Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.
Přestože cizinci představují pouhých 9 % pracovní síly v eurozóně, během posledních tří let se zasloužili o polovinu jejího růstu. