Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
„Pro nás je naprosto zásadní prioritou udělat vše pro to, abychom tuto válku ukončili. Teprve pak bude možné mluvit o rekonstrukci Ukrajiny… ale to bude trvat řadu let,“ prohlásil Merz. Zdůraznil zároveň, že proces obnovy bude tak dlouhý, že pravděpodobně ani nezasáhne do současného víceletého finančního rámce EU, který končí v roce 2034.
Ukrajina podala žádost o členství v EU krátce po ruské invazi v roce 2022 a ještě téhož roku získala status kandidátské země. Následný přístupový proces se odehrává v rámci šesti tematických vyjednávacích okruhů, které zahrnují politické, právní a ekonomické reformy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj letos v lednu prohlásil, že jeho cílem je otevřít všech šest vyjednávacích klastrů už v průběhu roku 2025. I přesto však vývoj naznačuje, že samotné členství je zatím stále v nedohlednu.
V minulosti zaznívaly z evropských institucí i optimističtější předpovědi. Například eurokomisař pro rozšíření Oliver Várhelyi v roce 2024 uvedl, že by Ukrajina mohla vstoupit do Unie již v roce 2029, pokud zvládne požadované reformy. Podobně i litevský prezident Gitanas Nausėda letos v únoru navrhl jako reálné datum přistoupení 1. leden 2030.
Německý kancléř však nyní mírní očekávání a přiznává, že Ukrajinu čeká ještě velmi dlouhá cesta. Německo přitom zůstává jedním z klíčových hráčů v debatě o evropském rozšíření a jeho postoj je v tomto směru zásadní.
Zatímco se některé členské státy snaží prosazovat rychlejší začlenění Ukrajiny jakožto strategického partnera, jiné — jako právě Německo — varují před unáhlenými rozhodnutími a poukazují na reálné limity evropské integrace v podmínkách válečného konfliktu a následné obnovy.
Z vyjádření Friedricha Merze tak vyplývá, že Ukrajina s největší pravděpodobností nebude členem Evropské unie dříve než v dalším desetiletí. Rozhodující nyní podle něj zůstává především konec války, jehož dosažení je předpokladem jak pro reformy, tak pro hlubší integraci.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.