Jak v létě rozpoznat a ošetřit štípnutí od hmyzu: Komár, klíště nebo blecha?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 20. června 2025 14:48
Sdílej:

Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.

Po návratu domů si často všimneme svědivého pupínku nebo zarudlé vyrážky a ptáme se: co mě vlastně štíplo? Rozpoznání konkrétního druhu hmyzu podle vzhledu štípance je klíčové nejen pro správné ošetření, ale i pro prevenci komplikací, píše The Conversation.

Nejběžnější jsou štípnutí od komárů. Ta se obvykle projeví zarudlým pupínkem, lehkým otokem a intenzivním svěděním. Ačkoliv mohou být nepříjemná, většinou odezní samovolně během tří dnů. Ulevit si ale můžete omytím mýdlem a vodou, studenými obklady či použitím antihistaminických mastí.

Jiná situace nastává při bodnutí včelou nebo vosou. Včela po sobě obvykle zanechá žihadlo, které je nutné opatrně odstranit. Vzápětí přichází bolest, otok a pálení. Pomůže ledový obklad a případně i tableta antihistaminika. Pokud se objeví příznaky alergické reakce – jako jsou otok rtů, víček nebo potíže s dýcháním – je nutné okamžitě volat záchrannou službu.

Nejzákeřnější jsou klíšťata, která se mohou přisát nepozorovaně a zůstat na těle i několik hodin. Po jejich odpadnutí často zůstává červený otok ve tvaru terče. Klíště je třeba odstranit pinzetou, bez kroucení nebo mačkání, a místo dezinfikovat. Následující dny je nutné sledovat teplotu, celkový stav a případné vyrážky, protože klíšťata mohou přenášet nemoci, například lymeskou boreliózu.

Další nepříjemností jsou bleší štípance, které se projevují skupinou malých červených pupínků, nejčastěji na kotnících nebo v místech těsně přiléhajícího oblečení. Silně svědí a mohou se snadno zanítit při škrábání. Kromě ošetření postižené oblasti je třeba prověřit i domácnost a zvířata, protože blechy často přicházejí právě s nimi.

Podobně vypadají štípance od štěnic – svědí hlavně v noci a bývají uspořádané v řadách nebo skupinkách. Pokud na sobě tyto stopy najdete, je vhodné nejen ošetřit pokožku, ale i důkladně prohlédnout domácnost a přistoupit k případné deratizaci.

Za zmínku stojí i kousnutí od pavouka. To se může projevit dvojicí bodových vpichů, zarudnutím a bolestí. V Evropě se většinou nejedná o nebezpečné druhy, ale pokud se objeví horečka, nevolnost nebo rozpad tkáně v místě kousnutí, je nutné vyhledat lékaře.

Ve většině případů jde o banální problém, který se dá zvládnout domácí péčí. Existují však tři hlavní komplikace, při nichž je třeba jednat rychle: silná alergická reakce (anafylaxe), infekce (projevující se hnisáním, teplotou, zarudnutím) a onemocnění přenášená klíšťaty. V každém z těchto případů je nutné neprodleně kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.

Prevence je samozřejmě nejúčinnější zbraní. Kromě vhodného oblečení a vyhýbání se místům s vysokým výskytem hmyzu, jako jsou stojaté vody či vysoká tráva, hrají klíčovou roli repelenty. Nejúčinnější jsou přípravky s obsahem DEET nebo icaridinu. DEET je osvědčený už od 50. let a nabízí silnou ochranu, i když může dráždit pokožku nebo poškodit syntetické materiály. Icaridin je šetrnější k pokožce, nezapáchá a má podobnou účinnost. Pro děti nebo osoby s citlivou kůží je lepší volbou právě icaridin.

Kromě chemické ochrany je vhodné používat i mechanické zábrany – moskytiéry, sítě do oken a pravidelnou kontrolu těla po návratu z přírody. Klíšťata se často ukrývají v tříslech, podpaží nebo za ušima.

Být v létě terčem bodavého hmyzu není nic neobvyklého. Důležité je vědět, jak se zachovat – správně rozeznat typ štípnutí, zvolit vhodné ošetření a včas vyhledat pomoc, pokud se objeví varovné příznaky. Správná reakce může znamenat rozdíl mezi pár dny nepříjemného svědění a vážným zdravotním problémem. 

Témata:
Stalo se
Počasí
Ilustrační fotografie

Ovlivňuje počasí i lidské zdraví. Nad našimi hlavami se nachází bohatý svět, o kterém jsme stovky let netušili

Mraky jsou domovem triliónů organismů, které se skládají z tisíců různých druhů. Tento obrovský ekosystém je známý jako aerobiom a tvoří ho neuvěřitelné množství bakterií, hub a virů. Vědci objevili, že tento mikroskopický svět hraje klíčovou roli v počasí a ovlivňuje i naše zdraví.

Novinky
Kim Čong-un

Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří zemřeli na Ukrajině. Nechá jim postavit pomník

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se setkal s rodinami vojáků, kteří padli v bojích na Ukrajině po boku ruské armády. Státní média informovala, že jim Kim vyjádřil „hlubokou soustrast“. Jižní Korea odhaduje, že KLDR poslala na Ukrajinu přibližně 15 tisíc vojáků, společně s raketami a dalšími zbraněmi. Jako protihodnotu získala Severní Korea od Ruska potraviny, finanční prostředky a technickou pomoc.

Novinky
Kočka

Otázka, která napadla každého: Dokážeme díky AI rozumět zvířatům? Jsme tomu blíž, než si myslíme

Až dosud jsme dokázali porozumět jen těm nejzákladnějším projevům zvířat, jako je například kočičí syčení, ale v mnoha případech jsme netušili, co se zvířeti doopravdy honí hlavou. Díky umělé inteligenci jsme však k pochopení zvířecího myšlení o krok blíž. Vědci z Milána vyvinuli model umělé inteligence, který dokáže rozpoznat, zda zvuky, které vydávají, vyjadřují pozitivní, nebo negativní emoce.

Novinky
Ilustrační foto

Ryby už extrémní počasí nezvládají. Začaly se stěhovat

Klimatická změna má zásadní vliv na mořské ekosystémy a mění tradiční stanoviště ryb. Vlivem oteplování se oceány stávají méně vhodnými pro některé druhy, což je nutí k přesunu do chladnějších vod. Tento jev může pro některé země znamenat nové příležitosti, zatímco pro jiné povede k významným ekonomickým ztrátám. Kromě rostoucích teplot moří je dalším problémem i nedostatek potravy. Odhaduje se, že do roku 2050 by mohlo dojít ke snížení množství planktonu, hlavní potravy ryb, až o 30 %.