Nejnovější fregata Severní Koreje utrpěla vážné škody během slavnostního spuštění na vodu, čímž odhalila zásadní nedostatky v technických schopnostech a infrastruktuře země. Incident vrhá pochybnosti na námořní ambice režimu a ukazuje na rizika Kim Čong-unova urychleného zbrojního programu.
Loď o výtlaku 5 000 tun, druhá v nové třídě Choe Hyon, byla po nehodě přesunuta do suchého doku. Satelitní snímky však ukazují, že rozsah škod je značný a oprava do konce června, jak požaduje Kim, je nepravděpodobná.
Fregata se při slavnostním spuštění na loděnici v Čchongdžinu předčasně sesunula po skluzu, přičemž rozdrtila část trupu a příď zůstala uvězněná. Místo moderní zvedací techniky použili Severokorejci stovky dělníků a improvizované prostředky jako plovoucí vaky, aby loď částečně nadzvedli a uvolnili.
Podle odborníka Hong Mina z Korejského institutu pro národní sjednocení by v rozvinutých zemích takovou operaci provedl obrovský jeřáb. V Severní Koreji ale moderní vybavení chybí, uvedl pro National Interest.
Kim Čong-un incident označil za „zločinný čin“, který poškodil důstojnost a hrdost země. Obvinil několik státních institucí – včetně oddělení zbrojního průmyslu, vědeckých institutů a univerzit – a nejméně čtyři vysoké úředníky, včetně náměstka ředitele zbrojního oddělení, nechal zatknout. Jejich tresty mohou zahrnovat nucené práce nebo i smrt.
Odpověď zní: ano, i mnohem poškozenější lodě byly v minulosti opraveny – ale vyžaduje to čas a odbornost, které KLDR postrádá. Odborníci se shodují, že oprava potrvá měsíce, nikoli týdny, jak požaduje Kim. Státní média se přesto snaží škody bagatelizovat a hovoří jen o „škrábancích na trupu“.
Zatímco oprava poškozené fregaty vázne, režim se soustředí na další plavidlo, které je ve výstavbě jinde v zemi. Podle oficiálních zpráv má být nová loď nasazena už příští rok, což jen potvrzuje Kimovo úsilí vybudovat modrou oceánskou flotilu.
To vše vyvolává otázky: Jsou severokorejská plavidla skutečně tak schopná, jak tvrdí propaganda? A neohrožuje rychlé tempo výstavby kvalitu a bezpečnost?
Například první jednotka třídy Choe Hyon se podle deníku The New York Times zapojila do raketového testu jen pár dní po spuštění – bez obvyklých měsíců námořních zkoušek. To svědčí o tom, že režim klade důraz spíše na symboliku a vnější efekt než na skutečnou funkčnost.
Navzdory ambicióznímu cíli vytvořit moderní flotilu zůstává Severní Korea technologicky i logisticky limitovaná. Nehoda z Čchongdžinu je výmluvným příkladem těchto limitů – a možná i varováním před přehnaným spěchem.
„Schopnosti režimu vytvářet moderní zbraně možná rostou, ale technologické pozadí za tímto růstem zůstává křehké,“ shrnuje jeden z jihokorejských expertů.
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
