Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Někteří evropští diplomaté a představitelé se podle webu Politico domnívají, že postoj amerického prezidenta vůči Ukrajině je do značné míry osobní záležitostí. Bývalý britský ministr David Lidington poznamenal, že Trump se dlouhodobě vyznačuje zálibou v diktátorech a autoritářských lídrech. Podle anonymních vyjádření vládních představitelů EU americký prezident ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jednoduše nemá rád.
Zahraniční experti a diplomaté připomínají, že vzájemné vztahy poznamenala řada nepřátelských střetů. Tato osobní zášť může sahat až do roku 2019, kdy Trump podle Lidingtona naléhal na ukrajinského vůdce kvůli vyšetřování Joea Bidena. Napjatou atmosféru mezi oběma politiky pak potvrdila i ostrá setkání v Bílém domě v průběhu roku 2025.
V posledních dnech vystupoval americký prezident vůči Zelenskému velmi kriticky a prohlásil, že ukrajinský vůdce válku ukončit nechce. Trump rovněž uvedl, že by měl být Zelenskyj nahrazen ve funkci lídra nebo hlavního vyjednavače. Současně tvrdil, že ruský prezident projevuje zájem o dosažení dohody a že ukrajinský vůdce mohl válku vyřešit již dříve.
Mezitím americký vyslanec Steve Witkoff jednal v Oslu s ukrajinským prezidentem a vedoucími představiteli Norska a Finska. Witkoff se následně vydal do Sankt Petersburgu, kde měl s ruským vedením diskutovat o mírových návrzích a možném příměří. Součástí nabízených variant má být i trojstranný summit mezi Trumpem, Putinem a Zelenským.
Evropští diplomaté se však domnívají, že ruský prezident ve skutečnosti žádný skutečný zájem o mír neprojevuje. Podle širšího konsensu v Evropě bude nutné Putina k mírovému řešení přinutit. Evropské vládní představitele zároveň dráždí fakt, že Washington vede rozhovory s Moskvou bez jejich přímé účasti.
Ukrajina mezitím čelí stupňujícím se ruským útokům, které v posledních týdnech vedly k nárůstu civilních obětí. Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva zaznamenal v září výrazný nárůst úmrtí a zranění civilistů. První dva týdny v říjnu se navíc staly jedněmi z nejtragičtějších období pro ukrajinské civilní obyvatelstvo za poslední roky.
Ukrajinský prezident v rozhovorech s americkými zákonodárci upozornil, že jeho země trpí kvůli omezení americké podpory. Kyjev podle jeho slov čelí výpadkům ve službách Starlink a Starshield, které slouží k obraně proti útokům. Ukrajinské síly se potýkají také s nedostatkem pokročilých střel Patriot a varovných hlášení o blížících se raketách.
Finský prezident Alexander Stubb po jednáních v Norsku hodnotil setkání s americkým vyslancem pozitivně. Podle jeho vyjádření bylo na technické úrovni dosaženo v posledním týdnu značného pokroku. Stubb vyjádřil naději, že se mírový proces opět ubírá správným směrem a nedojde k jeho zhoršení.
Zástupci evropských zemí podotýkají, že motivy americké administrativy mohou mít kromě osobních preferencí také politický rozměr. Spojené státy se nacházejí ve volebním cyklu, což ovlivňuje tamní politická rozhodnutí a snahu najít viníka rostoucích cen. Tyto okolnosti přispívají k nejistotě ohledně budoucího vývoje konfliktu a dalším výzvám, kterým Ukrajina čelí.
Kolem nedávného zpomalení klíčového satelitního komunikačního systému Starshield, který na Ukrajině využívají ozbrojené síly, panují vážné nejasnosti ohledně toho, kdo nese odpovědnost. Tento krok vystavil zemi zvýšenému riziku ruských útoků a vyvolal politickou bouři ve Washingtonu. I někteří klíčoví republikánští zákonodárci nyní požadují odpovědi a slibují vyvození důsledků.
Americký prezident Donald Trump svým nedávným výrokem vzbudil obavy mezi evropskými spojenci, když prohlásil, že Rusko se k Ukrajině chovalo dobře a nedělalo jí nic moc velkého. Tento názor vyvolal v Kyjevě i v celé Evropě obavy, že Spojené státy v probíhajícím konfliktu straní ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová v této souvislosti uvedla, že američtí vyjednavači se již téměř dva roky snaží přimět Ukrajinu ke kapitulaci.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.