Letní měsíce lákají k procházkám v přírodě, piknikům i večerním posezením pod širým nebem. S těmito příjemnými aktivitami ale často přichází i méně vítaní společníci – komáři, klíšťata, blechy, pavouci, včely nebo vosy. Jejich štípnutí mohou být jen mírným obtěžováním, ale také signálem závažnějšího zdravotního rizika.
Po návratu domů si často všimneme svědivého pupínku nebo zarudlé vyrážky a ptáme se: co mě vlastně štíplo? Rozpoznání konkrétního druhu hmyzu podle vzhledu štípance je klíčové nejen pro správné ošetření, ale i pro prevenci komplikací, píše The Conversation.
Nejběžnější jsou štípnutí od komárů. Ta se obvykle projeví zarudlým pupínkem, lehkým otokem a intenzivním svěděním. Ačkoliv mohou být nepříjemná, většinou odezní samovolně během tří dnů. Ulevit si ale můžete omytím mýdlem a vodou, studenými obklady či použitím antihistaminických mastí.
Jiná situace nastává při bodnutí včelou nebo vosou. Včela po sobě obvykle zanechá žihadlo, které je nutné opatrně odstranit. Vzápětí přichází bolest, otok a pálení. Pomůže ledový obklad a případně i tableta antihistaminika. Pokud se objeví příznaky alergické reakce – jako jsou otok rtů, víček nebo potíže s dýcháním – je nutné okamžitě volat záchrannou službu.
Nejzákeřnější jsou klíšťata, která se mohou přisát nepozorovaně a zůstat na těle i několik hodin. Po jejich odpadnutí často zůstává červený otok ve tvaru terče. Klíště je třeba odstranit pinzetou, bez kroucení nebo mačkání, a místo dezinfikovat. Následující dny je nutné sledovat teplotu, celkový stav a případné vyrážky, protože klíšťata mohou přenášet nemoci, například lymeskou boreliózu.
Další nepříjemností jsou bleší štípance, které se projevují skupinou malých červených pupínků, nejčastěji na kotnících nebo v místech těsně přiléhajícího oblečení. Silně svědí a mohou se snadno zanítit při škrábání. Kromě ošetření postižené oblasti je třeba prověřit i domácnost a zvířata, protože blechy často přicházejí právě s nimi.
Podobně vypadají štípance od štěnic – svědí hlavně v noci a bývají uspořádané v řadách nebo skupinkách. Pokud na sobě tyto stopy najdete, je vhodné nejen ošetřit pokožku, ale i důkladně prohlédnout domácnost a přistoupit k případné deratizaci.
Za zmínku stojí i kousnutí od pavouka. To se může projevit dvojicí bodových vpichů, zarudnutím a bolestí. V Evropě se většinou nejedná o nebezpečné druhy, ale pokud se objeví horečka, nevolnost nebo rozpad tkáně v místě kousnutí, je nutné vyhledat lékaře.
Ve většině případů jde o banální problém, který se dá zvládnout domácí péčí. Existují však tři hlavní komplikace, při nichž je třeba jednat rychle: silná alergická reakce (anafylaxe), infekce (projevující se hnisáním, teplotou, zarudnutím) a onemocnění přenášená klíšťaty. V každém z těchto případů je nutné neprodleně kontaktovat lékaře nebo záchrannou službu.
Prevence je samozřejmě nejúčinnější zbraní. Kromě vhodného oblečení a vyhýbání se místům s vysokým výskytem hmyzu, jako jsou stojaté vody či vysoká tráva, hrají klíčovou roli repelenty. Nejúčinnější jsou přípravky s obsahem DEET nebo icaridinu. DEET je osvědčený už od 50. let a nabízí silnou ochranu, i když může dráždit pokožku nebo poškodit syntetické materiály. Icaridin je šetrnější k pokožce, nezapáchá a má podobnou účinnost. Pro děti nebo osoby s citlivou kůží je lepší volbou právě icaridin.
Kromě chemické ochrany je vhodné používat i mechanické zábrany – moskytiéry, sítě do oken a pravidelnou kontrolu těla po návratu z přírody. Klíšťata se často ukrývají v tříslech, podpaží nebo za ušima.
Být v létě terčem bodavého hmyzu není nic neobvyklého. Důležité je vědět, jak se zachovat – správně rozeznat typ štípnutí, zvolit vhodné ošetření a včas vyhledat pomoc, pokud se objeví varovné příznaky. Správná reakce může znamenat rozdíl mezi pár dny nepříjemného svědění a vážným zdravotním problémem.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.