Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Hlavním problémem je propastný rozdíl v ceně. Íránské drony typu Šáhid-136 vyjdou zhruba na 30 000 dolarů, zatímco rakety AIM-120, které k jejich sestřelu stíhačky často používají, stojí kolem jednoho milionu dolarů. Každý úspěšný zásah tak paradoxně znamená pro Írán ekonomické vítězství, protože nutí USA a jejich spojence plýtvat drahými a omezenými zásobami sofistikovaných střel na cíle, jejichž motor má výkon srovnatelný se sekačkou na trávu.
Náklady na prvních 100 hodin operace s názvem Epic Fury se odhadují na závratných 3,7 miliardy dolarů. Jen výdaje na munici protivzdušné obrany se pohybují v miliardách, což vyvolává tlak na hledání levnějších řešení. Americké letectvo proto začalo na stíhačky F-15 a F-16 montovat upravené rakety APKWS. Tyto laserem naváděné střely stojí „pouhých“ 25 až 40 tisíc dolarů, což konečně obrací cenovou křivku ve prospěch obránců.
Kromě peněz hraje roli i vysoké riziko. Bojiště je dnes přeplněné drony, balistickými raketami a vlastními letadly, což vytváří extrémně nepřehledné situace. Tragickým důkazem byl nedávný incident nad Kuvajtem, kde byly během aktivního boje sestřeleny tři americké letouny F-15E v důsledku takzvané přátelské palby. Chaos ve vzduchu zkrátka ztěžuje rozlišení mezi hrozbou a spojencem v reálném čase.
Důsledky neúspěšných zachycení jsou navíc fatální. Minulý týden zahynulo šest amerických vojáků v Kuvajtu poté, co íránský dron pronikl obranou a zasáhl jejich základnu. Tato událost donutila velení změnit strategii a začít útočit přímo na íránský vojensko-průmyslový komplex. Snahou je nyní zlikvidovat výrobní linky a odpalovací zařízení dříve, než se drony vůbec dostanou do vzduchu.
V této situaci se USA nečekaně obrátily o pomoc na Ukrajinu. Ta má se Šáhidy čtyřletou zkušenost a vyvinula efektivní metody, jak je ničit za zlomek ceny. Prezident Volodymyr Zelenskyj již potvrdil, že vysílá specialisty, aby americkým jednotkám pomohli nastavit radary a akustické systémy pro včasné varování. Ironií je, že Ukrajina tyto systémy nabízela USA k prodeji už loni, ale tehdy byla v Bílém domě odmítnuta.
Někteří bývalí piloti, jako například Dan Hampton, kritizují Washington za aroganci, s jakou k hrozbě dronů přistupoval. Podle nich přišla žádost o ukrajinskou pomoc pozdě. Hampton také navrhuje, aby se proti dronům nasadila lehká útočná letadla vyzbrojená kulomety, což by bylo mnohem efektivnější a levnější než vysílání neviditelných stíhaček F-35, které jsou pro tento typ mise zbytečně sofistikované.
Na druhou stranu odborníci připomínají, že cena munice není jediným měřítkem. Pokud dron míří na elektrárnu, nemocnici nebo školu, je záchrana životů a infrastruktury prioritou, která ospravedlňuje i použití milionové rakety. Klíčem k vítězství je však podle generála Dana Cainea ofenzivní přístup – tedy nenechat se vmanévrovat do role pasivního obránce, který jen čeká, až na něj přiletí další vlna levných strojů.
Budoucnost vzdušných soubojů se tak v přímém přenosu mění. Tradiční mise jako ničení protivzdušné obrany nepřítele (tzv. Wild Weasel) ustupují potřebě adaptovat se na hejna bezpilotních systémů. Moderní piloti se musí učit hospodařit s palivem a municí tak, aby byli schopni reagovat na různé typy hrozeb během jediného vzletu, protože drony na moderním bojišti již nebudou jen výjimkou, ale trvalou realitou.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
