Tragédie, která se odehrála před více než rokem na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, má další smutné pokračování. Lenka Šimůnková, matka jedné z obětí střelby, dvacetileté studentky Elišky, zemřela o víkendu poté, co se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macocha.
Šimůnková byla od samotného začátku mezi těmi, kdo se nebáli vystoupit na veřejnosti a kritizovat postup policie i ministerstva vnitra. Tvrdě se stavěla proti tomu, jak stát tragédii zvládl – a především, jak málo se podle ní dělalo pro vyšetření celé události a zajištění spravedlnosti.
V rozhovorech otevřeně přiznávala, jak těžce se jí žije bez dcery. V prosinci loňského roku připustila, že často propadá beznaději, ale že ji zároveň žene potřeba bojovat za pravdu. „Nemůžu přestat klást otázky,“ uvedla tehdy a zdůraznila, že nemá pocit, že by společnost dostatečně reflektovala rozsah tragédie.
Na červnovém zasedání bezpečnostního výboru Sněmovny vystoupila s ostrou kritikou vůči šéfům resortu vnitra a policie. Obvinila je ze selhání a vyčítala jim, že nebyli schopni přijmout odpovědnost za chyby, které podle ní přispěly k masakru na fakultě. Její slova byla tvrdá a emotivní: „Moje dcera odešla do školy a už se nevrátila. A vy tvrdíte, že se vlastně nic hrozného nestalo.“
Zvlášť ostře vystoupila vůči řediteli pražské policie Petru Matějčkovi, kterému připomněla, že v době útoku už policie měla informace o střelci a věděla, že jde o nebezpečného člověka. Přesto podle ní nebyla budova fakulty prohledána dostatečně důkladně a včas.
Po tragické smrti dcery se Lenka Šimůnková stala výraznou postavou mezi pozůstalými – symbolem odhodlání, odvahy a boje za odpovědnost a pravdu. Její rozhodnutí odejít z tohoto světa ale ukazuje, jak těžké je pro blízké obětí žít s následky podobných tragédií.
O víkendu se její život uzavřel skokem do známé propasti Macocha. Na sociální síti to uvedl senátor a expolicista Róbert Šlachta. "Právě jsem se dozvěděl tragickou zprávu. Lenka Šimůnková, maminka Elišky zastřelené vrahem z fakulty, se rozhodla ukončit svůj život skokem do propasti Macochy. Je mi nesmírně smutno. Měl jsem možnost Lenku poznat jako obrovskou bojovnici. Nekonečná bolest, kterou si procházela, byla bohužel nakonec silnější. Čest její památce," napsal.
Podle informací, které přinesl portál TN.cz, se s bolestí ze ztráty milované dcery dlouhodobě nedokázala vyrovnat. Její smrt zasáhla veřejnost i ty, kteří ji znali jako silnou a hlasitou ženu, která se odmítla smířit s mlčením a nečinností úřadů. Její čin je zároveň bolestným důkazem toho, že boj za spravedlnost je nesmírně vyčerpávající – zvlášť když není vyslyšen.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.