Rusko bude schopné obnovit své vojenské kapacity a vést novou agresi vůči Evropě v rozmezí dvou až čtyř let po ukončení války na Ukrajině, varoval náčelník ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko v rozhovoru pro agenturu Ukrinform zveřejněném 26. května. Podle něj by se proces přezbrojení Kremlu výrazně urychlil, pokud by byly mezinárodní sankce proti Moskvě zrušeny.
„Pokud budou sankce zrušeny, Rusko se přezbrojí mnohem rychleji,“ uvedl Ivaščenko s tím, že pokud sankce zůstanou, Rusko zaútočí na Evropu během dvou až čtyř let. Dodal, že Ukrajina tato varování předala svým evropským partnerům.
Podobné odhady již v minulosti zaznívaly také ze strany západních představitelů. Stále více se tak prosazuje názor, že i po skončení války na Ukrajině zůstane Rusko vážnou hrozbou, která může vést k otevřenému konfliktu s NATO.
Ačkoliv je ruská armáda v současnosti silně zapojena na ukrajinské frontě a čelí rozsáhlým ztrátám jak na lidech, tak na technice, objevují se obavy, že Moskva své síly obnoví rychleji, než se původně předpokládalo. Velitel amerických sil v Evropě Christopher Cavoli v dubnu upozornil, že Rusko již nyní obnovuje své jednotky vyšší rychlostí, než jakou Západ očekával.
Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko během války přišlo téměř o milion vojáků – ať už mrtvých, raněných, nebo nezvěstných. I přes tyto ohromující ztráty se Kreml podle Kyjeva nevzdává úmyslu obnovit vojenskou sílu a posílit hrozbu vůči Západu.
Západní země, především USA a Evropská unie, se snaží tento scénář zpomalit pomocí ekonomických sankcí, jejichž cílem je ochromit ruský průmysl a narušit dodavatelské řetězce pro výrobu zbraní. Ukrajinští a západní představitelé se shodují, že Rusko postupně ztrácí technologickou a vojenskou převahu, což by mělo být využito k nátlaku na příměří.
Přesto Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech opakovaně signalizovaly, že neplánují zavádět další sankce, aby nenarušily mírová vyjednávání s Moskvou. Tento postoj vyvolal značné znepokojení mezi evropskými spojenci, kteří doufali v jednotný a koordinovaný přístup Západu.
Evropská unie přesto pokračuje ve vlastním tlaku a připravuje již 18. balík sankcí proti Rusku, které by měly být zavedeny, pokud Kreml nadále odmítne uzavřít příměří. Unie tak naznačuje, že nehodlá zmírnit tlak bez konkrétních ústupků ze strany Ruska.
Trumpova administrativa sice proklamuje ochotu obnovit ekonomické vztahy s Ruskem po případné mírové dohodě, avšak současně slibuje, že do té doby zůstanou stávající sankce v platnosti.
Čas letí, takže to v příštím týdnu budou už dva měsíce, co nás navždy opustila Anna Julie Slováčková. Pod její poslední písničku Jsi ve mně napořád bude už navždy podepsaný rapper Lipo, který dceru slavných rodičů oslovil ke spolupráci. Jak na ni vzpomíná?
Do Prahy dorazila jedna ze světových popových hvězd Dua Lipa a pořádně překvapila české fanoušky. Během koncertu totiž zazněla píseň Na ostří nože z repertoáru Ewy Farne. Od té chvíle všechny zajímalo, jak reagovala samotná Slavice. Nyní už to víme.
Již v příštím týdnu by se mohlo uskutečnit další kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova vypracovala Moskva memorandum, které by na něm delegace diplomatů představila Ukrajincům.
Pomyslné bezvládí v České televizi po květnovém odvolání generálního ředitele Jana Součka pokračuje, ale pomalu se chýlí ke konci. Dnes vyprší lhůta pro doručení přihlášek do boje o post šéfa veřejnoprávní televize. Podle mediálních informací se jím chce stát nejméně pět osob.
Válka mezi bývalými partnery Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ve středu pokračovalo dalším dějstvím, které bylo netrpělivě očekáváno. Dopředu se totiž vědělo, že mohou zaznít pikantní svědectví. Co se dělo za zavřenými dveřmi?
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že při nedávném leteckém úderu v Gaze byl zabit Muhammad Sinvár, jeden z nejvýše postavených a nejhledanějších velitelů Hamásu. Podle Netanjahua jde o další z řady úspěšných likvidací, které zasáhly vedení této islamistické organizace. Zatím však nevedly k jejímu definitivnímu oslabení.
Evropská komise se chystá navrhnout ambiciózní, ale politicky realistický klimatický cíl: do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl bude doplněn o tzv. flexibility — ústupky, které mají členským státům usnadnit jeho dosažení. Informovala o tom místopředsedkyně Komise pro klima Teresa Ribera v rozhovoru pro Politico.
Slovensko se pod vedením současné vlády stále zřetelněji profiluje jako systémově nestabilní článek, jenž může reálně narušovat integritu a soudržnost obranného i politického rámce euroatlantického prostoru. Kabinet Roberta Fica dovedl zemi do situace, v níž se Německo coby jeden z klíčových aktérů evropské integrace uchýlilo k hrozbě pozastavení evropských fondů. Pro premiéra Fica je taková perspektiva krajně nepřijatelná, neboť právě finanční transfery z Bruselu představují hlavní a v podstatě jedinou motivaci pro setrvávání Slovenska v západních strukturách.
Nejméně jeden civilista přišel o život a dalších 48 lidí bylo zraněno poté, co izraelští vojáci v úterý zahájili palbu na dav Palestinců, kteří se shromáždili u nového místa pro distribuci potravin v Rafahu. Místo bylo zřízeno organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF), kterou k tomu nedávno zmocnily izraelské úřady.
Slovenská vláda schválila plán, podle něhož bude možné prodávat maso z medvěda hnědého veřejnosti. Tento krok vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i opozičních politiků, protože medvěd hnědý je v rámci Evropské unie chráněným druhem a jeho maso se v Evropě konzumuje jen zřídka.
V pondělí večer zaplavily centrum Liverpoolu stovky tisíc fanoušků místního fotbalového klubu, aby oslavili vítězství svého týmu v anglické Premier League. Oslavy se však změnily v tragédii poté, co krátce po 18. hodině místního času vjel do davu šedý Ford Galaxy – jen pár minut poté, co místem projel slavnostní autobus s hráči.
Harvardova univerzita podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli snaze zakázat vstup zahraničním studentům na své kampusy. Bílý dům za to zrušil všechny federální dotace pro Harvard, které dosahují částky 100 milionů dolarů (přibližně 74 milionů liber). Ačkoli federální soudce prozatím nařízení o zákazu zablokoval, mnozí pozorovatelé vyjadřují obavy, že tento spor poškodí globální pověst Spojených států.