Během dvanácti zásadních let ve Vatikánu vedl papež František katolickou církev do neprobádaných vod a zasáhl do nejpalčivějších společenských otázek současnosti. Jeho vliv daleko přesáhl hranice víry, stal se globálním morálním hlasem a symbolem změny, který však čelil odporu konzervativních kruhů.
Od svého zvolení v roce 2013 si získal svět svou skromností a lidskostí. Odmítl luxus papežského apartmá a rozhodl se žít v hostinském domě, kde byl obklopen ostatními duchovními. Nešlo jen o gesto skromnosti, ale o hlubokou potřebu být mezi lidmi, naslouchat jim a sloužit jim v každodenním životě.
Jeho vize církve nebyla statická. Snažil se změnit její tón – otevřít ji rozvedeným, homosexuálům i transgender lidem, což mnozí vnímali jako revoluci. V autobiografii „Naděje“, vydané v lednu 2025, psal: „Každý je v církvi vítán.“ Zároveň však zůstal věrný některým tradičním postojům – byl proti svěcení žen, odmítal změnu pohlaví i náhradní mateřství.
Pod jeho vedením se do popředí dostala témata jako sociální spravedlnost, chudoba, migrace a klimatická krize. V encyklice „Laudato si’“ spojil devastaci životního prostředí s utrpením chudých. V projevech pranýřoval válku jako selhání lidstva, přičemž ostře kritizoval konflikt v Gaze a volal po okamžitém příměří.
Na mezinárodních cestách navštívil přes 60 zemí a vždy se snažil být blízko těm, kdo stáli na okraji společnosti – migrantům, uprchlíkům, obětem válek. V roce 2016 umyl a políbil nohy uprchlíkům různých vyznání, čímž mnohým konzervativcům nastavil zrcadlo.
Nezavíral oči ani před vnitřními problémy církve. Hned zpočátku svého pontifikátu se pustil do boje s korupcí ve vatikánské bance, ale především čelil děsivému dědictví sexuálního zneužívání. Zaváděl přísnější pravidla ohlašování a přebíral odpovědnost za chyby církve: „Od počátku jsem cítil, že mám nést odpovědnost za všechnu bolest, kterou způsobili někteří kněží,“ napsal.
Zásadní roli sehrál při výběru budoucích církevních lídrů. Zhruba 80 % kardinálů, kteří budou volit jeho nástupce, jmenoval právě František. Mnozí pocházejí z Latinské Ameriky, Afriky a Asie – oblastí, kde katolicismus stále roste. Tím se snažil přesunout centrum církve z upadající Evropy na jih globu.
Spustil také obrovský tříletý projekt naslouchání věřícím po celém světě, v němž se objevila přání většího zapojení žen i LGBT+ věřících. Ačkoliv konkrétní reformy zatím nepřišly, sám fakt, že se papež církve ptal, co ji pálí, byl historicky bezprecedentní.
Jeho kritici mu vyčítali, že některé postoje zůstaly příliš opatrné – zejména v otázkách práv žen nebo reformy morálního učení. Jiní mu zase zazlívali, že nebyl dostatečně důrazný vůči Číně nebo Rusku. František ovšem věřil spíše v budování mostů než v konfrontaci. Navzdory tomu měl velmi komplikovaný vztah s prezidentem USA Donaldem Trumpem a často se v něm odrážel hlubší střet dvou zásadně odlišných pohledů na svět, společnost a roli moci.
Zatímco papež František se profiloval jako hlas pokory, globální solidarity a ochrany nejzranitelnějších, Trumpova politika stavěla na nacionalismu, ekonomickém pragmatismu a důrazu na suverenitu Spojených států.
Už v roce 2016, během americké předvolební kampaně, došlo k první veřejné roztržce mezi oběma muži. Papež tehdy v souvislosti s plánovanou výstavbou zdi na hranici mezi USA a Mexikem prohlásil, že „člověk, který myslí jen na stavění zdí, a ne mostů, není křesťan“. Donald Trump na to reagoval ostře a označil papežova slova za „hanebná“, přičemž tvrdil, že Vatikán by bez americké pomoci nebyl bezpečný a že papež by měl lépe rozumět politice než ho kritizovat.
Přesto se papež František vyhýbal přímé konfrontaci a opakovaně zdůrazňoval, že nemá v úmyslu soudit politiky, ale že se cítí povinen upozorňovat na morální a lidské důsledky rozhodnutí světových lídrů. V jeho projevech však byly často cítit narážky na politiku tehdejšího amerického prezidenta – například v otázkách migrace, klimatických změn, zbrojení nebo globální nerovnosti.
Během návštěvy Donalda Trumpa ve Vatikánu v květnu 2017 panovala mezi oběma muži napjatá atmosféra. Společná fotografie z tohoto setkání, na níž papež působí velmi vážně, zatímco Trump se usmívá, se rychle stala virálním symbolem tohoto složitého vztahu. Přesto při jednání František Trumpovi předal výtisk své encykliky Laudato si’, věnované ochraně životního prostředí – téma, které Trumpova administrativa v té době silně ignorovala.
