Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Už filozof Tomáš Akvinský ve 13. století argumentoval, že „mír je důsledkem spravedlnosti.“ Příměří založená na vyčerpání nebo nátlaku selhávají, protože neřeší základní křivdy. Dnes se tento princip odráží v mezinárodním právu jako „přechodná spravedlnost“. Ta se zaměřuje na oběti a vyžaduje zodpovědnost za minulé činy, čímž se snaží narušit cykly násilí.
Podle literatury o přechodné spravedlnosti by měli vyjednavači věnovat pozornost čtyřem vzájemně závislým principům: pravdě, spravedlnosti, reparacím a zárukám proti budoucímu opakování.
Pravda je pro mír nezbytná. Trvalé dohody vyžadují, aby všechny strany spolupracovaly na dokumentování válečných zločinů a porušování lidských práv. I když Ukrajina poskytuje přístup mezinárodním vyšetřovatelům, Rusko to odmítá. Úplné zúčtování křivd je však nutné pro usmíření. Arcibiskup Desmond Tutu, který vedl jihoafrickou komisi pro pravdu a usmíření, vysvětlil, že odpuštění závisí na pokání, které musí být založeno na přiznání viny a odhalení pravdy. Zjištění pravdy také pomáhá bojovat proti dezinformacím, které legitimizují agresi.
Spravedlnost vyžaduje popohnání pachatele k odpovědnosti. Amnestie za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti je nepřípustná, protože popírá obětem spravedlnost a může povzbudit budoucí agresory. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na šest ruských představitelů, včetně Vladimira Putina. Zároveň byla zřízena platforma pro speciální tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině.
Ačkoli je reálné stíhání odpovědných osob možné jen po porážce Ruska, ostatní země by měly dál podporovat ukrajinské soudy. Spravedlnost také vyžaduje, aby k odpovědnosti byla volána i ukrajinská strana, pokud by se dopustila válečných zločinů, i když jsou taková obvinění mnohem vzácnější.
Reparace mají pomoci obětem a obnovit spravedlnost, což má kořeny již v klasickém učení spravedlivé války. Přímé škody na Ukrajině přesahují 176 miliard USD a celková obnova bude stát trojnásobek. Rada Evropy a někteří američtí experti navrhují použít zmrazená ruská aktiva k financování rekonstrukce, což je podle mezinárodního práva zřejmě přípustné vzhledem k nezákonnosti invaze. Omluvy by také mohly sloužit jako reparace, ale Rusko je pravděpodobně neučiní. Mezinárodní společenství by však mělo podpořit Ukrajince v jejich snaze o smysluplné uctění památky obětí války.
Trvalý mír je udržitelný, pouze pokud strany věří, že se násilí nebude opakovat. Rusko však opakovaně porušilo smlouvy s Ukrajinou, včetně Minských dohod z let 2014 a 2015. Tyto dohody sice dočasně zmrazily konflikt, ale neřešily jeho příčiny. Bezpečnostní ústupky v dosavadních návrzích, jako je požadavek, aby se Kyjev vzdal naděje na členství v NATO nebo aby omezil velikost své armády, směřují pouze k Ukrajině. Odstrašení by proto mohlo mít podobu věrohodných závazků ze strany jiných zemí, které by vynucovaly dodržování mírové dohody. Alternativou k členství v NATO, které je pro Moskvu nepřijatelné, by mohly být mezinárodní mírové síly nebo jiná bezpečnostní spojenectví.
Trvalý mír vyžaduje zohlednění oprávněných nároků na spravedlnost a bezpečnost obou stran. Rychlé ukončení války je lákavé, ale ukvapený mír je vždy křehký. Trvalý mír, nikoli jen další příměří, si vyžaduje pozornost věnovanou spravedlnosti, i když dosažení takového cíle zabere více času.
Evropský kontinent má za sebou historicky nejteplejší červen a červenec, přičemž průměrné teploty v západní části regionu překonaly dosavadní rekord z roku 2022. Podle údajů monitorovací služby Copernicus se rtuť teploměrů držela zhruba o 2,8 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným politickým potížím, které ohrožují pozici jeho strany v nadcházejících volbách do Kongresu i odkaz jeho druhého mandátu. Někteří komentátoři jej podle CNN přirovnávají k situaci Jimmyho Cartera, neboť Teherán dokáže efektivně stupňovat tlak na Spojené státy v citlivé předvolební době.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj upozornil, že Rusko plánuje nasadit až 50 000 severokorejských vojáků. Pchjongjang už dříve poslal tisíce vojáků do Kurské oblasti a Moskvě dodal miliony dělostřeleckých granátů či balistické střely.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.