Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Hlavním problémem je propastný rozdíl v ceně. Íránské drony typu Šáhid-136 vyjdou zhruba na 30 000 dolarů, zatímco rakety AIM-120, které k jejich sestřelu stíhačky často používají, stojí kolem jednoho milionu dolarů. Každý úspěšný zásah tak paradoxně znamená pro Írán ekonomické vítězství, protože nutí USA a jejich spojence plýtvat drahými a omezenými zásobami sofistikovaných střel na cíle, jejichž motor má výkon srovnatelný se sekačkou na trávu.
Náklady na prvních 100 hodin operace s názvem Epic Fury se odhadují na závratných 3,7 miliardy dolarů. Jen výdaje na munici protivzdušné obrany se pohybují v miliardách, což vyvolává tlak na hledání levnějších řešení. Americké letectvo proto začalo na stíhačky F-15 a F-16 montovat upravené rakety APKWS. Tyto laserem naváděné střely stojí „pouhých“ 25 až 40 tisíc dolarů, což konečně obrací cenovou křivku ve prospěch obránců.
Kromě peněz hraje roli i vysoké riziko. Bojiště je dnes přeplněné drony, balistickými raketami a vlastními letadly, což vytváří extrémně nepřehledné situace. Tragickým důkazem byl nedávný incident nad Kuvajtem, kde byly během aktivního boje sestřeleny tři americké letouny F-15E v důsledku takzvané přátelské palby. Chaos ve vzduchu zkrátka ztěžuje rozlišení mezi hrozbou a spojencem v reálném čase.
Důsledky neúspěšných zachycení jsou navíc fatální. Minulý týden zahynulo šest amerických vojáků v Kuvajtu poté, co íránský dron pronikl obranou a zasáhl jejich základnu. Tato událost donutila velení změnit strategii a začít útočit přímo na íránský vojensko-průmyslový komplex. Snahou je nyní zlikvidovat výrobní linky a odpalovací zařízení dříve, než se drony vůbec dostanou do vzduchu.
V této situaci se USA nečekaně obrátily o pomoc na Ukrajinu. Ta má se Šáhidy čtyřletou zkušenost a vyvinula efektivní metody, jak je ničit za zlomek ceny. Prezident Volodymyr Zelenskyj již potvrdil, že vysílá specialisty, aby americkým jednotkám pomohli nastavit radary a akustické systémy pro včasné varování. Ironií je, že Ukrajina tyto systémy nabízela USA k prodeji už loni, ale tehdy byla v Bílém domě odmítnuta.
Někteří bývalí piloti, jako například Dan Hampton, kritizují Washington za aroganci, s jakou k hrozbě dronů přistupoval. Podle nich přišla žádost o ukrajinskou pomoc pozdě. Hampton také navrhuje, aby se proti dronům nasadila lehká útočná letadla vyzbrojená kulomety, což by bylo mnohem efektivnější a levnější než vysílání neviditelných stíhaček F-35, které jsou pro tento typ mise zbytečně sofistikované.
Na druhou stranu odborníci připomínají, že cena munice není jediným měřítkem. Pokud dron míří na elektrárnu, nemocnici nebo školu, je záchrana životů a infrastruktury prioritou, která ospravedlňuje i použití milionové rakety. Klíčem k vítězství je však podle generála Dana Cainea ofenzivní přístup – tedy nenechat se vmanévrovat do role pasivního obránce, který jen čeká, až na něj přiletí další vlna levných strojů.
Budoucnost vzdušných soubojů se tak v přímém přenosu mění. Tradiční mise jako ničení protivzdušné obrany nepřítele (tzv. Wild Weasel) ustupují potřebě adaptovat se na hejna bezpilotních systémů. Moderní piloti se musí učit hospodařit s palivem a municí tak, aby byli schopni reagovat na různé typy hrozeb během jediného vzletu, protože drony na moderním bojišti již nebudou jen výjimkou, ale trvalou realitou.
Vstup Spojených států do konfliktu s Íránem doprovázely maximalistické cíle. Washington plánoval kompletně zlikvidovat tamní jaderný projekt, zničit program balistických raket a ukončit podporu, kterou Teherán poskytuje regionálním ozbrojeným skupinám v čele s hnutím Hizballáh a Hamás. Výsledná realita po uzavření memoranda o porozumění je však pode The Guardian zcela odlišná. USA se musely spokojit s pouhým slibem Íránu, že nebude vyvíjet atomovou bombu, a s příslibem dalších jaderných rozhovorů, zatímco balistické rakety v textu vůbec zmíněny nejsou a Hizballáh v Libanonu slaví úspěch díky dojednanému příměří.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
