Ať už se jedná o piknik v parku, nebo grilování na zahradě, teplé letní dny k posezení venku doslova vybízí. Bohužel, často se dostaví nečekaní hosté v podobě vos. Nemusíte se jich bát, existuje jednoduchý trik, jak je odradit od vašeho jídla, aniž byste jim ublížili. Vosy jsou totiž pro ekosystém nesmírně důležité, protože jsou to významní opylovači a predátoři hmyzu. Proto je dobré vědět, jak s nimi bezpečně stolovat.
Většinou se podle BBC na vašem stole objeví vosa obecná (Vespula vulgaris) nebo vosa útočná (Vespula germanica). Tyto vosy, které vypadají, jako by se zjevily odnikud, se snaží sehnat potravu.
Všechny dělnice jsou samičky. Využívají nejdříve čich, aby se dostaly k vašemu stolu, a pak si zapamatují vizuální orientační body, aby se dostaly k jídlu. Pokud na ně začnete křičet nebo mávat rukama, budou si myslet, že se chováte jako predátor, což je může vyprovokovat k útoku. Proto je důležité zůstat v klidu a nedýchat zhluboka.
Sledujte, co vosa na vašem jídle hledá. Je to kousek šunky, džem, nebo sladký nápoj? V závislosti na tom, co je pro ni lákavé, zjistíte, co potřebuje pro svou kolonii. Nejspíše to bude mít souvislost s tím, v jaké fázi se zrovna hnízdo nachází.
Vosa je totiž soustředěna na svůj úkol a nevšimne si, že ji pozorujete. Jakmile odletí, vrací se pro další porci. Je tedy ideální čas připravit pro ni vosí oběť a odložit jí malou porci jídla stranou od svého stolu. Vosy totiž špatně rekrutují nové jedince, takže se nemusíte bát, že se jich objeví celé roje. Tím, že se podělíte, si můžete vychutnat jídlo v klidu.
Většina dospělých vos má kvůli svému tenkému pasu (tzv. vosímu pasu) omezený jídelníček, který se skládá převážně z tekutin. Jsou však jako servírky, které musí shánět potravu pro larvy v hnízdě, aniž by ji samy ochutnaly.
Larvy jsou masožravé a živí se hmyzem. Za to, že jim dělnice nosí potravu, jim larvy oplácí sladkým tekutým výměškem, který slouží jako potrava pro dělnice. Pokud si vosa vybere šunku, víte, že má hnízdo plné hladových larev. To se děje většinou v první polovině léta.
Ke konci léta většina larev už dospěla a nepotřebují potravu, což znamená, že dělnice přijdou o zdroj sladkých tekutin, které je živily. Proto se začnou shánět po jiných zdrojích cukru a zaměřují se na sladké limonády, džemy, nebo ovoce. Pokud se tedy vosa u vašeho stolu soustředí na sladké, víte, že její kolonie už se chýlí ke konci.
Tím, že se podělíte, pomáháte vosám, které jsou přirozenými predátory much, housenek, mšic a pavouků. To, jestli se vosy zaměří spíše na sladké, nebo maso, závisí na řadě faktorů, jako je počasí, dostupnost potravy a rychlost růstu kolonie. Proto se to může každý rok měnit.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.