Nejslavnější muzeum světa, pařížský Louvre, se ve středu dočká alespoň částečného otevření. Rozhodli o tom zaměstnanci poté, co odhlasovali prodloužení stávky za lepší pracovní podmínky a vyšší mzdy. Situace v nejnavštěvovanější kulturní instituci světa zůstává napjatá a provoz omezují protesty, které začaly již dříve tento týden.
Odbory uvádějí, že mezi personálem narůstá frustrace z dlouhodobého nedostatku zaměstnanců a zastarávající infrastruktury. Olej do ohně přilil také plán na zvýšení cen vstupného pro mimoevropské návštěvníky. Zaměstnanci se cítí pod tlakem a požadují systémové změny, které by odpovídaly významu a vytíženosti muzea.
Atmosféru v Louvru navíc silně poznamenala nedávná krádež korunovačních klenotů. Loupež za bílého dne odhalila fatální selhání bezpečnostních systémů a vyvolala vlnu kritiky. Podle odborářů je právě tento incident jasným důkazem toho, jak nebezpečné může být podstav personálu a zanedbávání ostrahy galerií.
Prezidentka muzea Laurence des Cars má ve středu vystoupit před senátním výborem pro kulturu, kde bude muset vysvětlit právě zmíněné bezpečnostní trhliny. Přiznala již „institucionální selhání“ a pod palbou kritiky se ocitla i kvůli faktu, že se o kritickém bezpečnostním auditu z roku 2019 dozvěděla až po samotné loupeži.
Ministerstvo kultury se pokusilo situaci uklidnit krizovým jednáním a nabídlo zrušení plánovaných škrtů v rozpočtu pro rok 2026. Návrh zahrnoval také nábory nových hlídačů a zvýšení odměn pro stávající pracovníky. Odbory však tyto kroky označily za nedostatečné a rozhodly se v protestní akci pokračovat i po pravidelném úterním zavíracím dni.
V reakci na krizi byla minulý měsíc oznámena nouzová opatření proti vniknutí do objektu. Na reorganizaci muzea má nyní dohlížet Philippe Jost, který se osvědčil při obnově katedrály Notre Dame. Tento krok je veřejností vnímán jako jasný signál rostoucího tlaku na současné vedení Louvru ze strany státních úřadů.
Francouzský účetní dvůr i samostatné správní vyšetřování kritizují zpoždění při realizaci dlouho slibované modernizace zabezpečení. Zatímco se politici a vedení přou o odpovědnost, personál trvá na tom, že bez zásadního posílení týmu nelze bezpečnost sbírek ani návštěvníků garantovat.
Částečné otevření muzea sice umožní některým turistům návštěvu, ale mnoho sálů zůstane kvůli stávce pravděpodobně i nadále uzavřeno. Budoucnost provozu Louvru nyní závisí na tom, zda ministerstvo najde cestu k dohodě s nespokojenými odbory, nebo zda se protesty budou nadále stupňovat.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.