Ministr zdravotnictví Spojených států navrhl experiment, při kterém by došlo k úmyslnému šíření viru, aby se identifikovali ptáci s imunitou. Odborníci však varují, že takový krok by mohl mít katastrofální následky. Upozornil New York Times.
Ministr zdravotnictví Spojených států Kennedy Jr. navrhl kontroverzní způsob, jak se vypořádat s ptačí chřipkou, která postihuje americké drůbeží farmy. Místo tradičního vybíjení infikovaných ptáků navrhl, že by zemědělci „měli zvážit možnost nechat ji proběhnout hejnem, aby bylo možné identifikovat ptáky nakažené a chránit ptáky, kteří jsou vůči ní imunní.“ Tento návrh vyslovil Kennedy v rozhovoru na Fox News.
Tuto myšlenku opakoval i v dalších rozhovorech na stejném kanálu, ačkoli jeho návrh je neortodoxní a vyvolal širokou kritiku. Ministr Kennedy, který nemá pravomoc nad farmami, získal podporu od ministryně zemědělství Brooke Rollinsové, která uvedla, že „existují někteří farmáři, kteří jsou ochotni to opravdu vyzkoušet v pilotním projektu, když kolem nich vybudujeme bezpečný perimetr, abychom zjistili, zda existuje cesta vpřed s imunitou.“
Nicméně veterinární vědci tento návrh jednoznačně odmítli. Dr. Gail Hansenová, bývalá státní veterinářka pro Kansas, označila Kennedyho nápad za „opravdu hrozný“ a zdůraznila, že by to mělo katastrofální důsledky pro zdraví zvířat i lidí. „To je recept na katastrofu,“ řekla Hansenová, a varovala, že umožnění šíření viru mezi ptáky by mohlo vést k jeho mutaci do virulentnější formy, což by představovalo hrozbu pro lidi.
Zatímco H5N1, virus ptačí chřipky, se zatím nešíří mezi lidmi, každá nová infekce představuje potenciální příležitost pro jeho mutaci. Dr. Hansenová dodala: „Je to doslova pět milionů šancí, že se tento virus replikuje nebo zmutuje.“ Zvětšení počtu infikovaných ptáků by rovněž zvýšilo riziko přenosu viru na pracovníky farmy a další zvířata.
Emily Hilliardová, zástupkyně tiskového tajemníka na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, se vyjádřila, že Kennedyho komentáře byly zaměřeny na ochranu lidí „před nejnebezpečnější verzí současné ptačí chřipky, která se vyskytuje u kuřat“. „Vybíjení vystavuje lidi nejvyššímu riziku expozice, což je důvod, proč ministr Kennedy a NH chtějí omezit odstřelovací aktivity,“ dodala Hilliardová.
Brooke Rollinsová ve své strategii proti ptačí chřipce doporučila posílení biologické bezpečnosti na farmách, přičemž její plán spočívá ve zlepšení ochrany před vniknutím viru na farmy a jeho šířením prostřednictvím přísného čištění a používání ochranných pomůcek.
Zemědělci, kteří čelí infekcím, často volají úřady, jakmile zjistí příznaky nemoci. Pokud testy ukáží pozitivitu na ptačí chřipku, je jim proplaceno zabití infikovaných ptáků, aby se zabránilo šíření viru. Dr. David Swayne, odborník na drůbež, však upozornil, že „pokud by zemědělci nechali virus projít farmou, tyto infekce by způsobily velmi bolestivou smrt u téměř 100 procent kuřat a krůt.“ Dodal, že taková strategie by vedla k „nehumánnímu zacházení“ a „krizi dobrých životních podmínek zvířat“.
Virus ptačí chřipky se původně objevil u volně žijících ptáků, kteří jej přenesli na domácí drůbež. Podle odborníků je chov drůbeže na farmách v současnosti pod velkým stresem a ptáci jsou náchylní k onemocněním, což viru poskytuje příležitost k rychlému šíření.
Dr. Keith Poulsen, ředitel Wisconsinské veterinární diagnostické laboratoře, varoval, že nechat virus šířit nekontrolovaně by mohlo mít vážné ekonomické důsledky pro americký drůbeží průmysl. „Okamžitě dojde k obrovské ekonomické ztrátě,“ uvedl.
Kennedy také v rozhovoru naznačil, že se nezdá, že by virus ubližoval volně žijícím ptákům, kteří mají údajně nějaký druh imunity. Odborníci však tento názor odmítli, a zdůraznili, že i mezi divokými ptáky virus způsobil úmrtí dravců a dalších druhů ptáků.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy Grónsko „prostě musí mít“ pro svou národní bezpečnost. Aby své odhodlání zdůraznil, zveřejnil na sociálních sítích soukromé zprávy od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona i šéfa NATO Marka Rutteho.
Španělsko se od úterý zahalí do třídenního státního smutku za oběti tragické srážky dvou rychlovlaků v Andalusii. Neštěstí, ke kterému došlo v neděli večer u obce Adamuz, si vyžádalo nejméně 40 lidských životů. Záchranáři stále prohledávají trosky zdemolovaných vagonů a úřady varují, že konečná bilance obětí může být ještě vyšší.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).