Někteří představitelé Bílého domu začali důvěřovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, přestože jejich vlastní zpravodajské informace jeho tvrzením odporují, domnívá se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro magazín Time uvedl, že Kreml úspěšně manipuluje část amerického vedení a ovlivňuje i lidi z okolí Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Kremlu se daří ovlivňovat některé představitele Bílého domu. Podle něj se američtí činitelé stále více přiklánějí k ruskému pohledu na konflikt a začínají věřit prezidentu Vladimiru Putinovi. "Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro časopis Time.
Časopis se v textu vrací k nedávné Zelenského návštěvě Washingtonu, kde měl podepsat dohodu o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Setkání v Oválné pracovně však skončilo ostrou roztržkou před kamerami. Zelenskyj se od té doby k incidentu nevyjadřuje, aby neprohluboval diplomatickou krizi, která by mohla ohrozit Ukrajinu. "Nechme to historii," bývá jeho standardní odpověď.
Zelenskyj přivezl Trumpovi dary, včetně mistrovského pásu boxera Oleksandra Usyka a fotografií ukrajinských vojáků v ruském zajetí. Právě snímky měly být zlomovým bodem jednání. "To jsou drsné věci," reagoval Trump podle magazínu, když je prohlížel. Někteří američtí představitelé tvrdí, že právě tento okamžik změnil atmosféru schůzky. "Má rodinu, blízké, děti... Chtěl jsem ukázat mé hodnoty. Ale pak se rozhovor ubíral jiným směrem," řekl Zelenskyj.
Po setkání USA pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, včetně zpravodajských informací. Podle Time to oslabilo ukrajinské obranné schopnosti. "Stav morálky vždy závisí na tom, zda vaši partneři stojí po vašem boku. Ale neřekl bych, že zmrazení pomoci mělo vliv na operaci v Kurské oblasti," uvedl Zelenskyj. Kritizoval však roli Trumpa v šíření ruských dezinformací. Putin údajně Trumpovi tvrdil, že tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti obklíčila ruská armáda. "Byla to lež," prohlásil ukrajinský prezident.
Napětí mezi oběma státníky se začalo vytrácet po jednání v Saúdské Arábii, kde Američané navrhli třicetidenní příměří. Zelenskyj souhlasil a USA následně obnovily vojenskou pomoc. Přesto magazín upozorňuje, že Trump se přiklonil k některým ruským požadavkům, například blokoval možnost ukrajinského vstupu do NATO. "Doufám, že si Trump časem uvědomí, že Putinovi nelze věřit," poznamenal Zelenskyj.
Magazín Time také zdůraznil význam podpory, kterou Ukrajině poskytuje český prezident Petr Pavel, a jeho roli v muniční iniciativě. Na závěr reportér popisuje výzdobu v Zelenského kanceláři, včetně obrazů s motivy ruské válečné lodi a Kremlu v plamenech. Osud Usykova mistrovského pásu po neúspěšném jednání zůstává nejasný. Podle magazínu jej personál Bílého domu odnesl do Trumpovy soukromé jídelny, kde skončil mezi dalšími suvenýry.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.