Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, který eskaloval v sérii vojenských úderů a raketových odpovědí, upoutalo pozornost celého světa – a zejména Ruska. Moskva má na Blízkém východě dlouhodobě výrazné ekonomické i politické zájmy, které se často prohlubují právě v obdobích krizí. Jak upozorňuje analýza americké stanice CNN, Kreml má historickou tendenci profitovat z destabilizace v energeticky významném regionu Blízkého východu, především kvůli výkyvům cen ropy a plynu, jež výrazně ovlivňují ruskou ekonomiku.
Írán je pro Moskvu v posledních letech jedním z nejcennějších strategických partnerů mimo postsovětský prostor. Těsná spolupráce se naplno rozvinula zejména po roce 2022, kdy se Rusko ocitlo pod rozsáhlými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Teherán nejenže odmítl západní izolaci Moskvy, ale navíc aktivně podporoval ruské vojenské úsilí – zejména prostřednictvím dodávek bezpilotních letounů Šahíd, které se staly klíčovým nástrojem ruské armády při úderech na ukrajinská města a infrastrukturu.
Přestože se podle dostupných informací výroba těchto dronů zčásti přesunula přímo do Ruska, íránská produkce zůstává důležitým zdrojem. V situaci, kdy ukrajinské ozbrojené síly stále častěji zasahují ruská průmyslová zařízení, včetně továren spojených se zbrojní výrobou, by přerušení íránských dodávek mohlo znamenat citelný zásah do schopnosti Ruska pokračovat ve vedení dlouhodobého konfliktu.
Veřejná rétorika Moskvy zůstává vůči situaci na Blízkém východě opatrná. Ruský diplomacie sice vydala několik ostrých prohlášení odsuzujících izraelské údery a zároveň nabídlo zprostředkování případných jednání, nicméně se vyhýbá jakémukoliv přímému vyjádření vojenské nebo politické podpory Teheránu. Kreml si je vědom, že otevřené postavení se na jednu stranu by mohlo narušit jeho schopnost vystupovat jako zprostředkovatel a diplomatický hráč v regionu.
Analytici ale upozorňují, že případný pád íránského režimu, o který by se izraelská kampaň mohla pokoušet, by pro Rusko znamenal geopolitický neúspěch. Írán by se v takovém scénáři zařadil mezi další země, kde Moskva ztratila dřívější vliv – podobně jako Irák po roce 2003, Libye po pádu Muammara Kaddáfího nebo nedávno Sýrie, kde se vliv Ruska oslabuje ve prospěch Turecka a Íránu samotného.
Na druhé straně však Moskva může vnímat aktuální krizi jako příležitost, jak znovu vstoupit na světovou diplomatickou scénu. Spojené státy, navzdory napjatým vztahům s Ruskem, by za určitých okolností mohly přijmout nabídku Moskvy na diplomatické angažmá, pokud by to mohlo přispět ke snížení napětí. Taková spolupráce by navázala na podobné historické momenty – například společný boj proti Islámskému státu nebo vyjednávání o jaderném programu Íránu.
Zda Washington na podobnou nabídku zareaguje, zůstává otevřenou otázkou. V každém případě je jasné, že Kreml pečlivě sleduje vývoj událostí – nejen kvůli svým zájmům v regionu, ale také kvůli širší strategické ambici zůstat aktérem, jehož hlas je třeba brát vážně.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.
Máme před sebou další víkend, po kterém přijde na řadu poslední ryze březnový týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se počasí v jeho průběhu pokazí. Projeví se to i na teplotách.
Kauza úspěšného českého filmu Sbormistr dospěla do zajímavého bodu. Soud se do ní vložil tím způsobem, že vydal předběžné opatření, které pro tuto chvíli znemožňuje televizní šíření tohoto díla. Úspěch slaví žena, které vadí, že se snímek bez jejího souhlasu inspiroval jejím životním příběhem.
Dnes už je bývalým princem Andrewem a všichni dobře vědí, co mu zlomilo vaz. Byl to blízký vztah s americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem. Elitní britský deník se teď rozhodl popsat, jak se vztah této dvojice v čase vyvíjel.
Blízký východ se zmítá v nejhorší vlně násilí za poslední desetiletí a počet obětí napříč celým regionem od konce února drasticky narůstá. Podle nejnovějších údajů libanonského ministerstva zdravotnictví bylo v Libanonu za necelých dva a půl týdne zabito nejméně 968 lidí. Izraelské bombardování země, které začalo 2. března, si vyžádalo životy mnoha civilistů, přičemž mezi mrtvými je potvrzeno nejméně 116 dětí.
Americké zpravodajské služby dospěly k závěru, že íránský režim sice po vlně útoků na své vedení a vojenské kapacity nadále existuje, jeho akceschopnost je však zásadně podlomena. Na slyšení v Senátu o globálních hrozbách to ve středu uvedla ředitelka národních zpravodajských služeb (DNI) Tulsi Gabbardová. Podle ní je režim v současnosti „značně degradován“, což je důsledek operací, při nichž zahynula řada nejvyšších představitelů země včetně ajatolláha Alího Chameneího.
Ruskou politickou scénou otřásla nečekaná událost. Ilja Remeslo, pětačtyřicetiletý právník a dlouholetý loajální šiřitel prokremelské propagandy, veřejně vystoupil proti Vladimiru Putinovi. Remeslo, který se dříve specializoval na diskreditaci nezávislých novinářů a opozičních politiků včetně Alexeje Navalného, zveřejnil na svém Telegramu manifest s názvem „Pět důvodů, proč jsem přestal podporovat Vladimira Putina“.
Íránský prezident Masúd Pezeškiján ve středu odpoledne oficiálně potvrdil smrt ministra tajných služeb Esmáíla Chatíba. Toto prohlášení přišlo jen několik hodin poté, co Izrael oznámil, že Chatíb byl cílem a obětí nočního náletu v Teheránu. Potvrzení ze strany íránské hlavy státu definitivně ukončilo spekulace o osudu jednoho z nejmocnějších mužů tamního bezpečnostního aparátu.
Současná krize v Íránu a faktické uzavření Hormuzského průlivu otřásly globálními trhy s energiemi i komoditami. Tento konflikt však vynesl na světlo mnohem hlubší problém: moderní světový obchod je až nebezpečně závislý na překvapivě malém počtu úzkých námořních cest, takzvaných „úzkých hrdel“ (chokepoints). Stačí zablokování jediného z nich a globální dodavatelské řetězce se začnou hroutit jako domeček z karet.