S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Podle Hanse Klugeho, šéfa evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), by se Evropa měla soustředit primárně na kombinaci dlouhodobých řešení, mezi která řadí budování stínu, lepší izolaci budov nebo zřizování veřejných chladicích center. Mechanické chlazení v podobě klimatizací by podle něj mělo být zaváděno cíleně, a to především pro nejvíce zranitelné skupiny obyvatel. Odhady Světové zdravotnické organizace ukazují, že za poslední čtyři roky zemřelo v Evropě v důsledku extrémních veder přes 200 tisíc lidí.
Vybavenost evropských domácností chladicími systémy je ve srovnání se Spojenými státy, kde klimatizaci vlastní 90 % rodin, výrazně nižší. Tento nepoměr vyvolává kritické reakce i u zámořských komentátorů včetně Elona Muska. Situace se však napříč evropským kontinentem zásadně liší. V Itálii a Španělsku již podíl domovů s klimatizací překročil polovinu, ve Francii dosahuje průměrně 24 % (přičemž v nejteplejších jižních regionech činí až 48 %), zatímco v Německu disponuje pevným chladicím zařízením pouze 6 % domácností.
Nízké zastoupení klimatizací v německých domovech je částečně ovlivněno vysokým podílem obyvatel žijících v podnájmech, ale také přístupem samotné veřejnosti. Mnoho lidí považuje investici do chladicích zařízení kvůli několika horkým dnům v roce za zbytečnou, případně dopady klimatických změn na běžný život zcela zlehčuje.
Odborníci a klimatologové zároveň upozorňují na ekologická a infrastrukturní rizika, která by masové rozšíření klimatizací přineslo. Patří mezi ně vypouštění horkého vzduchu z agregátů do ulic, což dále zhoršuje efekt městských tepelných ostrovů, nebo hrozba extrémního přetížení elektrických sítí během vln veder. Na druhou stranu dopad provozu těchto zařízení na emise uhlíku v Evropě postupně klesá, a to díky rychlému přechodu evropské energetiky na obnovitelné zdroje.
Klimatoložka Chloe Brimicombe z Oxfordské univerzity v této souvislosti upozorňuje na špatně nastavené společenské priority a prohlubující se nerovnost. Poukazuje na fakt, že obrovské množství energie a vody se v současnosti spotřebovává na chlazení datových center pro umělou inteligenci, namísto toho, aby byla prvořadá ochrana lidských životů před narůstajícím horkem.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.