snaží z tohoto „osvěžujícího šoku“ poučit. Aliance plánuje častější cvičení s drony a hodlá zvát ukrajinské instruktory, aby pomohli modernizovat interní standardy NATO. Tato výměna informací je však oboustranná – Ukrajinci oceňují systémovost, protokoly řízení palby a koordinaci, které se od NATO naučili v prvních měsících ruské invaze.
Pro Zelenského je tato expertíza klíčovým trumfem v době, kdy USA burning skrze své zásoby střel v konfliktu s Íránem. Ukrajinský prezident varoval, že vleklá válka na Blízkém východě může zasáhnout dodávky protivzdušné obrany pro Kyjev. Nabídkou svých zkušeností se tak snaží zajistit, aby Ukrajina zůstala pro své partnery nepostradatelnou i v době, kdy se jejich pozornost tříští mezi dvě války.
Každý dnes vidí, že ukrajinské zkušenosti v obraně jsou v mnoha ohledech nenahraditelné. V době, kdy se globální konflikty stále více spoléhají na bezpilotní systémy, se Kyjev stal centrem inovací, bez kterých se moderní armády neobejdou. Zelenskyj tuto kartu hraje velmi obezřetně a snaží se z ní vytěžit maximum pro bezpečnost své vlastní země.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.