Ruská vláda se na letošním Mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě snažila prezentovat zemi jako atraktivního partnera pro zahraniční investory. Ve skutečnosti ale setkání odhalilo hluboké nervozity panující v Kremlu i v hospodářském vedení země. Sám prezident Vladimir Putin v závěrečném panelu pronesl výrok, který okamžitě přitáhl pozornost světových médií: „Máme staré pravidlo – kam vkročí noha ruského vojáka, tam je to naše.“
Výrok zazněl v kontextu války na Ukrajině, která je stále hlavní prioritou Kremlu – navzdory jejímu destruktivnímu dopadu na ruskou ekonomiku. Ta sice technicky roste, ale především díky masivnímu nalévání peněz do obranného průmyslu.
Ministr hospodářského rozvoje Maxim Rešetnikov však varoval, že země se nachází „na hraně recese“. Guvernérka centrální banky Elvira Nabiullinová přiznala, že „dostupné rezervy byly vyčerpány“.
Fórum, které bylo kdysi výkladní skříní ekonomické spolupráce Ruska se Západem, letos připomínalo spíš geopolitické napětí než hospodářský optimismus. Západní firmy zůstaly z velké části stranou – většina z nich opustila Rusko po invazi na Ukrajinu v roce 2022.
Přesto se v kuloárech objevily spekulace o možném návratu amerických společností, zvláště pokud by budoucí administrativa prezidenta Donalda Trumpa zmírnila sankce.
„Mnoho amerických firem má zájem se vrátit. Sankce nefungují a škodí především americkému byznysu,“ prohlásil Putinův investiční zmocněnec Kirill Dmitrijev.
Prezident Americké obchodní komory v Rusku Robert Agee však varoval, že firmy se nevrátí, dokud válka na Ukrajině neskončí. „Je nutný alespoň začátek mírového řešení,“ uvedl s tím, že organizace už předložila americké administrativě analýzu dopadů sankcí na podnikání.
Ačkoli se prezident Putin pokusil zmírnit obavy citací Marka Twaina – „zprávy o smrti ruské ekonomiky jsou značně přehnané“ – realita je složitější. Země čelí vysoké inflaci, úrokovým sazbám a zpomalujícímu růstu.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
