Někteří představitelé Bílého domu začali důvěřovat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, přestože jejich vlastní zpravodajské informace jeho tvrzením odporují, domnívá se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V rozhovoru pro magazín Time uvedl, že Kreml úspěšně manipuluje část amerického vedení a ovlivňuje i lidi z okolí Donalda Trumpa.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že Kremlu se daří ovlivňovat některé představitele Bílého domu. Podle něj se američtí činitelé stále více přiklánějí k ruskému pohledu na konflikt a začínají věřit prezidentu Vladimiru Putinovi. "Jejich signál Američanům byl takový, že Ukrajinci nechtějí ukončit válku a že by se mělo udělat něco, co je k tomu donutí," uvedl Zelenskyj v rozhovoru pro časopis Time.
Časopis se v textu vrací k nedávné Zelenského návštěvě Washingtonu, kde měl podepsat dohodu o přístupu Američanů k ukrajinským přírodním zdrojům. Setkání v Oválné pracovně však skončilo ostrou roztržkou před kamerami. Zelenskyj se od té doby k incidentu nevyjadřuje, aby neprohluboval diplomatickou krizi, která by mohla ohrozit Ukrajinu. "Nechme to historii," bývá jeho standardní odpověď.
Zelenskyj přivezl Trumpovi dary, včetně mistrovského pásu boxera Oleksandra Usyka a fotografií ukrajinských vojáků v ruském zajetí. Právě snímky měly být zlomovým bodem jednání. "To jsou drsné věci," reagoval Trump podle magazínu, když je prohlížel. Někteří američtí představitelé tvrdí, že právě tento okamžik změnil atmosféru schůzky. "Má rodinu, blízké, děti... Chtěl jsem ukázat mé hodnoty. Ale pak se rozhovor ubíral jiným směrem," řekl Zelenskyj.
Po setkání USA pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, včetně zpravodajských informací. Podle Time to oslabilo ukrajinské obranné schopnosti. "Stav morálky vždy závisí na tom, zda vaši partneři stojí po vašem boku. Ale neřekl bych, že zmrazení pomoci mělo vliv na operaci v Kurské oblasti," uvedl Zelenskyj. Kritizoval však roli Trumpa v šíření ruských dezinformací. Putin údajně Trumpovi tvrdil, že tisíce ukrajinských vojáků v Kurské oblasti obklíčila ruská armáda. "Byla to lež," prohlásil ukrajinský prezident.
Napětí mezi oběma státníky se začalo vytrácet po jednání v Saúdské Arábii, kde Američané navrhli třicetidenní příměří. Zelenskyj souhlasil a USA následně obnovily vojenskou pomoc. Přesto magazín upozorňuje, že Trump se přiklonil k některým ruským požadavkům, například blokoval možnost ukrajinského vstupu do NATO. "Doufám, že si Trump časem uvědomí, že Putinovi nelze věřit," poznamenal Zelenskyj.
Magazín Time také zdůraznil význam podpory, kterou Ukrajině poskytuje český prezident Petr Pavel, a jeho roli v muniční iniciativě. Na závěr reportér popisuje výzdobu v Zelenského kanceláři, včetně obrazů s motivy ruské válečné lodi a Kremlu v plamenech. Osud Usykova mistrovského pásu po neúspěšném jednání zůstává nejasný. Podle magazínu jej personál Bílého domu odnesl do Trumpovy soukromé jídelny, kde skončil mezi dalšími suvenýry.
V mimořádně napjaté atmosféře Poslanecké sněmovny vystoupil ministr spravedlnosti v demisi Pavel Blažek (ODS) s nečekaným a podle svých slov nejzásadnějším projevem své dosavadní politické kariéry. Reagoval tak na aféru spojenou s přijetím daru v kryptoměně bitcoin pro ministerstvo spravedlnosti, která v posledních dnech vyvolala značnou politickou i společenskou kontroverzi.
