Během dvanácti zásadních let ve Vatikánu vedl papež František katolickou církev do neprobádaných vod a zasáhl do nejpalčivějších společenských otázek současnosti. Jeho vliv daleko přesáhl hranice víry, stal se globálním morálním hlasem a symbolem změny, který však čelil odporu konzervativních kruhů.
Od svého zvolení v roce 2013 si získal svět svou skromností a lidskostí. Odmítl luxus papežského apartmá a rozhodl se žít v hostinském domě, kde byl obklopen ostatními duchovními. Nešlo jen o gesto skromnosti, ale o hlubokou potřebu být mezi lidmi, naslouchat jim a sloužit jim v každodenním životě.
Jeho vize církve nebyla statická. Snažil se změnit její tón – otevřít ji rozvedeným, homosexuálům i transgender lidem, což mnozí vnímali jako revoluci. V autobiografii „Naděje“, vydané v lednu 2025, psal: „Každý je v církvi vítán.“ Zároveň však zůstal věrný některým tradičním postojům – byl proti svěcení žen, odmítal změnu pohlaví i náhradní mateřství.
Pod jeho vedením se do popředí dostala témata jako sociální spravedlnost, chudoba, migrace a klimatická krize. V encyklice „Laudato si’“ spojil devastaci životního prostředí s utrpením chudých. V projevech pranýřoval válku jako selhání lidstva, přičemž ostře kritizoval konflikt v Gaze a volal po okamžitém příměří.
Na mezinárodních cestách navštívil přes 60 zemí a vždy se snažil být blízko těm, kdo stáli na okraji společnosti – migrantům, uprchlíkům, obětem válek. V roce 2016 umyl a políbil nohy uprchlíkům různých vyznání, čímž mnohým konzervativcům nastavil zrcadlo.
Nezavíral oči ani před vnitřními problémy církve. Hned zpočátku svého pontifikátu se pustil do boje s korupcí ve vatikánské bance, ale především čelil děsivému dědictví sexuálního zneužívání. Zaváděl přísnější pravidla ohlašování a přebíral odpovědnost za chyby církve: „Od počátku jsem cítil, že mám nést odpovědnost za všechnu bolest, kterou způsobili někteří kněží,“ napsal.
Zásadní roli sehrál při výběru budoucích církevních lídrů. Zhruba 80 % kardinálů, kteří budou volit jeho nástupce, jmenoval právě František. Mnozí pocházejí z Latinské Ameriky, Afriky a Asie – oblastí, kde katolicismus stále roste. Tím se snažil přesunout centrum církve z upadající Evropy na jih globu.
Spustil také obrovský tříletý projekt naslouchání věřícím po celém světě, v němž se objevila přání většího zapojení žen i LGBT+ věřících. Ačkoliv konkrétní reformy zatím nepřišly, sám fakt, že se papež církve ptal, co ji pálí, byl historicky bezprecedentní.
Jeho kritici mu vyčítali, že některé postoje zůstaly příliš opatrné – zejména v otázkách práv žen nebo reformy morálního učení. Jiní mu zase zazlívali, že nebyl dostatečně důrazný vůči Číně nebo Rusku. František ovšem věřil spíše v budování mostů než v konfrontaci. Navzdory tomu měl velmi komplikovaný vztah s prezidentem USA Donaldem Trumpem a často se v něm odrážel hlubší střet dvou zásadně odlišných pohledů na svět, společnost a roli moci.
Zatímco papež František se profiloval jako hlas pokory, globální solidarity a ochrany nejzranitelnějších, Trumpova politika stavěla na nacionalismu, ekonomickém pragmatismu a důrazu na suverenitu Spojených států.
Už v roce 2016, během americké předvolební kampaně, došlo k první veřejné roztržce mezi oběma muži. Papež tehdy v souvislosti s plánovanou výstavbou zdi na hranici mezi USA a Mexikem prohlásil, že „člověk, který myslí jen na stavění zdí, a ne mostů, není křesťan“. Donald Trump na to reagoval ostře a označil papežova slova za „hanebná“, přičemž tvrdil, že Vatikán by bez americké pomoci nebyl bezpečný a že papež by měl lépe rozumět politice než ho kritizovat.
Přesto se papež František vyhýbal přímé konfrontaci a opakovaně zdůrazňoval, že nemá v úmyslu soudit politiky, ale že se cítí povinen upozorňovat na morální a lidské důsledky rozhodnutí světových lídrů. V jeho projevech však byly často cítit narážky na politiku tehdejšího amerického prezidenta – například v otázkách migrace, klimatických změn, zbrojení nebo globální nerovnosti.
Během návštěvy Donalda Trumpa ve Vatikánu v květnu 2017 panovala mezi oběma muži napjatá atmosféra. Společná fotografie z tohoto setkání, na níž papež působí velmi vážně, zatímco Trump se usmívá, se rychle stala virálním symbolem tohoto složitého vztahu. Přesto při jednání František Trumpovi předal výtisk své encykliky Laudato si’, věnované ochraně životního prostředí – téma, které Trumpova administrativa v té době silně ignorovala.
František opakovaně kritizoval rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské klimatické dohody, a i když nejmenoval Trumpa přímo, bylo zřejmé, že jeho slova směřují právě k němu. Zároveň papež důsledně hájil práva migrantů a uprchlíků, čímž stál v přímém kontrastu k přísné imigrační politice tehdejší americké vlády.
Rozdílné postoje se neomezovaly jen na politiku – lišili se i v osobním přístupu. František kladl důraz na skromnost, jednoduchost a službu druhým. Trump reprezentoval svět luxusu, moci a podnikatelského stylu, což působilo jako kulturní a morální protipól papežova poselství.
