Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, který eskaloval v sérii vojenských úderů a raketových odpovědí, upoutalo pozornost celého světa – a zejména Ruska. Moskva má na Blízkém východě dlouhodobě výrazné ekonomické i politické zájmy, které se často prohlubují právě v obdobích krizí. Jak upozorňuje analýza americké stanice CNN, Kreml má historickou tendenci profitovat z destabilizace v energeticky významném regionu Blízkého východu, především kvůli výkyvům cen ropy a plynu, jež výrazně ovlivňují ruskou ekonomiku.
Írán je pro Moskvu v posledních letech jedním z nejcennějších strategických partnerů mimo postsovětský prostor. Těsná spolupráce se naplno rozvinula zejména po roce 2022, kdy se Rusko ocitlo pod rozsáhlými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Teherán nejenže odmítl západní izolaci Moskvy, ale navíc aktivně podporoval ruské vojenské úsilí – zejména prostřednictvím dodávek bezpilotních letounů Šahíd, které se staly klíčovým nástrojem ruské armády při úderech na ukrajinská města a infrastrukturu.
Přestože se podle dostupných informací výroba těchto dronů zčásti přesunula přímo do Ruska, íránská produkce zůstává důležitým zdrojem. V situaci, kdy ukrajinské ozbrojené síly stále častěji zasahují ruská průmyslová zařízení, včetně továren spojených se zbrojní výrobou, by přerušení íránských dodávek mohlo znamenat citelný zásah do schopnosti Ruska pokračovat ve vedení dlouhodobého konfliktu.
Veřejná rétorika Moskvy zůstává vůči situaci na Blízkém východě opatrná. Ruský diplomacie sice vydala několik ostrých prohlášení odsuzujících izraelské údery a zároveň nabídlo zprostředkování případných jednání, nicméně se vyhýbá jakémukoliv přímému vyjádření vojenské nebo politické podpory Teheránu. Kreml si je vědom, že otevřené postavení se na jednu stranu by mohlo narušit jeho schopnost vystupovat jako zprostředkovatel a diplomatický hráč v regionu.
Analytici ale upozorňují, že případný pád íránského režimu, o který by se izraelská kampaň mohla pokoušet, by pro Rusko znamenal geopolitický neúspěch. Írán by se v takovém scénáři zařadil mezi další země, kde Moskva ztratila dřívější vliv – podobně jako Irák po roce 2003, Libye po pádu Muammara Kaddáfího nebo nedávno Sýrie, kde se vliv Ruska oslabuje ve prospěch Turecka a Íránu samotného.
Na druhé straně však Moskva může vnímat aktuální krizi jako příležitost, jak znovu vstoupit na světovou diplomatickou scénu. Spojené státy, navzdory napjatým vztahům s Ruskem, by za určitých okolností mohly přijmout nabídku Moskvy na diplomatické angažmá, pokud by to mohlo přispět ke snížení napětí. Taková spolupráce by navázala na podobné historické momenty – například společný boj proti Islámskému státu nebo vyjednávání o jaderném programu Íránu.
Zda Washington na podobnou nabídku zareaguje, zůstává otevřenou otázkou. V každém případě je jasné, že Kreml pečlivě sleduje vývoj událostí – nejen kvůli svým zájmům v regionu, ale také kvůli širší strategické ambici zůstat aktérem, jehož hlas je třeba brát vážně.
Americký prezident Donald Trump se konečně rozhodl uvalit sankce na Rusko. Jedná se o první balíček, který schválil od svého návratu do Bílého domu v lednu. Sankce cílí na dvě největší ruské ropné společnosti, Rosněfť a Lukoil, a představují reakci na odmítnutí Vladimira Putina souhlasit s příměřím na Ukrajině. Oznámení přišlo v návaznosti na zrušení plánovaného summitu mezi oběma lídry v Budapešti, který se měl konat příští měsíc.
Americký prezident Donald Trump v pondělí na palubě prezidentského speciálu Air Force One, cestou do Japonska, hovořil o možném budoucím lídrovi Republikánské strany po svém odchodu z Bílého domu. Jako hlavní kandidáty pro prezidentskou nominaci v roce 2028 zmínil ministra zahraničí Marca Rubia a viceprezidenta JD Vance.
