Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, který eskaloval v sérii vojenských úderů a raketových odpovědí, upoutalo pozornost celého světa – a zejména Ruska. Moskva má na Blízkém východě dlouhodobě výrazné ekonomické i politické zájmy, které se často prohlubují právě v obdobích krizí. Jak upozorňuje analýza americké stanice CNN, Kreml má historickou tendenci profitovat z destabilizace v energeticky významném regionu Blízkého východu, především kvůli výkyvům cen ropy a plynu, jež výrazně ovlivňují ruskou ekonomiku.
Írán je pro Moskvu v posledních letech jedním z nejcennějších strategických partnerů mimo postsovětský prostor. Těsná spolupráce se naplno rozvinula zejména po roce 2022, kdy se Rusko ocitlo pod rozsáhlými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Teherán nejenže odmítl západní izolaci Moskvy, ale navíc aktivně podporoval ruské vojenské úsilí – zejména prostřednictvím dodávek bezpilotních letounů Šahíd, které se staly klíčovým nástrojem ruské armády při úderech na ukrajinská města a infrastrukturu.
Přestože se podle dostupných informací výroba těchto dronů zčásti přesunula přímo do Ruska, íránská produkce zůstává důležitým zdrojem. V situaci, kdy ukrajinské ozbrojené síly stále častěji zasahují ruská průmyslová zařízení, včetně továren spojených se zbrojní výrobou, by přerušení íránských dodávek mohlo znamenat citelný zásah do schopnosti Ruska pokračovat ve vedení dlouhodobého konfliktu.
Veřejná rétorika Moskvy zůstává vůči situaci na Blízkém východě opatrná. Ruský diplomacie sice vydala několik ostrých prohlášení odsuzujících izraelské údery a zároveň nabídlo zprostředkování případných jednání, nicméně se vyhýbá jakémukoliv přímému vyjádření vojenské nebo politické podpory Teheránu. Kreml si je vědom, že otevřené postavení se na jednu stranu by mohlo narušit jeho schopnost vystupovat jako zprostředkovatel a diplomatický hráč v regionu.
Analytici ale upozorňují, že případný pád íránského režimu, o který by se izraelská kampaň mohla pokoušet, by pro Rusko znamenal geopolitický neúspěch. Írán by se v takovém scénáři zařadil mezi další země, kde Moskva ztratila dřívější vliv – podobně jako Irák po roce 2003, Libye po pádu Muammara Kaddáfího nebo nedávno Sýrie, kde se vliv Ruska oslabuje ve prospěch Turecka a Íránu samotného.
Na druhé straně však Moskva může vnímat aktuální krizi jako příležitost, jak znovu vstoupit na světovou diplomatickou scénu. Spojené státy, navzdory napjatým vztahům s Ruskem, by za určitých okolností mohly přijmout nabídku Moskvy na diplomatické angažmá, pokud by to mohlo přispět ke snížení napětí. Taková spolupráce by navázala na podobné historické momenty – například společný boj proti Islámskému státu nebo vyjednávání o jaderném programu Íránu.
Zda Washington na podobnou nabídku zareaguje, zůstává otevřenou otázkou. V každém případě je jasné, že Kreml pečlivě sleduje vývoj událostí – nejen kvůli svým zájmům v regionu, ale také kvůli širší strategické ambici zůstat aktérem, jehož hlas je třeba brát vážně.
Navzdory zpřísněným opatřením francouzské policie si pašeráci migrantů nacházejí nové způsoby, jak dostat uprchlíky přes Lamanšský průliv do Velké Británie. Podle webu Express přicházejí s jednoduchými, ale účinnými triky, které mají obejít posílené kontroly i techniku, kterou na plážích nasadily britské a francouzské úřady.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beer Ševě, která byla nedávno zasažena raketovým útokem z Íránu, otevřeně promluvil o možnosti změny režimu v Teheránu. Ačkoliv trval na tom, že cílem izraelských útoků není svržení íránského vedení, přiznal, že bombardovací kampaň by mohla vytvořit podmínky pro povstání obyvatel proti režimu ajatolláhů.
Evropské země na východním okraji NATO čelí novému a znepokojivému trendu – plánování zdravotní péče ve válečných podmínkách už není jen hypotetickým scénářem. Od zásobování traumatologickými sadami určenými pro hromadné oběti, přes výzbroj záchranářů těžkou balistickou ochranou až po přesuny operačních sálů do podzemí – přípravy na možný konflikt nabývají konkrétních podob. Válka už není vzdálenou hrozbou, ale realitou, na kterou se musí země připravit.
