Během dvanácti zásadních let ve Vatikánu vedl papež František katolickou církev do neprobádaných vod a zasáhl do nejpalčivějších společenských otázek současnosti. Jeho vliv daleko přesáhl hranice víry, stal se globálním morálním hlasem a symbolem změny, který však čelil odporu konzervativních kruhů.
Od svého zvolení v roce 2013 si získal svět svou skromností a lidskostí. Odmítl luxus papežského apartmá a rozhodl se žít v hostinském domě, kde byl obklopen ostatními duchovními. Nešlo jen o gesto skromnosti, ale o hlubokou potřebu být mezi lidmi, naslouchat jim a sloužit jim v každodenním životě.
Jeho vize církve nebyla statická. Snažil se změnit její tón – otevřít ji rozvedeným, homosexuálům i transgender lidem, což mnozí vnímali jako revoluci. V autobiografii „Naděje“, vydané v lednu 2025, psal: „Každý je v církvi vítán.“ Zároveň však zůstal věrný některým tradičním postojům – byl proti svěcení žen, odmítal změnu pohlaví i náhradní mateřství.
Pod jeho vedením se do popředí dostala témata jako sociální spravedlnost, chudoba, migrace a klimatická krize. V encyklice „Laudato si’“ spojil devastaci životního prostředí s utrpením chudých. V projevech pranýřoval válku jako selhání lidstva, přičemž ostře kritizoval konflikt v Gaze a volal po okamžitém příměří.
Na mezinárodních cestách navštívil přes 60 zemí a vždy se snažil být blízko těm, kdo stáli na okraji společnosti – migrantům, uprchlíkům, obětem válek. V roce 2016 umyl a políbil nohy uprchlíkům různých vyznání, čímž mnohým konzervativcům nastavil zrcadlo.
Nezavíral oči ani před vnitřními problémy církve. Hned zpočátku svého pontifikátu se pustil do boje s korupcí ve vatikánské bance, ale především čelil děsivému dědictví sexuálního zneužívání. Zaváděl přísnější pravidla ohlašování a přebíral odpovědnost za chyby církve: „Od počátku jsem cítil, že mám nést odpovědnost za všechnu bolest, kterou způsobili někteří kněží,“ napsal.
Zásadní roli sehrál při výběru budoucích církevních lídrů. Zhruba 80 % kardinálů, kteří budou volit jeho nástupce, jmenoval právě František. Mnozí pocházejí z Latinské Ameriky, Afriky a Asie – oblastí, kde katolicismus stále roste. Tím se snažil přesunout centrum církve z upadající Evropy na jih globu.
Spustil také obrovský tříletý projekt naslouchání věřícím po celém světě, v němž se objevila přání většího zapojení žen i LGBT+ věřících. Ačkoliv konkrétní reformy zatím nepřišly, sám fakt, že se papež církve ptal, co ji pálí, byl historicky bezprecedentní.
Jeho kritici mu vyčítali, že některé postoje zůstaly příliš opatrné – zejména v otázkách práv žen nebo reformy morálního učení. Jiní mu zase zazlívali, že nebyl dostatečně důrazný vůči Číně nebo Rusku. František ovšem věřil spíše v budování mostů než v konfrontaci. Navzdory tomu měl velmi komplikovaný vztah s prezidentem USA Donaldem Trumpem a často se v něm odrážel hlubší střet dvou zásadně odlišných pohledů na svět, společnost a roli moci.
Zatímco papež František se profiloval jako hlas pokory, globální solidarity a ochrany nejzranitelnějších, Trumpova politika stavěla na nacionalismu, ekonomickém pragmatismu a důrazu na suverenitu Spojených států.
Už v roce 2016, během americké předvolební kampaně, došlo k první veřejné roztržce mezi oběma muži. Papež tehdy v souvislosti s plánovanou výstavbou zdi na hranici mezi USA a Mexikem prohlásil, že „člověk, který myslí jen na stavění zdí, a ne mostů, není křesťan“. Donald Trump na to reagoval ostře a označil papežova slova za „hanebná“, přičemž tvrdil, že Vatikán by bez americké pomoci nebyl bezpečný a že papež by měl lépe rozumět politice než ho kritizovat.
Přesto se papež František vyhýbal přímé konfrontaci a opakovaně zdůrazňoval, že nemá v úmyslu soudit politiky, ale že se cítí povinen upozorňovat na morální a lidské důsledky rozhodnutí světových lídrů. V jeho projevech však byly často cítit narážky na politiku tehdejšího amerického prezidenta – například v otázkách migrace, klimatických změn, zbrojení nebo globální nerovnosti.
Během návštěvy Donalda Trumpa ve Vatikánu v květnu 2017 panovala mezi oběma muži napjatá atmosféra. Společná fotografie z tohoto setkání, na níž papež působí velmi vážně, zatímco Trump se usmívá, se rychle stala virálním symbolem tohoto složitého vztahu. Přesto při jednání František Trumpovi předal výtisk své encykliky Laudato si’, věnované ochraně životního prostředí – téma, které Trumpova administrativa v té době silně ignorovala.
