Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Jednou z matek, která prožívá každodenní úzkost, je Najah Hashem Darbakh. Její jedenáctiměsíční dcera Sila váží pouhé tři kilogramy, trpí chronickým průjmem a nemá přístup k základní výživě. „V tomto pokoji už zemřely čtyři děti na podvýživu,“ řekla Darbakh reportérům CNN. „Bojím se, že moje dcera bude pátá.“
V improvizovaném útočišti v nemocnici Nasser v Khan Younis nemá matka k dispozici mléko ani kojeneckou výživu. „Každou noc se budím čtyřikrát až pětkrát jen proto, abych se ujistila, že vydává nějaké zvuky. Potřebuji vědět, že je ještě naživu,“ dodává s bolestí.
Podobný obraz se naskýtá i v Gaze, kde se Hidaya Al Mtawwaq stará o svého tříletého syna Mohameda. Před několika měsíci vážil devět kilogramů, dnes má jen šest. „Nedokáže se postavit na nohy,“ říká matka, která s dítětem žije v provizorním stanu u nemocnice Al-Ahli Al-Arabi. „Když je jídlo, jíme. Když není, nezbývá než spoléhat na Boha. Kde mám jít? Život nás opravdu vyčerpal.“
Katastrofální stav se nevyhýbá ani zdravotníkům. Lékaři, kteří mají za úkol zachraňovat životy, sami kolabují z hladu. Lékař Mohammad Saqer z nemocnice Nasser přiznal, že během služby omdlel. „Kolegové mě zachytili těsně před tím, než jsem spadl. Dostali do mě infuzi s cukrem. Jeden zahraniční doktor mi připravil džus. Vypil jsem ho okamžitě. Nejsem diabetik. Bylo to hladem,“ popisuje.
Podobné zkušenosti má i lékař Fadel Naim, chirurg a ředitel nemocnice Al-Ahli Al-Arabi. „Dva lékaři tento týden omdleli přímo během operací. Pokud máme jeden pokrm denně, máme štěstí. Většina personálu pracuje nepřetržitě — je těžké takto pokračovat.“
Svědectví zdravotníků potvrzují i desítky humanitárních organizací, které v uplynulých dnech varovaly, že jejich kolegové doslova „mizí před očima“. V Gaze se záchrana životů stává úkolem, který sami zachránci zvládají s krajním vypětím. Obklíčení, hlad, vyčerpání — to jsou podmínky, v nichž přežívá civilní obyvatelstvo. A v první linii stojí matky, které každou noc znovu hledají jistotu, že jejich dítě přežije další den.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.