Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
Po návratu domů si často všimneme svědivého pupínku nebo zarudlé vyrážky a ptáme se: co mě vlastně štíplo? Rozpoznání konkrétního druhu hmyzu podle vzhledu štípance je klíčové nejen pro správné ošetření, ale i pro prevenci komplikací, píše The Conversation.
Nejběžnější jsou štípnutí od komárů. Ta se obvykle projeví zarudlým pupínkem, lehkým otokem a intenzivním svěděním. Ačkoliv mohou být nepříjemná, většinou odezní samovolně během tří dnů. Ulevit si ale můžete omytím mýdlem a vodou, studenými obklady či použitím antihistaminických mastí.
Jiná situace nastává při bodnutí včelou nebo vosou. Včela po sobě obvykle zanechá žihadlo, které je nutné opatrně odstranit. Vzápětí přichází bolest, otok a pálení. Pomůže ledový obklad a případně i tableta antihistaminika. Pokud se objeví příznaky alergické reakce – jako jsou otok rtů, víček nebo potíže s dýcháním – je nutné okamžitě volat záchrannou službu.
Nejzákeřnější jsou klíšťata, která se mohou přisát nepozorovaně a zůstat na těle i několik hodin. Po jejich odpadnutí často zůstává červený otok ve tvaru terče. Klíště je třeba odstranit pinzetou, bez kroucení nebo mačkání, a místo dezinfikovat. Následující dny je nutné sledovat teplotu, celkový stav a případné vyrážky, protože klíšťata mohou přenášet nemoci, například lymeskou boreliózu.
Další nepříjemností jsou bleší štípance, které se projevují skupinou malých červených pupínků, nejčastěji na kotnících nebo v místech těsně přiléhajícího oblečení. Silně svědí a mohou se snadno zanítit při škrábání. Kromě ošetření postižené oblasti je třeba prověřit i domácnost a zvířata, protože blechy často přicházejí právě s nimi.
Podobně vypadají štípance od štěnic – svědí hlavně v noci a bývají uspořádané v řadách nebo skupinkách. Pokud na sobě tyto stopy najdete, je vhodné nejen ošetřit pokožku, ale i důkladně prohlédnout domácnost a přistoupit k případné deratizaci.
Za zmínku stojí i kousnutí od pavouka. To se může projevit dvojicí bodových vpichů, zarudnutím a bolestí. V Evropě se většinou nejedná o nebezpečné druhy, ale pokud se objeví horečka, nevolnost nebo rozpad tkáně v místě kousnutí, je nutné vyhledat lékaře.
Ve většině případů jde o banální problém, který se dá zvládnout domácí péčí. Existují však tři hlavní komplikace, při nichž je třeba jednat rychle: silná alergická reakce (anafylaxe), infekce (projevující se hnisáním, teplotou, zarudnutím) a onemocnění přenášená klíšťaty. V každém z těchto případů je nutné neprodleně kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.
Prevence je samozřejmě nejúčinnější zbraní. Kromě vhodného oblečení a vyhýbání se místům s vysokým výskytem hmyzu, jako jsou stojaté vody či vysoká tráva, hrají klíčovou roli repelenty. Nejúčinnější jsou přípravky s obsahem DEET nebo icaridinu. DEET je osvědčený už od 50. let a nabízí silnou ochranu, i když může dráždit pokožku nebo poškodit syntetické materiály. Icaridin je šetrnější k pokožce, nezapáchá a má podobnou účinnost. Pro děti nebo osoby s citlivou kůží je lepší volbou právě icaridin.
Kromě chemické ochrany je vhodné používat i mechanické zábrany – moskytiéry, sítě do oken a pravidelnou kontrolu těla po návratu z přírody. Klíšťata se často ukrývají v tříslech, podpaží nebo za ušima.
Být v létě terčem bodavého hmyzu není nic neobvyklého. Důležité je vědět, jak se zachovat – správně rozeznat typ štípnutí, zvolit vhodné ošetření a včas vyhledat pomoc, pokud se objeví varovné příznaky. Správná reakce může znamenat rozdíl mezi pár dny nepříjemného svědění a vážným zdravotním problémem.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.
Polsko posiluje bezpečnost na hranicích s Ukrajinou v reakci na nedávné ruské útoky v bezprostřední blízkosti hraničních přechodů. Polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz oznámil, že vláda rozhodla o zpevnění infrastruktury využívané pohraniční stráží. Na místě už působí vojáci osmnáctého ženijního pluku, kteří zpevňují kontrolní stanoviště a navazující objekty. Opatření přichází po víkendových úderech bezpilotních letounů, z nichž jeden zasáhl vlak převážející mimo jiné bývalé západní představitele. Ruské ministerstvo obrany tyto zásahy potvrdilo s tvrzením, že souprava převážela vojenský materiál.
Francouzská krajně pravicová strana Národní sdružení pod vedením Marine Le Penové opět přichází s návrhem na úplný zákaz nošení muslimských šátků na veřejných prostranstvích. Politické hnutí tento požadavek prosazuje jako klíčový bod své kampaně před prezidentskými volbami. Návrh se týká především nošení šátků přímo na ulicích a na všech veřejně přístupných místech. Odborníci i právní analytici však upozorňují, že takové opatření představuje závažný zásah do náboženské svobody a základních lidských práv.
Itálie se připravuje na návrat k jaderné energetice po více než třiatřicetileté pauze. Ministr životního prostředí a energetické bezpečnosti Gilberto Pichetto Fratin uvedl, že země by mohla vyrábět elektřinu z jádra do roku 2035. Klíčový návrh zákona, který k tomuto kroku otevírá právní cestu, míří k konečnému hlasování v senátu. Zákon již dříve prošel dolní komorou parlamentu a jeho definitivní schválení se očekává v nejbližších dnech.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.