Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Ke schválení plánu došlo v době, kdy v Izraeli probíhaly masové protesty. Demonstranti vyjadřovali strach, že rozšíření vojenských akcí ohrozí rukojmí. Izrael také čelil rostoucímu tlaku, aby boje ukončil a do oblasti vpustil více potravin, jelikož se tam šíří hladomor.
Podle izraelského představitele, který si nepřál být jmenován, by plán mohl trvat až pět měsíců, uvedl web CNN. Zhruba milion Palestinců z města Gaza a okolních oblastí by musel být znovu přesunut do evakuačních zón na jihu Pásma.
Armáda by pro tyto vysídlené lidi vybudovala speciální ubytovací tábory. Analytik Barak Ravid uvedl, že cílem armády je evakuovat všechny civilisty, po čemž by mělo následovat obléhání a pozemní útok na město. Není však zatím jasné, zda se bude operace týkat i oblastí mimo Gazu.
Kabinet se rovněž dohodl na pěti principech pro ukončení války, mezi něž patří odzbrojení Hamásu, návrat všech rukojmích, demilitarizace Gazy, izraelská bezpečnostní kontrola a vytvoření civilní správy nezávislé na Hamásu a Palestinské samosprávě.
Velká většina ministrů zamítla alternativní plán, protože se nedomnívali, že by vedl k porážce Hamásu a propuštění rukojmích. Konkrétní informace o tom, o jaký plán se jednalo a kdo ho navrhl, však nebyly zveřejněny.
Netanjahu se sice dříve vyjádřil, že jeho země nemá zájem Gaze vládnout, nicméně schválený plán počítá s vojenskou kontrolou. Opoziční vůdce Jair Lapid označil rozhodnutí za "katastrofu". Podle něj je v rozporu s postoji armády a je výsledkem tlaku pravicových ministrů, kteří Netanjahua dotlačili do nevýhodného řešení.
Lapid uvedl, že tento krok by mohl „přinést smrt rukojmím i vojákům, stát desítky miliard a způsobit diplomatický kolaps“. Další opoziční politik, Jair Golan, šel ještě dál a prohlásil, že jde o „rozsudek smrti pro rukojmí a další pozůstalé rodiny“.
Golan dále poznamenal, že kvůli politickému přežívání a „mesiášským vizím“ budou izraelští vojáci hlídkovat v Gaze po celé generace. Vrchní velitel armády, Eyal Zamir, údajně před schválením plánu varoval před riziky spojenými s úplným převzetím Pásma.
Mahmut al-Qurashli, vysídlený Palestinec, pro agenturu Reuters řekl: „Prakticky celá Gaza se stáhla do západní části města. V tuto chvíli už není rozdíl v tom, jestli to Izrael obsadí, nebo ne.“
Generace teenagerů, která se narodila s chytrým telefonem v ruce, často odmítá přijímat hovory. To může být pro rodiče frustrující, absurdní, nebo dokonce alarmující. Neochota „zvednout telefon“ však není jen generační rys. Naznačuje hlubší proměnu v komunikačních praktikách, sociálních normách a digitální etiketě. Za stereotypem „nedostupného“ teenagera se skrývá mnohem víc, co stojí za to rozluštit.
Rozhodnutí izraelského premiéra Benjamina Netanjahua rozšířit vojenskou operaci v Gaze a převzít kontrolu nad městem Gaza čelí rostoucí domácí i mezinárodní kritice. Nový plán bezpečnostní kabinet sice schválil, ale obavy z přetrvávajícího konfliktu bez jasného konce narůstají.
Schůzka amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina by se mohla odehrát brzy, ale vyvolává mnoho otázek. Proč by se chtěl Trump s Putinem setkat? Trump chce využít svou osobnost a přesvědčit Putina k dohodě, protože se domnívá, že by se šest měsíců ruské neústupnosti mohlo zlomit osobním setkáním. Putin by naopak získal čas, který potřebuje, aby jeho ofenzíva, ve které se mu daří, postoupila ještě dál. Tím by se změnila situace na frontě, což by mu umožnilo vyjednávat z mnohem výhodnější pozice.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven setkat se s Vladimirem Putinem. To i přesto, že ruský vůdce odmítá jednat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump tím vyvrátil spekulace, že by přímé rozhovory mezi Zelenským a Putinem byly předběžnou podmínkou pro summit mezi USA a Ruskem.
Ministerstvo obrany USA zavedlo novou politiku, která by mohla znamenat odklon zbraní určených pro Ukrajinu zpět do amerických zásob. Tato změna je popsána v nedávno sepsaném interním dokumentu, který dává Pentagonu možnost přesměrovat určité zbraňové systémy a vybavení. Tímto by se miliardy dolarů, původně vyčleněné pro Ukrajinu, mohly využít na doplnění amerických vojenských zásob. Tento krok přichází v době, kdy se schyluje k možnému setkání prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Analýza obchodní politiky prezidenta Donalda Trumpa podle CNN ukazuje, že globální obchodní systém, jak ho známe, se významně mění, a to především kvůli jeho ambiciózním plánům a přesvědčení. V platnost vstoupil nový režim „recipročních“ cel, který je vyvrcholením Trumpovy dlouhodobé snahy o reorientaci světového obchodu.
Rodiny rukojmích se ostře vymezily proti rozhodnutí izraelského bezpečnostního kabinetu, které schválilo rozšíření války v Pásmu Gazy. Ve svém oficiálním prohlášení uvedly, že současná vláda takto vede Izrael k rozsáhlé katastrofě, která se dotkne nejen rukojmích, ale i vojáků.
Rozhodnutí Izraele eskalovat své vojenské operace v Gaze se setkalo s kritikou ze strany mezinárodních spojenců. Britský premiér Keir Starmer v pátečním prohlášení uvedl, že izraelská vláda by měla svůj plán okamžitě přehodnotit.
Plán izraelského premiéra Benjamina Netanjahua na rozšíření vojenských operací v Gaze vyvolal ostré spory. Varování přicházejí z řad armády, protestují rodiny rukojmích a panují obavy z dalších obětí mezi Palestinci.
Izraelský bezpečnostní kabinet se rozhodl schválit plán premiéra Benjamina Netanjahua na převzetí kontroly nad městem Gaza. Toto rozhodnutí přišlo navzdory sílícím mezinárodním obavám z humanitární krize v rozbombardovaném Pásmu a navzdory značnému nesouhlasu izraelské veřejnosti. Podle úřadu premiéra se nyní Izraelské obranné síly připraví na operaci, nicméně s příslibem, že zajistí dodávky humanitární pomoci civilistům mimo bojové zóny.
Po Karlu Gottovi by se mohlo jmenovat místo v blízkosti vily, kterou dlouhá léta pobýval. Městská část Praha 5 informovala, že radní podpořili návrh na změnu názvu veřejného prostranství, které se nachází na rozhraní ulic U Mrázovky, U Blaženky a Nad Bertramkou, na Náměstíčko Karla Gotta.
Jiřina Bohdalová oslavila na jaře již 94. narozeniny, takže není divu, že jí zdraví už neslouží tak dobře jako v minulosti. Naposledy vyděsila fanoušky její červnová operace, po které se herečka stále dává dohromady. Nyní ale přišly dobré zprávy.