Ve válkou zmítaném Pásmu Gazy se každou noc odehrává drama, které nepřestává znepokojovat světovou veřejnost. Matky se probouzejí opakovaně ze spánku, aby si ověřily, že jejich děti ještě dýchají — ne proto, že by hrozilo bombardování, ale kvůli hladu. Nedostatek potravy, způsobený dlouhotrvající blokádou, která následovala po útoku Hamasu ze 7. října, uvrhl více než milion dětí do přímého ohrožení života.
Jednou z matek, která prožívá každodenní úzkost, je Najah Hashem Darbakh. Její jedenáctiměsíční dcera Sila váží pouhé tři kilogramy, trpí chronickým průjmem a nemá přístup k základní výživě. „V tomto pokoji už zemřely čtyři děti na podvýživu,“ řekla Darbakh reportérům CNN. „Bojím se, že moje dcera bude pátá.“
V improvizovaném útočišti v nemocnici Nasser v Khan Younis nemá matka k dispozici mléko ani kojeneckou výživu. „Každou noc se budím čtyřikrát až pětkrát jen proto, abych se ujistila, že vydává nějaké zvuky. Potřebuji vědět, že je ještě naživu,“ dodává s bolestí.
Podobný obraz se naskýtá i v Gaze, kde se Hidaya Al Mtawwaq stará o svého tříletého syna Mohameda. Před několika měsíci vážil devět kilogramů, dnes má jen šest. „Nedokáže se postavit na nohy,“ říká matka, která s dítětem žije v provizorním stanu u nemocnice Al-Ahli Al-Arabi. „Když je jídlo, jíme. Když není, nezbývá než spoléhat na Boha. Kde mám jít? Život nás opravdu vyčerpal.“
Katastrofální stav se nevyhýbá ani zdravotníkům. Lékaři, kteří mají za úkol zachraňovat životy, sami kolabují z hladu. Lékař Mohammad Saqer z nemocnice Nasser přiznal, že během služby omdlel. „Kolegové mě zachytili těsně před tím, než jsem spadl. Dostali do mě infuzi s cukrem. Jeden zahraniční doktor mi připravil džus. Vypil jsem ho okamžitě. Nejsem diabetik. Bylo to hladem,“ popisuje.
Podobné zkušenosti má i lékař Fadel Naim, chirurg a ředitel nemocnice Al-Ahli Al-Arabi. „Dva lékaři tento týden omdleli přímo během operací. Pokud máme jeden pokrm denně, máme štěstí. Většina personálu pracuje nepřetržitě — je těžké takto pokračovat.“
Svědectví zdravotníků potvrzují i desítky humanitárních organizací, které v uplynulých dnech varovaly, že jejich kolegové doslova „mizí před očima“. V Gaze se záchrana životů stává úkolem, který sami zachránci zvládají s krajním vypětím. Obklíčení, hlad, vyčerpání — to jsou podmínky, v nichž přežívá civilní obyvatelstvo. A v první linii stojí matky, které každou noc znovu hledají jistotu, že jejich dítě přežije další den.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.