Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Odbory uvádějí, že mezi personálem narůstá frustrace z dlouhodobého nedostatku zaměstnanců a zastarávající infrastruktury. Olej do ohně přilil také plán na zvýšení cen vstupného pro mimoevropské návštěvníky. Zaměstnanci se cítí pod tlakem a požadují systémové změny, které by odpovídaly významu a vytíženosti muzea.
Atmosféru v Louvru navíc silně poznamenala nedávná krádež korunovačních klenotů. Loupež za bílého dne odhalila fatální selhání bezpečnostních systémů a vyvolala vlnu kritiky. Podle odborářů je právě tento incident jasným důkazem toho, jak nebezpečné může být podstav personálu a zanedbávání ostrahy galerií.
Prezidentka muzea Laurence des Cars má ve středu vystoupit před senátním výborem pro kulturu, kde bude muset vysvětlit právě zmíněné bezpečnostní trhliny. Přiznala již „institucionální selhání“ a pod palbou kritiky se ocitla i kvůli faktu, že se o kritickém bezpečnostním auditu z roku 2019 dozvěděla až po samotné loupeži.
Ministerstvo kultury se pokusilo situaci uklidnit krizovým jednáním a nabídlo zrušení plánovaných škrtů v rozpočtu pro rok 2026. Návrh zahrnoval také nábory nových hlídačů a zvýšení odměn pro stávající pracovníky. Odbory však tyto kroky označily za nedostatečné a rozhodly se v protestní akci pokračovat i po pravidelném úterním zavíracím dni.
V reakci na krizi byla minulý měsíc oznámena nouzová opatření proti vniknutí do objektu. Na reorganizaci muzea má nyní dohlížet Philippe Jost, který se osvědčil při obnově katedrály Notre Dame. Tento krok je veřejností vnímán jako jasný signál rostoucího tlaku na současné vedení Louvru ze strany státních úřadů.
Francouzský účetní dvůr i samostatné správní vyšetřování kritizují zpoždění při realizaci dlouho slibované modernizace zabezpečení. Zatímco se politici a vedení přou o odpovědnost, personál trvá na tom, že bez zásadního posílení týmu nelze bezpečnost sbírek ani návštěvníků garantovat.
Částečné otevření muzea sice umožní některým turistům návštěvu, ale mnoho sálů zůstane kvůli stávce pravděpodobně i nadále uzavřeno. Budoucnost provozu Louvru nyní závisí na tom, zda ministerstvo najde cestu k dohodě s nespokojenými odbory, nebo zda se protesty budou nadále stupňovat.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.