Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa se rozhodla k razantnímu kroku na podporu svého klíčového evropského spojence. Americký viceprezident JD Vance má v úterý přistát v Budapešti, aby přímo zasáhl do vrcholící maďarské volební kampaně. Tato mise podtrhuje, jak daleko je Bílý dům ochoten zajít, aby udržel u moci premiéra Viktora Orbána před osudovým hlasováním, které zemi čeká 12. dubna.
Maďarský premiér se aktuálně nachází v nelehké situaci, neboť v předvolebních průzkumech začíná ztrácet půdu pod nohama. Hlavním vyzyvatelem, který ohrožuje jeho šestnáctiletou nadvládu, je opoziční kandidát Péter Magyar. Ten sází na protikorupční rétoriku a jeho popularita prudce roste, což vyvolává v budapešťských vládních kruzích i ve Washingtonu značnou nervozitu.
Návštěva JD Vance, plánovaná na úterý a středu, je maďarskou vládou oficiálně prezentována jako oslava hlubokých vazeb mezi oběma národy. Mluvčí kabinetu Zoltán Kovács uvedl, že cesta zdůrazňuje silné a trvalé spojenectví mezi Maďarskem a Spojenými státy. Ve skutečnosti však jde o přímé zapojení Washingtonu do horké fáze kampaně, což je v diplomatických kruzích vnímáno jako velmi neobvyklý krok.
Americký viceprezident má v plánu nejen soukromé rozhovory s Orbánem, ale také veřejné vystoupení. Tento postup připomíná loňskou americkou intervenci v Argentině, kde Trumpovi úředníci podpořili prezidenta Javiera Mileie před tamními volbami. Cíl je stejný: udržet u moci ideologického spojence, který v Evropě reprezentuje nacionalisticko-populistický směr, jemuž Trumpova administrativa fandí.
Představitelé Spojených států se netají tím, že současný politický kurz Evropy považují za chybný. Viktor Orbán je pro ně modelem, který by měl zbytek kontinentu následovat. Maďarský premiér dlouhodobě propaguje svou vizi „neliberální demokracie“ a pravidelně se dostává do střetů s Bruselem, ať už jde o otázky migrace, vztahu k Rusku nebo práv menšin.
Samotný JD Vance patří k nejostřejším kritikům evropských lídrů. Již loni na bezpečnostní konferenci v Mnichově obvinil evropské špičky z toho, že ignorují vůli vlastních občanů, potlačují náboženské svobody a nejsou schopni zastavit nelegální migraci. Jeho návštěva v Budapešti je tak logickým vyvrcholením dlouhodobě nadstandardních vztahů mezi Trumpem a Orbánem.
Ministr zahraničí USA Marco Rubio při své únorové návštěvě dokonce hovořil o „zlatém věku“ vzájemných vztahů. Zatímco vazby Washingtonu s ostatními evropskými metropolemi často skřípou, Maďarsko se stalo pro USA strategickým bodem. Tato blízkost však vyvolává otázky u maďarské opozice, která se obává, za jakou cenu tato americká podpora přichází.
Péter Magyar varoval, že návštěva amerického viceprezidenta může mít skryté pozadí, například v podobě tajných vojenských dohod nebo jiných ústupků, které bude muset Budapešť Washingtonu oplatit. Magyar připomněl, že jakákoliv pomoc, ať už z Východu nebo Západu, má vždy svou cenu, a poukázal na znepokojivé zprávy o nadstandardních kontaktech Orbánových lidí s Moskvou.
Podezření z vazeb na Rusko se stalo jedním z hlavních témat kampaně. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó tento týden přiznal, že byl v kontaktu s ruskými činiteli v době, kdy EU projednávala nové sankce proti Kremlu. Objevují se informace, že Budapešť vyvíjela tlak na zmírnění opatření, která se týkala ruských elit a dodávek ropy, což dále rozdmýchává politické vášně.
Zatímco Trumpova administrativa sází vše na jednu kartu a snaží se Orbána zachránit, situace v regionu zůstává napjatá. Americká vojenská angažovanost v Íránu a energetická krize v Evropě tvoří kulisu těmto volbám, které mohou zásadně změnit politickou mapu střední Evropy.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.