Elon Musk prohlásil, že agresivní federální program na snižování počtu pracovních míst ve státní správě, který vedl na začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa, byl pouze „trochu úspěšný“. Miliardář, který je generálním ředitelem automobilky Tesla a vlastní společnost SpaceX i platformu X, uvedl, že projekt známý jako „oddělení pro vládní efektivitu“ (DOGE) by již znovu neřídil.
Musk o tom hovořil v pravicovém podcastu Katie Millerové, která byla poradkyní programu DOGE a je manželkou Stephena Millera, Trumpova zástupce šéfa štábu pro imigrační politiku. Na otázku, zda DOGE dosáhl toho, v co doufal, Musk odpověděl: „Byli jsme trochu úspěšní. Byli jsme poněkud úspěšní.“
Program DOGE ve vládním aparátu ve Washingtonu DC vyvolal chaos a značné potíže. V důsledku čistek pod vedením Muskovy externí skupiny, která se skládala často z mladých fanatiků, bylo do května propuštěno přes 200 tisíc federálních zaměstnanců a zhruba 75 tisíc jich přijalo výkupné.
Skupina tvrdila, že ušetřila miliardy dolarů z veřejných výdajů, ovšem tyto nároky nebylo možné ověřit kvůli nedostatku veřejného účetnictví. Odhaduje se, že byly ušetřeny mnohem menší veřejné prostředky, než se Musk a Trump chlubili. Musk se nakonec z vedení DOGE stáhl a zdálo se, že celý tým byl poté potichu rozpuštěn.
Zakladatel Tesly během rozhovoru s Millerovou uvedl, že by „udělal lépe, kdyby se věnoval řízení svých společností“, než aby vedl DOGE. V sérii zdrženlivých odpovědí Musk zvažoval, jaký by byl výsledek, kdyby roli šéfa DOGE nepřijal nebo se nevyjadřoval tak politicky.
Musk byl ze strany levice kritizován za to, že v rámci Trumpovy agendy, zaměřené na vyšší byrokratickou efektivitu, zničil vládní instituce. Údajně pracoval podle scénáře kontroverzního Projektu 2025 nadace Heritage Foundation, a naznačil, že jeho pracovní skupina byla ideologicky proti liberálním iniciativám, jako jsou služby pro uprchlíky nebo práva transgender osob.
Musk však v podcastu prohlásil: „Myslím, že namísto práce na DOGE bych se v zásadě věnoval svým společnostem. A auta by nebyla zapalována,“ čímž narážel na incidenty vandalismu, které následovaly poté, co roli přijal.
Například po incidentu v Oregonu v březnu, kdy se střílelo na prodejnu Tesly, policie uvedla, že prodejny jsou „terčem z politických důvodů“ po celém státě i zemi. Akcie Tesly ztratily mezi lednem, kdy byl Doge zahájen, a březnem téměř polovinu své hodnoty, ale od té doby se zotavily.
Ačkoliv Musk uvedl, že se nenechal zlomit svou dobou ve státní službě, navzdory rozchodu a slovní přestřelce s Trumpem po svém odchodu v květnu, řekl: „Neřekl bych, že jsem byl zpočátku nějak super iluzorní.“ V únoru Musk na konzervativní konferenci držel motorovou pilu jako symbol snahy o snížení federálního rozpočtu.
Musk Millerové řekl, že „zastavili spoustu financování, které opravdu nedávalo smysl a bylo jen čistě plýtvavé“. Když se ho však Millerová zeptala, jestli by se vrátil a udělal to znovu, řekl: „Ne, myslím, že ne. S tím, co vím teď.“
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.