Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Maďarský premiér se aktuálně nachází v nelehké situaci, neboť v předvolebních průzkumech začíná ztrácet půdu pod nohama. Hlavním vyzyvatelem, který ohrožuje jeho šestnáctiletou nadvládu, je opoziční kandidát Péter Magyar. Ten sází na protikorupční rétoriku a jeho popularita prudce roste, což vyvolává v budapešťských vládních kruzích i ve Washingtonu značnou nervozitu.
Návštěva JD Vance, plánovaná na úterý a středu, je maďarskou vládou oficiálně prezentována jako oslava hlubokých vazeb mezi oběma národy. Mluvčí kabinetu Zoltán Kovács uvedl, že cesta zdůrazňuje silné a trvalé spojenectví mezi Maďarskem a Spojenými státy. Ve skutečnosti však jde o přímé zapojení Washingtonu do horké fáze kampaně, což je v diplomatických kruzích vnímáno jako velmi neobvyklý krok.
Americký viceprezident má v plánu nejen soukromé rozhovory s Orbánem, ale také veřejné vystoupení. Tento postup připomíná loňskou americkou intervenci v Argentině, kde Trumpovi úředníci podpořili prezidenta Javiera Mileie před tamními volbami. Cíl je stejný: udržet u moci ideologického spojence, který v Evropě reprezentuje nacionalisticko-populistický směr, jemuž Trumpova administrativa fandí.
Představitelé Spojených států se netají tím, že současný politický kurz Evropy považují za chybný. Viktor Orbán je pro ně modelem, který by měl zbytek kontinentu následovat. Maďarský premiér dlouhodobě propaguje svou vizi „neliberální demokracie“ a pravidelně se dostává do střetů s Bruselem, ať už jde o otázky migrace, vztahu k Rusku nebo práv menšin.
Samotný JD Vance patří k nejostřejším kritikům evropských lídrů. Již loni na bezpečnostní konferenci v Mnichově obvinil evropské špičky z toho, že ignorují vůli vlastních občanů, potlačují náboženské svobody a nejsou schopni zastavit nelegální migraci. Jeho návštěva v Budapešti je tak logickým vyvrcholením dlouhodobě nadstandardních vztahů mezi Trumpem a Orbánem.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio při své únorové návštěvě dokonce hovořil o „zlatém věku“ vzájemných vztahů. Zatímco vazby Washingtonu s ostatními evropskými metropolemi často skřípou, Maďarsko se stalo pro USA strategickým bodem. Tato blízkost však vyvolává otázky u maďarské opozice, která se obává, za jakou cenu tato americká podpora přichází.
Péter Magyar varoval, že návštěva amerického viceprezidenta může mít skryté pozadí, například v podobě tajných vojenských dohod nebo jiných ústupků, které bude muset Budapešť Washingtonu oplatit. Magyar připomněl, že jakákoliv pomoc, ať už z Východu nebo Západu, má vždy svou cenu, a poukázal na znepokojivé zprávy o nadstandardních kontaktech Orbánových lidí s Moskvou.
Podezření z vazeb na Rusko se stalo jedním z hlavních témat kampaně. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tento týden přiznal, že byl v kontaktu s ruskými činiteli v době, kdy EU projednávala nové sankce proti Kremlu. Objevují se informace, že Budapešť vyvíjela tlak na zmírnění opatření, která se týkala ruských elit a dodávek ropy, což dále rozdmýchává politické vášně.
Zatímco Trumpova administrativa sází vše na jednu kartu a snaží se Orbána zachránit, situace v regionu zůstává napjatá. Americká vojenská angažovanost v Íránu a energetická krize v Evropě tvoří kulisu těmto volbám, které mohou zásadně změnit politickou mapu střední Evropy.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.