Tragédie, která se odehrála před více než rokem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, má další smutné pokračování. Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby, dvacetileté studentky Elišky, zemřela o víkendu poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macocha.
Šimůnková byla od samotného začátku mezi těmi, kdo se nebáli vystoupit na veřejnosti a kritizovat postup policie i ministerstva vnitra. Tvrdě se stavěla proti tomu, jak stát tragédii zvládl – a především, jak málo se podle ní dělalo pro vyšetření celé události a zajištění spravedlnosti.
V rozhovorech otevřeně přiznávala, jak těžce se jí žije bez dcery. V prosinci loňského roku připustila, že často propadá beznaději, ale že ji zároveň žene potřeba bojovat za pravdu. „Nemůžu přestat klást otázky,“ uvedla tehdy a zdůraznila, že nemá pocit, že by společnost dostatečně reflektovala rozsah tragédie.
Na červnovém zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny vystoupila s ostrou kritikou vůči šéfům resortu vnitra a policie. Obvinila je ze selhání a vyčítala jim, že nebyli schopni přijmout odpovědnost za chyby, které podle ní přispěly k masakru na fakultě. Její slova byla tvrdá a emotivní: „Moje dcera odešla do školy a už se nevrátila. A vy tvrdíte, že se vlastně nic hrozného nestalo.“
Zvlášť ostře vystoupila vůči řediteli pražské policie Petru Matějčkovi, kterému připomněla, že v době útoku už policie měla informace o střelci a věděla, že jde o nebezpečného člověka. Přesto podle ní nebyla budova fakulty prohledána dostatečně důkladně a včas.
Po tragické smrti dcery se Lenka Šimůnková stala výraznou postavou mezi pozůstalými – symbolem odhodlání, odvahy a boje za odpovědnost a pravdu. Její rozhodnutí odejít z tohoto světa ale ukazuje, jak těžké je pro blízké obětí žít s následky podobných tragédií.
O víkendu se její život uzavřel skokem do známé propasti Macocha. Na sociální síti to uvedl senátor a expolicista Róbert Šlachta. "Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macochy. Je mi nesmírně smutno. Měl jsem možnost Lenku poznat jako obrovskou bojovnici. Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce," napsal.
Podle informací, které přinesl portál TN.cz, se s bolestí ze ztráty milované dcery dlouhodobě nedokázala vyrovnat. Její smrt zasáhla veřejnost i ty, kteří ji znali jako silnou a hlasitou ženu, která se odmítla smířit s mlčením a nečinností úřadů. Její čin je zároveň bolestným důkazem toho, že boj za spravedlnost je nesmírně vyčerpávající – zvlášť když není vyslyšen.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.