Gazu zasáhl kritický nedostatek léků proti bolesti, což nutí lékaře provádět operace bez dostatečné anestezie a přidělovat dostupné analgetika jen v omezeném množství. Podle ministerstva zdravotnictví v Gaze bylo od října 2023 zraněno více než 167 000 Palestinců. Nemocnice jsou přeplněné pacienty s vážnými popáleninami, zraněními po výbuších, zlomeninami a amputacemi, které způsobují intenzivní utrpení.
Nedostatek zasahuje i základní léky jako opioidy, anestetika a dokonce i paracetamol. Doktor Abdelkareem Alsalqawi, ortoped, uvedl, že pacientům s amputacemi nebo otevřenými zlomeninami, kteří by vyžadovali nepřetržitou úlevu, je nyní řečeno, aby si vystačili s jednou injekcí denně, kterou mají využít na noc, aby mohli spát.
V nemocnici Nasser leží například chlapec Mahmúd se střelným zraněním a roztříštěným kolenem. Bolest se mu uleví jen dočasně po aplikaci nervového bloku. Na operačních sálech je morfin tak omezen, že lékaři musejí použít jedinou sterilní ampulku pro více pacientů, což výrazně zvyšuje riziko infekce. Podle analýzy The Bureau of Investigative Journalism (TBIJ) byla více než polovina misí Světové zdravotnické organizace (WHO) do Gazy od ledna 2024 zamítnuta nebo zpožděna.
Jako alternativu k opioidům lékaři často používají ketamin, anestetikum, které může mít halucinogenní účinky a je označováno jako „bojové léčivo“. Doktor Travis Melin, hostující americký lékař v Gaze, popsal, že ketamin sice poskytne úlevu asi na 45 minut, ale není bezpečné podávat ho opakovaně. Pacienti po něm často halucinují a nejsou schopni interakce. Během hromadných zranění lékaři nosí předplněné stříkačky s ketaminem, aby mohli raněným alespoň rychle aplikovat malou dávku.
Izraelské úřady tvrdí, že „umožňují a usnadňují vstup zdravotnického vybavení a léků“ a v posledních týdnech prý bylo dodáno více než 3 500 tun zdravotnického materiálu. Agentury a lékaři v terénu to ale zpochybňují a tvrdí, že zásilky jsou týdny nebo měsíce zpožděné. Dr. Randa Abu Rabe z WHO uvedla, že chybí nejen léky, ale i diagnostika a vybavení. Izrael navíc nikdy nezveřejnil jednoznačný seznam zakázaných položek, což situaci komplikuje.
Podle Tanie Hary, ředitelky právního centra Gisha, je situace zhoršována kolapsem veřejného pořádku a rabováním uvnitř Gazy, což brání distribuci citlivých léků. Avšak většinu faktorů omezujících přístup lze podle ní vysledovat k izraelské politice přístupu a vedení války.
Doktor Melin nechápe logiku omezení opioidů, které mají sloužit čistě k „soucitné péči“ a nemají žádný vliv na přežití. Pokud zranění pacienta není katastrofální, často nedostane žádnou úlevu od bolesti a je nucen to „prostě vydržet“. Izraelský vládní mluvčí na dotaz k situaci odpověděl, že Izraelské obranné síly budou nadále usilovat o usnadnění lékařské péče ve spolupráci s mezinárodními organizacemi.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.