Americká demokracie se postupně rozpadá únavou institucí a normalizací loajality místo práva. Zatímco Spojené státy zůstávají naoko funkční, jejich mocenské struktury se mění v klientelistickou síť závislou na přízni prezidenta. Tento posun neohrožuje jen samotnou Ameriku, ale i celý Západ, který ztrácí morální i strategickou kotvu. Pokud se Washington vzdálí principům demokracie, Evropa nezůstane bezmocná – ale ocitne se v nové roli. Bude muset převzít odpovědnost za obranu západních hodnot a stabilitu mezinárodního řádu, který dosud garantovaly Spojené státy.
Během svého postupu k Jamajce hurikán Melissa zesílil na nejvyšší, pátou kategorii, čímž se stal nejsilnějším typem bouře s rychlostí větru dosahující nejméně 253 kilometrů za hodinu. Tato bouře s sebou nese potenciální hrozbu životu nebezpečných sesuvů půdy a bleskových záplav.
Prezident republiky Petr Pavel dnes na Pražském hradě udělil mandát Andreji Babišovi k jednání o složení nového vládního kabinetu. K tomuto kroku dospěl s ohledem na výsledky nedávných voleb do Sněmovny a dosavadní jednání jednotlivých parlamentních stran. Babiš, jako předseda vítězného hnutí ANO, hlavu státu informoval o aktuálním stavu příprav koaliční smlouvy i programového prohlášení vznikající vlády.
V srpnu uplynulo 80 let od atomového bombardování Hirošimy a Nagasaki v roce 1945. Pouhý měsíc po těchto útocích, 19. října 1945, publikoval George Orwell v londýnském Tribune esej s názvem „Vy a atomová bomba“. V něm uvažoval o situaci, kdyby se „velké národy tichou dohodou zavázaly atomovou bombu proti sobě nikdy nepoužít“. Předpověděl, že by z toho vzešel „mír, který není mírem“, a „permanentní stav ‚studené války‘“. Právě tak zavedl trvalou metaforu, jež na celá desetiletí definovala geopolitiku.
Za každou zprávou a memem se skrývá zastaralá, desítky let stará infrastruktura. Nedávná technická porucha v datovém centru v americké Virginii nám připomněla, že i když se internet stal nepostradatelnou součástí moderního života, je také křehkou sítí starých programů a fyzické infrastruktury. Experti proto zvažují scénáře, které by mohly vést k jeho kolapsu.
Nejnovější čínská letadlová loď, Fujian (Typ 003), může dosahovat pouze přibližně 60 % rychlosti leteckých operací ve srovnání s americkými plavidly třídy Nimitz, která jsou stará i padesát let. Podle názoru dvou bývalých důstojníků amerického námořnictva, kteří sloužili na letadlových lodích, je to významné omezení bojové způsobilosti plavidla, od kterého se očekávalo, že způsobí revoluci v čínské flotile. Bývalý kapitán amerického námořnictva Carl Schuster a bývalý námořní pilot ve výslužbě Keith Stewart potvrdili, že rozložení letové paluby Fujianu omezuje tempo, jakým lze letadla vzlétávat a přistávat, zejména ve srovnání s americkými nosiči.
Slovensko se nehodlá podílet na financování unijní vojenské pomoci Ukrajině, naznačil premiér Robert Fico (Smer-SD). Bratislava nechápe, proč na sebe Evropská unie bere celou tíhu války. Fico to označil za "největší chybu".
Když David Stypka před více než čtyřmi lety zemřel, doufali fanoušci, že se ještě dočkají alespoň nějakých jeho nahrávek. Přišla jedna oceňovaná deska, kterou všichni považovali za poslední. Nyní ale byla oznámena velká novinka.
Jen zbytek nedělního dne a celé pondělí mají lidé na to, aby si nakoupili. Úterní státní svátek totiž ovlivní provozní dobu obchodů v Česku. A nebude to letos zdaleka naposledy.
Bývalá americká viceprezidentka Kamala Harrisová připustila, že se měla už dříve pokusit přesvědčit Joea Bidena, aby nekandidoval na druhé funkční období v Bílém domě. Harrisová nakonec byla soupeřkou Donalda Trumpa v loňské prezidentské volbě, ale neuspěla.