Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Ukrajina má totiž za sebou více než čtyři roky zkušeností se sestřelováním ruských raket a bezpilotních letounů, zejména íránských modelů Šáhed. Jen v lednu čelila země v průměru 143 dronům denně, přičemž úspěšně zlikvidovala drtivou většinu z nich. Tyto zkušenosti jsou pro USA a jejich spojence k nezaplacení, protože se ukazuje, že současná západní obranná strategie je ekonomicky neudržitelná.
Americká armáda totiž naráží na tvrdou realitu: používat k sestřelení íránského dronu v hodnotě 30 000 dolarů sofistikovanou raketu systému Patriot, která stojí 4 miliony dolarů, nedává smysl. S rostoucím počtem íránských útoků na americké základny a spojence hrozí, že Západu dojdou drahé interceptory mnohem dříve, než Teheránu dojdou levné drony. Právě zde vidí Zelenskyj příležitost k získání strategického vlivu.
Ukrajinský prezident potvrdil, že žádosti o pomoc v této oblasti přišly nejen z Washingtonu, ale i od arabských států, jako jsou Spojené arabské emiráty, Katar, Jordánsko či Bahrajn. Zelenskyj však zdůraznil, že jakákoli spolupráce je podmíněna tím, že neoslabí ukrajinskou obranu a poslouží jako investice do diplomatických schopností země. Kyjev chce pomáhat těm, kteří naopak pomáhají Ukrajině dovést její válku k důstojnému konci.
O tom, jak moc jsou ukrajinské jednotky napřed, svědčí loňské cvičení NATO v Estonsku. Desetičlenný ukrajinský tým s drony Nemesis tam dokázal zcela vymanévrovat dva prapory NATO. Podle podplukovníka Pavla Laktionova deset lidí se správnými drony a dovednostmi dnes vydá za celý pluk bojující podle učebnic z minulého století. NATO po tomto cvičení muselo přiznat, že jeho standardy potřebují zásadní aktualizaci.
Ukrajinci během cvičení vnesli do boje prvek nepředvídatelnosti, na který těžká obrněná technika a letectvo NATO neuměly reagovat. Útočili z týlu, který západní jednotky považovaly za bezpečný, a pomocí termovizí odhalovali vojáky v lesích, které už pro moderní drony nepředstavují žádný úkryt. Laktionov popsal výsledek jako „masakr“, kdy ukrajinští operátoři zastavili kolony pomocí dálkového zaminování dříve, než se vůbec dostaly k linii útoku.
Západní armády se nyní snaží z tohoto „osvěžujícího šoku“ poučit. Aliance plánuje častější cvičení s drony a hodlá zvát ukrajinské instruktory, aby pomohli modernizovat interní standardy NATO. Tato výměna informací je však oboustranná – Ukrajinci oceňují systémovost, protokoly řízení palby a koordinaci, které se od NATO naučili v prvních měsících ruské invaze.
Pro Zelenského je tato expertíza klíčovým trumfem v době, kdy USA burning skrze své zásoby střel v konfliktu s Íránem. Ukrajinský prezident varoval, že vleklá válka na Blízkém východě může zasáhnout dodávky protivzdušné obrany pro Kyjev. Nabídkou svých zkušeností se tak snaží zajistit, aby Ukrajina zůstala pro své partnery nepostradatelnou i v době, kdy se jejich pozornost tříští mezi dvě války.
Každý dnes vidí, že ukrajinské zkušenosti v obraně jsou v mnoha ohledech nenahraditelné. V době, kdy se globální konflikty stále více spoléhají na bezpilotní systémy, se Kyjev stal centrem inovací, bez kterých se moderní armády neobejdou. Zelenskyj tuto kartu hraje velmi obezřetně a snaží se z ní vytěžit maximum pro bezpečnost své vlastní země.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.