František opakovaně kritizoval rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské klimatické dohody, a i když nejmenoval Trumpa přímo, bylo zřejmé, že jeho slova směřují právě k němu. Zároveň papež důsledně hájil práva migrantů a uprchlíků, čímž stál v přímém kontrastu k přísné imigrační politice tehdejší americké vlády.
Rozdílné postoje se neomezovaly jen na politiku – lišili se i v osobním přístupu. František kladl důraz na skromnost, jednoduchost a službu druhým. Trump reprezentoval svět luxusu, moci a podnikatelského stylu, což působilo jako kulturní a morální protipól papežova poselství.
V pozdějších letech svého pontifikátu František i nadále vyzýval k odpovědnosti světových lídrů a mluvil o nebezpečí populismu, i když se přímým kritikám vyhýbal. Sám několikrát zopakoval, že jeho úkolem není vstupovat do politických sporů, ale připomínat evangelijní hodnoty – milosrdenství, solidaritu, ochranu stvoření a úctu k lidské důstojnosti.
Donald Trump, který se často prezentoval jako ochránce křesťanských hodnot, na druhé straně nezískal ve Vatikánu větší podporu. I když se těšil podpoře konzervativních evangelikálů a části amerických katolíků, Vatikánský pohled na jeho styl a agendu byl spíše rezervovaný. Není proto divu, že zatímco světoví lídři na papeže dlouze vzpomínali, Trump pronesl jen stručné „Odpočívej v pokoji.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v exkluzivním rozhovoru pro server Politico zdůraznila rostoucí důvěru světových lídrů v Evropskou unii, a to v reakci na nepředvídatelnou obchodní politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten letos na jaře vyvolal napětí na globálních trzích zavedením cel na dovoz z Evropy a dalších částí světa.
Po smrti papeže Františka se římskokatolická církev připravuje na volbu jeho nástupce. Konkláve, které se podle pravidel musí sejít do tří týdnů, bude jedním z nejrozmanitějších v dějinách církve. A jeho výsledek pravděpodobně ponese otisk samotného Františka – 80 % kardinálů oprávněných volit nového papeže totiž jmenoval právě on.
Úmrtí papeže Františka vyvolalo v jeho rodné Argentině hluboký smutek, který přesahuje běžný smutek za zesnulého světového lídra. Jorge Mario Bergoglio, rodák z Buenos Aires, se po zvolení papežem v roce 2013 už nikdy nevrátil do své vlasti, což mnozí Argentinci nikdy zcela nepřijali.
Nová studie publikovaná v Astrophysical Journal naznačuje, že vědci z Cambridge možná našli známky mimozemského života. S využitím vesmírného dalekohledu Jamese Webba analyzovali atmosféru exoplanety K2-18b, vzdálené 124 světelných let od Země, a tvrdí, že s 99,7% jistotou detekovali chemické emise, které by mohly naznačovat přítomnost života. Přesto odborníci upozorňují, že se stále nejedná o důkaz existence mimozemských bytostí.
V poklidné vesnici Rupotina u chorvatského Solinu došlo k děsivému nálezu – školáci zde objevili ohořelé lidské tělo. Na místo okamžitě vyrazily policejní jednotky, které oblast uzavřely a zahájily intenzivní vyšetřování.
V rámci „mírového plánu“ amerického prezidenta Donalda Trumpa se diskutuje o vytvoření mechanismu kontroly nad příměřím, který by zajišťovala společná komise složená z Ukrajiny, Ruska a země mimo NATO. S informací přišel deník The New York Post, uvedl server Evropská pravda.
Papež František, který zemřel ve věku 88 let, vedl 1,4 miliardy katolíků po celém světě a je považován za nástupce svatého Petra. Po jeho smrti bude svolán konkláve – tajné shromáždění kardinálů, které zvolí nového papeže.
Ve středu ráno v 9 hodin místního času začne slavnostní přesun rakve papeže Františka z jeho rezidence v Casa Santa Marta do baziliky sv. Petra, jak dnes oznámil Vatikán. Průvod bude zahájen krátkou modlitbou, po níž se rakev přesune přes náměstí Santa Marta a Piazza dei Protomartiri Romani, projde náměstím sv. Petra a vstoupí do baziliky hlavními dveřmi.
Spojené státy i Rusko si budou muset znovu osvojit zásadní poučku mezinárodní politiky – válka není investiční příležitost. A už vůbec by se neměla stát udržitelným obchodním modelem. Přesto právě tímto způsobem obě mocnosti v průběhu 20. století běžně operovaly – a mnohdy v tom pokračují i dnes.
Vatikán dnes oznámil, že rakev s ostatky papeže Františka bude od středečního rána vystavena veřejnosti v bazilice svatého Petra. Samotný pohřeb se uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času, přičemž obřad na náměstí svatého Petra povede kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů.
Princ William a Kate Middleton zůstali během velikonočních slavností opět mimo veřejnost – stejně jako loni se královský pár neukázal. Každý si klade otázku, kde byli namísto tradičních povinností?
Jedna z velkých osobností českého zdravotnictví odešla. O Velikonocích zemřel ve věku 75 let respektovaný psychiatr Cyril Höschl. Stál mimo jiné u zrodu Národního ústavu duševního zdraví (NÚDZ) ve středočeských Klecanech.
