Jak by vypadala Evropa bez uprchlíků? Točili bychom se v inflaci a drahých energiích

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 8. září 2025 09:38
Sdílej:

Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.

Přestože cizinci představují pouhých 9 % pracovní síly v eurozóně, během posledních tří let se zasloužili o polovinu jejího růstu. Jejich podíl byl klíčový, protože bez něj by byl trh práce v Evropě pod větším tlakem a celková produkce by byla nižší. Zaměstnanost v eurozóně narostla od konce roku 2021 do poloviny roku 2025 o 4,1 %.

Zahraniční pracovníci podle Lagardeové umožnili evropským firmám růst, protože pomohli překonat nedostatek pracovní síly, který je dán nízkou porodností a požadavky na zkrácenou pracovní dobu. Přispěli také ke zmírnění inflace, a to i v době, kdy mzdy rostly pomaleji než ceny.

Německo a Španělsko jsou příklady, které potvrzují důležitost imigrantů. Bez zahraničních pracovníků by byl německý HDP zhruba o 6 % nižší. Také Španělsko vděčí za své ekonomické oživení přistěhovalcům, kteří se zasloužili o více než 71 % z 1,9 milionu nových pracovních míst, jež v zemi vznikly mezi roky 2019 a 2024.

I když má Evropská unie rekordních 450 milionů obyvatel, stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly jsou považovány za nejnaléhavější demografické problémy. Imigrace je proto ekonomicky přínosná, ale zároveň představuje politicky citlivé téma, které nahrává krajní pravici. V důsledku tlaku voličů již mnoho evropských vlád omezuje příliv migrantů. I přes to, že se trh práce s nedávnými šoky vypořádal dobře, může být jeho odolnost do budoucna ohrožena právě demografickými změnami a politickými tlaky.

Imigranti nacházejí uplatnění hlavně v sektorech jako je stavebnictví, doprava a gastronomie. Zatímco lidé narození v hostitelských zemích se přesouvají na pozice s vyšší kvalifikací, například ve zdravotnictví nebo IT. Imigrace ale přináší i sociální a politické problémy, jako jsou zvýšené nároky na veřejné služby. Přestože počáteční náklady na integraci mohou dosahovat až 0,2 % HDP, z dlouhodobého hlediska se tyto investice vyplatí a přinášejí velké socioekonomické výhody.

Stalo se
Novinky
Ukrajinská armáda

Ukrajina potopila kontejnerovou loď Rosatomu a zasáhla významný ruský ropný komplex

Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.

Novinky
Pedro Sánchez

Sánchez pod palbou. Do španělského premiéra se pustilo 22 představitelů unijních států

Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.

Novinky
Donald Trump

Trump se honosí dohodou, skutečně se ale Hamás vzdá zbraní?

Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.

Novinky
Hamás

Hamás je připraven vzdát se zbraní. Má ale podmínky

Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.