Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
Po návratu domů si často všimneme svědivého pupínku nebo zarudlé vyrážky a ptáme se: co mě vlastně štíplo? Rozpoznání konkrétního druhu hmyzu podle vzhledu štípance je klíčové nejen pro správné ošetření, ale i pro prevenci komplikací, píše The Conversation.
Nejběžnější jsou štípnutí od komárů. Ta se obvykle projeví zarudlým pupínkem, lehkým otokem a intenzivním svěděním. Ačkoliv mohou být nepříjemná, většinou odezní samovolně během tří dnů. Ulevit si ale můžete omytím mýdlem a vodou, studenými obklady či použitím antihistaminických mastí.
Jiná situace nastává při bodnutí včelou nebo vosou. Včela po sobě obvykle zanechá žihadlo, které je nutné opatrně odstranit. Vzápětí přichází bolest, otok a pálení. Pomůže ledový obklad a případně i tableta antihistaminika. Pokud se objeví příznaky alergické reakce – jako jsou otok rtů, víček nebo potíže s dýcháním – je nutné okamžitě volat záchrannou službu.
Nejzákeřnější jsou klíšťata, která se mohou přisát nepozorovaně a zůstat na těle i několik hodin. Po jejich odpadnutí často zůstává červený otok ve tvaru terče. Klíště je třeba odstranit pinzetou, bez kroucení nebo mačkání, a místo dezinfikovat. Následující dny je nutné sledovat teplotu, celkový stav a případné vyrážky, protože klíšťata mohou přenášet nemoci, například lymeskou boreliózu.
Další nepříjemností jsou bleší štípance, které se projevují skupinou malých červených pupínků, nejčastěji na kotnících nebo v místech těsně přiléhajícího oblečení. Silně svědí a mohou se snadno zanítit při škrábání. Kromě ošetření postižené oblasti je třeba prověřit i domácnost a zvířata, protože blechy často přicházejí právě s nimi.
Podobně vypadají štípance od štěnic – svědí hlavně v noci a bývají uspořádané v řadách nebo skupinkách. Pokud na sobě tyto stopy najdete, je vhodné nejen ošetřit pokožku, ale i důkladně prohlédnout domácnost a přistoupit k případné deratizaci.
Za zmínku stojí i kousnutí od pavouka. To se může projevit dvojicí bodových vpichů, zarudnutím a bolestí. V Evropě se většinou nejedná o nebezpečné druhy, ale pokud se objeví horečka, nevolnost nebo rozpad tkáně v místě kousnutí, je nutné vyhledat lékaře.
Ve většině případů jde o banální problém, který se dá zvládnout domácí péčí. Existují však tři hlavní komplikace, při nichž je třeba jednat rychle: silná alergická reakce (anafylaxe), infekce (projevující se hnisáním, teplotou, zarudnutím) a onemocnění přenášená klíšťaty. V každém z těchto případů je nutné neprodleně kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.
Prevence je samozřejmě nejúčinnější zbraní. Kromě vhodného oblečení a vyhýbání se místům s vysokým výskytem hmyzu, jako jsou stojaté vody či vysoká tráva, hrají klíčovou roli repelenty. Nejúčinnější jsou přípravky s obsahem DEET nebo icaridinu. DEET je osvědčený už od 50. let a nabízí silnou ochranu, i když může dráždit pokožku nebo poškodit syntetické materiály. Icaridin je šetrnější k pokožce, nezapáchá a má podobnou účinnost. Pro děti nebo osoby s citlivou kůží je lepší volbou právě icaridin.
Kromě chemické ochrany je vhodné používat i mechanické zábrany – moskytiéry, sítě do oken a pravidelnou kontrolu těla po návratu z přírody. Klíšťata se často ukrývají v tříslech, podpaží nebo za ušima.
Být v létě terčem bodavého hmyzu není nic neobvyklého. Důležité je vědět, jak se zachovat – správně rozeznat typ štípnutí, zvolit vhodné ošetření a včas vyhledat pomoc, pokud se objeví varovné příznaky. Správná reakce může znamenat rozdíl mezi pár dny nepříjemného svědění a vážným zdravotním problémem.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.