Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Loď o výtlaku 5 000 tun, druhá v nové třídě Choe Hyon, byla po nehodě přesunuta do suchého doku. Satelitní snímky však ukazují, že rozsah škod je značný a oprava do konce června, jak požaduje Kim, je nepravděpodobná.
Fregata se při slavnostním spuštění na loděnici v Čchongdžinu předčasně sesunula po skluzu, přičemž rozdrtila část trupu a příď zůstala uvězněná. Místo moderní zvedací techniky použili Severokorejci stovky dělníků a improvizované prostředky jako plovoucí vaky, aby loď částečně nadzvedli a uvolnili.
Podle odborníka Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení by v rozvinutých zemích takovou operaci provedl obrovský jeřáb. V Severní Koreji ale moderní vybavení chybí, uvedl pro National Interest.
Kim Čong-un incident označil za „zločinný čin“, který poškodil důstojnost a hrdost země. Obvinil několik státních institucí – včetně oddělení zbrojního průmyslu, vědeckých institutů a univerzit – a nejméně čtyři vysoké úředníky, včetně náměstka ředitele zbrojního oddělení, nechal zatknout. Jejich tresty mohou zahrnovat nucené práce nebo i smrt.
Odpověď zní: ano, i mnohem poškozenější lodě byly v minulosti opraveny – ale vyžaduje to čas a odbornost, které KLDR postrádá. Odborníci se shodují, že oprava potrvá měsíce, nikoli týdny, jak požaduje Kim. Státní média se přesto snaží škody bagatelizovat a hovoří jen o „škrábancích na trupu“.
Zatímco oprava poškozené fregaty vázne, režim se soustředí na další plavidlo, které je ve výstavbě jinde v zemi. Podle oficiálních zpráv má být nová loď nasazena už příští rok, což jen potvrzuje Kimovo úsilí vybudovat modrou oceánskou flotilu.
To vše vyvolává otázky: Jsou severokorejská plavidla skutečně tak schopná, jak tvrdí propaganda? A neohrožuje rychlé tempo výstavby kvalitu a bezpečnost?
Například první jednotka třídy Choe Hyon se podle deníku The New York Times zapojila do raketového testu jen pár dní po spuštění – bez obvyklých měsíců námořních zkoušek. To svědčí o tom, že režim klade důraz spíše na symboliku a vnější efekt než na skutečnou funkčnost.
Navzdory ambicióznímu cíli vytvořit moderní flotilu zůstává Severní Korea technologicky i logisticky limitovaná. Nehoda z Čchongdžinu je výmluvným příkladem těchto limitů – a možná i varováním před přehnaným spěchem.
„Schopnosti režimu vytvářet moderní zbraně možná rostou, ale technologické pozadí za tímto růstem zůstává křehké,“ shrnuje jeden z jihokorejských expertů.
Zapomeňte na barové maratony – knižní výpravy jsou novým hitem mezi lidmi. Trend, který odstartoval na TikToku především ve Spojených státech, si rychle získává příznivce po celém světě. Místo putování po hospodách se účastníci vydávají z knihkupectví do knihkupectví, často nezávislých, aby objevili nové tituly, kouzelná zákoutí a především – opravdové literární poklady.
Známý americký televizní moderátor Mike Jerrick zažil během živého vysílání nečekaný šok – dermatoložka přímo během natáčení odhalila, že má bazocelulární karcinom, nejčastější formu rakoviny kůže.
Pouhých 10 minut zpoždění rozhodlo o životě. Bhoomi Chauhan, 28letá studentka podnikové administrativy z Bristolu, zmeškala svůj let společnosti Air India z Ahmedábádu do Londýna. Tehdy byla rozzlobená a frustrovaná. Dnes ví, že jí městská dopravní zácpa zachránila život.
Americký prezident Donald Trump v pátek prozradil, že Írán měl od Spojených států 60denní ultimátum na uzavření nové jaderné dohody. To vypršelo právě den předtím, než Izrael zahájil masivní vojenské útoky na íránské cíle. Trump zároveň naznačil, že Írán teď může dostat „druhou šanci“, než bude pozdě.
Americký prezident Donald Trump opět apeloval na íránské vedení, aby přistoupilo na jadernou dohodu, a varoval před dalším krveprolitím. Ve výbušném příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že čas na diplomatické řešení stále existuje, ale varoval, že příští útoky budou ještě ničivější.
Izraelské letecké útoky na íránském území nadále pokračují a podle íránských státních médií míří na více strategických lokalit včetně klíčového jaderného komplexu v Natanzu. Jak informuje CNN, íránská státní televize IRIB potvrdila, že areál, jenž hraje zásadní roli v íránském jaderném programu, byl opět zasažen raketovým útokem. Terčem se staly také oblasti u měst Tabríz a Šíráz.
Evropští lídři s rostoucím znepokojením reagují na nejnovější vývoj na Blízkém východě, kde Izrael v pátek provedl rozsáhlý letecký úder na území Íránu. Vlnu diplomatických výzev ke zdrženlivosti a deeskalaci doprovází i konkrétní opatření v letecké dopravě.
Páteční letecký úder Izraele na vojenské a jaderné cíle na území Íránu vyvolal ostrou reakci Teheránu. Írán označil útok za „vyhlášení války“ a obrátil se na Radu bezpečnosti OSN s požadavkem, aby se incidentem neprodleně zabývala.
Páteční izraelský letecký úder na íránské území zasáhl mimo jiné také nejdůležitější jaderné zařízení v zemi — obohacovací komplex Natanz. Informaci potvrdila jak Íránská organizace pro atomovou energii, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Přestože rozsah škod zatím není zcela jasný, podle dosavadních zpráv nedošlo k úniku radiace ani ke ztrátám na životech.
Jordánská armáda dnes ráno oznámila, že sestřelila několik střel a bezpilotních letounů, které pronikly do vzdušného prostoru země. Informovala o tom státní tisková agentura Petra s odvoláním na armádní zdroje. Podle nich byly proti vzdušným hrozbám nasazeny stíhací letouny i pozemní obranné systémy.
Írán formálně požádal o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN kvůli bezprecedentním izraelským útokům na jeho území. Informovala o tom íránská mise při OSN, kterou cituje stanice CNN.
Po izraelském leteckém úderu na íránské území se řada světových zemí vyjádřila znepokojeně a volá po zdrženlivosti. Reakce se pohybují od přímého odsouzení až po varování před možnou destabilizací celého regionu.
