Někteří představitelé Bílého domu začali důvěřovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, přestože jejich vlastní zpravodajské informace jeho tvrzením odporují, domnívá se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro magazín Time uvedl, že Kreml úspěšně manipuluje část amerického vedení a ovlivňuje i lidi z okolí Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Kremlu se daří ovlivňovat některé představitele Bílého domu. Podle něj se američtí činitelé stále více přiklánějí k ruskému pohledu na konflikt a začínají věřit prezidentu Vladimiru Putinovi. "Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro časopis Time.
Časopis se v textu vrací k nedávné Zelenského návštěvě Washingtonu, kde měl podepsat dohodu o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Setkání v Oválné pracovně však skončilo ostrou roztržkou před kamerami. Zelenskyj se od té doby k incidentu nevyjadřuje, aby neprohluboval diplomatickou krizi, která by mohla ohrozit Ukrajinu. "Nechme to historii," bývá jeho standardní odpověď.
Zelenskyj přivezl Trumpovi dary, včetně mistrovského pásu boxera Oleksandra Usyka a fotografií ukrajinských vojáků v ruském zajetí. Právě snímky měly být zlomovým bodem jednání. "To jsou drsné věci," reagoval Trump podle magazínu, když je prohlížel. Někteří američtí představitelé tvrdí, že právě tento okamžik změnil atmosféru schůzky. "Má rodinu, blízké, děti... Chtěl jsem ukázat mé hodnoty. Ale pak se rozhovor ubíral jiným směrem," řekl Zelenskyj.
Po setkání USA pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, včetně zpravodajských informací. Podle Time to oslabilo ukrajinské obranné schopnosti. "Stav morálky vždy závisí na tom, zda vaši partneři stojí po vašem boku. Ale neřekl bych, že zmrazení pomoci mělo vliv na operaci v Kurské oblasti," uvedl Zelenskyj. Kritizoval však roli Trumpa v šíření ruských dezinformací. Putin údajně Trumpovi tvrdil, že tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti obklíčila ruská armáda. "Byla to lež," prohlásil ukrajinský prezident.
Napětí mezi oběma státníky se začalo vytrácet po jednání v Saúdské Arábii, kde Američané navrhli třicetidenní příměří. Zelenskyj souhlasil a USA následně obnovily vojenskou pomoc. Přesto magazín upozorňuje, že Trump se přiklonil k některým ruským požadavkům, například blokoval možnost ukrajinského vstupu do NATO. "Doufám, že si Trump časem uvědomí, že Putinovi nelze věřit," poznamenal Zelenskyj.
Magazín Time také zdůraznil význam podpory, kterou Ukrajině poskytuje český prezident Petr Pavel, a jeho roli v muniční iniciativě. Na závěr reportér popisuje výzdobu v Zelenského kanceláři, včetně obrazů s motivy ruské válečné lodi a Kremlu v plamenech. Osud Usykova mistrovského pásu po neúspěšném jednání zůstává nejasný. Podle magazínu jej personál Bílého domu odnesl do Trumpovy soukromé jídelny, kde skončil mezi dalšími suvenýry.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.