Rusko bude schopné obnovit své vojenské kapacity a vést novou agresi vůči Evropě v rozmezí dvou až čtyř let po ukončení války na Ukrajině, varoval náčelník ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko v rozhovoru pro agenturu Ukrinform zveřejněném 26. května. Podle něj by se proces přezbrojení Kremlu výrazně urychlil, pokud by byly mezinárodní sankce proti Moskvě zrušeny.
„Pokud budou sankce zrušeny, Rusko se přezbrojí mnohem rychleji,“ uvedl Ivaščenko s tím, že pokud sankce zůstanou, Rusko zaútočí na Evropu během dvou až čtyř let. Dodal, že Ukrajina tato varování předala svým evropským partnerům.
Podobné odhady již v minulosti zaznívaly také ze strany západních představitelů. Stále více se tak prosazuje názor, že i po skončení války na Ukrajině zůstane Rusko vážnou hrozbou, která může vést k otevřenému konfliktu s NATO.
Ačkoliv je ruská armáda v současnosti silně zapojena na ukrajinské frontě a čelí rozsáhlým ztrátám jak na lidech, tak na technice, objevují se obavy, že Moskva své síly obnoví rychleji, než se původně předpokládalo. Velitel amerických sil v Evropě Christopher Cavoli v dubnu upozornil, že Rusko již nyní obnovuje své jednotky vyšší rychlostí, než jakou Západ očekával.
Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko během války přišlo téměř o milion vojáků – ať už mrtvých, raněných, nebo nezvěstných. I přes tyto ohromující ztráty se Kreml podle Kyjeva nevzdává úmyslu obnovit vojenskou sílu a posílit hrozbu vůči Západu.
Západní země, především USA a Evropská unie, se snaží tento scénář zpomalit pomocí ekonomických sankcí, jejichž cílem je ochromit ruský průmysl a narušit dodavatelské řetězce pro výrobu zbraní. Ukrajinští a západní představitelé se shodují, že Rusko postupně ztrácí technologickou a vojenskou převahu, což by mělo být využito k nátlaku na příměří.
Přesto Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech opakovaně signalizovaly, že neplánují zavádět další sankce, aby nenarušily mírová vyjednávání s Moskvou. Tento postoj vyvolal značné znepokojení mezi evropskými spojenci, kteří doufali v jednotný a koordinovaný přístup Západu.
Evropská unie přesto pokračuje ve vlastním tlaku a připravuje již 18. balík sankcí proti Rusku, které by měly být zavedeny, pokud Kreml nadále odmítne uzavřít příměří. Unie tak naznačuje, že nehodlá zmírnit tlak bez konkrétních ústupků ze strany Ruska.
Trumpova administrativa sice proklamuje ochotu obnovit ekonomické vztahy s Ruskem po případné mírové dohodě, avšak současně slibuje, že do té doby zůstanou stávající sankce v platnosti.
Možná byste uprostřed tropické epizody slyšeli raději něco jiného, ale podprůměrné teploty se v nadcházejících dnech a týdnech v Česku neočekávají. Vyplývá to z dnes zveřejněného měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Z Velké Británie i ze světa přicházejí reakce na rezignaci premiéra Keira Starmera. Lídr jedné z britských parlamentních stan již vzkázal, že by Britové měli jít k volbám. Takový scénář se ale nezdá být pravděpodobný. Starmera zřejmě nahradí někdo ze stranických kolegů.
Nová analýza Ministerstva práce a sociálních věcí ukazuje, že odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Každý druhý senior v tomto věku už nepracuje a čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody jsou nezaměstnanost, zdravotní problémy nebo péče o blízké.
Česká televize se v den konání jednodenní výstražné stávky stala terčem ostré kritiky a nařčení z cenzury písničkáře Jaromíra Nohavici, jenž zpíval hymnu během jednoho mezistátního sportovního utkání. Diváci ho totiž zpívat neviděli. Jak se to stalo?
Česko v pondělí stanovilo delegaci, která bude zemi reprezentovat na červencovém summitu NATO v Turecku. Pojede tam premiér Andrej Babiš (ANO), s účastí prezidenta Petra Pavla se v tuto chvíli nepočítá. Pavel ale v minulosti hrozil podáním kompetenční žaloby.
V Česku se opět blíží období, kdy v kalendáři nalezneme státní svátky. Mnozí z nás tak budou tradičně zjišťovat, zda budou otevřené obchody. První z tuzemských řetězců už proto informoval zákazníky, jak to v červenci bude.
Odchod britského premiéra Keira Starmera z čela vlády nebude mít pro českou ekonomiku bezprostředně zásadní dopad. Pro Česko nejde o událost srovnatelnou s brexitem ani s finančním otřesem, který v roce 2022 vyvolala krátká vláda Liz Trussové. Reakce finančních trhů je zatím umírněná: libra po zprávě oslabila jen mírně, výnosy britských státních dluhopisů se výrazněji nepohnuly. To naznačuje, že investoři zatím počítají spíše s řízeným předáním moci než s chaosem v britské hospodářské politice.
Nebezpečné projevy letního počasí hrozí v Česku i během pondělního dne. Meteorologové před polednem varovali před bouřkami a vysokými teplotami. Nadále je také nutné počítat s tím, že bude dusno.
Britský premiér Keir Starmer dal za pravdu spekulacím z posledních dní, když v pondělí oznámil rezignaci na post ministerského předsedy. Informovala o tom britská BBC. Starmer skončí i v čele labouristů, které v následujících dnech a týdnech čeká hledání nového lídra.
O víkendu pokračovaly diplomatické rozhovory mezi Washingtonem a Teheránem, které mají vést k finální mírové dohodě a definitivnímu konci vzájemného konfliktu. Prostředníci z Kataru a Pákistánu tvrdí, že bylo dosaženo pokroku. Informovala o tom britská stanice BBC.
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následující tři dny si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od pátku 18. do pondělí 28. září. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma. Informoval o tom Pražský hrad.
Klimatický jev El Niño se vrací v plné síle a vědci se obávají, že by mohl dosáhnout mimořádné intenzity. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru oznámil, že podmínky pro vznik tohoto fenoménu se v Pacifiku vytvořily a existuje nadpoloviční šance, že do konce roku vyvrcholí ve velmi silné podobě.
