Tragédie, která se odehrála před více než rokem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, má další smutné pokračování. Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby, dvacetileté studentky Elišky, zemřela o víkendu poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macocha.
Šimůnková byla od samotného začátku mezi těmi, kdo se nebáli vystoupit na veřejnosti a kritizovat postup policie i ministerstva vnitra. Tvrdě se stavěla proti tomu, jak stát tragédii zvládl – a především, jak málo se podle ní dělalo pro vyšetření celé události a zajištění spravedlnosti.
V rozhovorech otevřeně přiznávala, jak těžce se jí žije bez dcery. V prosinci loňského roku připustila, že často propadá beznaději, ale že ji zároveň žene potřeba bojovat za pravdu. „Nemůžu přestat klást otázky,“ uvedla tehdy a zdůraznila, že nemá pocit, že by společnost dostatečně reflektovala rozsah tragédie.
Na červnovém zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny vystoupila s ostrou kritikou vůči šéfům resortu vnitra a policie. Obvinila je ze selhání a vyčítala jim, že nebyli schopni přijmout odpovědnost za chyby, které podle ní přispěly k masakru na fakultě. Její slova byla tvrdá a emotivní: „Moje dcera odešla do školy a už se nevrátila. A vy tvrdíte, že se vlastně nic hrozného nestalo.“
Zvlášť ostře vystoupila vůči řediteli pražské policie Petru Matějčkovi, kterému připomněla, že v době útoku už policie měla informace o střelci a věděla, že jde o nebezpečného člověka. Přesto podle ní nebyla budova fakulty prohledána dostatečně důkladně a včas.
Po tragické smrti dcery se Lenka Šimůnková stala výraznou postavou mezi pozůstalými – symbolem odhodlání, odvahy a boje za odpovědnost a pravdu. Její rozhodnutí odejít z tohoto světa ale ukazuje, jak těžké je pro blízké obětí žít s následky podobných tragédií.
O víkendu se její život uzavřel skokem do známé propasti Macocha. Na sociální síti to uvedl senátor a expolicista Róbert Šlachta. "Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macochy. Je mi nesmírně smutno. Měl jsem možnost Lenku poznat jako obrovskou bojovnici. Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce," napsal.
Podle informací, které přinesl portál TN.cz, se s bolestí ze ztráty milované dcery dlouhodobě nedokázala vyrovnat. Její smrt zasáhla veřejnost i ty, kteří ji znali jako silnou a hlasitou ženu, která se odmítla smířit s mlčením a nečinností úřadů. Její čin je zároveň bolestným důkazem toho, že boj za spravedlnost je nesmírně vyčerpávající – zvlášť když není vyslyšen.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.
Pozor na změnu v počasí, která nastane v pátek, varoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu. Na problémy se musí připravit zejména řidiči. Během dopravní špičky má napadnout několik centimetrů sněhu.
Zmatky nastaly kolem posledního rozloučení s hercem Pavlem Nečasem, který na Silvestra náhle zemřel. Rodina se proto ve středu rozhodla definitivně vyjasnit, koho se smuteční obřad bude týkat.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.