Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Hlavním problémem je propastný rozdíl v ceně. Íránské drony typu Šáhid-136 vyjdou zhruba na 30 000 dolarů, zatímco rakety AIM-120, které k jejich sestřelu stíhačky často používají, stojí kolem jednoho milionu dolarů. Každý úspěšný zásah tak paradoxně znamená pro Írán ekonomické vítězství, protože nutí USA a jejich spojence plýtvat drahými a omezenými zásobami sofistikovaných střel na cíle, jejichž motor má výkon srovnatelný se sekačkou na trávu.
Náklady na prvních 100 hodin operace s názvem Epic Fury se odhadují na závratných 3,7 miliardy dolarů. Jen výdaje na munici protivzdušné obrany se pohybují v miliardách, což vyvolává tlak na hledání levnějších řešení. Americké letectvo proto začalo na stíhačky F-15 a F-16 montovat upravené rakety APKWS. Tyto laserem naváděné střely stojí „pouhých“ 25 až 40 tisíc dolarů, což konečně obrací cenovou křivku ve prospěch obránců.
Kromě peněz hraje roli i vysoké riziko. Bojiště je dnes přeplněné drony, balistickými raketami a vlastními letadly, což vytváří extrémně nepřehledné situace. Tragickým důkazem byl nedávný incident nad Kuvajtem, kde byly během aktivního boje sestřeleny tři americké letouny F-15E v důsledku takzvané přátelské palby. Chaos ve vzduchu zkrátka ztěžuje rozlišení mezi hrozbou a spojencem v reálném čase.
Důsledky neúspěšných zachycení jsou navíc fatální. Minulý týden zahynulo šest amerických vojáků v Kuvajtu poté, co íránský dron pronikl obranou a zasáhl jejich základnu. Tato událost donutila velení změnit strategii a začít útočit přímo na íránský vojensko-průmyslový komplex. Snahou je nyní zlikvidovat výrobní linky a odpalovací zařízení dříve, než se drony vůbec dostanou do vzduchu.
V této situaci se USA nečekaně obrátily o pomoc na Ukrajinu. Ta má se Šáhidy čtyřletou zkušenost a vyvinula efektivní metody, jak je ničit za zlomek ceny. Prezident Volodymyr Zelenskyj již potvrdil, že vysílá specialisty, aby americkým jednotkám pomohli nastavit radary a akustické systémy pro včasné varování. Ironií je, že Ukrajina tyto systémy nabízela USA k prodeji už loni, ale tehdy byla v Bílém domě odmítnuta.
Někteří bývalí piloti, jako například Dan Hampton, kritizují Washington za aroganci, s jakou k hrozbě dronů přistupoval. Podle nich přišla žádost o ukrajinskou pomoc pozdě. Hampton také navrhuje, aby se proti dronům nasadila lehká útočná letadla vyzbrojená kulomety, což by bylo mnohem efektivnější a levnější než vysílání neviditelných stíhaček F-35, které jsou pro tento typ mise zbytečně sofistikované.
Na druhou stranu odborníci připomínají, že cena munice není jediným měřítkem. Pokud dron míří na elektrárnu, nemocnici nebo školu, je záchrana životů a infrastruktury prioritou, která ospravedlňuje i použití milionové rakety. Klíčem k vítězství je však podle generála Dana Cainea ofenzivní přístup – tedy nenechat se vmanévrovat do role pasivního obránce, který jen čeká, až na něj přiletí další vlna levných strojů.
Budoucnost vzdušných soubojů se tak v přímém přenosu mění. Tradiční mise jako ničení protivzdušné obrany nepřítele (tzv. Wild Weasel) ustupují potřebě adaptovat se na hejna bezpilotních systémů. Moderní piloti se musí učit hospodařit s palivem a municí tak, aby byli schopni reagovat na různé typy hrozeb během jediného vzletu, protože drony na moderním bojišti již nebudou jen výjimkou, ale trvalou realitou.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.