Tragédie, která se odehrála před více než rokem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, má další smutné pokračování. Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby, dvacetileté studentky Elišky, zemřela o víkendu poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macocha.
Šimůnková byla od samotného začátku mezi těmi, kdo se nebáli vystoupit na veřejnosti a kritizovat postup policie i ministerstva vnitra. Tvrdě se stavěla proti tomu, jak stát tragédii zvládl – a především, jak málo se podle ní dělalo pro vyšetření celé události a zajištění spravedlnosti.
V rozhovorech otevřeně přiznávala, jak těžce se jí žije bez dcery. V prosinci loňského roku připustila, že často propadá beznaději, ale že ji zároveň žene potřeba bojovat za pravdu. „Nemůžu přestat klást otázky,“ uvedla tehdy a zdůraznila, že nemá pocit, že by společnost dostatečně reflektovala rozsah tragédie.
Na červnovém zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny vystoupila s ostrou kritikou vůči šéfům resortu vnitra a policie. Obvinila je ze selhání a vyčítala jim, že nebyli schopni přijmout odpovědnost za chyby, které podle ní přispěly k masakru na fakultě. Její slova byla tvrdá a emotivní: „Moje dcera odešla do školy a už se nevrátila. A vy tvrdíte, že se vlastně nic hrozného nestalo.“
Zvlášť ostře vystoupila vůči řediteli pražské policie Petru Matějčkovi, kterému připomněla, že v době útoku už policie měla informace o střelci a věděla, že jde o nebezpečného člověka. Přesto podle ní nebyla budova fakulty prohledána dostatečně důkladně a včas.
Po tragické smrti dcery se Lenka Šimůnková stala výraznou postavou mezi pozůstalými – symbolem odhodlání, odvahy a boje za odpovědnost a pravdu. Její rozhodnutí odejít z tohoto světa ale ukazuje, jak těžké je pro blízké obětí žít s následky podobných tragédií.
O víkendu se její život uzavřel skokem do známé propasti Macocha. Na sociální síti to uvedl senátor a expolicista Róbert Šlachta. "Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macochy. Je mi nesmírně smutno. Měl jsem možnost Lenku poznat jako obrovskou bojovnici. Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce," napsal.
Podle informací, které přinesl portál TN.cz, se s bolestí ze ztráty milované dcery dlouhodobě nedokázala vyrovnat. Její smrt zasáhla veřejnost i ty, kteří ji znali jako silnou a hlasitou ženu, která se odmítla smířit s mlčením a nečinností úřadů. Její čin je zároveň bolestným důkazem toho, že boj za spravedlnost je nesmírně vyčerpávající – zvlášť když není vyslyšen.
Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Evropskou unií čelí vážné krizi. Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit 30% cla na evropské zboží by podle unijního komisaře pro obchod Maroše Šefčoviče znamenala téměř úplné ochromení transatlantické výměny.
Barack Obama o víkendu vyzval demokraty, aby opustili pasivitu a začali znovu aktivně bojovat za své hodnoty. Vystoupil na soukromé fundraisingové večeři v New Jersey, kde ostře zkritizoval apatii a vnitřní rozpory v Demokratické straně.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy uvalí 100% sekundární cla na Rusko, pokud do 50 dnů nedojde k mírové dohodě týkající se Ukrajiny. Tento krok označil za zásadní signál směrem k Moskvě. Zároveň potvrdil, že do Ukrajiny poputuje nejmodernější vojenská technika, jejíž doručení bude organizováno pod hlavičkou NATO.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil vznik nového mechanismu, který má zajistit pokračování vojenské podpory Ukrajině, aniž by to zatížilo americký rozpočet. Podle jeho slov bude americký průmysl vyrábět moderní zbraně, které si objednají a uhradí evropské státy, jež je následně převedou na Ukrajinu. „My to vyrobíme, oni to zaplatí. Spojené státy z toho nezaplatí ani dolar,“ zdůraznil Trump při společném vystoupení s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Svět se nebezpečně přibližuje překročení klíčového klimatického milníku. Podle nejnovější vědecké zprávy, zveřejněné začátkem července v časopise Earth System Science Data, se kvůli rychle rostoucím emisím skleníkových plynů planeta řítí k překročení cíle Pařížské dohody o udržení oteplení do 1,5 °C. K tomuto bodu může dojít už během příštích tří let – tedy mnohem dříve, než se dosud předpokládalo.
