Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Tyto obavy vycházejí především ze skutečnosti, že se schůzky mezi Trumpem a Putinem neúčastní nikdo z Evropy, ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské strany není možné jednat o míru bez Ukrajiny, protože by to bylo rozhodnutí namířené proti míru.
Bývalý šéf britského ministerstva zahraničí, Simon McDonald, se podle BBC obává, že Rusko vznese pobuřující požadavky, které by mohl přijmout jen Trump. Očekává proto teatrální jednání.
Evropští lídři se nicméně snaží, aby se na jednání dostali. V pondělí se virtuálně sešli ministři zahraničí, kteří vyzvali k bezpodmínečnému příměří ještě předtím, než padne jakákoliv dohoda.
V souvislosti se schůzkou byly navíc oznámeny nové sankce vůči Moskvě. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se domnívá, že by Evropa měla mít v mírovém procesu, který vedou Spojené státy, mnohem větší roli, protože jde o záležitost existenční evropské bezpečnosti.
Evropa chce sice podpořit Ukrajinu, ale také se snaží dostat k jednacímu stolu. Vztahy s USA se přitom výrazně zlepšily, a to zejména díky podstatnému navýšení výdajů na obranu evropských zemí.
Je jasné, že se ukrajinský prezident Zelenskyj nechce vzdát žádného území, ani zmrazit konflikt na současných frontových liniích. Podle něj by takové ústupky jen urychlily ruskou válečnou mašinérii.
Evropská komisařka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová se domnívá, že agresor by neměl být za svou agresi odměněn, jinak to povede k další agresi po celém světě. Vzhledem k tomu, že schůzku mezi Trumpem a Putinem inicioval Kreml, roste mezi evropskými lídry úzkost.
Kancléř Friedrich Merz nicméně svolal virtuální schůzku, kde se v rámci evropských lídrů, a za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského, pokusí na poslední chvíli promluvit s Trumpem. Přesto ex-šéf britské diplomacie McDonald varuje, že ani případný úspěch schůzky nezaručuje, že se tím konflikt vyřeší.
Ve středu 12. srpna 2026 nastane mimořádná astronomická situace. Odehraje se zatmění Slunce, které bude z území Česka a Slovenska pozorovatelné v podvečerních hodinách jako velmi výrazné částečné. Spatříme ho nízko mezi západním a severozápadním obzorem přibližně hodinu před západem Slunce a v průběhu samotného západu. Jako úplné bude pozorovatelné z Grónska, Islandu a Španělska, kam se za ním chystá i mnoho výprav.
Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv pokračuje v intenzivním řešení omezené dostupnosti léčivých přípravků s účinnou látkou tamoxifen. Díky mimořádným opatřením se podařilo zajistit téměř 6 000 balení, která jsou nyní postupně distribuována do lékáren po celé České republice. Další dodávky jsou již na cestě a budou do distribuční sítě uvolňovány v průběhu příštího týdne.
Čtyři roky uplynou za několik týdnů od smrti legendární britské královny Alžběty II., která během svého působení v čele monarchie navštívila i Českou republiku. Po návratu domů napsala dopis, který se teď na Pražském hradě po třiceti letech znovu našel.
Počasí psalo tento týden v prostoru střední Evropy, kam patří i Česká republika, historii. Nový slovenský národní teplotní rekord je totiž zároveň i historicky nejvyšší hodnotou naměřenou ve středoevropském regionu. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Premiér Andrej Babiš zdaleka neinformuje občany jen o dění v politice, ale občas se zmíní i o něčem jiném. Například o tom, že v poslední době znovu přibral, což ho vůbec netěší. Babiš vysvětlil, jak se to podle jeho názoru stalo.
Letošní sklizeň potvrzuje, že české zemědělce letos drtí počasí, zvláště pak sucho. Podle nejnovějšího červencového odhadu Českého statistického úřadu se totiž má letos sklidit jen 6,39 milionu tun základních obilovin. To je meziročně o 16,9 procenta méně, tedy přibližně o 1,3 milionu tun. Zároveň jde o nejnižší úrodu obilovin za posledních 14 let. Ve srovnání s pětiletým průměrem je letošní výsledek o 13 procent slabší. Navíc se odhad od června ještě zhoršil o dalších 75 tisíc tun.
Hydrologické sucho na našem území dál výrazně zesiluje. Vedra, nedostatek srážek a rekordně nízké stavy vodních toků i podzemních vod potvrzují závažnost současné situace. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje opatření, která pomáhají vodu v krajině zadržovat, zpomalovat její odtok a zvyšovat odolnost přírodních ekosystémů i obcí a měst vůči dopadům změny klimatu.
Meteorologové v neděli varovali před návratem tropických teplot, které budou hrozit i zítra, kdy odpolední maxima vyšplhají až na 36 stupňů. Nadále panuje také nebezpečí požárů, vyplývá z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.