Ke břehům Kuby míří ruský sankcionovaný tanker, americké blokádě navzdory

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 19. března 2026 17:32
Sdílej:

Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.

Podle analytické firmy Kpler vyplul 8. března z ruského přístavu Primorsk sankcionovaný tanker Anatolij Kolodkin, který má na palubě přibližně 730 000 barelů surové ropy. Plavidlo plující pod ruskou vlajkou, které patří státní dopravní společnosti Sovcomflot, se ve středu nacházelo ve východním Atlantiku. Podle plánu by mělo dorazit k ropnému terminálu Matanzas na severu Kuby kolem 23. března.

Tato dodávka je pro Havanu naprosto kritická, protože ostrov neimportoval žádnou ropu od 9. ledna. Tehdy dorazila poslední zásilka z Mexika, které však následně podlehlo tlaku Donalda Trumpa a další dodávky zastavilo. Kuba se tak ocitla bez svého tradičního energetického zázemí, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a ochromení běžného života.

Situaci výrazně vyostřil pondělní výrok amerického prezidenta, který prohlásil, že očekává, že bude mít „čest ovládnout Kubu“. Trump tvrdí, že si s ostrovem může dělat, co chce, zatímco probíhají vyjednávání o budoucnosti země. USA systematicky utahují šrouby od lednového svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, čímž Kuba přišla o svůj hlavní zdroj dotované ropy.

Kromě ruského tankeru míří ke Kubě také další plavidlo, Sea Horse, registrované v Hongkongu. Tento tanker naložil koncem ledna u Kypru téměř 200 000 barelů nafty. Podle sledovacích systémů se loď pohybuje po dosti nepravidelné trase a ve středu se nacházela v severozápadním Karibiku, zhruba 1 500 kilometrů od kubánského pobřeží.

Nasazení tankeru Anatolij Kolodkin je samo o sobě kontroverzní, neboť plavidlo figuruje na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie i Velké Británie. Rusko se však touto cestou zjevně snaží podpořit svého dlouholetého spojence v Karibiku a čelit americké snaze o energetické vyhladovění ostrova.

Donald Trump dal jasně najevo, že jeho cílem je zajistit, aby Kuba nedostávala „žádnou další ropu ani peníze“. Pohrozil uvalením cel na jakoukoli zemi, která by se pokusila Havaně v tomto směru pomoci. Ruská iniciativa tak představuje přímou výzvu této americké politice a může vést k dalšímu vyostření vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.

Pro kubánský režim představuje blížící se ruská ropa naději na dočasné zmírnění energetického kolapsu. Otázkou však zůstává, jak na doplutí tankeru zareagují americké síly, které v regionu udržují silnou přítomnost. Pokud Trumpova administrativa splní své hrozby o totální izolaci ostrova, mohl by se příjezd Anatolije Kolodkina stát záminkou pro přímou konfrontaci v karibských vodách.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.