Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Loď o výtlaku 5 000 tun, druhá v nové třídě Choe Hyon, byla po nehodě přesunuta do suchého doku. Satelitní snímky však ukazují, že rozsah škod je značný a oprava do konce června, jak požaduje Kim, je nepravděpodobná.
Fregata se při slavnostním spuštění na loděnici v Čchongdžinu předčasně sesunula po skluzu, přičemž rozdrtila část trupu a příď zůstala uvězněná. Místo moderní zvedací techniky použili Severokorejci stovky dělníků a improvizované prostředky jako plovoucí vaky, aby loď částečně nadzvedli a uvolnili.
Podle odborníka Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení by v rozvinutých zemích takovou operaci provedl obrovský jeřáb. V Severní Koreji ale moderní vybavení chybí, uvedl pro National Interest.
Kim Čong-un incident označil za „zločinný čin“, který poškodil důstojnost a hrdost země. Obvinil několik státních institucí – včetně oddělení zbrojního průmyslu, vědeckých institutů a univerzit – a nejméně čtyři vysoké úředníky, včetně náměstka ředitele zbrojního oddělení, nechal zatknout. Jejich tresty mohou zahrnovat nucené práce nebo i smrt.
Odpověď zní: ano, i mnohem poškozenější lodě byly v minulosti opraveny – ale vyžaduje to čas a odbornost, které KLDR postrádá. Odborníci se shodují, že oprava potrvá měsíce, nikoli týdny, jak požaduje Kim. Státní média se přesto snaží škody bagatelizovat a hovoří jen o „škrábancích na trupu“.
Zatímco oprava poškozené fregaty vázne, režim se soustředí na další plavidlo, které je ve výstavbě jinde v zemi. Podle oficiálních zpráv má být nová loď nasazena už příští rok, což jen potvrzuje Kimovo úsilí vybudovat modrou oceánskou flotilu.
To vše vyvolává otázky: Jsou severokorejská plavidla skutečně tak schopná, jak tvrdí propaganda? A neohrožuje rychlé tempo výstavby kvalitu a bezpečnost?
Například první jednotka třídy Choe Hyon se podle deníku The New York Times zapojila do raketového testu jen pár dní po spuštění – bez obvyklých měsíců námořních zkoušek. To svědčí o tom, že režim klade důraz spíše na symboliku a vnější efekt než na skutečnou funkčnost.
Navzdory ambicióznímu cíli vytvořit moderní flotilu zůstává Severní Korea technologicky i logisticky limitovaná. Nehoda z Čchongdžinu je výmluvným příkladem těchto limitů – a možná i varováním před přehnaným spěchem.
„Schopnosti režimu vytvářet moderní zbraně možná rostou, ale technologické pozadí za tímto růstem zůstává křehké,“ shrnuje jeden z jihokorejských expertů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.
I do Česka doputovala v uplynulých hodinách radostná zpráva z domácnosti nejlepšího českého hokejisty současnosti. Kanonýr David Pastrňák a jeho švédská manželka Rebecca se těší na dalšího potomka.
Ruský prezident Vladimir Putin se příští týden setká s americkým mírovým vyjednavačem Steven Witkoffem, potvrdil Kreml. Moskva zároveň odsoudila ukrajinský útok na ropné tankery v Černém moři. Při námořní operaci byly zasaženy dvě lodě, které jsou považovány za součást ruské stínové flotily.
Letos už Lenku Filipovou na pódiích neuvidíme, ale po vážném úrazu si fanoušci - i s ohledem na její věk - nemohli být jistí, že se ještě ke koncertování vrátí. Nyní ale přišly dobré zprávy z okolí populární hudebnice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se rozhodl požádat prezidenta Jicchaka Herzoga o milost. Informovala o tom britská stanice BBC. Netanjahu, který už několik let čelí obviněním v korupčních kauzách, řekl, že milost by pomohla ke sjednocení izraelského národa.
