Kreml čeká na příležitost. Válka Izraele s Íránem může změnit Blízký východ k nepoznání

Aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, který eskaloval v sérii vojenských úderů a raketových odpovědí, upoutalo pozornost celého světa – a zejména Ruska. Moskva má na Blízkém východě dlouhodobě výrazné ekonomické i politické zájmy, které se často prohlubují právě v obdobích krizí. Jak upozorňuje analýza americké stanice CNN, Kreml má historickou tendenci profitovat z destabilizace v energeticky významném regionu Blízkého východu, především kvůli výkyvům cen ropy a plynu, jež výrazně ovlivňují ruskou ekonomiku.

Írán je pro Moskvu v posledních letech jedním z nejcennějších strategických partnerů mimo postsovětský prostor. Těsná spolupráce se naplno rozvinula zejména po roce 2022, kdy se Rusko ocitlo pod rozsáhlými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Teherán nejenže odmítl západní izolaci Moskvy, ale navíc aktivně podporoval ruské vojenské úsilí – zejména prostřednictvím dodávek bezpilotních letounů Šahíd, které se staly klíčovým nástrojem ruské armády při úderech na ukrajinská města a infrastrukturu.

Přestože se podle dostupných informací výroba těchto dronů zčásti přesunula přímo do Ruska, íránská produkce zůstává důležitým zdrojem. V situaci, kdy ukrajinské ozbrojené síly stále častěji zasahují ruská průmyslová zařízení, včetně továren spojených se zbrojní výrobou, by přerušení íránských dodávek mohlo znamenat citelný zásah do schopnosti Ruska pokračovat ve vedení dlouhodobého konfliktu.

Veřejná rétorika Moskvy zůstává vůči situaci na Blízkém východě opatrná. Ruský diplomacie sice vydala několik ostrých prohlášení odsuzujících izraelské údery a zároveň nabídlo zprostředkování případných jednání, nicméně se vyhýbá jakémukoliv přímému vyjádření vojenské nebo politické podpory Teheránu. Kreml si je vědom, že otevřené postavení se na jednu stranu by mohlo narušit jeho schopnost vystupovat jako zprostředkovatel a diplomatický hráč v regionu.

Analytici ale upozorňují, že případný pád íránského režimu, o který by se izraelská kampaň mohla pokoušet, by pro Rusko znamenal geopolitický neúspěch. Írán by se v takovém scénáři zařadil mezi další země, kde Moskva ztratila dřívější vliv – podobně jako Irák po roce 2003, Libye po pádu Muammara Kaddáfího nebo nedávno Sýrie, kde se vliv Ruska oslabuje ve prospěch Turecka a Íránu samotného.

Na druhé straně však Moskva může vnímat aktuální krizi jako příležitost, jak znovu vstoupit na světovou diplomatickou scénu. Spojené státy, navzdory napjatým vztahům s Ruskem, by za určitých okolností mohly přijmout nabídku Moskvy na diplomatické angažmá, pokud by to mohlo přispět ke snížení napětí. Taková spolupráce by navázala na podobné historické momenty – například společný boj proti Islámskému státu nebo vyjednávání o jaderném programu Íránu.

Zda Washington na podobnou nabídku zareaguje, zůstává otevřenou otázkou. V každém případě je jasné, že Kreml pečlivě sleduje vývoj událostí – nejen kvůli svým zájmům v regionu, ale také kvůli širší strategické ambici zůstat aktérem, jehož hlas je třeba brát vážně.