Vojenská situace na Ukrajině nadále zůstává ve fázi pozemního opotřebovávacího boje, v němž ruská armáda navzdory probíhající letní ofenzivě nedosahuje žádných operačně významných územních zisků. Tempo postupu ruských jednotek se již několik měsíců drží na velmi nízkých hodnotách, které výrazně zaostávají za výsledky z předchozích let.
Statistiky z bojových linií podle Institutu pro studium války (ISW) ukazují, že útočící síly platí za minimální posuny vpřed enormními lidskými ztrátami. Podle hlášení ukrajinského generálního štábu dosáhl počet ruských obětí za červenec rekordních hodnot, což Kreml všemi prostředky se snahou o kognitivní válku popírá a zkresluje.
Oficiální místa v Moskvě se snaží veřejnosti namluvit, že fronta se hroutí a ukrajinská obrana selhává, avšak realita na zemi tomu neodpovídá. I podle samotných ruských nároků na postup jde o pohyb řádově v jednotkách kilometrů za den, což má k rychlému zhroucení ukrajinských linií velmi daleko.
Kromě pozemních operací pokračují také masivní vzdušné útoky na ukrajinské zázemí, přičemž ruská armáda intenzivně využívá nedostatku systémů protivzdušné obrany Patriot. V noci na 1. srpna provedla Moskva další rozsáhlý úder pomocí desítek raket a bezpilotních letounů, které cílily především na Kyjevskou oblast a další regiony.
Zásahy v ukrajinském hlavním městě si vyžádaly desítky mrtvých a zraněných civilistů a poškodily obytné budovy, školy i diplomatické zastoupení. Ruské velení při těchto nájezdech stále častěji kombinuje klasické střely s upravenými zbraněmi, aby nahradilo výpadek ve výrobě konvenčních balistických střel.
Analýzy podle webu The Guardian naznačují, že Rusko v červenci odpálilo rekordní množství raket, čímž částečně sahá do svých strategických rezerv. Aby Kreml kompenzoval tento výpadek, spoléhá se stále více na modernizované systémy S-400 či střely Zirkon, jejichž zásoby jsou v porovnání s běžnou municí o něco robustnější.
Na technologické frontě se mezitím objevují nové hrozby spojené s alternativní satelitní komunikací. Podle odborníků dokončuje Moskva rozmístění vlastní konstelace satelitů Rassvet, která má ruským silám zajistit stabilní spojení pro navádění dronů a bezpilotních prostředků v hlubokém tylu.
Tento vývoj zvyšuje tlak na ukrajinskou stranu, která se snaží diplomatickou cestou zajistit rozšíření přístupu k západním sítím, aby mohla efektivněji narušovat ruskou logistiku. Kyjev v této souvislosti usiluje o možnost zasahovat cíle daleko za hranicemi, včetně odpalovacích zařízení nepřátelských raket.
Zatímco na zemi probíhají tvrdé střety v Doněcké a Charkovské oblasti, ukrajinské jednotky pokračují ve vlastní strategii úderů na rafinérie, sklady pohonných hmot a vojenskou infrastrukturu uvnitř Ruska. V srpnu úspěšně zasáhly významný rafinérský komplex v Baškortostánu či radarové stanice.
Intenzivní boje neustávají ani na jižní frontě v Záporožské a Chersonské oblasti, kde obě strany využívají drony a dělostřelectvo k vzájemnému oslabování pozic. Ukrajinské námořní síly navíc pokračují v úspěšných akcích v černomořském regionu proti logistickým lodím a vojenským cílům.
Celkový vývoj na bojišti tak i nadále potvrzuje, že navzdory obrovskému tlaku a materiální převaze nedokáže ruská armáda zlomit ukrajinskou obranu. Konflikt se nadále nese v duchu vyčerpávajícího opotřebovávání obou stran bez vyhlídek na rychlý vojenský obrat.
Americký prezident Donald Trump označil novou ropnou dohodu s Venezuelou za největší ropný obchod v historii lidstva. Zjištění deníku The Guardian však ukazují, že tento projekt čelí řadě právních i logistických překážek a hrozí mu úplný kolaps. Americká administrativa sice tvrdí, že získá kontrolu nad obrovskými zásobami ropy, odborníci ale její prohlášení označují za zavádějící. Projekt navíc naráží na americké i venezuelské zákony a klíčové ropné společnosti se od něj distancují.
Ruské armádní síly se podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záměrně zaměřují na civilní infrastrukturu a školy v Kyjevě. Cílem těchto intenzivních útoků je vytvořit na obyvatele hlavního města takový tlak, aby byli nuceni metropoli opustit. Ruská taktika se podle ukrajinské hlavy státu snaží vyvolat dojem síly a zároveň ochromit chod klíčových institucí. Moskva tímto postupem do značné míry navazuje na svou strategii z počátku plnohodnotné invaze, kdy se pokoušela ukrajinské centrum moci zásadním způsobem destabilizovat.
