Merz utnu naděje Kyjeva: Ukrajina v EU? Možná tak za 10 let

Friedrich Merz
Friedrich Merz, foto: Facebook Friedrich Merz
Klára Marková DNES 10:57
Sdílej:

Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.

„Pro nás je naprosto zásadní prioritou udělat vše pro to, abychom tuto válku ukončili. Teprve pak bude možné mluvit o rekonstrukci Ukrajiny… ale to bude trvat řadu let,“ prohlásil Merz. Zdůraznil zároveň, že proces obnovy bude tak dlouhý, že pravděpodobně ani nezasáhne do současného víceletého finančního rámce EU, který končí v roce 2034.

Ukrajina podala žádost o členství v EU krátce po ruské invazi v roce 2022 a ještě téhož roku získala status kandidátské země. Následný přístupový proces se odehrává v rámci šesti tematických vyjednávacích okruhů, které zahrnují politické, právní a ekonomické reformy.

Prezident Volodymyr Zelenskyj letos v lednu prohlásil, že jeho cílem je otevřít všech šest vyjednávacích klastrů už v průběhu roku 2025. I přesto však vývoj naznačuje, že samotné členství je zatím stále v nedohlednu.

V minulosti zaznívaly z evropských institucí i optimističtější předpovědi. Například eurokomisař pro rozšíření Oliver Várhelyi v roce 2024 uvedl, že by Ukrajina mohla vstoupit do Unie již v roce 2029, pokud zvládne požadované reformy. Podobně i litevský prezident Gitanas Nausėda letos v únoru navrhl jako reálné datum přistoupení 1. leden 2030.

Německý kancléř však nyní mírní očekávání a přiznává, že Ukrajinu čeká ještě velmi dlouhá cesta. Německo přitom zůstává jedním z klíčových hráčů v debatě o evropském rozšíření a jeho postoj je v tomto směru zásadní.

Zatímco se některé členské státy snaží prosazovat rychlejší začlenění Ukrajiny jakožto strategického partnera, jiné — jako právě Německo — varují před unáhlenými rozhodnutími a poukazují na reálné limity evropské integrace v podmínkách válečného konfliktu a následné obnovy.

Z vyjádření Friedricha Merze tak vyplývá, že Ukrajina s největší pravděpodobností nebude členem Evropské unie dříve než v dalším desetiletí. Rozhodující nyní podle něj zůstává především konec války, jehož dosažení je předpokladem jak pro reformy, tak pro hlubší integraci. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Trump podal žalobu na Ruperta Murdocha a Wall Street Journal

Americký prezident Donald Trump podal žalobu na částku 10 miliard dolarů proti společnosti Dow Jones, která vydává deník The Wall Street Journal, a jejímu majiteli Rupertu Murdochovi. Podle Trumpa se list dopustil pomluvy, když zveřejnil tvrzení, že prezident v roce 2003 poslal Jeffrey Epsteinovi, později odsouzenému za sexuální zločiny, údajně lascivní gratulaci k padesátinám.

Novinky
Ilustrační fotografie.

Policie pronásleduje motorkáře, který vjel na ranvej pražského letiště

Pražské Letiště Václava Havla dnes zažilo dramatickou situaci, která ochromila provoz na zhruba deset minut. Neznámý muž na motorce bez helmy a bez registrační značky vjel přímo na letištní plochu a dostal se až na přistávací dráhu. Na výzvy k zastavení nijak nereagoval a vzápětí uprchl z areálu. Policie po něm nyní intenzivně pátrá, nasadila i vrtulník s termovizí a speciálně vycvičeného psa.

Novinky
Spalničky

Slepota, zápal plic i smrt. Proč jsou spalničky tak nebezpečné? Vědci na to konečně přišli

Infekce virem spalniček mohou být ničivé – způsobují slepotu, zápal plic, těžké průjmy, a u dětí mohou končit i smrtí. Přestože proti tomuto onemocnění existuje bezpečná a účinná vakcína, která podle odhadů zachránila mezi lety 2000 a 2023 více než 60 milionů životů, počet případů spalniček v posledních letech prudce stoupá – a to nejen ve Velké Británii, ale po celém světě.

Počasí
Ilustrační foto

Proč je počasí v Evropě tak spalující? Za vším stojí tepelná kupole

Evropa během letošního léta čelí extrémním teplotám, které během července sužují zejména jižní část kontinentu. Vlny veder s teplotami přesahujícími 40 °C zasáhly Francii, Španělsko, Turecko, Řecko, Portugalsko i Itálii. Podle meteorologů může být letošní léto jedno z nejteplejších v historii. A tzv. „teplotní kupole“, která blokuje pohyb chladnějšího vzduchu, způsobuje, že se extrémní horko udržuje celé dny — nebo i týdny.