Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Tyto obavy vycházejí především ze skutečnosti, že se schůzky mezi Trumpem a Putinem neúčastní nikdo z Evropy, ani ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské strany není možné jednat o míru bez Ukrajiny, protože by to bylo rozhodnutí namířené proti míru.
Bývalý šéf britského ministerstva zahraničí, Simon McDonald, se podle BBC obává, že Rusko vznese pobuřující požadavky, které by mohl přijmout jen Trump. Očekává proto teatrální jednání.
Evropští lídři se nicméně snaží, aby se na jednání dostali. V pondělí se virtuálně sešli ministři zahraničí, kteří vyzvali k bezpodmínečnému příměří ještě předtím, než padne jakákoliv dohoda.
V souvislosti se schůzkou byly navíc oznámeny nové sankce vůči Moskvě. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski se domnívá, že by Evropa měla mít v mírovém procesu, který vedou Spojené státy, mnohem větší roli, protože jde o záležitost existenční evropské bezpečnosti.
Evropa chce sice podpořit Ukrajinu, ale také se snaží dostat k jednacímu stolu. Vztahy s USA se přitom výrazně zlepšily, a to zejména díky podstatnému navýšení výdajů na obranu evropských zemí.
Je jasné, že se ukrajinský prezident Zelenskyj nechce vzdát žádného území, ani zmrazit konflikt na současných frontových liniích. Podle něj by takové ústupky jen urychlily ruskou válečnou mašinérii.
Evropská komisařka pro zahraniční politiku Kaja Kallasová se domnívá, že agresor by neměl být za svou agresi odměněn, jinak to povede k další agresi po celém světě. Vzhledem k tomu, že schůzku mezi Trumpem a Putinem inicioval Kreml, roste mezi evropskými lídry úzkost.
Kancléř Friedrich Merz nicméně svolal virtuální schůzku, kde se v rámci evropských lídrů, a za účasti ukrajinského prezidenta Zelenského, pokusí na poslední chvíli promluvit s Trumpem. Přesto ex-šéf britské diplomacie McDonald varuje, že ani případný úspěch schůzky nezaručuje, že se tím konflikt vyřeší.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.