Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Podle údajů, které ve středu zveřejnila Evropská komise, byla přibližně čtvrtina členů LGBTQ+ komunity v EU – a téměř polovina trans osob – vystavena nějaké formě konverzní terapie. Jedná se o snahu změnit, potlačit nebo modifikovat něčí sexuální orientaci nebo gender, přičemž tyto snahy často zahrnují fyzické či sexuální násilí, slovní zneužívání nebo ponižování. Komisařka Lahbib označila tato čísla za „šokující“ a zdůraznila, že to „musí přestat“.
Nová strategie, která není právně závazná, se zaměří především na boj proti nenávistným projevům namířeným proti komunitě LGBTQ+, a to jak v online, tak i v offline prostoru. Komise plánuje přijít s programem na boj proti kyberšikaně a zvažuje vytvoření zákona, který by harmonizoval definici trestných činů z nenávisti spáchaných na internetu.
V současné době má polovina zemí EU zavedenou národní strategii pro rovnost LGBTQ+ osob. Přitom pouze osm zemí (Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) již zakázalo konverzní terapie, přičemž v Nizozemsku se o tomto kroku jedná. Za hranicemi EU pak ve Spojených státech zvažuje Nejvyšší soud zrušení zákazu této praktiky ve státě Colorado.
Situace se v některých členských státech vyvíjí opačným směrem. Na Slovensku premiér Robert Fico úspěšně prosadil ústavní zakotvení existence pouze dvou pohlaví (muže a ženy) a zakázal náhradní mateřství a adopce pro stejnopohlavní páry.
Maďarský lídr Viktor Orbán je dlouhodobě ve sporu s Bruselem kvůli sérii proti-LGBTQ+ zákonů a jeho neúspěšnému pokusu zakázat letošní pochod Budapest Pride. Očekává se, že Nejvyšší soud EU brzy rozhodne, zda tyto kroky porušují unijní právo, ale nedávné právní stanovisko naznačuje, že soud se pravděpodobně přikloní na stranu Bruselu.
Komisařka Lahbib varovala, že Komise „nebude váhat podniknout další kroky“ k ochraně práv občanů, včetně podání žaloby k soudu. Uvedla, že proti Maďarsku již probíhá deset řízení o nesplnění povinnosti kvůli porušování základních práv EU. Kvůli těmto prohřeškům má Maďarsko navíc zmrazeno 18 miliard eur z fondů EU.
„Nechceme trestat občany za kroky jejich vlád,“ řekla Lahbib. V návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU proto navrhla, aby byly finanční prostředky zmrazené kvůli porušování zásad právního státu přímo přerozděleny organizacím občanské společnosti.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Mnoho dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.