Kanadský ministerský předseda Mark Carney potvrdil, že jeho vláda prověřovala teoretickou možnost amerického vojenského zásahu proti Kanadě. V rozhovoru pro deník The New York Times označil tento scénář za extrémní riziko s nízkou pravděpodobností, avšak s potenciálně devastujícími dopady. Podle jeho slov je povinností každého lídra provádět důkladné řízení rizik a připravit se i na ty nejméně pravděpodobné události. Dodal, že by bylo neodpovědné podobnou možnost zcela ignorovat.
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Válka s Íránem se dostává do dalšího přelomového bodu v souvislosti se změnami v Hormuzském průlivu a blížícími se volbami ve Spojených státech. Přestože ropné tankery průlivem opět proplouvají ve stále větším množství a páka Teheránu se zmenšuje, jeho vliv na tuto klíčovou námořní tepnu zdaleka nezmizel. Íránští lídři se nacházejí před těžkým rozhodnutím, zda dál vojensky eskalovat situaci i přes hrozící odvetné údery, nebo nečinně přihlížet k postupnému kolapsu vlastního vývozu ropy. Mnozí západní analytici podle National Interest tvrdí, že omezené možnosti dohnaly Írán na pokraj kapitulace, tyto závěry však přehlížejí fakt, že nejpravděpodobnější cestou Teheránu zůstává další vyostření konfliktu.
Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila novou hodnotící zprávu, ve které varuje před výrazným stupňováním hybridní války ze strany Ruska vůči zemím Severoatlantické aliance. Podle dánských analytiků hrozí v nadcházejících měsících častější a závažnější útoky, které mohou mít pro zasažené státy podstatně těžší následky než v minulosti. Zpráva poukazuje na to, že Moskva stále častěji využívá sabotáže, destruktivní kybernetické údery a útoky pomocí bezpilotních prostředků přímo na evropském území. Hlavním cílem těchto operací je narušit podporu směřující na Ukrajinu nebo jí úplně zabránit.
Britský premiér Andy Burnham ve svém vystoupení na Valném shromáždění Organizace spojených národů v New Yorku obvinil Rusko z vedení rozsáhlé fake news války. Podle šéfa britské vlády Moskva dlouhodobě zneužívá společenské štěpení po odchodu Spojeného království z Evropské unie k rozsévání pochybností a strachu. Během svého projevu světovým lídrům oznámil plán na zřízení nového Národního centra pro informační obranu. Tato specializovaná jednotka má za úkol čelit kybernetickým hrozbám a manipulacím s veřejným míněním ze strany nepřátelských států.
Podle španělského deníku El Mundo americká ústřední zpravodajská služba CIA varovala několik středomořských států před hrozbou bezprostředně hrozících ruských hybridních operací. Moskva podle těchto informací plánuje využít maskované obchodní lodě plující po Středozemním moři k vypouštění bezpilotních letounů směrem k pobřeží Španělska, Itálie a Francie.
Generální prokurátor Brazílie Jorge Messias důrazně prohlásil, že jakékoli zahraniční zasahování do brazilských institucí a demokratických procesů je absolutně nepřijatelné. Reagoval tak na zprávu deníku The Guardian, podle níž se kampaň Donalda Trumpa pokoušela nasměrovat americké státní prostředky na kampaň namířenou přímo proti brazilskému Nejvyššímu soudu.
Sbližování Španělska s Čínou vyvolává stále větší napětí uvnitř Evropské unie. Zatímco v ulicích Barcelony probíhaly velkolepé oslavy tradičního festivalu La Mercè, jehož čestným hostem se jako vůbec první asijská metropole stala Šanghaj, v diplomatických kuloárech Unie roste znepokojení. Španělský premiér Pedro Sánchez navštívil čínského prezidenta Si Ťin-pchinga již čtyřikrát během čtyř let a po opětovném zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem opakovaně vyzývá EU ke zlepšení vztahů s Pekingem. Tento přístup však naráží na odpor řady evropských partnerů, kteří Čínu považují za strategického rivala a geopolitickou hrozbu.
Ukrajinská armáda poprvé v bojových podmínkách použila novou taktickou balistickou střelu FP-7. Úspěšné nasazení zbraně potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti Telegram, přičemž ocenil dosažené výsledky a zdůraznil nutnost zahájení sériové výroby. Výrobce zbraně, společnost Fire Point, uvedl, že raketa je vyvíjena jako balistický zachytávač v rámci evropského programu protiraketové obrany s názvem Freyja. Bližší podrobnosti o místě a způsobu prvního bojového nasazení prezidentská kancelář neposkytla.
Finanční situace Centra Johna F. Kennedyho pro múzická umění ve Washingtonu se výrazně zhoršila poté, co se jeho předsedou stal Donald Trump a orgány instituce rozhodly o umístění jeho jména na budovu. Vnitřní dokumenty a finanční výkazy získané novináři odhalují prudký pokles příspěvků i tržeb z prodeje vstupenek. Po hlasování správní rady o přejmenování centra klesly finanční dary o čtyřicet dva procent a přísliby nových darů propadly o více než sto procent. Výrazný propad příslibů byl způsoben tím, že dřívější dárci své příslíbené finanční prostředky stáhli zpět.