Jak by vypadala Evropa bez uprchlíků? Točili bychom se v inflaci a drahých energiích

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 8. září 2025 09:38
Sdílej:

Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.

Přestože cizinci představují pouhých 9 % pracovní síly v eurozóně, během posledních tří let se zasloužili o polovinu jejího růstu. Jejich podíl byl klíčový, protože bez něj by byl trh práce v Evropě pod větším tlakem a celková produkce by byla nižší. Zaměstnanost v eurozóně narostla od konce roku 2021 do poloviny roku 2025 o 4,1 %.

Zahraniční pracovníci podle Lagardeové umožnili evropským firmám růst, protože pomohli překonat nedostatek pracovní síly, který je dán nízkou porodností a požadavky na zkrácenou pracovní dobu. Přispěli také ke zmírnění inflace, a to i v době, kdy mzdy rostly pomaleji než ceny.

Německo a Španělsko jsou příklady, které potvrzují důležitost imigrantů. Bez zahraničních pracovníků by byl německý HDP zhruba o 6 % nižší. Také Španělsko vděčí za své ekonomické oživení přistěhovalcům, kteří se zasloužili o více než 71 % z 1,9 milionu nových pracovních míst, jež v zemi vznikly mezi roky 2019 a 2024.

I když má Evropská unie rekordních 450 milionů obyvatel, stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly jsou považovány za nejnaléhavější demografické problémy. Imigrace je proto ekonomicky přínosná, ale zároveň představuje politicky citlivé téma, které nahrává krajní pravici. V důsledku tlaku voličů již mnoho evropských vlád omezuje příliv migrantů. I přes to, že se trh práce s nedávnými šoky vypořádal dobře, může být jeho odolnost do budoucna ohrožena právě demografickými změnami a politickými tlaky.

Imigranti nacházejí uplatnění hlavně v sektorech jako je stavebnictví, doprava a gastronomie. Zatímco lidé narození v hostitelských zemích se přesouvají na pozice s vyšší kvalifikací, například ve zdravotnictví nebo IT. Imigrace ale přináší i sociální a politické problémy, jako jsou zvýšené nároky na veřejné služby. Přestože počáteční náklady na integraci mohou dosahovat až 0,2 % HDP, z dlouhodobého hlediska se tyto investice vyplatí a přinášejí velké socioekonomické výhody.

Stalo se