Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Loď o výtlaku 5 000 tun, druhá v nové třídě Choe Hyon, byla po nehodě přesunuta do suchého doku. Satelitní snímky však ukazují, že rozsah škod je značný a oprava do konce června, jak požaduje Kim, je nepravděpodobná.
Fregata se při slavnostním spuštění na loděnici v Čchongdžinu předčasně sesunula po skluzu, přičemž rozdrtila část trupu a příď zůstala uvězněná. Místo moderní zvedací techniky použili Severokorejci stovky dělníků a improvizované prostředky jako plovoucí vaky, aby loď částečně nadzvedli a uvolnili.
Podle odborníka Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení by v rozvinutých zemích takovou operaci provedl obrovský jeřáb. V Severní Koreji ale moderní vybavení chybí, uvedl pro National Interest.
Kim Čong-un incident označil za „zločinný čin“, který poškodil důstojnost a hrdost země. Obvinil několik státních institucí – včetně oddělení zbrojního průmyslu, vědeckých institutů a univerzit – a nejméně čtyři vysoké úředníky, včetně náměstka ředitele zbrojního oddělení, nechal zatknout. Jejich tresty mohou zahrnovat nucené práce nebo i smrt.
Odpověď zní: ano, i mnohem poškozenější lodě byly v minulosti opraveny – ale vyžaduje to čas a odbornost, které KLDR postrádá. Odborníci se shodují, že oprava potrvá měsíce, nikoli týdny, jak požaduje Kim. Státní média se přesto snaží škody bagatelizovat a hovoří jen o „škrábancích na trupu“.
Zatímco oprava poškozené fregaty vázne, režim se soustředí na další plavidlo, které je ve výstavbě jinde v zemi. Podle oficiálních zpráv má být nová loď nasazena už příští rok, což jen potvrzuje Kimovo úsilí vybudovat modrou oceánskou flotilu.
To vše vyvolává otázky: Jsou severokorejská plavidla skutečně tak schopná, jak tvrdí propaganda? A neohrožuje rychlé tempo výstavby kvalitu a bezpečnost?
Například první jednotka třídy Choe Hyon se podle deníku The New York Times zapojila do raketového testu jen pár dní po spuštění – bez obvyklých měsíců námořních zkoušek. To svědčí o tom, že režim klade důraz spíše na symboliku a vnější efekt než na skutečnou funkčnost.
Navzdory ambicióznímu cíli vytvořit moderní flotilu zůstává Severní Korea technologicky i logisticky limitovaná. Nehoda z Čchongdžinu je výmluvným příkladem těchto limitů – a možná i varováním před přehnaným spěchem.
„Schopnosti režimu vytvářet moderní zbraně možná rostou, ale technologické pozadí za tímto růstem zůstává křehké,“ shrnuje jeden z jihokorejských expertů.
Ukrajina se v současnosti potýká s vážnou likviditní krizí, kvůli které ministerstvo financí pozastavilo či odložilo platby v celkovém objemu dosahujícím přibližně 2,3 miliardy dolarů. Ministr financí Serhij Marčenko ve Verchovné radě uvedl, že státní pokladna vyčlenila peníze výhradně na zajištění obrany, výplatu důchodů, mezd a sociálních dávek.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