Bývalý americký poradce pro národní bezpečnost Robert C. O’Brien varuje, že Spojené státy riskují ztrátu vedoucí pozice v klíčovém technologickém závodě o umělou inteligenci (AI), pokud se nezmění přístup k datům a nezačnou se bránit legislativním restrikcím. Podle něj Čína využívá státem podporovaný přístup k datům a zákonnou benevolenci k tomu, aby si vybudovala AI nadvládu, zatímco USA samy sebe brzdí žalobami a regulacemi.
Na letošním filmovém festivalu Tribeca v New Yorku měl světovou premiéru dokument War Through the Eyes of Animals, známý také jako Animals in War. Snímek se snaží ukázat válku na Ukrajině z pohledu zvířat a zachycuje osudy několika druhů, mezi nimiž jsou například kráva, králík nebo vlk. Tento neotřelý pohled doplňuje i vědecký výzkum profesorky Janine Natalyi Clarkové z Birminghamské univerzity, který prostřednictvím zvukových záznamů odhaluje, jak konflikt ovlivňuje životní prostředí a živočišné druhy.
V době, kdy poptávka po čistých technologiích – od elektromobilů přes solární panely až po drony – prudce stoupá, roste i závislost na kritických surovinách jako lithium, nikl a kobalt. Tyto materiály jsou zásadní nejen pro výrobu lithium-iontových baterií, ale i pro celou řadu dalších zařízení moderní techniky. A Evropa, která většinu těchto surovin dováží, se kvůli tomu ocitá v nevýhodné a zranitelné pozici.
Špatná noc, mizerný spánek, kruhy pod očima a tělo, které by si nejradši lehlo zpět do postele. Přesně tak může vypadat ráno po probdělé noci. Co ale dělat, když vstávání nelze odložit a povinnosti volají? Britský publicista Joel Snape přináší podrobný návod, jak zvládnout den po noci plné převalování, a to od okamžiku probuzení až po večerní uléhání. I špatný spánek se dá přežít s grácií – a možná si den i trochu užijete.
V dějinách lidstva existovalo jen několik námořních flotil, které skutečně definovaly svou dobu. Nešlo pouze o počet lodí či sílu výzbroje, ale především o schopnost ovládnout moře, projektovat moc napříč kontinenty a ovlivnit běh světových událostí. Od řecké flotily v bitvě u Salamíny až po dnešní globálně rozmístěné síly amerického námořnictva – každé z těchto námořnictev využilo technologii, strategii a sílu státu ke změně mezinárodního pořádku, ukazuje analýza webu The Conversation.
První předběžná zpráva o tragické červnové havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 osob a 19 dalších lidí na zemi, vyvolala v Indii vlnu nevole. Vyšetřování totiž zatím naznačuje, že příčinou pádu mohlo být nesprávné použití palivových přepínačů – tedy chyba posádky. Podle odborníků a veřejnosti však zpráva nabízí příliš málo důkazů, a téměř ignoruje možnost mechanického nebo elektronického selhání.
Část Evropy se podle předních vědců nachází pevně v sevření klimatické krize. Extrémní výkyvy počasí, včetně vln veder a intenzivních dešťů, se stávají běžnou součástí života obyvatel. Nová klimatická zpráva označuje aktuální situaci za „hluboce znepokojivou“ a varuje před jejími důsledky pro lidské zdraví, infrastrukturu i fungování celé společnosti.