Tragédie, která se odehrála před více než rokem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, má další smutné pokračování. Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby, dvacetileté studentky Elišky, zemřela o víkendu poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macocha.
Šimůnková byla od samotného začátku mezi těmi, kdo se nebáli vystoupit na veřejnosti a kritizovat postup policie i ministerstva vnitra. Tvrdě se stavěla proti tomu, jak stát tragédii zvládl – a především, jak málo se podle ní dělalo pro vyšetření celé události a zajištění spravedlnosti.
V rozhovorech otevřeně přiznávala, jak těžce se jí žije bez dcery. V prosinci loňského roku připustila, že často propadá beznaději, ale že ji zároveň žene potřeba bojovat za pravdu. „Nemůžu přestat klást otázky,“ uvedla tehdy a zdůraznila, že nemá pocit, že by společnost dostatečně reflektovala rozsah tragédie.
Na červnovém zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny vystoupila s ostrou kritikou vůči šéfům resortu vnitra a policie. Obvinila je ze selhání a vyčítala jim, že nebyli schopni přijmout odpovědnost za chyby, které podle ní přispěly k masakru na fakultě. Její slova byla tvrdá a emotivní: „Moje dcera odešla do školy a už se nevrátila. A vy tvrdíte, že se vlastně nic hrozného nestalo.“
Zvlášť ostře vystoupila vůči řediteli pražské policie Petru Matějčkovi, kterému připomněla, že v době útoku už policie měla informace o střelci a věděla, že jde o nebezpečného člověka. Přesto podle ní nebyla budova fakulty prohledána dostatečně důkladně a včas.
Po tragické smrti dcery se Lenka Šimůnková stala výraznou postavou mezi pozůstalými – symbolem odhodlání, odvahy a boje za odpovědnost a pravdu. Její rozhodnutí odejít z tohoto světa ale ukazuje, jak těžké je pro blízké obětí žít s následky podobných tragédií.
O víkendu se její život uzavřel skokem do známé propasti Macocha. Na sociální síti to uvedl senátor a expolicista Róbert Šlachta. "Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macochy. Je mi nesmírně smutno. Měl jsem možnost Lenku poznat jako obrovskou bojovnici. Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce," napsal.
Podle informací, které přinesl portál TN.cz, se s bolestí ze ztráty milované dcery dlouhodobě nedokázala vyrovnat. Její smrt zasáhla veřejnost i ty, kteří ji znali jako silnou a hlasitou ženu, která se odmítla smířit s mlčením a nečinností úřadů. Její čin je zároveň bolestným důkazem toho, že boj za spravedlnost je nesmírně vyčerpávající – zvlášť když není vyslyšen.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.