Německý kancléř Friedrich Merz se domnívá, že Ukrajina se zřejmě nestane členem Evropské unie dříve než po roce 2034. Uvedl to 18. července při návštěvě Rumunska, kde jednal s prezidentem Nicuşorem Danem. Podle agentury Reuters Merz připomněl, že hlavní prioritou Evropy je nyní ukončit válku na Ukrajině a poté se soustředit na její poválečnou obnovu.
„Pro nás je naprosto zásadní prioritou udělat vše pro to, abychom tuto válku ukončili. Teprve pak bude možné mluvit o rekonstrukci Ukrajiny… ale to bude trvat řadu let,“ prohlásil Merz. Zdůraznil zároveň, že proces obnovy bude tak dlouhý, že pravděpodobně ani nezasáhne do současného víceletého finančního rámce EU, který končí v roce 2034.
Ukrajina podala žádost o členství v EU krátce po ruské invazi v roce 2022 a ještě téhož roku získala status kandidátské země. Následný přístupový proces se odehrává v rámci šesti tematických vyjednávacích okruhů, které zahrnují politické, právní a ekonomické reformy.
Prezident Volodymyr Zelenskyj letos v lednu prohlásil, že jeho cílem je otevřít všech šest vyjednávacích klastrů už v průběhu roku 2025. I přesto však vývoj naznačuje, že samotné členství je zatím stále v nedohlednu.
V minulosti zaznívaly z evropských institucí i optimističtější předpovědi. Například eurokomisař pro rozšíření Oliver Várhelyi v roce 2024 uvedl, že by Ukrajina mohla vstoupit do Unie již v roce 2029, pokud zvládne požadované reformy. Podobně i litevský prezident Gitanas Nausėda letos v únoru navrhl jako reálné datum přistoupení 1. leden 2030.
Německý kancléř však nyní mírní očekávání a přiznává, že Ukrajinu čeká ještě velmi dlouhá cesta. Německo přitom zůstává jedním z klíčových hráčů v debatě o evropském rozšíření a jeho postoj je v tomto směru zásadní.
Zatímco se některé členské státy snaží prosazovat rychlejší začlenění Ukrajiny jakožto strategického partnera, jiné — jako právě Německo — varují před unáhlenými rozhodnutími a poukazují na reálné limity evropské integrace v podmínkách válečného konfliktu a následné obnovy.
Z vyjádření Friedricha Merze tak vyplývá, že Ukrajina s největší pravděpodobností nebude členem Evropské unie dříve než v dalším desetiletí. Rozhodující nyní podle něj zůstává především konec války, jehož dosažení je předpokladem jak pro reformy, tak pro hlubší integraci.
Věřit Donaldu Trumpovi cokoliv, co řekne, se úplně nevyplácí. Teherán popírá, že se chystají nové diplomatické rozhovory s USA, což tvrdí právě americký prezident. Šéf Bílého domu argumentoval jednáními, když vysvětloval, proč nepřistoupil k plánovaným útokům na íránské cíle.
Aktuální situace s polníkem jasanovým, nebezpečným škůdcem jasanů, nabírá na obrátkách. V červnu se poprvé vyskytl na dvou místech Evropské unie – Maďarsku a Slovensku. Začátkem července byl potvrzen jeho další výskyt na Slovensku. Do Česka mu zbývá urazit 250 km. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) se zapojil do osvětové kampaně #PlantHealth4Life zaměřující se na zdraví rostlin a vyzývá občany k obezřetnosti.
První srpnový pracovní den je idealní příležitostí zastavit se a podívat se, jaké výzvy i radosti vám nadcházející týdny přinesou do života. Hvězdy v srpnu slibují příval nové energie, rozplétání starých vztahových uzlů i nečekané šance v kariéře, a proto se vyplatí vědět, na co se připravit.
Kubánci marně čekají na zlepšení životní situace. Zemi v neděli postihl další celostátní blackout, kterému navíc předcházel jiný rozsáhlý výpadek dodávek energie v části země.
Zhruba od začátku covidu v EU, konkrétně od 1. března 2020, byl dvanácti členským zemím Unie snížen rating nebo zhoršen ratingový výhled, přičemž toto zhoršení výhledu zůstává otevřené. Jde o poměrně výmluvný otisk několika krizí, které Evropa v krátkém sledu prodělala. Nejprve pandemie, poté energetický otřes a nakonec válka na Ukrajině.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Po relativně chladnějším prvním srpnovém víkendu se vrací tropická vedra. Meteorologové v pondělí varovali před nebezpečím požárů a vysokými teplotami, které budou dosahovat až 39 stupňů. Vyplývá to z výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký prezident Donald Trump plánoval další útoky na Írán, přičemž mělo jít o nejsilnější údery od druhé světové války. Nakonec je ale nenařídil, protože dává nepříteli další šanci se dohodnout. Nové kolo rozhovorů začne v pondělí, uvedla britská stanice BBC.
Irové se dnes a zítra budou loučit s Glenem Hansardem, písničkářem, jenž byl velmi dobře známý i v České republice, protože spolupracoval s Markétou Irglovou. Lidé mu mohou dát sbohem již v následujících hodinách. V úterý pak bude následovat pohřeb v katedrále v Dublinu. Informovala o tom BBC.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se nepáral se Španělskem po nájezdu migrantů na Ceutu a vyloučil by ho ze Schengenu. Podle Babiše se řešení nelegální migrace do EU řeší nejméně deset let, ale stále žádné není.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra.
V Česku se během prvního srpnového víkendu přechodně ochladilo, ale první polovina nového týdne přinese další tropickou epizodu, kdy maxima budou atakovat čtyřicítku. Směrem k víkendu se očekává ochlazení, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).