Jako rozbíjet ořech perlíkem. Experti varují před sestřelováním íránských dronů stíhačkami

Drony Šáhid
Drony Šáhid, foto: reprofoto YouTube
Klára Marková 17. března 2026 22:01
Sdílej:

Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.

Hlavním problémem je propastný rozdíl v ceně. Íránské drony typu Šáhid-136 vyjdou zhruba na 30 000 dolarů, zatímco rakety AIM-120, které k jejich sestřelu stíhačky často používají, stojí kolem jednoho milionu dolarů. Každý úspěšný zásah tak paradoxně znamená pro Írán ekonomické vítězství, protože nutí USA a jejich spojence plýtvat drahými a omezenými zásobami sofistikovaných střel na cíle, jejichž motor má výkon srovnatelný se sekačkou na trávu.

Náklady na prvních 100 hodin operace s názvem Epic Fury se odhadují na závratných 3,7 miliardy dolarů. Jen výdaje na munici protivzdušné obrany se pohybují v miliardách, což vyvolává tlak na hledání levnějších řešení. Americké letectvo proto začalo na stíhačky F-15 a F-16 montovat upravené rakety APKWS. Tyto laserem naváděné střely stojí „pouhých“ 25 až 40 tisíc dolarů, což konečně obrací cenovou křivku ve prospěch obránců.

Kromě peněz hraje roli i vysoké riziko. Bojiště je dnes přeplněné drony, balistickými raketami a vlastními letadly, což vytváří extrémně nepřehledné situace. Tragickým důkazem byl nedávný incident nad Kuvajtem, kde byly během aktivního boje sestřeleny tři americké letouny F-15E v důsledku takzvané přátelské palby. Chaos ve vzduchu zkrátka ztěžuje rozlišení mezi hrozbou a spojencem v reálném čase.

Důsledky neúspěšných zachycení jsou navíc fatální. Minulý týden zahynulo šest amerických vojáků v Kuvajtu poté, co íránský dron pronikl obranou a zasáhl jejich základnu. Tato událost donutila velení změnit strategii a začít útočit přímo na íránský vojensko-průmyslový komplex. Snahou je nyní zlikvidovat výrobní linky a odpalovací zařízení dříve, než se drony vůbec dostanou do vzduchu.

V této situaci se USA nečekaně obrátily o pomoc na Ukrajinu. Ta má se Šáhidy čtyřletou zkušenost a vyvinula efektivní metody, jak je ničit za zlomek ceny. Prezident Volodymyr Zelenskyj již potvrdil, že vysílá specialisty, aby americkým jednotkám pomohli nastavit radary a akustické systémy pro včasné varování. Ironií je, že Ukrajina tyto systémy nabízela USA k prodeji už loni, ale tehdy byla v Bílém domě odmítnuta.

Někteří bývalí piloti, jako například Dan Hampton, kritizují Washington za aroganci, s jakou k hrozbě dronů přistupoval. Podle nich přišla žádost o ukrajinskou pomoc pozdě. Hampton také navrhuje, aby se proti dronům nasadila lehká útočná letadla vyzbrojená kulomety, což by bylo mnohem efektivnější a levnější než vysílání neviditelných stíhaček F-35, které jsou pro tento typ mise zbytečně sofistikované.

Na druhou stranu odborníci připomínají, že cena munice není jediným měřítkem. Pokud dron míří na elektrárnu, nemocnici nebo školu, je záchrana životů a infrastruktury prioritou, která ospravedlňuje i použití milionové rakety. Klíčem k vítězství je však podle generála Dana Cainea ofenzivní přístup – tedy nenechat se vmanévrovat do role pasivního obránce, který jen čeká, až na něj přiletí další vlna levných strojů.

Budoucnost vzdušných soubojů se tak v přímém přenosu mění. Tradiční mise jako ničení protivzdušné obrany nepřítele (tzv. Wild Weasel) ustupují potřebě adaptovat se na hejna bezpilotních systémů. Moderní piloti se musí učit hospodařit s palivem a municí tak, aby byli schopni reagovat na různé typy hrozeb během jediného vzletu, protože drony na moderním bojišti již nebudou jen výjimkou, ale trvalou realitou.

Stalo se