Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Ke schválení plánu došlo v době, kdy v Izraeli probíhaly masové protesty. Demonstranti vyjadřovali strach, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí. Izrael také čelil rostoucímu tlaku, aby boje ukončil a do oblasti vpustil více potravin, jelikož se tam šíří hladomor.
Podle izraelského představitele, který si nepřál být jmenován, by plán mohl trvat až pět měsíců, uvedl web CNN. Zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by musel být znovu přesunut do evakuačních zón na jihu Pásma.
Armáda by pro tyto vysídlené lidi vybudovala speciální ubytovací tábory. Analytik Barak Ravid uvedl, že cílem armády je evakuovat všechny civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Není však zatím jasné, zda se bude operace týkat i oblastí mimo Gazu.
Kabinet se rovněž dohodl na pěti principech pro ukončení války, mezi něž patří odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola a vytvoření civilní správy nezávislé na Hamásu a Palestinské samosprávě.
Velká většina ministrů zamítla alternativní plán, protože se nedomnívali, že by vedl k porážce Hamásu a propuštění rukojmích. Konkrétní informace o tom, o jaký plán se jednalo a kdo ho navrhl, však nebyly zveřejněny.
Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že jeho země nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Opoziční vůdce Jair Lapid označil rozhodnutí za "katastrofu". Podle něj je v rozporu s postoji armády a je výsledkem tlaku pravicových ministrů, kteří Netanjahua dotlačili do nevýhodného řešení.
Lapid uvedl, že tento krok by mohl „přinést smrt rukojmím i vojákům, stát desítky miliard a způsobit diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, šel ještě dál a prohlásil, že jde o „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickému přežívání a „mesiášským vizím“ budou izraelští vojáci hlídkovat v Gaze po celé generace. Vrchní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před riziky spojenými s úplným převzetím Pásma.
Mahmut al-Qurashli, vysídlený Palestinec, pro agenturu Reuters řekl: „Prakticky celá Gaza se stáhla do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl v tom, jestli to Izrael obsadí, nebo ne.“
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.