V pozdějších letech svého pontifikátu František i nadále vyzýval k odpovědnosti světových lídrů a mluvil o nebezpečí populismu, i když se přímým kritikám vyhýbal. Sám několikrát zopakoval, že jeho úkolem není vstupovat do politických sporů, ale připomínat evangelijní hodnoty – milosrdenství, solidaritu, ochranu stvoření a úctu k lidské důstojnosti.
Donald Trump, který se často prezentoval jako ochránce křesťanských hodnot, na druhé straně nezískal ve Vatikánu větší podporu. I když se těšil podpoře konzervativních evangelikálů a části amerických katolíků, Vatikánský pohled na jeho styl a agendu byl spíše rezervovaný. Není proto divu, že zatímco světoví lídři na papeže dlouze vzpomínali, Trump pronesl jen stručné „Odpočívej v pokoji.“
Americký prezident Donald Trump vyvolal další otřes v obchodních vztazích se sousední Kanadou, když oznámil záměr odebrat certifikaci všem letadlům vyrobeným v této zemi. Současně pohrozil uvalením padesátiprocentního cla na dovoz kanadských letadel do Spojených států. Tento krok je podle prezidenta odvetou za to, že kanadské úřady odmítají certifikovat americké soukromé tryskáče značky Gulfstream, čímž údajně nezákonně brání jejich prodeji na tamním trhu.
Britský premiér Keir Starmer završil svou historickou návštěvu Pekingu, během níž se pokusil o zásadní restart vztahů s druhou největší ekonomikou světa. Starmer, který je prvním britským předsedou vlády v Číně po osmi letech, označil rozhovory s prezidentem Si Ťin-pchingem za konstruktivní a úspěšné. Podle premiéra se podařilo dosáhnout pokroku v oblasti tržního přístupu a snížení cel, což má pomoci britskému exportu.
Agáta Hanychová momentálně působí velice šťastně po boku manžela Mirka Dopity, ale pamětníci si jistě vzpomenou, že dvojice tvořila pár již v minulosti a rozešla se. Trojnásobná maminka se nyní při zvláštní příležitosti rozpovídala o historii jejich vztahu.
Do Česka může v únoru opět vpadnout chladný arktický vzduch. Připustili to meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Pravdou je, že zatím panuje značná nejistota. Odborníci ale prozradili, proč by se u nás mohlo během příštího měsíce ochladit.
Dáda Patrasová se v letošním roce zatím držela stranou pozornosti, i když se o ní zmínili její manžel Felix Slováček či herecká kolegyně Jana Nagyová. Právě její slova potěšila maminku zesnulé Aničky Slováčkové.
Napjatou situaci mezi prezidentem a šéfem diplomacii se rozhodl okomentovat i Miloš Zeman, předchůdce Petra Pavla na Pražském hradě. Exprezident vyjádřil názor, že esemesky ministra Petra Macinky nejsou vydíráním. Zásadní však bude stanovisko policistů.
Poslanec Filip Turek (Motoristé), který stále doufá ve jmenování ministrem životního prostředí, se v těchto dnech neopírá pouze do prezidenta Petra Pavla. Terčem se pro Turka stal například i známý herec Hynek Čermák. Čím mu politik pohrozil?
V americkém státě Minnesota v posledních týdnech prudce vzrostlo napětí, které vyvrcholilo návštěvou takzvaného pohraničního cara Toma Homana v Minneapolis. Tento vládní zmocněnec, kterého prezident Donald Trump pověřil dohledem nad kontroverzní imigrační operací „Metro Surge“, přislíbil během tiskové konference postupné stažení federálních sil. Homan však neupřesnil, kdy k této redukci dojde, ani kolik agentů by mělo město opustit, což vyvolává další otázky ohledně budoucnosti federální přítomnosti v regionu.
Francouzská vláda podniká zásadní kroky k posílení své digitální suverenity a ochrany dětí v online prostoru. Podle informací webu Politico hodlá Paříž zakázat státním úředníkům používání amerických videokonferenčních nástrojů, jako jsou Zoom, Microsoft Teams nebo Google Meet. Cílem je převést veškerou vládní agendu na vlastní technologickou platformu Visio, kterou vyvinul francouzský Meziministeriální digitální úřad (DINUM).
Vědecké studie naznačují, že za většinou nákaz respiračními chorobami typu chřipka stojí pouze malá část populace. Virologové tento jev popisují matematickým vzorcem, podle kterého přibližně 20 % infikovaných lidí způsobí až 80 % všech dalších přenosů. Výzkum ukazuje, že množství viru v dýchacích cestách se mezi lidmi drasticky liší; někteří jedinci mohou mít v těle až desetimilionkrát více virových částic než jiní, což z nich dělá potenciální superpřenašeče.
Otázka územní příslušnosti Doněcké oblasti se stala hlavním bodem, který v současné době brání uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio tuto skutečnost potvrdil během středečního zasedání senátního výboru pro zahraniční vztahy. Podle jeho slov probíhají intenzivní diplomatické práce na tom, zda lze postoje obou stran v této věci vůbec nějakým způsobem sjednotit.
Válka na Ukrajině se dostala do fáze, kdy o úspěchu na bojišti rozhoduje především schopnost neustálé inovace bezpilotních prostředků. Rusko se v tomto ohledu stále více spoléhá na technologickou pomoc z Íránu, která mu umožňuje budovat rozsáhlou a neustále se vyvíjející flotilu dronů. Tato spolupráce vyústila v masivní produkci, která má Rusku zajistit převahu ve vzduchu i v době, kdy pozemní operace uvízly v opotřebovací válce.
