Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Už filozof Tomáš Akvinský ve 13. století argumentoval, že „mír je důsledkem spravedlnosti.“ Příměří založená na vyčerpání nebo nátlaku selhávají, protože neřeší základní křivdy. Dnes se tento princip odráží v mezinárodním právu jako „přechodná spravedlnost“. Ta se zaměřuje na oběti a vyžaduje zodpovědnost za minulé činy, čímž se snaží narušit cykly násilí.
Podle literatury o přechodné spravedlnosti by měli vyjednavači věnovat pozornost čtyřem vzájemně závislým principům: pravdě, spravedlnosti, reparacím a zárukám proti budoucímu opakování.
Pravda je pro mír nezbytná. Trvalé dohody vyžadují, aby všechny strany spolupracovaly na dokumentování válečných zločinů a porušování lidských práv. I když Ukrajina poskytuje přístup mezinárodním vyšetřovatelům, Rusko to odmítá. Úplné zúčtování křivd je však nutné pro usmíření. Arcibiskup Desmond Tutu, který vedl jihoafrickou komisi pro pravdu a usmíření, vysvětlil, že odpuštění závisí na pokání, které musí být založeno na přiznání viny a odhalení pravdy. Zjištění pravdy také pomáhá bojovat proti dezinformacím, které legitimizují agresi.
Spravedlnost vyžaduje popohnání pachatele k odpovědnosti. Amnestie za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti je nepřípustná, protože popírá obětem spravedlnost a může povzbudit budoucí agresory. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na šest ruských představitelů, včetně Vladimira Putina. Zároveň byla zřízena platforma pro speciální tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině.
Ačkoli je reálné stíhání odpovědných osob možné jen po porážce Ruska, ostatní země by měly dál podporovat ukrajinské soudy. Spravedlnost také vyžaduje, aby k odpovědnosti byla volána i ukrajinská strana, pokud by se dopustila válečných zločinů, i když jsou taková obvinění mnohem vzácnější.
Reparace mají pomoci obětem a obnovit spravedlnost, což má kořeny již v klasickém učení spravedlivé války. Přímé škody na Ukrajině přesahují 176 miliard USD a celková obnova bude stát trojnásobek. Rada Evropy a někteří američtí experti navrhují použít zmrazená ruská aktiva k financování rekonstrukce, což je podle mezinárodního práva zřejmě přípustné vzhledem k nezákonnosti invaze. Omluvy by také mohly sloužit jako reparace, ale Rusko je pravděpodobně neučiní. Mezinárodní společenství by však mělo podpořit Ukrajince v jejich snaze o smysluplné uctění památky obětí války.
Trvalý mír je udržitelný, pouze pokud strany věří, že se násilí nebude opakovat. Rusko však opakovaně porušilo smlouvy s Ukrajinou, včetně Minských dohod z let 2014 a 2015. Tyto dohody sice dočasně zmrazily konflikt, ale neřešily jeho příčiny. Bezpečnostní ústupky v dosavadních návrzích, jako je požadavek, aby se Kyjev vzdal naděje na členství v NATO nebo aby omezil velikost své armády, směřují pouze k Ukrajině. Odstrašení by proto mohlo mít podobu věrohodných závazků ze strany jiných zemí, které by vynucovaly dodržování mírové dohody. Alternativou k členství v NATO, které je pro Moskvu nepřijatelné, by mohly být mezinárodní mírové síly nebo jiná bezpečnostní spojenectví.
Trvalý mír vyžaduje zohlednění oprávněných nároků na spravedlnost a bezpečnost obou stran. Rychlé ukončení války je lákavé, ale ukvapený mír je vždy křehký. Trvalý mír, nikoli jen další příměří, si vyžaduje pozornost věnovanou spravedlnosti, i když dosažení takového cíle zabere více času.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.