Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Podle údajů, které ve středu zveřejnila Evropská komise, byla přibližně čtvrtina členů LGBTQ+ komunity v EU – a téměř polovina trans osob – vystavena nějaké formě konverzní terapie. Jedná se o snahu změnit, potlačit nebo modifikovat něčí sexuální orientaci nebo gender, přičemž tyto snahy často zahrnují fyzické či sexuální násilí, slovní zneužívání nebo ponižování. Komisařka Lahbib označila tato čísla za „šokující“ a zdůraznila, že to „musí přestat“.
Nová strategie, která není právně závazná, se zaměří především na boj proti nenávistným projevům namířeným proti komunitě LGBTQ+, a to jak v online, tak i v offline prostoru. Komise plánuje přijít s programem na boj proti kyberšikaně a zvažuje vytvoření zákona, který by harmonizoval definici trestných činů z nenávisti spáchaných na internetu.
V současné době má polovina zemí EU zavedenou národní strategii pro rovnost LGBTQ+ osob. Přitom pouze osm zemí (Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) již zakázalo konverzní terapie, přičemž v Nizozemsku se o tomto kroku jedná. Za hranicemi EU pak ve Spojených státech zvažuje Nejvyšší soud zrušení zákazu této praktiky ve státě Colorado.
Situace se v některých členských státech vyvíjí opačným směrem. Na Slovensku premiér Robert Fico úspěšně prosadil ústavní zakotvení existence pouze dvou pohlaví (muže a ženy) a zakázal náhradní mateřství a adopce pro stejnopohlavní páry.
Maďarský lídr Viktor Orbán je dlouhodobě ve sporu s Bruselem kvůli sérii proti-LGBTQ+ zákonů a jeho neúspěšnému pokusu zakázat letošní pochod Budapest Pride. Očekává se, že Nejvyšší soud EU brzy rozhodne, zda tyto kroky porušují unijní právo, ale nedávné právní stanovisko naznačuje, že soud se pravděpodobně přikloní na stranu Bruselu.
Komisařka Lahbib varovala, že Komise „nebude váhat podniknout další kroky“ k ochraně práv občanů, včetně podání žaloby k soudu. Uvedla, že proti Maďarsku již probíhá deset řízení o nesplnění povinnosti kvůli porušování základních práv EU. Kvůli těmto prohřeškům má Maďarsko navíc zmrazeno 18 miliard eur z fondů EU.
„Nechceme trestat občany za kroky jejich vlád,“ řekla Lahbib. V návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU proto navrhla, aby byly finanční prostředky zmrazené kvůli porušování zásad právního státu přímo přerozděleny organizacím občanské společnosti.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.