Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
„Pro nás je naprosto zásadní prioritou udělat vše pro to, abychom tuto válku ukončili. Teprve pak bude možné mluvit o rekonstrukci Ukrajiny… ale to bude trvat řadu let,“ prohlásil Merz. Zdůraznil zároveň, že proces obnovy bude tak dlouhý, že pravděpodobně ani nezasáhne do současného víceletého finančního rámce EU, který končí v roce 2034.
Ukrajina podala žádost o členství v EU krátce po ruské invazi v roce 2022 a ještě téhož roku získala status kandidátské země. Následný přístupový proces se odehrává v rámci šesti tematických vyjednávacích okruhů, které zahrnují politické, právní a ekonomické reformy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj letos v lednu prohlásil, že jeho cílem je otevřít všech šest vyjednávacích klastrů už v průběhu roku 2025. I přesto však vývoj naznačuje, že samotné členství je zatím stále v nedohlednu.
V minulosti zaznívaly z evropských institucí i optimističtější předpovědi. Například eurokomisař pro rozšíření Oliver Várhelyi v roce 2024 uvedl, že by Ukrajina mohla vstoupit do Unie již v roce 2029, pokud zvládne požadované reformy. Podobně i litevský prezident Gitanas Nausėda letos v únoru navrhl jako reálné datum přistoupení 1. leden 2030.
Německý kancléř však nyní mírní očekávání a přiznává, že Ukrajinu čeká ještě velmi dlouhá cesta. Německo přitom zůstává jedním z klíčových hráčů v debatě o evropském rozšíření a jeho postoj je v tomto směru zásadní.
Zatímco se některé členské státy snaží prosazovat rychlejší začlenění Ukrajiny jakožto strategického partnera, jiné — jako právě Německo — varují před unáhlenými rozhodnutími a poukazují na reálné limity evropské integrace v podmínkách válečného konfliktu a následné obnovy.
Z vyjádření Friedricha Merze tak vyplývá, že Ukrajina s největší pravděpodobností nebude členem Evropské unie dříve než v dalším desetiletí. Rozhodující nyní podle něj zůstává především konec války, jehož dosažení je předpokladem jak pro reformy, tak pro hlubší integraci.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.
Jak bude v Česku do konce týdne? Astronomický podzim sice stále nezačal, ale počasí už začíná připomínat tohle roční období. V neděli by však ještě teploty mohly dosáhnout letních hodnot. Příští týden už nicméně přinese další ochlazení, nastínili meteorologové.
Plánovaný diplomatický summit mezi Velkou Británií a Evropskou unií se potýká s dalším odkladem. Britská vláda trvá na tom, že rozhovory musejí zahrnout novou evropskou legislativu zaměřenou na ochranu kontinentálního průmyslu. Bez zařazení iniciativy označené jako „Made in Europe“ na pořad jednání odmítá Londýn stanovit nový termín schůzky.
Vedení amerického Ministerstva obrany intenzivně pracuje na začlenění umělé inteligence do téměř všech složek armády, a to i přes varování zákonodárců a odborníků. Představitelé Pentagonu zdůrazňují, že jakékoli zpomalení vývoje by mohlo předat kontrolu zahraničním protivníkům. Odmítají proto výzvy zástupců technologického průmyslu i členů Kongresu k dočasnému pozastavení vývoje a vyhodnocení dlouhodobých dopadů těchto systémů. Podle armádních špiček je udržení náskoku v oblasti umělé inteligence klíčové pro vojenskou i ekonomickou bezpečnost Spojených států.
