Během dvanácti zásadních let ve Vatikánu vedl papež František katolickou církev do neprobádaných vod a zasáhl do nejpalčivějších společenských otázek současnosti. Jeho vliv daleko přesáhl hranice víry, stal se globálním morálním hlasem a symbolem změny, který však čelil odporu konzervativních kruhů.
Od svého zvolení v roce 2013 si získal svět svou skromností a lidskostí. Odmítl luxus papežského apartmá a rozhodl se žít v hostinském domě, kde byl obklopen ostatními duchovními. Nešlo jen o gesto skromnosti, ale o hlubokou potřebu být mezi lidmi, naslouchat jim a sloužit jim v každodenním životě.
Jeho vize církve nebyla statická. Snažil se změnit její tón – otevřít ji rozvedeným, homosexuálům i transgender lidem, což mnozí vnímali jako revoluci. V autobiografii „Naděje“, vydané v lednu 2025, psal: „Každý je v církvi vítán.“ Zároveň však zůstal věrný některým tradičním postojům – byl proti svěcení žen, odmítal změnu pohlaví i náhradní mateřství.
Pod jeho vedením se do popředí dostala témata jako sociální spravedlnost, chudoba, migrace a klimatická krize. V encyklice „Laudato si’“ spojil devastaci životního prostředí s utrpením chudých. V projevech pranýřoval válku jako selhání lidstva, přičemž ostře kritizoval konflikt v Gaze a volal po okamžitém příměří.
Na mezinárodních cestách navštívil přes 60 zemí a vždy se snažil být blízko těm, kdo stáli na okraji společnosti – migrantům, uprchlíkům, obětem válek. V roce 2016 umyl a políbil nohy uprchlíkům různých vyznání, čímž mnohým konzervativcům nastavil zrcadlo.
Nezavíral oči ani před vnitřními problémy církve. Hned zpočátku svého pontifikátu se pustil do boje s korupcí ve vatikánské bance, ale především čelil děsivému dědictví sexuálního zneužívání. Zaváděl přísnější pravidla ohlašování a přebíral odpovědnost za chyby církve: „Od počátku jsem cítil, že mám nést odpovědnost za všechnu bolest, kterou způsobili někteří kněží,“ napsal.
Zásadní roli sehrál při výběru budoucích církevních lídrů. Zhruba 80 % kardinálů, kteří budou volit jeho nástupce, jmenoval právě František. Mnozí pocházejí z Latinské Ameriky, Afriky a Asie – oblastí, kde katolicismus stále roste. Tím se snažil přesunout centrum církve z upadající Evropy na jih globu.
Spustil také obrovský tříletý projekt naslouchání věřícím po celém světě, v němž se objevila přání většího zapojení žen i LGBT+ věřících. Ačkoliv konkrétní reformy zatím nepřišly, sám fakt, že se papež církve ptal, co ji pálí, byl historicky bezprecedentní.
Jeho kritici mu vyčítali, že některé postoje zůstaly příliš opatrné – zejména v otázkách práv žen nebo reformy morálního učení. Jiní mu zase zazlívali, že nebyl dostatečně důrazný vůči Číně nebo Rusku. František ovšem věřil spíše v budování mostů než v konfrontaci. Navzdory tomu měl velmi komplikovaný vztah s prezidentem USA Donaldem Trumpem a často se v něm odrážel hlubší střet dvou zásadně odlišných pohledů na svět, společnost a roli moci.
Zatímco papež František se profiloval jako hlas pokory, globální solidarity a ochrany nejzranitelnějších, Trumpova politika stavěla na nacionalismu, ekonomickém pragmatismu a důrazu na suverenitu Spojených států.
Už v roce 2016, během americké předvolební kampaně, došlo k první veřejné roztržce mezi oběma muži. Papež tehdy v souvislosti s plánovanou výstavbou zdi na hranici mezi USA a Mexikem prohlásil, že „člověk, který myslí jen na stavění zdí, a ne mostů, není křesťan“. Donald Trump na to reagoval ostře a označil papežova slova za „hanebná“, přičemž tvrdil, že Vatikán by bez americké pomoci nebyl bezpečný a že papež by měl lépe rozumět politice než ho kritizovat.
Přesto se papež František vyhýbal přímé konfrontaci a opakovaně zdůrazňoval, že nemá v úmyslu soudit politiky, ale že se cítí povinen upozorňovat na morální a lidské důsledky rozhodnutí světových lídrů. V jeho projevech však byly často cítit narážky na politiku tehdejšího amerického prezidenta – například v otázkách migrace, klimatických změn, zbrojení nebo globální nerovnosti.
Během návštěvy Donalda Trumpa ve Vatikánu v květnu 2017 panovala mezi oběma muži napjatá atmosféra. Společná fotografie z tohoto setkání, na níž papež působí velmi vážně, zatímco Trump se usmívá, se rychle stala virálním symbolem tohoto složitého vztahu. Přesto při jednání František Trumpovi předal výtisk své encykliky Laudato si’, věnované ochraně životního prostředí – téma, které Trumpova administrativa v té době silně ignorovala.
František opakovaně kritizoval rozhodnutí Spojených států odstoupit od Pařížské klimatické dohody, a i když nejmenoval Trumpa přímo, bylo zřejmé, že jeho slova směřují právě k němu. Zároveň papež důsledně hájil práva migrantů a uprchlíků, čímž stál v přímém kontrastu k přísné imigrační politice tehdejší americké vlády.
Rozdílné postoje se neomezovaly jen na politiku – lišili se i v osobním přístupu. František kladl důraz na skromnost, jednoduchost a službu druhým. Trump reprezentoval svět luxusu, moci a podnikatelského stylu, což působilo jako kulturní a morální protipól papežova poselství.
V pozdějších letech svého pontifikátu František i nadále vyzýval k odpovědnosti světových lídrů a mluvil o nebezpečí populismu, i když se přímým kritikám vyhýbal. Sám několikrát zopakoval, že jeho úkolem není vstupovat do politických sporů, ale připomínat evangelijní hodnoty – milosrdenství, solidaritu, ochranu stvoření a úctu k lidské důstojnosti.
Donald Trump, který se často prezentoval jako ochránce křesťanských hodnot, na druhé straně nezískal ve Vatikánu větší podporu. I když se těšil podpoře konzervativních evangelikálů a části amerických katolíků, Vatikánský pohled na jeho styl a agendu byl spíše rezervovaný. Není proto divu, že zatímco světoví lídři na papeže dlouze vzpomínali, Trump pronesl jen stručné „Odpočívej v pokoji.“
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
