Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Nedostatek zasahuje i základní léky jako opioidy, anestetika a dokonce i paracetamol. Doktor Abdelkareem Alsalqawi, ortoped, uvedl, že pacientům s amputacemi nebo otevřenými zlomeninami, kteří by vyžadovali nepřetržitou úlevu, je nyní řečeno, aby si vystačili s jednou injekcí denně, kterou mají využít na noc, aby mohli spát.
V nemocnici Nasser leží například chlapec Mahmúd se střelným zraněním a roztříštěným kolenem. Bolest se mu uleví jen dočasně po aplikaci nervového bloku. Na operačních sálech je morfin tak omezen, že lékaři musejí použít jedinou sterilní ampulku pro více pacientů, což výrazně zvyšuje riziko infekce. Podle analýzy The Bureau of Investigative Journalism (TBIJ) byla více než polovina misí Světové zdravotnické organizace (WHO) do Gazy od ledna 2024 zamítnuta nebo zpožděna.
Jako alternativu k opioidům lékaři často používají ketamin, anestetikum, které může mít halucinogenní účinky a je označováno jako „bojové léčivo“. Doktor Travis Melin, hostující americký lékař v Gaze, popsal, že ketamin sice poskytne úlevu asi na 45 minut, ale není bezpečné podávat ho opakovaně. Pacienti po něm často halucinují a nejsou schopni interakce. Během hromadných zranění lékaři nosí předplněné stříkačky s ketaminem, aby mohli raněným alespoň rychle aplikovat malou dávku.
Izraelské úřady tvrdí, že „umožňují a usnadňují vstup zdravotnického vybavení a léků“ a v posledních týdnech prý bylo dodáno více než 3 500 tun zdravotnického materiálu. Agentury a lékaři v terénu to ale zpochybňují a tvrdí, že zásilky jsou týdny nebo měsíce zpožděné. Dr. Randa Abu Rabe z WHO uvedla, že chybí nejen léky, ale i diagnostika a vybavení. Izrael navíc nikdy nezveřejnil jednoznačný seznam zakázaných položek, což situaci komplikuje.
Podle Tanie Hary, ředitelky právního centra Gisha, je situace zhoršována kolapsem veřejného pořádku a rabováním uvnitř Gazy, což brání distribuci citlivých léků. Avšak většinu faktorů omezujících přístup lze podle ní vysledovat k izraelské politice přístupu a vedení války.
Doktor Melin nechápe logiku omezení opioidů, které mají sloužit čistě k „soucitné péči“ a nemají žádný vliv na přežití. Pokud zranění pacienta není katastrofální, často nedostane žádnou úlevu od bolesti a je nucen to „prostě vydržet“. Izraelský vládní mluvčí na dotaz k situaci odpověděl, že Izraelské obranné síly budou nadále usilovat o usnadnění lékařské péče ve spolupráci s mezinárodními organizacemi.
Bílý dům zveřejnil rozsáhlý návrh na okamžité ukončení konfliktu v Pásmu Gazy. K tomuto kroku došlo krátce před tiskovou konferencí prezidenta Donalda Trumpa a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Cílem dokumentu je přetvořit Gazu na deradikalizovanou zónu bez teroru, která přestane představovat hrozbu pro okolní země. Zároveň se plán zaměřuje na komplexní obnovu Pásma Gazy ve prospěch jeho obyvatel.
Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na své sociální síti Truth Social oznámil, že hodlá uvalit stoprocentní clo „na jakékoli a všechny filmy, které jsou vyrobeny mimo Spojené státy“. Trump ovšem neupřesnil, kdy a jak by mělo být toto opatření zavedeno.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil podzimní odvod do armády. V jeho rámci bude povoláno 135 000 mužů k povinné vojenské službě. Podle agentury AFP se jedná o největší podzimní odvodovou vlnu v zemi od roku 2016.
Americký prezident Donald Trump má v plánu prosadit nový mírový návrh pro ukončení války mezi Izraelem a Gazou. O plánu bude jednat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem v Bílém domě v pondělí. Netanjahuova návštěva je už čtvrtou v pořadí od doby, kdy se Trump v lednu vrátil do úřadu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, kterým jeho země vypovídá Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Ruský parlament již dříve odhlasoval odchod od této smlouvy, kterou Moskva ratifikovala v roce 1998.
Finský prezident Alexander Stubb nedávno přirovnal zkušenosti své země z válek se Sovětským svazem během druhé světové války k současnému boji Ukrajiny proti ruské agresi. Toto přirovnání, které zaznělo na setkání s Donaldem Trumpem a evropskými lídry v Bílém domě, získalo značnou pozornost. Stubb použil finské konflikty – zimní válku (1939–40) a pokračovací válku (1941–44) – jako zdroj naděje pro Ukrajinu. Jeho zpráva zněla jasně: přežití a nezávislost jsou možné i v nejtěžších dobách.
Evropa je sice světovým lídrem v boji proti klimatickým změnám, ale musí zvýšit své úsilí v ochraně životního prostředí a adaptaci na globální oteplování. Toto pondělní varování vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) ve své nejnovější zprávě. Varování přichází krátce poté, co členské státy EU nebyly schopné shodnout se na plánu snížení emisí do roku 2035 na nedávném summitu OSN, což poukázalo na vnitřní neshody v bloku.
Prezident Spojených států Donald Trump na Valném shromáždění OSN v New Yorku předvedl neobyčejný projev, když světovým lídrům sdělil, že „vaše země jdou k čertu“. Během 57 ohromujících minut zpochybnil účel samotné OSN, která podle něj nabízí jen „prázdná slova“ k řešení konfliktů. Podle něj navíc OSN „financuje útok na západní země a jejich hranice“ podporou nekontrolované migrace a podlehla masivnímu „podvodu s prací“, jak označil klimatické změny.
Izrael se ocitá v rostoucí mezinárodní izolaci v důsledku pokračující války a humanitární krize v Gaze. Tato vlna nevole se již přelévá do ekonomické, kulturní a sportovní sféry. Mezinárodní odsouzení prudce vzrostlo poté, co Izrael oznámil pozemní útok na město Gaza a provedl bezprecedentní úder proti vedení Hamásu na katarském území. Situaci dále zhoršuje závěr nezávislého šetření OSN, že Izrael se dopustil genocidy vůči Palestincům v Gaze, což je zjištění, které izraelská vláda důrazně odmítá.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na Valném shromáždění OSN varoval, že „jakákoli agrese“ proti jeho zemi se setká s „rozhodnou reakcí“. Jeho projev přišel v době, kdy Severoatlantická aliance (NATO) zvažuje, zda povolí sestřelování dronů nebo letadel, která narušují vzdušný prostor členských států, a to po sérii nedávných incidentů.
Bývalá ředitelka britské domácí zpravodajské služby MI5 se domnívá, že Spojené království může být již ve válce s Ruskem, a to kvůli rozsahu a intenzitě nepřátelských aktivit, které Moskva proti Británii řídí. Eliza Manningham-Buller, která stála v čele MI5 před dvěma dekádami, souhlasí s názorem expertky na Rusko Fiony Hill, že Moskva vede válku proti Západu.