Rusko pozorně sleduje eskalující konflikt mezi Izraelem a Íránem, v němž může paradoxně posílit svůj vliv. Kreml má tendenci těžit z krizí v energeticky bohatém regionu Blízkého východu. Írán je pro Moskvu klíčovým partnerem – jak ekonomicky, tak vojensky, a jeho případné oslabení by znamenalo ztrátu další opory. Rusko se však snaží zachovat si manévrovací prostor a nabízí zprostředkování. Paradoxně tak může posílit svou roli na světové scéně.
Aktuální konflikt mezi Izraelem a Íránem, který eskaloval v sérii vojenských úderů a raketových odpovědí, upoutalo pozornost celého světa – a zejména Ruska. Moskva má na Blízkém východě dlouhodobě výrazné ekonomické i politické zájmy, které se často prohlubují právě v obdobích krizí. Jak upozorňuje analýza americké stanice CNN, Kreml má historickou tendenci profitovat z destabilizace v energeticky významném regionu Blízkého východu, především kvůli výkyvům cen ropy a plynu, jež výrazně ovlivňují ruskou ekonomiku.
Írán je pro Moskvu v posledních letech jedním z nejcennějších strategických partnerů mimo postsovětský prostor. Těsná spolupráce se naplno rozvinula zejména po roce 2022, kdy se Rusko ocitlo pod rozsáhlými sankcemi kvůli invazi na Ukrajinu. Teherán nejenže odmítl západní izolaci Moskvy, ale navíc aktivně podporoval ruské vojenské úsilí – zejména prostřednictvím dodávek bezpilotních letounů Šahíd, které se staly klíčovým nástrojem ruské armády při úderech na ukrajinská města a infrastrukturu.
Přestože se podle dostupných informací výroba těchto dronů zčásti přesunula přímo do Ruska, íránská produkce zůstává důležitým zdrojem. V situaci, kdy ukrajinské ozbrojené síly stále častěji zasahují ruská průmyslová zařízení, včetně továren spojených se zbrojní výrobou, by přerušení íránských dodávek mohlo znamenat citelný zásah do schopnosti Ruska pokračovat ve vedení dlouhodobého konfliktu.
Veřejná rétorika Moskvy zůstává vůči situaci na Blízkém východě opatrná. Ruský diplomacie sice vydala několik ostrých prohlášení odsuzujících izraelské údery a zároveň nabídlo zprostředkování případných jednání, nicméně se vyhýbá jakémukoliv přímému vyjádření vojenské nebo politické podpory Teheránu. Kreml si je vědom, že otevřené postavení se na jednu stranu by mohlo narušit jeho schopnost vystupovat jako zprostředkovatel a diplomatický hráč v regionu.
Analytici ale upozorňují, že případný pád íránského režimu, o který by se izraelská kampaň mohla pokoušet, by pro Rusko znamenal geopolitický neúspěch. Írán by se v takovém scénáři zařadil mezi další země, kde Moskva ztratila dřívější vliv – podobně jako Irák po roce 2003, Libye po pádu Muammara Kaddáfího nebo nedávno Sýrie, kde se vliv Ruska oslabuje ve prospěch Turecka a Íránu samotného.
Na druhé straně však Moskva může vnímat aktuální krizi jako příležitost, jak znovu vstoupit na světovou diplomatickou scénu. Spojené státy, navzdory napjatým vztahům s Ruskem, by za určitých okolností mohly přijmout nabídku Moskvy na diplomatické angažmá, pokud by to mohlo přispět ke snížení napětí. Taková spolupráce by navázala na podobné historické momenty – například společný boj proti Islámskému státu nebo vyjednávání o jaderném programu Íránu.
Zda Washington na podobnou nabídku zareaguje, zůstává otevřenou otázkou. V každém případě je jasné, že Kreml pečlivě sleduje vývoj událostí – nejen kvůli svým zájmům v regionu, ale také kvůli širší strategické ambici zůstat aktérem, jehož hlas je třeba brát vážně.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.