Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Ke schválení plánu došlo v době, kdy v Izraeli probíhaly masové protesty. Demonstranti vyjadřovali strach, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí. Izrael také čelil rostoucímu tlaku, aby boje ukončil a do oblasti vpustil více potravin, jelikož se tam šíří hladomor.
Podle izraelského představitele, který si nepřál být jmenován, by plán mohl trvat až pět měsíců, uvedl web CNN. Zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by musel být znovu přesunut do evakuačních zón na jihu Pásma.
Armáda by pro tyto vysídlené lidi vybudovala speciální ubytovací tábory. Analytik Barak Ravid uvedl, že cílem armády je evakuovat všechny civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Není však zatím jasné, zda se bude operace týkat i oblastí mimo Gazu.
Kabinet se rovněž dohodl na pěti principech pro ukončení války, mezi něž patří odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola a vytvoření civilní správy nezávislé na Hamásu a Palestinské samosprávě.
Velká většina ministrů zamítla alternativní plán, protože se nedomnívali, že by vedl k porážce Hamásu a propuštění rukojmích. Konkrétní informace o tom, o jaký plán se jednalo a kdo ho navrhl, však nebyly zveřejněny.
Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že jeho země nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Opoziční vůdce Jair Lapid označil rozhodnutí za "katastrofu". Podle něj je v rozporu s postoji armády a je výsledkem tlaku pravicových ministrů, kteří Netanjahua dotlačili do nevýhodného řešení.
Lapid uvedl, že tento krok by mohl „přinést smrt rukojmím i vojákům, stát desítky miliard a způsobit diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, šel ještě dál a prohlásil, že jde o „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickému přežívání a „mesiášským vizím“ budou izraelští vojáci hlídkovat v Gaze po celé generace. Vrchní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před riziky spojenými s úplným převzetím Pásma.
Mahmut al-Qurashli, vysídlený Palestinec, pro agenturu Reuters řekl: „Prakticky celá Gaza se stáhla do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl v tom, jestli to Izrael obsadí, nebo ne.“
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
Britové čelí výzvám vlády k přípravě na možný válečný konflikt a s ním spojená rozsáhlá omezení běžného života. Kabinet po desetiletích přistoupil k aktualizaci dokumentů pro případ války a občanům doporučuje vytváření zásob potravin či vody. Náčelník britského štábu obrany Richard Knighton varoval, že hrozba ze strany Ruska činí ze současnosti nejnebezpečnější období jeho pětatřicetileté kariéry v ozbrojených silách. Historici i vojenské autority však zdůrazňují, že moderní hrozba nespočívá v příjezdu tanků, ale v hybridních a kybernetických útocích.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.