Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Nedostatek zasahuje i základní léky jako opioidy, anestetika a dokonce i paracetamol. Doktor Abdelkareem Alsalqawi, ortoped, uvedl, že pacientům s amputacemi nebo otevřenými zlomeninami, kteří by vyžadovali nepřetržitou úlevu, je nyní řečeno, aby si vystačili s jednou injekcí denně, kterou mají využít na noc, aby mohli spát.
V nemocnici Nasser leží například chlapec Mahmúd se střelným zraněním a roztříštěným kolenem. Bolest se mu uleví jen dočasně po aplikaci nervového bloku. Na operačních sálech je morfin tak omezen, že lékaři musejí použít jedinou sterilní ampulku pro více pacientů, což výrazně zvyšuje riziko infekce. Podle analýzy The Bureau of Investigative Journalism (TBIJ) byla více než polovina misí Světové zdravotnické organizace (WHO) do Gazy od ledna 2024 zamítnuta nebo zpožděna.
Jako alternativu k opioidům lékaři často používají ketamin, anestetikum, které může mít halucinogenní účinky a je označováno jako „bojové léčivo“. Doktor Travis Melin, hostující americký lékař v Gaze, popsal, že ketamin sice poskytne úlevu asi na 45 minut, ale není bezpečné podávat ho opakovaně. Pacienti po něm často halucinují a nejsou schopni interakce. Během hromadných zranění lékaři nosí předplněné stříkačky s ketaminem, aby mohli raněným alespoň rychle aplikovat malou dávku.
Izraelské úřady tvrdí, že „umožňují a usnadňují vstup zdravotnického vybavení a léků“ a v posledních týdnech prý bylo dodáno více než 3 500 tun zdravotnického materiálu. Agentury a lékaři v terénu to ale zpochybňují a tvrdí, že zásilky jsou týdny nebo měsíce zpožděné. Dr. Randa Abu Rabe z WHO uvedla, že chybí nejen léky, ale i diagnostika a vybavení. Izrael navíc nikdy nezveřejnil jednoznačný seznam zakázaných položek, což situaci komplikuje.
Podle Tanie Hary, ředitelky právního centra Gisha, je situace zhoršována kolapsem veřejného pořádku a rabováním uvnitř Gazy, což brání distribuci citlivých léků. Avšak většinu faktorů omezujících přístup lze podle ní vysledovat k izraelské politice přístupu a vedení války.
Doktor Melin nechápe logiku omezení opioidů, které mají sloužit čistě k „soucitné péči“ a nemají žádný vliv na přežití. Pokud zranění pacienta není katastrofální, často nedostane žádnou úlevu od bolesti a je nucen to „prostě vydržet“. Izraelský vládní mluvčí na dotaz k situaci odpověděl, že Izraelské obranné síly budou nadále usilovat o usnadnění lékařské péče ve spolupráci s mezinárodními organizacemi.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.