Americký prezident Donald Trump během jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem naznačil, že by bylo možná výhodnější nechat Ukrajinu a Rusko pokračovat v boji, než se pokoušet o okamžité mírové řešení. Merz přitom Trumpa vyzýval, aby Spojené státy zesílily tlak na Moskvu.
Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Prezident Spojených států Donald Trump ostře zareagoval na veřejné výtky Elona Muska vůči novému daňovému a výdajovému zákonu, který momentálně prosazuje mezi republikánskými senátory. Podle Trumpa Musk dlouhodobě znal všechny detaily návrhu, přičemž své výhrady začal ventilovat až ve chvíli, kdy bylo jasné, že plán obsahuje omezení podpory elektromobility.
Spojené státy americké patří historicky k největším znečišťovatelům klimatu, přesto se za vlády prezidenta Donalda Trumpa vzdaly klíčových klimatických závazků. Odstoupením od Pařížské dohody a podporou fosilních paliv Trump ukázal, že ochrana klimatu není jeho prioritou. Tato politika nejen brzdí globální úsilí o udržení oteplování pod 1,5 °C, ale posiluje i korunního rivala – Čínu. Ta aktivně investuje do zelených technologií a v otázkách ochrany klimatu jednoduše předstihuje USA.
Nový mezinárodní výzkum odhalil, že více než 15 milionů lidí v západních zemích žije s nejzávažnější formou ztučnění jater – metabolickou disfunkcí spojenou se steatohepatitidou (MASH), aniž by o tom věděli. Studie zveřejněná v odborném časopise The Lancet Regional Health Europe upozorňuje na alarmující nedostatek diagnostiky této tiché, ale potenciálně smrtící choroby.
Ve světě zahraniční politiky dlouhodobě platí zásada, že vnější vztahy mají stát nad stranickými spory. Bez ohledu na domácí politické rozdíly by hlavním cílem každé americké administrativy mělo být hájit národní zájmy a zajišťovat bezpečnost a prosperitu Spojených států v globálním kontextu. Kritici však tvrdí, že právě tento princip byl porušen, když se Pařížská klimatická dohoda stala nástrojem domácí politické strategie, nikoliv efektivní mezinárodní dohodou. Takový je pohled serveru National Interest, který podrobil dohodu tvrdé kritice.
V šedesátých letech 20. století vzlétali američtí vědci v armádních letounech přímo do nitra hurikánů s cílem učinit nemožné – oslabit nebo odklonit ničivou sílu přírodního živlu. Projekt Stormfury, realizovaný mezi lety 1962 a 1983, byl fascinujícím a zároveň kontroverzním experimentem, který měl změnit chod meteorologických dějin píše BBC.
Tragédie, která se odehrála v neděli v časných ranních hodinách u humanitárního distribučního místa v jižní Gaze, vrhá temný stín na izraelsko-palestinský konflikt. Podle rozsáhlého vyšetřování televize CNN a svědectví více než tuctu očitých svědků došlo k přímému ostřelování Palestinců, kteří se zoufale snažili dostat k potravinové pomoci. Vše nasvědčuje tomu, že střelbu zahájily jednotky izraelské armády.
V Česku dnes od 16 hodin hrozí další bouřky, zejména v oblasti na východě území republiky. V atmosféře je opět velký potenciál na vývoj velmi silných bouří, konstatovali meteorologové Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti.
Felix Slováček je v nezáviděníhodné situaci. Před téměř dvěma měsíci přišel o milovanou dceru Aničku, po její smrti se zhroutila jeho manželka Dagmar Patrasová. Momentálně je hospitalizována v psychiatrické léčebně v Bohnicích, kam ji nechal umístit syn Felix. Co tomu předcházelo?
Potenciál středečních velmi silných bouřek se podle meteorologů naplnil, ačkoliv zaznamenané nárazy větru nakonec nedosáhly očekávané až stokilometrové rychlosti. Další bouřky hrozí v Česku dnes, a to konkrétně na východě republiky.