Prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil hlubokou nespokojenost s přístupem amerických vyslanců Steva Witkoffa a Jareda Kushnera. Podle hlavy ukrajinského státu je zcela neuctivé, že oba představitelé opakovaně navštívili Moskvu a jednali s tamním vedením, ale nikdy oficiálně nezavítali do Kyjeva. Tento postoj vnímá jako výraz přehlížení situace, ve které se jeho země nachází.
Steve Witkoff, který působí jako zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, navštívil ruskou metropoli v průběhu posledního roku celkem osmkrát a několikrát se setkal přímo s Vladimirem Putinem. Jeho doprovod, zeť amerického prezidenta Jared Kushner, se těchto cest rovněž účastnil. Žádná z těchto misí však nevedla k zastávce na Ukrajině, což vyvolává v Kyjevě značné napětí.
Zelenskyj v rozhovoru pro ukrajinská média zdůraznil, že pokud jsou pro americké zástupce logistické důvody pro návštěvu Kyjeva příliš komplikované, nabízí i jiná řešení. Je ochoten se s nimi setkat v jakékoli třetí zemi, aby zajistil potřebnou komunikaci. Dodal, že neochota k osobnímu setkání na ukrajinské půdě je zkrátka neuctivá.
Původní plány na návštěvu Ukrajiny, o kterých Zelenskyj hovořil na začátku dubna, se nakonec nerealizovaly. Důvodem bylo vypuknutí válečného konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem. Tento vývoj dramaticky změnil priority Washingtonu a pozornost americké administrativy se v posledních týdnech stočila primárně k událostem na Blízkém východě, což odsunulo jednání o ukončení války na Ukrajině do pozadí.
Poslední třístranný summit mezi zástupci Ruska, USA a Ukrajiny proběhl v polovině února. Od té doby se pokroky v mírových rozhovorech zastavily. Přestože na podzim 2025 se podařilo najít shodu v některých vojenských otázkách, jako je monitorování frontové linie, hlavní spory zůstávají nevyřešeny. Klíčovou překážkou je status Donbasu a ruské požadavky na územní ústupky, které jsou pro Kyjev zcela nepřijatelné.
Kyrylo Budanov, náčelník štábu ukrajinského prezidenta, situaci popsal jako hledání kompromisu mezi naprosto protichůdnými pozicemi. Uvedl, že obě strany budou muset brzy přiznat, zda jsou schopny najít diplomatické řešení, nebo zda budou pokračovat v efektivním a profesionálním vzájemném ničení. Válka, která trvá již více než čtyři roky, tak zůstává v patové situaci.
Konflikt, který začal rozsáhlou ruskou invazí v roce 2022, je pro obyvatele Ukrajiny každodenní realitou. Boje probíhají na rozsáhlé frontové linii od Luhanské oblasti až po Cherson. Ruské jednotky pravidelně provádějí letecké údery pomocí stovek dronů a raket, které ničí infrastrukturu a způsobují civilní oběti. Minulý týden si jedna z vln těchto útoků vyžádala nejméně 18 mrtvých.
Ukrajinská strana v reakci na to zintenzivnila útoky na ruské energetické objekty pomocí dálkových dronů. Údery zasáhly přístavy, továrny, sklady i ropné terminály hluboko na ruském území. Podle analytických propočtů bylo začátkem dubna vyřazeno z provozu přibližně 20 procent ruské exportní kapacity, i když vliv na ruské hospodářství zůstává komplikovaný kvůli zvýšeným příjmům z prodeje ropy.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.