Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Už filozof Tomáš Akvinský ve 13. století argumentoval, že „mír je důsledkem spravedlnosti.“ Příměří založená na vyčerpání nebo nátlaku selhávají, protože neřeší základní křivdy. Dnes se tento princip odráží v mezinárodním právu jako „přechodná spravedlnost“. Ta se zaměřuje na oběti a vyžaduje zodpovědnost za minulé činy, čímž se snaží narušit cykly násilí.
Podle literatury o přechodné spravedlnosti by měli vyjednavači věnovat pozornost čtyřem vzájemně závislým principům: pravdě, spravedlnosti, reparacím a zárukám proti budoucímu opakování.
Pravda je pro mír nezbytná. Trvalé dohody vyžadují, aby všechny strany spolupracovaly na dokumentování válečných zločinů a porušování lidských práv. I když Ukrajina poskytuje přístup mezinárodním vyšetřovatelům, Rusko to odmítá. Úplné zúčtování křivd je však nutné pro usmíření. Arcibiskup Desmond Tutu, který vedl jihoafrickou komisi pro pravdu a usmíření, vysvětlil, že odpuštění závisí na pokání, které musí být založeno na přiznání viny a odhalení pravdy. Zjištění pravdy také pomáhá bojovat proti dezinformacím, které legitimizují agresi.
Spravedlnost vyžaduje popohnání pachatele k odpovědnosti. Amnestie za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti je nepřípustná, protože popírá obětem spravedlnost a může povzbudit budoucí agresory. Mezinárodní trestní soud vydal zatykače na šest ruských představitelů, včetně Vladimira Putina. Zároveň byla zřízena platforma pro speciální tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině.
Ačkoli je reálné stíhání odpovědných osob možné jen po porážce Ruska, ostatní země by měly dál podporovat ukrajinské soudy. Spravedlnost také vyžaduje, aby k odpovědnosti byla volána i ukrajinská strana, pokud by se dopustila válečných zločinů, i když jsou taková obvinění mnohem vzácnější.
Reparace mají pomoci obětem a obnovit spravedlnost, což má kořeny již v klasickém učení spravedlivé války. Přímé škody na Ukrajině přesahují 176 miliard USD a celková obnova bude stát trojnásobek. Rada Evropy a někteří američtí experti navrhují použít zmrazená ruská aktiva k financování rekonstrukce, což je podle mezinárodního práva zřejmě přípustné vzhledem k nezákonnosti invaze. Omluvy by také mohly sloužit jako reparace, ale Rusko je pravděpodobně neučiní. Mezinárodní společenství by však mělo podpořit Ukrajince v jejich snaze o smysluplné uctění památky obětí války.
Trvalý mír je udržitelný, pouze pokud strany věří, že se násilí nebude opakovat. Rusko však opakovaně porušilo smlouvy s Ukrajinou, včetně Minských dohod z let 2014 a 2015. Tyto dohody sice dočasně zmrazily konflikt, ale neřešily jeho příčiny. Bezpečnostní ústupky v dosavadních návrzích, jako je požadavek, aby se Kyjev vzdal naděje na členství v NATO nebo aby omezil velikost své armády, směřují pouze k Ukrajině. Odstrašení by proto mohlo mít podobu věrohodných závazků ze strany jiných zemí, které by vynucovaly dodržování mírové dohody. Alternativou k členství v NATO, které je pro Moskvu nepřijatelné, by mohly být mezinárodní mírové síly nebo jiná bezpečnostní spojenectví.
Trvalý mír vyžaduje zohlednění oprávněných nároků na spravedlnost a bezpečnost obou stran. Rychlé ukončení války je lákavé, ale ukvapený mír je vždy křehký. Trvalý mír, nikoli jen další příměří, si vyžaduje pozornost věnovanou spravedlnosti, i když dosažení takového cíle zabere více času.
Volodymyr Zelenskyj vystoupil na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku s projevem věnovaným globálním hrozbám války. Ukrajinský prezident označil ruského vůdce Vladimira Putina za pacienta nula, který šíří infekci konfliktu po celém světě. Ve svém vystoupení zdůraznil, že nekontrolovaná agrese přináší nestabilitu a nová rizika pro všechny země. Varoval také před následky, které by mělo další přehlížení ruských kroků ze strany mezinárodního společenství.
Americký prezident Donald Trump podepsal se zástupci Dánska a Grónska bezpečnostní dohodu upravující vojenskou přítomnost Spojených států na tomto samosprávném území. Nové ujednání navazuje na sedmdesát let starou obrannou smlouvu a doplňuje její stávající rámec. Ke slavnostnímu podpisu dokumentu došlo na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku po měsících vyostřených politických jednání.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.