Kyjev prozradil, kdy Rusko zaútočí na Evropu. Bez sankcí to bude ještě dříve

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie, foto: Russian Ministry of Defence
Klára Marková 27. května 2025 11:28
Sdílej:

Rusko bude schopné obnovit své vojenské kapacity a vést novou agresi vůči Evropě v rozmezí dvou až čtyř let po ukončení války na Ukrajině, varoval náčelník ukrajinské zahraniční rozvědky Oleh Ivaščenko v rozhovoru pro agenturu Ukrinform zveřejněném 26. května. Podle něj by se proces přezbrojení Kremlu výrazně urychlil, pokud by byly mezinárodní sankce proti Moskvě zrušeny.

„Pokud budou sankce zrušeny, Rusko se přezbrojí mnohem rychleji,“ uvedl Ivaščenko s tím, že pokud sankce zůstanou, Rusko zaútočí na Evropu během dvou až čtyř let. Dodal, že Ukrajina tato varování předala svým evropským partnerům.

Podobné odhady již v minulosti zaznívaly také ze strany západních představitelů. Stále více se tak prosazuje názor, že i po skončení války na Ukrajině zůstane Rusko vážnou hrozbou, která může vést k otevřenému konfliktu s NATO.

Ačkoliv je ruská armáda v současnosti silně zapojena na ukrajinské frontě a čelí rozsáhlým ztrátám jak na lidech, tak na technice, objevují se obavy, že Moskva své síly obnoví rychleji, než se původně předpokládalo. Velitel amerických sil v Evropě Christopher Cavoli v dubnu upozornil, že Rusko již nyní obnovuje své jednotky vyšší rychlostí, než jakou Západ očekával.

Ukrajinská armáda tvrdí, že Rusko během války přišlo téměř o milion vojáků – ať už mrtvých, raněných, nebo nezvěstných. I přes tyto ohromující ztráty se Kreml podle Kyjeva nevzdává úmyslu obnovit vojenskou sílu a posílit hrozbu vůči Západu.

Západní země, především USA a Evropská unie, se snaží tento scénář zpomalit pomocí ekonomických sankcí, jejichž cílem je ochromit ruský průmysl a narušit dodavatelské řetězce pro výrobu zbraní. Ukrajinští a západní představitelé se shodují, že Rusko postupně ztrácí technologickou a vojenskou převahu, což by mělo být využito k nátlaku na příměří.

Přesto Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa v posledních týdnech opakovaně signalizovaly, že neplánují zavádět další sankce, aby nenarušily mírová vyjednávání s Moskvou. Tento postoj vyvolal značné znepokojení mezi evropskými spojenci, kteří doufali v jednotný a koordinovaný přístup Západu.

Evropská unie přesto pokračuje ve vlastním tlaku a připravuje již 18. balík sankcí proti Rusku, které by měly být zavedeny, pokud Kreml nadále odmítne uzavřít příměří. Unie tak naznačuje, že nehodlá zmírnit tlak bez konkrétních ústupků ze strany Ruska.

Trumpova administrativa sice proklamuje ochotu obnovit ekonomické vztahy s Ruskem po případné mírové dohodě, avšak současně slibuje, že do té doby zůstanou stávající sankce v platnosti. 

Stalo se