Ministr zdravotnictví Spojených států navrhl experiment, při kterém by došlo k úmyslnému šíření viru, aby se identifikovali ptáci s imunitou. Odborníci však varují, že takový krok by mohl mít katastrofální následky. Upozornil New York Times.
Ministr zdravotnictví Spojených států Kennedy Jr. navrhl kontroverzní způsob, jak se vypořádat s ptačí chřipkou, která postihuje americké drůbeží farmy. Místo tradičního vybíjení infikovaných ptáků navrhl, že by zemědělci „měli zvážit možnost nechat ji proběhnout hejnem, aby bylo možné identifikovat ptáky nakažené a chránit ptáky, kteří jsou vůči ní imunní.“ Tento návrh vyslovil Kennedy v rozhovoru na Fox News.
Tuto myšlenku opakoval i v dalších rozhovorech na stejném kanálu, ačkoli jeho návrh je neortodoxní a vyvolal širokou kritiku. Ministr Kennedy, který nemá pravomoc nad farmami, získal podporu od ministryně zemědělství Brooke Rollinsové, která uvedla, že „existují někteří farmáři, kteří jsou ochotni to opravdu vyzkoušet v pilotním projektu, když kolem nich vybudujeme bezpečný perimetr, abychom zjistili, zda existuje cesta vpřed s imunitou.“
Nicméně veterinární vědci tento návrh jednoznačně odmítli. Dr. Gail Hansenová, bývalá státní veterinářka pro Kansas, označila Kennedyho nápad za „opravdu hrozný“ a zdůraznila, že by to mělo katastrofální důsledky pro zdraví zvířat i lidí. „To je recept na katastrofu,“ řekla Hansenová, a varovala, že umožnění šíření viru mezi ptáky by mohlo vést k jeho mutaci do virulentnější formy, což by představovalo hrozbu pro lidi.
Zatímco H5N1, virus ptačí chřipky, se zatím nešíří mezi lidmi, každá nová infekce představuje potenciální příležitost pro jeho mutaci. Dr. Hansenová dodala: „Je to doslova pět milionů šancí, že se tento virus replikuje nebo zmutuje.“ Zvětšení počtu infikovaných ptáků by rovněž zvýšilo riziko přenosu viru na pracovníky farmy a další zvířata.
Emily Hilliardová, zástupkyně tiskového tajemníka na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, se vyjádřila, že Kennedyho komentáře byly zaměřeny na ochranu lidí „před nejnebezpečnější verzí současné ptačí chřipky, která se vyskytuje u kuřat“. „Vybíjení vystavuje lidi nejvyššímu riziku expozice, což je důvod, proč ministr Kennedy a NH chtějí omezit odstřelovací aktivity,“ dodala Hilliardová.
Brooke Rollinsová ve své strategii proti ptačí chřipce doporučila posílení biologické bezpečnosti na farmách, přičemž její plán spočívá ve zlepšení ochrany před vniknutím viru na farmy a jeho šířením prostřednictvím přísného čištění a používání ochranných pomůcek.
Zemědělci, kteří čelí infekcím, často volají úřady, jakmile zjistí příznaky nemoci. Pokud testy ukáží pozitivitu na ptačí chřipku, je jim proplaceno zabití infikovaných ptáků, aby se zabránilo šíření viru. Dr. David Swayne, odborník na drůbež, však upozornil, že „pokud by zemědělci nechali virus projít farmou, tyto infekce by způsobily velmi bolestivou smrt u téměř 100 procent kuřat a krůt.“ Dodal, že taková strategie by vedla k „nehumánnímu zacházení“ a „krizi dobrých životních podmínek zvířat“.
Virus ptačí chřipky se původně objevil u volně žijících ptáků, kteří jej přenesli na domácí drůbež. Podle odborníků je chov drůbeže na farmách v současnosti pod velkým stresem a ptáci jsou náchylní k onemocněním, což viru poskytuje příležitost k rychlému šíření.
Dr. Keith Poulsen, ředitel Wisconsinské veterinární diagnostické laboratoře, varoval, že nechat virus šířit nekontrolovaně by mohlo mít vážné ekonomické důsledky pro americký drůbeží průmysl. „Okamžitě dojde k obrovské ekonomické ztrátě,“ uvedl.
Kennedy také v rozhovoru naznačil, že se nezdá, že by virus ubližoval volně žijícím ptákům, kteří mají údajně nějaký druh imunity. Odborníci však tento názor odmítli, a zdůraznili, že i mezi divokými ptáky virus způsobil úmrtí dravců a dalších druhů ptáků.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.