Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Steve Witkoff, který působí jako zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, navštívil ruskou metropoli v průběhu posledního roku celkem osmkrát a několikrát se setkal přímo s Vladimirem Putinem. Jeho doprovod, zeť amerického prezidenta Jared Kushner, se těchto cest rovněž účastnil. Žádná z těchto misí však nevedla k zastávce na Ukrajině, což vyvolává v Kyjevě značné napětí.
Zelenskyj v rozhovoru pro ukrajinská média zdůraznil, že pokud jsou pro americké zástupce logistické důvody pro návštěvu Kyjeva příliš komplikované, nabízí i jiná řešení. Je ochoten se s nimi setkat v jakékoli třetí zemi, aby zajistil potřebnou komunikaci. Dodal, že neochota k osobnímu setkání na ukrajinské půdě je zkrátka neuctivá.
Původní plány na návštěvu Ukrajiny, o kterých Zelenskyj hovořil na začátku dubna, se nakonec nerealizovaly. Důvodem bylo vypuknutí válečného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Tento vývoj dramaticky změnil priority Washingtonu a pozornost americké administrativy se v posledních týdnech stočila primárně k událostem na Blízkém východě, což odsunulo jednání o ukončení války na Ukrajině do pozadí.
Poslední třístranný summit mezi zástupci Ruska, USA a Ukrajiny proběhl v polovině února. Od té doby se pokroky v mírových rozhovorech zastavily. Přestože na podzim 2025 se podařilo najít shodu v některých vojenských otázkách, jako je monitorování frontové linie, hlavní spory zůstávají nevyřešeny. Klíčovou překážkou je status Donbasu a ruské požadavky na územní ústupky, které jsou pro Kyjev zcela nepřijatelné.
Kyrylo Budanov, náčelník štábu ukrajinského prezidenta, situaci popsal jako hledání kompromisu mezi naprosto protichůdnými pozicemi. Uvedl, že obě strany budou muset brzy přiznat, zda jsou schopny najít diplomatické řešení, nebo zda budou pokračovat v efektivním a profesionálním vzájemném ničení. Válka, která trvá již více než čtyři roky, tak zůstává v patové situaci.
Konflikt, který začal rozsáhlou ruskou invazí v roce 2022, je pro obyvatele Ukrajiny každodenní realitou. Boje probíhají na rozsáhlé frontové linii od Luhanské oblasti až po Cherson. Ruské jednotky pravidelně provádějí letecké údery pomocí stovek dronů a raket, které ničí infrastrukturu a způsobují civilní oběti. Minulý týden si jedna z vln těchto útoků vyžádala nejméně 18 mrtvých.
Ukrajinská strana v reakci na to zintenzivnila útoky na ruské energetické objekty pomocí dálkových dronů. Údery zasáhly přístavy, továrny, sklady i ropné terminály hluboko na ruském území. Podle analytických propočtů bylo začátkem dubna vyřazeno z provozu přibližně 20 procent ruské exportní kapacity, i když vliv na ruské hospodářství zůstává komplikovaný kvůli zvýšeným příjmům z prodeje ropy.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
V návaznosti na ukrajinské útoky na datová centra ruského technologického gigantu Yandex a zprávy o dramatickém propadu automatizovaného internetového provozu podali europoslanci Sandro Gozi (Renew Europe, Francie) a Tomáš Zdechovský (EPP, Česko) písemnou otázku Evropské komisi, v níž požadují prošetření možného dopadu těchto událostí na ruské dezinformační operace zaměřené proti evropským demokraciím.
Vláda může bankám zákonem stanovit maximální úrokové sazby hypoték, omezit jejich marže nebo část úroků dotovat ze státního rozpočtu. Regulace cen hypoték přitom není v Evropské unii žádné tabu. Uplatňuje se například ve Francii či Chorvatsku, tedy v zemích platících eurem. Samotné zastropování sazeb ovšem ještě automaticky neznamená levnější hypotéky. Rozhodující je, jak přísný limit stát stanoví a zda skutečně omezuje cenotvorbu bank.
Především senátní volby dopadly pro současnou opozici velkým úspěchem, ale někteří politici už spřádají plány do budoucna. Exministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) například vyzval opoziční strany ke spolupráci, jakou v dřívějším období představoval projekt Spolu.
I na Ukrajině se pochopitelně řeší nejnovější rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž pozastavil platnost některých nových protiruských sankcí. Ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj lituje toho, co se stalo. Podle jeho slov je ale stále možné uvést sankce v život.
Dobré zprávy přišly z centra římskokatolické církve. Zdravotní stav umožnil, aby papež Lev XIV. byl včera odpoledne propuštěn z římské nemocnice Gemelli a vrátil se do Vatikánu. Tam bude pokračovat v rekonvalescenci po operaci zhoubného nádoru na plicích. Informoval o tom server DW.
Česko mělo letos v září nižší meziroční inflaci než kterákoli z 21 členských zemí eurozóny. Pomáhají zejména levnější potraviny, energie i silná koruna. Podle zveřejněných údajů Českého statistického úřadu činila tuzemská inflace měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen 2,2 procenta. V eurozóně přitom podle předběžného odhadu Eurostatu dosáhla 3,8 procenta.
Výjimkou není ani letošní rok, také tentokrát se v říjnu budou předávat státní vyznamenání u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Na Pražský hrad se však dostaví jen jeden ze dvou žijících exprezidentů.
V Česku ještě ani neskončil probíhající říjnový víkend, ale tématem už je i předpověď na ten následující. Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se měl obejít prakticky beze srážek, což je dobrá zpráva.
Moskva poprvé reagovala na rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa, který využil svých pravomocí a zablokoval některé z nových protiruských sankcí. Asi nikoho nepřekvapí, že v Rusku zavládla dobrá nálada. Podle speciálního zmocněnce ruského prezidenta Kirilla Dmitrijeva jde dokonce o historický okamžik.