I když je klimatizace vítaným pomocníkem v horkých dnech, může být za určitých okolností také zdrojem zdravotních problémů. Pokud nefunguje správně nebo není řádně udržovaná, může se stát semeništěm škodlivých mikrobů.
Tyto patogeny se pak podle odborníků mohou šířit vzduchem a způsobovat různá onemocnění, od běžného nachlazení až po závažné plicní infekce.
Pokud trávíte delší čas v klimatizovaných prostorách, můžete si vypěstovat takzvaný „syndrom nezdravých budov“. Ten se projevuje symptomy jako jsou bolest hlavy, závratě, rýma, kašel nebo únava. Podle nedávné indické studie měli lidé pracující v kancelářích s klimatizací častější alergie, horší funkci plic a byli častěji nemocní ve srovnání s těmi, kteří pracovali bez klimatizace. Jednou z hlavních příčin je to, že špatně fungující klimatizace nedokáže zachytit alergeny, chemikálie a mikroorganismy.
Špatně udržované klimatizační systémy mohou obsahovat patogenní bakterie, které způsobují závažné infekce. Mezi nejznámější patří bakterie Legionella pneumophila, která způsobuje legionářskou nemoc. Tyto bakterie se šadí ve vodním prostředí, jako jsou klimatizační systémy nebo vířivky, a mohou být život ohrožující. Infekce se projevuje symptomy podobnými zápalu plic, jako je kašel, dušnost a horečka.
Kromě bakterií se v klimatizaci mohou hromadit prach a vlhkost, což vytváří ideální podmínky pro růst plísní a virů. Mezi nejčastější houby, které se nacházejí ve ventilačních systémech, patří druhy jako Aspergillus, Penicillium a Cladosporium. Tyto houby mohou způsobovat respirační infekce, zejména u imunokompromitovaných pacientů. Byly dokonce zaznamenány případy, kdy se prostřednictvím klimatizačního systému šířil norovirus, který způsobuje střevní chřipku.
Klimatizace může také zhoršit váš zdravotní stav tím, že snižuje vlhkost vzduchu. Suchý vzduch vysušuje sliznice v nose a krku, což snižuje jejich schopnost bránit pronikání bakterií a virů do těla. Správná údržba je klíčová pro prevenci šíření infekcí. Pravidelné čištění a výměna filtrů zajistí, že systém plní svou ochrannou funkci a filtruje kontaminanty, plísňové spóry, bakterie a viry.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.
Hlavní americké televizní stanice pozastavily společné vysílání z akcí prezidenta Donalda Trumpa v reakci na to, že zástupci stanic CNN, MS NOW a portálu Politico dostali zákaz vstupu do Bílého domu.
Podle amerických představitelů a mezinárodních zpravodajských zdrojů, na které se odkazuje stanice CNN, mohly ruské špionážní satelity pomoci Íránu k přesnějšímu zasažení amerických cílů na Blízkém východě. Přesně čtrnáct ruských družic se totiž pohybovalo nad americkou vojenskou základnou v Saudské Arábii pouhé dva dny před rozsáhlým íránským útokem.
Soudce federálního soudu ve Washingtonu zablokoval snahu správní rady Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění navrátit na budovu jméno amerického prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po vynesení soudního rozhodnutí správní rada centra odhlasovala uzavření celého komplexu z důvodu plánované rekonstrukce a finančních potíží.