Přesně ve 14:00 se dnes v Česku uzavřely volební místnosti a dvoudenní volby do Poslanecké sněmovny tím skončily. Ve všech téměř 15 tisících okrscích právě začalo sčítání odevzdaných hlasů. Podle dostupných informací byla účast ve volbách nadpoloviční, v mnoha oblastech dokonce dosáhla kolem 60 procent, a někde dorazily i dvě třetiny oprávněných voličů.
První predikce se očekávají během několika desítek minut. Tyto prvotní odhady, které letos podpoří i výpočty umělé inteligence a exit polly, ČSÚ zveřejní průběžně. Většinou se výsledky, ze kterých lze teoreticky usuzovat rozložení sil v nové Sněmovně, objevují kolem 16. hodiny. Kompletní sečtení sta procent hlasů je očekáváno dnes ve večerních hodinách. Přesné údaje o celkové volební účasti budou zveřejněny odpoledne spolu s celkovými výsledky.
Zkušenost z roku 2021 nicméně ukazuje, že je nutné zachovat chladnou hlavu. Tehdy, několik hodin po uzavření místností, vedlo hnutí ANO. Pořadí se ale otočilo až k večeru a volby nakonec, byť s těsným rozdílem, vyhrála koalice SPOLU. Tento příklad připomíná, že prvotní sčítání nemusí vypovídat nic o tom, jaké bude konečné rozdělení křesel.
Politické strany už před volbami jasně deklarovaly své postoje k možným koalicím. Hnutí ANO striktně odmítá jakoukoliv spolupráci s původními vládními stranami, tedy s koalicí SPOLU, hnutím STAN a Piráty. Předseda hnutí vyloučil i vládu s komunisty, kteří kandidují v uskupení Stačilo!, čímž se okruh potenciálních partnerů ANO zúžil.
Vládní koalice SPOLU (ODS v čele) vidí jako přirozeného partnera hnutí STAN. Lídři koalice jsou přesvědčeni, že na tomto základu by mohla vzniknout nová vláda, přičemž nevylučují debatu s Piráty. Jakoukoliv spolupráci s hnutím ANO však striktně odmítají.
Hnutí STAN vnímá spojenectví se SPOLU a Piráty jako jedinou přijatelnou cestu a alternativu k vládě vedené hnutím ANO. Také Piráti mají jasné hranice: zcela odmítají spolupráci s ANO, Motoristy sobě, SPD a uskupením Stačilo! s komunisty.
I hnutí Stačilo! má jasno v tom, že nehodlá vládnout s pravicovými, tedy vládními stranami. Největší programovou shodu v levicových tématech vidí s hnutím ANO a předpokládají, že se hnutí bez nich neobejde. Zatímco SPD se k možným koalicím nevyjadřuje, očekává se, že by se spolupráci s ANO nebránila.
Naproti tomu Motoristé sobě nechtějí kompromitovat svou politickou kariéru závislostí na hlasech komunistů, k hnutí SPD jsou však otevřenější. Aktivní jednání o koalicích se zřejmě rozběhnou, jakmile budou známy kompletní výsledky.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.