Elon Musk prohlásil, že agresivní federální program na snižování počtu pracovních míst ve státní správě, který vedl na začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, byl pouze „trochu úspěšný“. Miliardář, který je generálním ředitelem automobilky Tesla a vlastní společnost SpaceX i platformu X, uvedl, že projekt známý jako „oddělení pro vládní efektivitu“ (DOGE) by již znovu neřídil.
Musk o tom hovořil v pravicovém podcastu Katie Millerové, která byla poradkyní programu DOGE a je manželkou Stephena Millera, Trumpova zástupce šéfa štábu pro imigrační politiku. Na otázku, zda DOGE dosáhl toho, v co doufal, Musk odpověděl: „Byli jsme trochu úspěšní. Byli jsme poněkud úspěšní.“
Program DOGE ve vládním aparátu ve Washingtonu DC vyvolal chaos a značné potíže. V důsledku čistek pod vedením Muskovy externí skupiny, která se skládala často z mladých fanatiků, bylo do května propuštěno přes 200 tisíc federálních zaměstnanců a zhruba 75 tisíc jich přijalo výkupné.
Skupina tvrdila, že ušetřila miliardy dolarů z veřejných výdajů, ovšem tyto nároky nebylo možné ověřit kvůli nedostatku veřejného účetnictví. Odhaduje se, že byly ušetřeny mnohem menší veřejné prostředky, než se Musk a Trump chlubili. Musk se nakonec z vedení DOGE stáhl a zdálo se, že celý tým byl poté potichu rozpuštěn.
Zakladatel Tesly během rozhovoru s Millerovou uvedl, že by „udělal lépe, kdyby se věnoval řízení svých společností“, než aby vedl DOGE. V sérii zdrženlivých odpovědí Musk zvažoval, jaký by byl výsledek, kdyby roli šéfa DOGE nepřijal nebo se nevyjadřoval tak politicky.
Musk byl ze strany levice kritizován za to, že v rámci Trumpovy agendy, zaměřené na vyšší byrokratickou efektivitu, zničil vládní instituce. Údajně pracoval podle scénáře kontroverzního Projektu 2025 nadace Heritage Foundation, a naznačil, že jeho pracovní skupina byla ideologicky proti liberálním iniciativám, jako jsou služby pro uprchlíky nebo práva transgender osob.
Musk však v podcastu prohlásil: „Myslím, že namísto práce na DOGE bych se v zásadě věnoval svým společnostem. A auta by nebyla zapalována,“ čímž narážel na incidenty vandalismu, které následovaly poté, co roli přijal.
Například po incidentu v Oregonu v březnu, kdy se střílelo na prodejnu Tesly, policie uvedla, že prodejny jsou „terčem z politických důvodů“ po celém státě i zemi. Akcie Tesly ztratily mezi lednem, kdy byl Doge zahájen, a březnem téměř polovinu své hodnoty, ale od té doby se zotavily.
Ačkoliv Musk uvedl, že se nenechal zlomit svou dobou ve státní službě, navzdory rozchodu a slovní přestřelce s Trumpem po svém odchodu v květnu, řekl: „Neřekl bych, že jsem byl zpočátku nějak super iluzorní.“ V únoru Musk na konzervativní konferenci držel motorovou pilu jako symbol snahy o snížení federálního rozpočtu.
Musk Millerové řekl, že „zastavili spoustu financování, které opravdu nedávalo smysl a bylo jen čistě plýtvavé“. Když se ho však Millerová zeptala, jestli by se vrátil a udělal to znovu, řekl: „Ne, myslím, že ne. S tím, co vím teď.“
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.