Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Už filozof Tomáš Akvinský ve 13. století argumentoval, že „mír je důsledkem spravedlnosti.“ Příměří založená na vyčerpání nebo nátlaku selhávají, protože neřeší základní křivdy. Dnes se tento princip odráží v mezinárodním právu jako „přechodná spravedlnost“. Ta se zaměřuje na oběti a vyžaduje zodpovědnost za minulé činy, čímž se snaží narušit cykly násilí.
Podle literatury o přechodné spravedlnosti by měli vyjednavači věnovat pozornost čtyřem vzájemně závislým principům: pravdě, spravedlnosti, reparacím a zárukám proti budoucímu opakování.
Pravda je pro mír nezbytná. Trvalé dohody vyžadují, aby všechny strany spolupracovaly na dokumentování válečných zločinů a porušování lidských práv. I když Ukrajina poskytuje přístup mezinárodním vyšetřovatelům, Rusko to odmítá. Úplné zúčtování křivd je však nutné pro usmíření. Arcibiskup Desmond Tutu, který vedl jihoafrickou komisi pro pravdu a usmíření, vysvětlil, že odpuštění závisí na pokání, které musí být založeno na přiznání viny a odhalení pravdy. Zjištění pravdy také pomáhá bojovat proti dezinformacím, které legitimizují agresi.
Spravedlnost vyžaduje popohnání pachatele k odpovědnosti. Amnestie za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti je nepřípustná, protože popírá obětem spravedlnost a může povzbudit budoucí agresory. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na šest ruských představitelů, včetně Vladimira Putina. Zároveň byla zřízena platforma pro speciální tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině.
Ačkoli je reálné stíhání odpovědných osob možné jen po porážce Ruska, ostatní země by měly dál podporovat ukrajinské soudy. Spravedlnost také vyžaduje, aby k odpovědnosti byla volána i ukrajinská strana, pokud by se dopustila válečných zločinů, i když jsou taková obvinění mnohem vzácnější.
Reparace mají pomoci obětem a obnovit spravedlnost, což má kořeny již v klasickém učení spravedlivé války. Přímé škody na Ukrajině přesahují 176 miliard USD a celková obnova bude stát trojnásobek. Rada Evropy a někteří američtí experti navrhují použít zmrazená ruská aktiva k financování rekonstrukce, což je podle mezinárodního práva zřejmě přípustné vzhledem k nezákonnosti invaze. Omluvy by také mohly sloužit jako reparace, ale Rusko je pravděpodobně neučiní. Mezinárodní společenství by však mělo podpořit Ukrajince v jejich snaze o smysluplné uctění památky obětí války.
Trvalý mír je udržitelný, pouze pokud strany věří, že se násilí nebude opakovat. Rusko však opakovaně porušilo smlouvy s Ukrajinou, včetně Minských dohod z let 2014 a 2015. Tyto dohody sice dočasně zmrazily konflikt, ale neřešily jeho příčiny. Bezpečnostní ústupky v dosavadních návrzích, jako je požadavek, aby se Kyjev vzdal naděje na členství v NATO nebo aby omezil velikost své armády, směřují pouze k Ukrajině. Odstrašení by proto mohlo mít podobu věrohodných závazků ze strany jiných zemí, které by vynucovaly dodržování mírové dohody. Alternativou k členství v NATO, které je pro Moskvu nepřijatelné, by mohly být mezinárodní mírové síly nebo jiná bezpečnostní spojenectví.
Trvalý mír vyžaduje zohlednění oprávněných nároků na spravedlnost a bezpečnost obou stran. Rychlé ukončení války je lákavé, ale ukvapený mír je vždy křehký. Trvalý mír, nikoli jen další příměří, si vyžaduje pozornost věnovanou spravedlnosti, i když dosažení takového cíle zabere více času.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).