Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Ke schválení plánu došlo v době, kdy v Izraeli probíhaly masové protesty. Demonstranti vyjadřovali strach, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí. Izrael také čelil rostoucímu tlaku, aby boje ukončil a do oblasti vpustil více potravin, jelikož se tam šíří hladomor.
Podle izraelského představitele, který si nepřál být jmenován, by plán mohl trvat až pět měsíců, uvedl web CNN. Zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by musel být znovu přesunut do evakuačních zón na jihu Pásma.
Armáda by pro tyto vysídlené lidi vybudovala speciální ubytovací tábory. Analytik Barak Ravid uvedl, že cílem armády je evakuovat všechny civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Není však zatím jasné, zda se bude operace týkat i oblastí mimo Gazu.
Kabinet se rovněž dohodl na pěti principech pro ukončení války, mezi něž patří odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola a vytvoření civilní správy nezávislé na Hamásu a Palestinské samosprávě.
Velká většina ministrů zamítla alternativní plán, protože se nedomnívali, že by vedl k porážce Hamásu a propuštění rukojmích. Konkrétní informace o tom, o jaký plán se jednalo a kdo ho navrhl, však nebyly zveřejněny.
Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že jeho země nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Opoziční vůdce Jair Lapid označil rozhodnutí za "katastrofu". Podle něj je v rozporu s postoji armády a je výsledkem tlaku pravicových ministrů, kteří Netanjahua dotlačili do nevýhodného řešení.
Lapid uvedl, že tento krok by mohl „přinést smrt rukojmím i vojákům, stát desítky miliard a způsobit diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, šel ještě dál a prohlásil, že jde o „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickému přežívání a „mesiášským vizím“ budou izraelští vojáci hlídkovat v Gaze po celé generace. Vrchní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před riziky spojenými s úplným převzetím Pásma.
Mahmut al-Qurashli, vysídlený Palestinec, pro agenturu Reuters řekl: „Prakticky celá Gaza se stáhla do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl v tom, jestli to Izrael obsadí, nebo ne.“
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.