Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Podle analytické firmy Kpler vyplul 8. března z ruského přístavu Primorsk sankcionovaný tanker Anatolij Kolodkin, který má na palubě přibližně 730 000 barelů surové ropy. Plavidlo plující pod ruskou vlajkou, které patří státní dopravní společnosti Sovcomflot, se ve středu nacházelo ve východním Atlantiku. Podle plánu by mělo dorazit k ropnému terminálu Matanzas na severu Kuby kolem 23. března.
Tato dodávka je pro Havanu naprosto kritická, protože ostrov neimportoval žádnou ropu od 9. ledna. Tehdy dorazila poslední zásilka z Mexika, které však následně podlehlo tlaku Donalda Trumpa a další dodávky zastavilo. Kuba se tak ocitla bez svého tradičního energetického zázemí, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a ochromení běžného života.
Situaci výrazně vyostřil pondělní výrok amerického prezidenta, který prohlásil, že očekává, že bude mít „čest ovládnout Kubu“. Trump tvrdí, že si s ostrovem může dělat, co chce, zatímco probíhají vyjednávání o budoucnosti země. USA systematicky utahují šrouby od lednového svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, čímž Kuba přišla o svůj hlavní zdroj dotované ropy.
Kromě ruského tankeru míří ke Kubě také další plavidlo, Sea Horse, registrované v Hongkongu. Tento tanker naložil koncem ledna u Kypru téměř 200 000 barelů nafty. Podle sledovacích systémů se loď pohybuje po dosti nepravidelné trase a ve středu se nacházela v severozápadním Karibiku, zhruba 1 500 kilometrů od kubánského pobřeží.
Nasazení tankeru Anatolij Kolodkin je samo o sobě kontroverzní, neboť plavidlo figuruje na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie i Velké Británie. Rusko se však touto cestou zjevně snaží podpořit svého dlouholetého spojence v Karibiku a čelit americké snaze o energetické vyhladovění ostrova.
Donald Trump dal jasně najevo, že jeho cílem je zajistit, aby Kuba nedostávala „žádnou další ropu ani peníze“. Pohrozil uvalením cel na jakoukoli zemi, která by se pokusila Havaně v tomto směru pomoci. Ruská iniciativa tak představuje přímou výzvu této americké politice a může vést k dalšímu vyostření vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.
Pro kubánský režim představuje blížící se ruská ropa naději na dočasné zmírnění energetického kolapsu. Otázkou však zůstává, jak na doplutí tankeru zareagují americké síly, které v regionu udržují silnou přítomnost. Pokud Trumpova administrativa splní své hrozby o totální izolaci ostrova, mohl by se příjezd Anatolije Kolodkina stát záminkou pro přímou konfrontaci v karibských vodách.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.
Americký prezident Donald Trump varoval Írán, že příští útok na jeho ropná pole už mohou provést jeho krajané. Reagoval tak na íránskou odvetu, která po izraelském úderu směřovala proti zařízením na zpracování zemního plynu v Kataru.
Velikonoce se každým dnem přibližují, takže je nejvyšší čas, aby se někteří důchodci dozvěděli, co je čeká. Jak upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), budou se kvůli dubnovým svátkům letos poprvé měnit výplatní termíny důchodů.