S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Podle Hanse Klugeho, šéfa evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO), by se Evropa měla soustředit primárně na kombinaci dlouhodobých řešení, mezi která řadí budování stínu, lepší izolaci budov nebo zřizování veřejných chladicích center. Mechanické chlazení v podobě klimatizací by podle něj mělo být zaváděno cíleně, a to především pro nejvíce zranitelné skupiny obyvatel. Odhady Světové zdravotnické organizace ukazují, že za poslední čtyři roky zemřelo v Evropě v důsledku extrémních veder přes 200 tisíc lidí.
Vybavenost evropských domácností chladicími systémy je ve srovnání se Spojenými státy, kde klimatizaci vlastní 90 % rodin, výrazně nižší. Tento nepoměr vyvolává kritické reakce i u zámořských komentátorů včetně Elona Muska. Situace se však napříč evropským kontinentem zásadně liší. V Itálii a Španělsku již podíl domovů s klimatizací překročil polovinu, ve Francii dosahuje průměrně 24 % (přičemž v nejteplejších jižních regionech činí až 48 %), zatímco v Německu disponuje pevným chladicím zařízením pouze 6 % domácností.
Nízké zastoupení klimatizací v německých domovech je částečně ovlivněno vysokým podílem obyvatel žijících v podnájmech, ale také přístupem samotné veřejnosti. Mnoho lidí považuje investici do chladicích zařízení kvůli několika horkým dnům v roce za zbytečnou, případně dopady klimatických změn na běžný život zcela zlehčuje.
Odborníci a klimatologové zároveň upozorňují na ekologická a infrastrukturní rizika, která by masové rozšíření klimatizací přineslo. Patří mezi ně vypouštění horkého vzduchu z agregátů do ulic, což dále zhoršuje efekt městských tepelných ostrovů, nebo hrozba extrémního přetížení elektrických sítí během vln veder. Na druhou stranu dopad provozu těchto zařízení na emise uhlíku v Evropě postupně klesá, a to díky rychlému přechodu evropské energetiky na obnovitelné zdroje.
Klimatoložka Chloe Brimicombe z Oxfordské univerzity v této souvislosti upozorňuje na špatně nastavené společenské priority a prohlubující se nerovnost. Poukazuje na fakt, že obrovské množství energie a vody se v současnosti spotřebovává na chlazení datových center pro umělou inteligenci, namísto toho, aby byla prvořadá ochrana lidských životů před narůstajícím horkem.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.