Během dvanácti zásadních let ve Vatikánu vedl papež František katolickou církev do neprobádaných vod a zasáhl do nejpalčivějších společenských otázek současnosti. Jeho vliv daleko přesáhl hranice víry, stal se globálním morálním hlasem a symbolem změny, který však čelil odporu konzervativních kruhů.
Od svého zvolení v roce 2013 si získal svět svou skromností a lidskostí. Odmítl luxus papežského apartmá a rozhodl se žít v hostinském domě, kde byl obklopen ostatními duchovními. Nešlo jen o gesto skromnosti, ale o hlubokou potřebu být mezi lidmi, naslouchat jim a sloužit jim v každodenním životě.
Jeho vize církve nebyla statická. Snažil se změnit její tón – otevřít ji rozvedeným, homosexuálům i transgender lidem, což mnozí vnímali jako revoluci. V autobiografii „Naděje“, vydané v lednu 2025, psal: „Každý je v církvi vítán.“ Zároveň však zůstal věrný některým tradičním postojům – byl proti svěcení žen, odmítal změnu pohlaví i náhradní mateřství.
Pod jeho vedením se do popředí dostala témata jako sociální spravedlnost, chudoba, migrace a klimatická krize. V encyklice „Laudato si’“ spojil devastaci životního prostředí s utrpením chudých. V projevech pranýřoval válku jako selhání lidstva, přičemž ostře kritizoval konflikt v Gaze a volal po okamžitém příměří.
Na mezinárodních cestách navštívil přes 60 zemí a vždy se snažil být blízko těm, kdo stáli na okraji společnosti – migrantům, uprchlíkům, obětem válek. V roce 2016 umyl a políbil nohy uprchlíkům různých vyznání, čímž mnohým konzervativcům nastavil zrcadlo.
Nezavíral oči ani před vnitřními problémy církve. Hned zpočátku svého pontifikátu se pustil do boje s korupcí ve vatikánské bance, ale především čelil děsivému dědictví sexuálního zneužívání. Zaváděl přísnější pravidla ohlašování a přebíral odpovědnost za chyby církve: „Od počátku jsem cítil, že mám nést odpovědnost za všechnu bolest, kterou způsobili někteří kněží,“ napsal.
Zásadní roli sehrál při výběru budoucích církevních lídrů. Zhruba 80 % kardinálů, kteří budou volit jeho nástupce, jmenoval právě František. Mnozí pocházejí z Latinské Ameriky, Afriky a Asie – oblastí, kde katolicismus stále roste. Tím se snažil přesunout centrum církve z upadající Evropy na jih globu.
Spustil také obrovský tříletý projekt naslouchání věřícím po celém světě, v němž se objevila přání většího zapojení žen i LGBT+ věřících. Ačkoliv konkrétní reformy zatím nepřišly, sám fakt, že se papež církve ptal, co ji pálí, byl historicky bezprecedentní.
Jeho kritici mu vyčítali, že některé postoje zůstaly příliš opatrné – zejména v otázkách práv žen nebo reformy morálního učení. Jiní mu zase zazlívali, že nebyl dostatečně důrazný vůči Číně nebo Rusku. František ovšem věřil spíše v budování mostů než v konfrontaci. Navzdory tomu měl velmi komplikovaný vztah s prezidentem USA Donaldem Trumpem a často se v něm odrážel hlubší střet dvou zásadně odlišných pohledů na svět, společnost a roli moci.
Zatímco papež František se profiloval jako hlas pokory, globální solidarity a ochrany nejzranitelnějších, Trumpova politika stavěla na nacionalismu, ekonomickém pragmatismu a důrazu na suverenitu Spojených států.
Už v roce 2016, během americké předvolební kampaně, došlo k první veřejné roztržce mezi oběma muži. Papež tehdy v souvislosti s plánovanou výstavbou zdi na hranici mezi USA a Mexikem prohlásil, že „člověk, který myslí jen na stavění zdí, a ne mostů, není křesťan“. Donald Trump na to reagoval ostře a označil papežova slova za „hanebná“, přičemž tvrdil, že Vatikán by bez americké pomoci nebyl bezpečný a že papež by měl lépe rozumět politice než ho kritizovat.
Přesto se papež František vyhýbal přímé konfrontaci a opakovaně zdůrazňoval, že nemá v úmyslu soudit politiky, ale že se cítí povinen upozorňovat na morální a lidské důsledky rozhodnutí světových lídrů. V jeho projevech však byly často cítit narážky na politiku tehdejšího amerického prezidenta – například v otázkách migrace, klimatických změn, zbrojení nebo globální nerovnosti.
Během návštěvy Donalda Trumpa ve Vatikánu v květnu 2017 panovala mezi oběma muži napjatá atmosféra. Společná fotografie z tohoto setkání, na níž papež působí velmi vážně, zatímco Trump se usmívá, se rychle stala virálním symbolem tohoto složitého vztahu. Přesto při jednání František Trumpovi předal výtisk své encykliky Laudato si’, věnované ochraně životního prostředí – téma, které Trumpova administrativa v té době silně ignorovala.
František opakovaně kritizoval rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské klimatické dohody, a i když nejmenoval Trumpa přímo, bylo zřejmé, že jeho slova směřují právě k němu. Zároveň papež důsledně hájil práva migrantů a uprchlíků, čímž stál v přímém kontrastu k přísné imigrační politice tehdejší americké vlády.
Rozdílné postoje se neomezovaly jen na politiku – lišili se i v osobním přístupu. František kladl důraz na skromnost, jednoduchost a službu druhým. Trump reprezentoval svět luxusu, moci a podnikatelského stylu, což působilo jako kulturní a morální protipól papežova poselství.
V pozdějších letech svého pontifikátu František i nadále vyzýval k odpovědnosti světových lídrů a mluvil o nebezpečí populismu, i když se přímým kritikám vyhýbal. Sám několikrát zopakoval, že jeho úkolem není vstupovat do politických sporů, ale připomínat evangelijní hodnoty – milosrdenství, solidaritu, ochranu stvoření a úctu k lidské důstojnosti.
Donald Trump, který se často prezentoval jako ochránce křesťanských hodnot, na druhé straně nezískal ve Vatikánu větší podporu. I když se těšil podpoře konzervativních evangelikálů a části amerických katolíků, Vatikánský pohled na jeho styl a agendu byl spíše rezervovaný. Není proto divu, že zatímco světoví lídři na papeže dlouze vzpomínali, Trump pronesl jen stručné „Odpočívej v pokoji.“
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.
Do médií unikla údajná narozeninová zpráva, kterou měl Jeffrey Epsteinovi poslat Donald Trump. Podle informací zveřejněných Demokraty obsahuje dopis, který nese Trumpovo jméno a podpis, text: „Přítel je báječná věc. Všechno nejlepší k narozeninám – a ať je každý den dalším báječným tajemstvím.“
Izrael nařídil úplnou evakuaci Gazy, největšího města v Pásmu, kde žije kolem milionu lidí. Tento krok přichází před plánovaným rozšířením vojenských operací v této oblasti.
Vztahy mezi Spojenými státy a Indií jsou na nejnižší úrovni za posledních pětadvacet let. Ještě nedávno se zdálo, že partnerství obou zemí pod vedením Donalda Trumpa a Narendry Módího bude vzkvétat. Nyní je situace tak napjatá, že Módí podle médií už více než dva měsíce odmítá přijmout telefonáty od amerického prezidenta. Za napětí mohou Trumpovy výroky, v nichž označil obchodní vztahy s Indií za „jednostrannou katastrofu“.
