Ministr zdravotnictví Spojených států navrhl experiment, při kterém by došlo k úmyslnému šíření viru, aby se identifikovali ptáci s imunitou. Odborníci však varují, že takový krok by mohl mít katastrofální následky. Upozornil New York Times.
Ministr zdravotnictví Spojených států Kennedy Jr. navrhl kontroverzní způsob, jak se vypořádat s ptačí chřipkou, která postihuje americké drůbeží farmy. Místo tradičního vybíjení infikovaných ptáků navrhl, že by zemědělci „měli zvážit možnost nechat ji proběhnout hejnem, aby bylo možné identifikovat ptáky nakažené a chránit ptáky, kteří jsou vůči ní imunní.“ Tento návrh vyslovil Kennedy v rozhovoru na Fox News.
Tuto myšlenku opakoval i v dalších rozhovorech na stejném kanálu, ačkoli jeho návrh je neortodoxní a vyvolal širokou kritiku. Ministr Kennedy, který nemá pravomoc nad farmami, získal podporu od ministryně zemědělství Brooke Rollinsové, která uvedla, že „existují někteří farmáři, kteří jsou ochotni to opravdu vyzkoušet v pilotním projektu, když kolem nich vybudujeme bezpečný perimetr, abychom zjistili, zda existuje cesta vpřed s imunitou.“
Nicméně veterinární vědci tento návrh jednoznačně odmítli. Dr. Gail Hansenová, bývalá státní veterinářka pro Kansas, označila Kennedyho nápad za „opravdu hrozný“ a zdůraznila, že by to mělo katastrofální důsledky pro zdraví zvířat i lidí. „To je recept na katastrofu,“ řekla Hansenová, a varovala, že umožnění šíření viru mezi ptáky by mohlo vést k jeho mutaci do virulentnější formy, což by představovalo hrozbu pro lidi.
Zatímco H5N1, virus ptačí chřipky, se zatím nešíří mezi lidmi, každá nová infekce představuje potenciální příležitost pro jeho mutaci. Dr. Hansenová dodala: „Je to doslova pět milionů šancí, že se tento virus replikuje nebo zmutuje.“ Zvětšení počtu infikovaných ptáků by rovněž zvýšilo riziko přenosu viru na pracovníky farmy a další zvířata.
Emily Hilliardová, zástupkyně tiskového tajemníka na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, se vyjádřila, že Kennedyho komentáře byly zaměřeny na ochranu lidí „před nejnebezpečnější verzí současné ptačí chřipky, která se vyskytuje u kuřat“. „Vybíjení vystavuje lidi nejvyššímu riziku expozice, což je důvod, proč ministr Kennedy a NH chtějí omezit odstřelovací aktivity,“ dodala Hilliardová.
Brooke Rollinsová ve své strategii proti ptačí chřipce doporučila posílení biologické bezpečnosti na farmách, přičemž její plán spočívá ve zlepšení ochrany před vniknutím viru na farmy a jeho šířením prostřednictvím přísného čištění a používání ochranných pomůcek.
Zemědělci, kteří čelí infekcím, často volají úřady, jakmile zjistí příznaky nemoci. Pokud testy ukáží pozitivitu na ptačí chřipku, je jim proplaceno zabití infikovaných ptáků, aby se zabránilo šíření viru. Dr. David Swayne, odborník na drůbež, však upozornil, že „pokud by zemědělci nechali virus projít farmou, tyto infekce by způsobily velmi bolestivou smrt u téměř 100 procent kuřat a krůt.“ Dodal, že taková strategie by vedla k „nehumánnímu zacházení“ a „krizi dobrých životních podmínek zvířat“.
Virus ptačí chřipky se původně objevil u volně žijících ptáků, kteří jej přenesli na domácí drůbež. Podle odborníků je chov drůbeže na farmách v současnosti pod velkým stresem a ptáci jsou náchylní k onemocněním, což viru poskytuje příležitost k rychlému šíření.
Dr. Keith Poulsen, ředitel Wisconsinské veterinární diagnostické laboratoře, varoval, že nechat virus šířit nekontrolovaně by mohlo mít vážné ekonomické důsledky pro americký drůbeží průmysl. „Okamžitě dojde k obrovské ekonomické ztrátě,“ uvedl.
Kennedy také v rozhovoru naznačil, že se nezdá, že by virus ubližoval volně žijícím ptákům, kteří mají údajně nějaký druh imunity. Odborníci však tento názor odmítli, a zdůraznili, že i mezi divokými ptáky virus způsobil úmrtí dravců a dalších druhů ptáků.