František opakovaně kritizoval rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské klimatické dohody, a i když nejmenoval Trumpa přímo, bylo zřejmé, že jeho slova směřují právě k němu. Zároveň papež důsledně hájil práva migrantů a uprchlíků, čímž stál v přímém kontrastu k přísné imigrační politice tehdejší americké vlády.
Rozdílné postoje se neomezovaly jen na politiku – lišili se i v osobním přístupu. František kladl důraz na skromnost, jednoduchost a službu druhým. Trump reprezentoval svět luxusu, moci a podnikatelského stylu, což působilo jako kulturní a morální protipól papežova poselství.
V pozdějších letech svého pontifikátu František i nadále vyzýval k odpovědnosti světových lídrů a mluvil o nebezpečí populismu, i když se přímým kritikám vyhýbal. Sám několikrát zopakoval, že jeho úkolem není vstupovat do politických sporů, ale připomínat evangelijní hodnoty – milosrdenství, solidaritu, ochranu stvoření a úctu k lidské důstojnosti.
Donald Trump, který se často prezentoval jako ochránce křesťanských hodnot, na druhé straně nezískal ve Vatikánu větší podporu. I když se těšil podpoře konzervativních evangelikálů a části amerických katolíků, Vatikánský pohled na jeho styl a agendu byl spíše rezervovaný. Není proto divu, že zatímco světoví lídři na papeže dlouze vzpomínali, Trump pronesl jen stručné „Odpočívej v pokoji.“
Leoš Mareš patří ke slavným dubnovým oslavencům, což letos opravdu nešlo přehlédnout. Z uznávaného moderátora je totiž čerstvý padesátník. Kulaté jubileum si žádalo opravdu výjimečný dárek, o který se postarala Leošova manželka. Co mu pořídila?
České soudy se v uplynulých dnech opět musely zabývat případem březnového teroristického útoku v Pardubicích. Několik zadržených se obrátilo na justici se stížností proti vazebnímu stíhání. Jak soud rozhodl?
Spojené státy americké mají za sebou návštěvu britského panovníka. Karel III. je sice zejména reprezentativním představitelem Velké Británie, ale občas umí promluvit i do politiky. Americký prezident Donald Trump přiznal králi zásluhy ve věci zrušení cel na whiskey.
Poslední dubnový den přinesl zásadní událost na české hudební scéně. Oficiálně totiž začala sólová kariéra Charlotte Gottové, protože vyšel její první singl In Too Deep. Bude nadaná dívka jednou tak slavná jako její otec?
V uplynulých dvou týdnech, od 13. do 27 dubna, zlevnila nafta u českých čerpacích stanic o 8,7 procenta, vyplývá z nových dat Evropské komise.
Policie uzavřela případ kontroverzních SMS zpráv, které šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) adresoval spolupracovníkům prezidenta Petra Pavla. Ministr zahraničí si podle dostupných informací může téměř definitivně oddechnout.
Pošramocená pověst Britney Spears se zatím nezlepšuje ani letos. Bývalou popovou hvězdu před několika týdny zadrželi policisté kvůli řízení pod vlivem alkoholu či drog. Žalobci v předchozích dnech vznesli obvinění, uvedla britská stanice BBC. Dobrou zprávou pro zpěvačku je, že by neměla skončit ve vězení.
Jsme sice teprve na začátku května, ale počasí v Česku je už nyní v jednom ohledu znepokojující. Sucho se neustále prohlubuje, upozornili meteorologové. Navíc očekávají, že situace se v nejbližších dnech dále zhorší.
Umělá inteligence překonala lékaře v přesnosti diagnóz během urgentního příjmu. Vyplývá to z průlomové studie Harvardské univerzity, která srovnávala schopnosti stovek doktorů se systémy AI v krizových momentech, kdy se v nemocnicích rozhoduje o životě a smrti. Výsledky, publikované v prestižním časopise Science, popisují odborníci jako zásadní krok vpřed, který odstartuje hlubokou proměnu medicíny.
Slunce svítí, květiny kvetou a pro miliony lidí po celém světě to znamená jediné – začátek období kýchání, ucpaného nosu a slzících očí. Alergickou rýmou, kterou v sezónní formě známe jako sennou rýmu, trpí globálně přibližně 400 milionů lidí. Kvůli klimatickým změnám se navíc pylová sezóna prodlužuje a intenzita příznaků roste. Dobrou zprávou však je, že moderní věda nabízí účinné způsoby, jak toto náročné období přečkat bez zbytečného utrpení.
Severoatlantická aliance zvažuje zásadní změnu ve své diplomacii: zrušení pravidelných každoročních summitů. Podle informací agentury Reuters, na které se odvolává analytik webu The Conversation, vedou členské státy debatu o tom, zda se v budoucnu nevrátit k méně intenzivnímu režimu setkávání. Hlavním důvodem těchto úvah je snaha omezit prostor pro veřejné střety s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Kvalita ovzduší v Evropě se sice postupně zlepšuje, ale tempo změn zatím nestačí k tomu, aby byly splněny cíle Evropské unie pro rok 2030. Ve své výroční zprávě, zveřejněné ve čtvrtek 30. dubna 2026, před tím varuje Evropská agentura pro životní prostředí (EEA). Znečištění stále překračuje stanovené limity až na pětině monitorovacích stanic napříč 39 sledovanými zeměmi.