Protesty, které se v USA konaly minulý víkend, by podle odhadů mohly být jednou z největších jednodenních demonstrací v historii Spojených států. Datový novinář G Elliott Morris, který provozuje analytický Substack Strength in Numbers, odhaduje účast mezi čtyřmi až šesti miliony lidí, což představuje zhruba 1,2 až 1,8 procenta americké populace. Tento počet by tak mohl překonat rekord z roku 2017, kdy během Women’s March proti misogynní rétorice Donalda Trumpa vyšlo do ulic mezi 3,3 a 5,6 milionu lidí.
Svět má podle nejnovějších závěrů více než 60 předních klimatologů pouhé tři roky na to, aby zabránil překročení symbolické hranice oteplení o 1,5 stupně Celsia nad úrovní z konce 19. století. Toto varování zaznělo v nejaktuálnějším hodnocení stavu globálního oteplování, které připomíná, že dosavadní opatření a emise stále směřují opačným směrem.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oznámil, že je připraven se setkat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale až v „závěrečné fázi“ jednání. Podle jeho slov by mělo jít o fázi, kdy už nebude docházet k nekonečnému rozdělování záležitostí, ale kdy se konečně ukončí celý konflikt. Přesto však jeho vyjádření nebyla zdaleka usmiřující a nenabízí mnoho nadějí na rychlé diplomatické řešení.
Mezi nejničivější zbraně, které má Spojené státy americké letectvo ve svém arzenálu, patří těžká průrazná bomba GBU-57 Massive Ordnance Penetrator (MOP). Tato zbraň, která je schopna prorazit masivní betonové i skalní kryty, je považována za klíčový nástroj pro případný útok na hluboce ukryté jaderné zařízení. Právě proto vyvolává v Íránu mimořádné obavy – Teherán se již řadu let snaží ukrýt své jaderné aktivity hluboko pod zemí, a GBU-57 je jednou z mála zbraní, která je schopna takové cíle efektivně zasáhnout.
Blízký východ je region plný historických pokladů a kulturního dědictví, ale také místem častých geopolitických konfliktů. V současnosti je svět svědkem dramatické eskalace napětí mezi Izraelem a Íránem, která znepokojuje nejen politické lídry, ale i globální letecký průmysl. Právě přes tuto oblast totiž vede klíčová letecká trasa spojující Evropu, Asii a Afriku. Vzhledem k tomu, že region je domovem významných aerolinek jako Emirates, Qatar Airways a Etihad Airways, otázka bezpečnosti cestujících se stává zásadní.
Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Nejbohatší a nejrozvinutější státy světa, sdružené ve skupině G20, mají na svém kontě nejen největší spotřebu energie, ale i největší odpovědnost za historické emise oxidu uhličitého. Právě tyto státy ale mají podle nejnovější studie odborníků ze Sydneyské technologické univerzity, kterou vedli profesoři Sven Teske a Saori Miyake, i největší potenciál k výrobě čisté energie z obnovitelných zdrojů. Teoreticky by podle vědců mohly produkovat tolik energie, že by pokryly veškeré světové potřeby. K tomu je ale potřeba splnit několik klíčových podmínek.
Rozpoutání války s Íránem by Spojené státy nejen uvrhlo do dalšího vleklého konfliktu na Blízkém východě, ale zároveň by zásadně narušilo jejich schopnost čelit rostoucímu vlivu Číny v indo-pacifickém regionu. Jak upozorňuje analytik Adam Gallagher, každý vojenský prostředek přesunutý na Blízký východ je zároveň prostředkem, který chybí k odstrašení Číny v její domovské sféře vlivu.
Početné zprávy ze světa kybernetické bezpečnosti opět přitahují pozornost k oblíbené komunikační platformě WhatsApp. V den, kdy íránské úřady vyzvaly občany, aby aplikaci ze svých telefonů odstranili kvůli údajnému špehování ve prospěch Izraele, se rozvířila debata o tom, zda je vůbec možné WhatsApp zvenčí proniknout. Zatímco aplikace vlastněná společností Meta obvinění odmítla, odborníci připouštějí, že i přes silné šifrování není WhatsApp zcela neproniknutelný.