Geopolitické napětí v karibské oblasti dosahuje nového vrcholu. Ruský ropný tanker Anatolij Kolodkin se blíží ke břehům Kuby, což analytici vnímají jako přímý test odhodlání administrativy Donalda Trumpa udržet námořní blokádu ostrova. Moskva ve středu oficiálně potvrdila, že zásilka paliva je deklarována jako humanitární pomoc, která má zmírnit následky energetického kolapsu sužujícího Havanu.
Podle nejnovějších informací zpravodajských služeb, které zveřejnila agentura Reuters, se Spojeným státům a jejich spojencům podařilo během prvního měsíce války zlikvidovat pouze přibližně třetinu íránského arzenálu raket a bezpilotních letounů. Tato zjištění jsou v přímém rozporu s nedávnými prohlášeními prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že teheránské zásoby byly z velké části vymazány a zemi zbývá jen „velmi málo raket“.
Od vypuknutí války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem na konci února 2026 se Hormuzský průliv stal jedním z nejnebezpečnějších míst na světě. Írán v reakci na útoky cílí na komerční plavidla, což vedlo k faktickému uzavření této strategické tepny. Přestože prezident Donald Trump vydal Teheránu ultimátum a vyzval spojence z NATO k pomoci, americká armáda zatím nepřistoupila k přímému silovému zajištění průjezdu.
Otázka, zda mají Spojené státy připravený plán pro „den poté“ v Íránu, se stává naprosto klíčovou. Historie západních intervencí na Blízkém východě totiž ukazuje, že samotné vojenské vítězství je málokdy problémem; skutečná katastrofa podle expertů obvykle přichází až s neschopností spravovat zemi po pádu starého režimu. Příklad Iráku z roku 2003, kde rozpuštění armády a státní správy vedlo k chaosu a vzestupu terorismu, slouží jako mrazivé varování.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během pátečního setkání šéfů diplomacií zemí G7 ve Francii poodhalil odhadovaný časový rámec probíhajícího konfliktu s Íránem. Podle zdrojů blízkých jednání Rubio svým spojencům sdělil, že válka bude trvat ještě další dva až čtyři týdny. Toto vyjádření je významné zejména proto, že poprvé posouvá hranici ukončení bojů za původní šestitýdenní horizont, o kterém dříve mluvil prezident Donald Trump.
Globální energetická krize, kterou vyvolal ozbrojený konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, začíná tvrdě dopadat na ukrajinské válečné úsilí. Prudké zvýšení cen pohonných hmot vytváří nový tlak na Kyjev, který se potýká s omezenými zásobami paliva pro svá bojová vozidla. Nedostatek pociťují vojáci přímo v terénu, kde jsou nuceni s naftou a benzínem šetřit.
Papež Lev v sobotu uskuteční svou historicky první evropskou cestu od loňského zvolení do čela katolické církve. Jeho cílem se stalo Monako, stát proslulý spíše kasiny a luxusními jachtami než náboženským zápalem. Rozhodnutí navštívit právě tuto bohatou enklávu vyvolalo mezi vatikánskými pozorovateli údiv, neboť k poslední papežské návštěvě v knížectví došlo před neuvěřitelnými 488 lety, kdy sem v roce 1538 zavítal Pavel III.
Dnešní noc přinese nepopulární hodinový posun ručiček na našich hodinkách, což značí návrat letního času. Přesně ve dvě hodiny ráno se čas poskočí na třetí, což pro mnohé znamená citelný úbytek spánku. Tato změna bude nepříjemná především pro ty, kteří se v neděli chystají na časnou ranní směnu.
Íránský režim vykazuje nečekanou odolnost i po měsíci intenzivních náletů ze strany Spojených států a Izraele. Podle nejnovějších dat nezávislých analytiků se islámské republice podařilo zorganizovat více než 850 veřejných demonstrací na podporu vlády. Souběžně s tím probíhají tvrdé zásahy proti jakýmkoliv náznakům nepokojů, které vedly k zatčení nejméně 1 400 osob.
Izraelská armáda poprvé od začátku současného konfliktu oficiálně potvrdila raketový útok vedený přímo z území Jemenu. K incidentu došlo v sobotu ráno poté, co jemenští Hútíové, kteří jsou spojenci Íránu, pohrozili přímým zapojením do probíhajících bojů.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