Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Ke schválení plánu došlo v době, kdy v Izraeli probíhaly masové protesty. Demonstranti vyjadřovali strach, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí. Izrael také čelil rostoucímu tlaku, aby boje ukončil a do oblasti vpustil více potravin, jelikož se tam šíří hladomor.
Podle izraelského představitele, který si nepřál být jmenován, by plán mohl trvat až pět měsíců, uvedl web CNN. Zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by musel být znovu přesunut do evakuačních zón na jihu Pásma.
Armáda by pro tyto vysídlené lidi vybudovala speciální ubytovací tábory. Analytik Barak Ravid uvedl, že cílem armády je evakuovat všechny civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Není však zatím jasné, zda se bude operace týkat i oblastí mimo Gazu.
Kabinet se rovněž dohodl na pěti principech pro ukončení války, mezi něž patří odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola a vytvoření civilní správy nezávislé na Hamásu a Palestinské samosprávě.
Velká většina ministrů zamítla alternativní plán, protože se nedomnívali, že by vedl k porážce Hamásu a propuštění rukojmích. Konkrétní informace o tom, o jaký plán se jednalo a kdo ho navrhl, však nebyly zveřejněny.
Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že jeho země nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Opoziční vůdce Jair Lapid označil rozhodnutí za "katastrofu". Podle něj je v rozporu s postoji armády a je výsledkem tlaku pravicových ministrů, kteří Netanjahua dotlačili do nevýhodného řešení.
Lapid uvedl, že tento krok by mohl „přinést smrt rukojmím i vojákům, stát desítky miliard a způsobit diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, šel ještě dál a prohlásil, že jde o „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickému přežívání a „mesiášským vizím“ budou izraelští vojáci hlídkovat v Gaze po celé generace. Vrchní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před riziky spojenými s úplným převzetím Pásma.
Mahmut al-Qurashli, vysídlený Palestinec, pro agenturu Reuters řekl: „Prakticky celá Gaza se stáhla do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl v tom, jestli to Izrael obsadí, nebo ne.“
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dal běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi jeden týden na to, aby z oblastí v blízkosti ukrajinských hranic odstranil ruskou vojenskou techniku. Pokud Minsk na tento požadavek nepřistoupí, ukrajinská armáda je připravena adekvátně zasáhnout.
Zájem o evropské noční vlaky v posledních letech výrazně roste. Nové lůžkové linky nabízejí turistům ekologickou a pohodlnou alternativu ke krátkým letům a přeplněným letištím. Přestože moderní spoje nedisponují luxusem legendárního Orient Expressu, jejich síť se v roce 2026 slibně rozšiřuje. Mezi novinky patří například lůžkový vlak mezi Paříží a Berlínem nebo posílení spojů propojujících Drážďany s Prahou.
Britský premiér Keir Starmer čelí obrovskému tlaku ze strany vlastních ministrů i vlivných person Labouristické strany, kteří ho vyzývají, aby se vzdal vedení a připravil půdu pro svůj důstojný odchod.
Dohoda o znovuotevření Hormuzského průlivu přinesla na světové trhy okamžitou úlevu, která se projevila prudkým poklesem cen ropy a růstem akciových indexů. Někteří obchodníci a analytici však varují, že tento optimismus může být přehnaný a finanční trhy v současnosti oceňují situaci až příliš ideálně. Americká lehká ropa WTI ve čtvrtek uzavřela na hodnotě 76,60 dolaru za barel, což představuje téměř desetiprocentní týdenní propad, a ceny benzínu ve Spojených státech klesly pod čtyři dolary za galon poprvé od letošního března.
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyjádřila obrovské ohromení poté, co americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro italskou televizi prohlásil, že ho na summitu G7 „prosila“ o společnou fotografii. Výrok vyvolal mezi oběma lídry otevřený konflikt.
Americký prezident Donald Trump původně vstupoval do úřadu s přesvědčením, že Ukrajina válku s Ruskem prohraje, a proto usiloval o okamžité uzavření mírové dohody. V rozhovoru pro stanici France TV to uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Podle jeho slov byl Washington v té době přesvědčen, že se Kyjev nachází na pokraji úplného kolapsu, což na počátku loňského roku vedlo k velmi napjaté atmosféře a složitým jednáním mezi Trumpem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským přímo v Oválné pracovně.
Uprostřed hromad trosek, zničených budov a prázdných ulic jiholibanonského města Nabatíja se tento týden uskutečnilo náboženské procesí u příležitosti svátku ašúrá. Tradiční šíitský obřad, který připomíná bitvu u Karbalá z roku 680 a pro věřící symbolizuje odpor proti útlaku, získal kvůli probíhajícímu konfliktu mezi hnutím Hizballáh a Izraelem pro místní obyvatele zcela nový a bolestný význam. Zatímco v mírových dobách tato událost přilákala do ulic města až třicet tisíc lidí, tentokrát se jich sešlo sotva dvě stě a jejich žalostný zpěv doprovázelo dunění dělostřelecké palby z nedalekých kopců.
Diplomatický průlom mezi Washingtonem a Teheránem představuje zásadní zvrat pro íránskou ekonomiku zničenou válkou. V exkluzivním rozhovoru pro stanici CNN to uvedledl bývalý americký ministr energetiky Dan Brouillette. Podle jeho slov nová čtrnáctibodová rámcová dohoda, kterou tento týden podepsal prezident Donald Trump, poskytuje této zemi patřící do organizace OPEC okamžitou záchranu a cestu pro její přežití.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.