Evropská unie se hodlá důrazněji postavit proti konverzním terapiím a nenávisti vůči komunitě LGBTQ+ v reakci na rostoucí počet útoků proti této skupině. Eurokomisařka pro rovnost Hadja Lahbib v Bruselu představila novou Strategii pro LGBTIQ+ na období 2026–2030, a to s cílem zvrátit „znepokojivý trend“ ústupků v oblasti lidských práv. Komise současně přislíbila tvrdší postup, včetně hrozby soudními spory, proti členským státům porušujícím práva občanů.
Podle údajů, které ve středu zveřejnila Evropská komise, byla přibližně čtvrtina členů LGBTQ+ komunity v EU – a téměř polovina trans osob – vystavena nějaké formě konverzní terapie. Jedná se o snahu změnit, potlačit nebo modifikovat něčí sexuální orientaci nebo gender, přičemž tyto snahy často zahrnují fyzické či sexuální násilí, slovní zneužívání nebo ponižování. Komisařka Lahbib označila tato čísla za „šokující“ a zdůraznila, že to „musí přestat“.
Nová strategie, která není právně závazná, se zaměří především na boj proti nenávistným projevům namířeným proti komunitě LGBTQ+, a to jak v online, tak i v offline prostoru. Komise plánuje přijít s programem na boj proti kyberšikaně a zvažuje vytvoření zákona, který by harmonizoval definici trestných činů z nenávisti spáchaných na internetu.
V současné době má polovina zemí EU zavedenou národní strategii pro rovnost LGBTQ+ osob. Přitom pouze osm zemí (Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Malta, Portugalsko a Španělsko) již zakázalo konverzní terapie, přičemž v Nizozemsku se o tomto kroku jedná. Za hranicemi EU pak ve Spojených státech zvažuje Nejvyšší soud zrušení zákazu této praktiky ve státě Colorado.
Situace se v některých členských státech vyvíjí opačným směrem. Na Slovensku premiér Robert Fico úspěšně prosadil ústavní zakotvení existence pouze dvou pohlaví (muže a ženy) a zakázal náhradní mateřství a adopce pro stejnopohlavní páry.
Maďarský lídr Viktor Orbán je dlouhodobě ve sporu s Bruselem kvůli sérii proti-LGBTQ+ zákonů a jeho neúspěšnému pokusu zakázat letošní pochod Budapest Pride. Očekává se, že Nejvyšší soud EU brzy rozhodne, zda tyto kroky porušují unijní právo, ale nedávné právní stanovisko naznačuje, že soud se pravděpodobně přikloní na stranu Bruselu.
Komisařka Lahbib varovala, že Komise „nebude váhat podniknout další kroky“ k ochraně práv občanů, včetně podání žaloby k soudu. Uvedla, že proti Maďarsku již probíhá deset řízení o nesplnění povinnosti kvůli porušování základních práv EU. Kvůli těmto prohřeškům má Maďarsko navíc zmrazeno 18 miliard eur z fondů EU.
„Nechceme trestat občany za kroky jejich vlád,“ řekla Lahbib. V návrhu příštího dlouhodobého rozpočtu EU proto navrhla, aby byly finanční prostředky zmrazené kvůli porušování zásad právního státu přímo přerozděleny organizacím občanské společnosti.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.