Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Podle analytické firmy Kpler vyplul 8. března z ruského přístavu Primorsk sankcionovaný tanker Anatolij Kolodkin, který má na palubě přibližně 730 000 barelů surové ropy. Plavidlo plující pod ruskou vlajkou, které patří státní dopravní společnosti Sovcomflot, se ve středu nacházelo ve východním Atlantiku. Podle plánu by mělo dorazit k ropnému terminálu Matanzas na severu Kuby kolem 23. března.
Tato dodávka je pro Havanu naprosto kritická, protože ostrov neimportoval žádnou ropu od 9. ledna. Tehdy dorazila poslední zásilka z Mexika, které však následně podlehlo tlaku Donalda Trumpa a další dodávky zastavilo. Kuba se tak ocitla bez svého tradičního energetického zázemí, což vedlo k rozsáhlým výpadkům elektřiny a ochromení běžného života.
Situaci výrazně vyostřil pondělní výrok amerického prezidenta, který prohlásil, že očekává, že bude mít „čest ovládnout Kubu“. Trump tvrdí, že si s ostrovem může dělat, co chce, zatímco probíhají vyjednávání o budoucnosti země. USA systematicky utahují šrouby od lednového svržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, čímž Kuba přišla o svůj hlavní zdroj dotované ropy.
Kromě ruského tankeru míří ke Kubě také další plavidlo, Sea Horse, registrované v Hongkongu. Tento tanker naložil koncem ledna u Kypru téměř 200 000 barelů nafty. Podle sledovacích systémů se loď pohybuje po dosti nepravidelné trase a ve středu se nacházela v severozápadním Karibiku, zhruba 1 500 kilometrů od kubánského pobřeží.
Nasazení tankeru Anatolij Kolodkin je samo o sobě kontroverzní, neboť plavidlo figuruje na sankčních seznamech Spojených států, Evropské unie i Velké Británie. Rusko se však touto cestou zjevně snaží podpořit svého dlouholetého spojence v Karibiku a čelit americké snaze o energetické vyhladovění ostrova.
Donald Trump dal jasně najevo, že jeho cílem je zajistit, aby Kuba nedostávala „žádnou další ropu ani peníze“. Pohrozil uvalením cel na jakoukoli zemi, která by se pokusila Havaně v tomto směru pomoci. Ruská iniciativa tak představuje přímou výzvu této americké politice a může vést k dalšímu vyostření vztahů mezi Washingtonem a Moskvou.
Pro kubánský režim představuje blížící se ruská ropa naději na dočasné zmírnění energetického kolapsu. Otázkou však zůstává, jak na doplutí tankeru zareagují americké síly, které v regionu udržují silnou přítomnost. Pokud Trumpova administrativa splní své hrozby o totální izolaci ostrova, mohl by se příjezd Anatolije Kolodkina stát záminkou pro přímou konfrontaci v karibských vodách.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.