Až třináct milionů obyvatel Velké Británie čelí podle varování vědců dlouhodobému riziku pobřežních záplav způsobených klimatickou krizí. Pesimistické scenáře naznačují, že v budoucnu bude nutné přistoupit k rozsáhlému přesunu obyvatelstva z výrazně proměněných pobřežních oblastí. I v případě splnění současných globálních závazků na snížení emisí vzroste počet ohrožených lidí o miliony v důsledku tání ledovců a oteplování oceánů.
Mořská hladina kolem britského pobřeží vzrostla za poslední století přibližně o dvacet centimetrů a tento proces se stále zrychluje. Do konce tohoto století je již neodvratný nárůst o dalších čtyřicet až šedesát centimetrů, což ohrozí půl milionu nových obyvatel. Vědci však varují, že v případě kolapsu ledovcových plátů by mohl vzestup hladiny dosáhnout v delším časovém horizontu až patnácti metrů. Takový scénář by způsobil zaplavení velkých částí Londýna i dalších klíčových oblastí.
Vedoucí výzkumu Matt Palmer z univerzity v Bristolu označil vzestup mořské hladiny za spícího obra klimatické změny, protože oceány a ledovce reagují na globální oteplování velmi pomalu. Následky dnešních emisí tak budou formovat britské pobřeží po celá staletí. Odborníci proto zdůrazňují, že plánovači musí brát v úvahu i krizové scénáře po roce 2100 a ne spoléhat se pouze na krátkodobé předpovědi.
Studie je vůbec první svého druhu, která přesně kvantifikuje počet ohrožených obyvatel Spojeného království v takto dlouhodobém horizontu. Výzkumníci zkombinovali projekce vzestupu mořské hladiny s detailním povodňovým modelem, přičemž vyšší riziko hrozí Anglii a Walesu než Skotsku. Výzkum přitom nepočítal s možným zesílením bouřkových vln ani s budoucími změnami v hustotě zalidnění.
Experti z National Oceanography Centre upozorňují, že vybudování dostatečně vysokých hrází proti nejhorším scenářům by bylo finančně i technicky extrémně náročné. Pobřežní záplavy přitom představují pouze část celkového rizika, neboť Británie se potýká také s rozvodněnými řekami a bleskovými povodněmi z intenzivních dešťů. Včasná redukce emisí a plánované ústupové strategie tak zůstávají jedinou cestou, jak předejít katastrofálním škodám.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.