Ministr zdravotnictví Spojených států navrhl experiment, při kterém by došlo k úmyslnému šíření viru, aby se identifikovali ptáci s imunitou. Odborníci však varují, že takový krok by mohl mít katastrofální následky. Upozornil New York Times.
Ministr zdravotnictví Spojených států Kennedy Jr. navrhl kontroverzní způsob, jak se vypořádat s ptačí chřipkou, která postihuje americké drůbeží farmy. Místo tradičního vybíjení infikovaných ptáků navrhl, že by zemědělci „měli zvážit možnost nechat ji proběhnout hejnem, aby bylo možné identifikovat ptáky nakažené a chránit ptáky, kteří jsou vůči ní imunní.“ Tento návrh vyslovil Kennedy v rozhovoru na Fox News.
Tuto myšlenku opakoval i v dalších rozhovorech na stejném kanálu, ačkoli jeho návrh je neortodoxní a vyvolal širokou kritiku. Ministr Kennedy, který nemá pravomoc nad farmami, získal podporu od ministryně zemědělství Brooke Rollinsové, která uvedla, že „existují někteří farmáři, kteří jsou ochotni to opravdu vyzkoušet v pilotním projektu, když kolem nich vybudujeme bezpečný perimetr, abychom zjistili, zda existuje cesta vpřed s imunitou.“
Nicméně veterinární vědci tento návrh jednoznačně odmítli. Dr. Gail Hansenová, bývalá státní veterinářka pro Kansas, označila Kennedyho nápad za „opravdu hrozný“ a zdůraznila, že by to mělo katastrofální důsledky pro zdraví zvířat i lidí. „To je recept na katastrofu,“ řekla Hansenová, a varovala, že umožnění šíření viru mezi ptáky by mohlo vést k jeho mutaci do virulentnější formy, což by představovalo hrozbu pro lidi.
Zatímco H5N1, virus ptačí chřipky, se zatím nešíří mezi lidmi, každá nová infekce představuje potenciální příležitost pro jeho mutaci. Dr. Hansenová dodala: „Je to doslova pět milionů šancí, že se tento virus replikuje nebo zmutuje.“ Zvětšení počtu infikovaných ptáků by rovněž zvýšilo riziko přenosu viru na pracovníky farmy a další zvířata.
Emily Hilliardová, zástupkyně tiskového tajemníka na ministerstvu zdravotnictví a sociálních služeb, se vyjádřila, že Kennedyho komentáře byly zaměřeny na ochranu lidí „před nejnebezpečnější verzí současné ptačí chřipky, která se vyskytuje u kuřat“. „Vybíjení vystavuje lidi nejvyššímu riziku expozice, což je důvod, proč ministr Kennedy a NH chtějí omezit odstřelovací aktivity,“ dodala Hilliardová.
Brooke Rollinsová ve své strategii proti ptačí chřipce doporučila posílení biologické bezpečnosti na farmách, přičemž její plán spočívá ve zlepšení ochrany před vniknutím viru na farmy a jeho šířením prostřednictvím přísného čištění a používání ochranných pomůcek.
Zemědělci, kteří čelí infekcím, často volají úřady, jakmile zjistí příznaky nemoci. Pokud testy ukáží pozitivitu na ptačí chřipku, je jim proplaceno zabití infikovaných ptáků, aby se zabránilo šíření viru. Dr. David Swayne, odborník na drůbež, však upozornil, že „pokud by zemědělci nechali virus projít farmou, tyto infekce by způsobily velmi bolestivou smrt u téměř 100 procent kuřat a krůt.“ Dodal, že taková strategie by vedla k „nehumánnímu zacházení“ a „krizi dobrých životních podmínek zvířat“.
Virus ptačí chřipky se původně objevil u volně žijících ptáků, kteří jej přenesli na domácí drůbež. Podle odborníků je chov drůbeže na farmách v současnosti pod velkým stresem a ptáci jsou náchylní k onemocněním, což viru poskytuje příležitost k rychlému šíření.
Dr. Keith Poulsen, ředitel Wisconsinské veterinární diagnostické laboratoře, varoval, že nechat virus šířit nekontrolovaně by mohlo mít vážné ekonomické důsledky pro americký drůbeží průmysl. „Okamžitě dojde k obrovské ekonomické ztrátě,“ uvedl.
Kennedy také v rozhovoru naznačil, že se nezdá, že by virus ubližoval volně žijícím ptákům, kteří mají údajně nějaký druh imunity. Odborníci však tento názor odmítli, a zdůraznili, že i mezi divokými ptáky virus způsobil úmrtí dravců a dalších druhů ptáků.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.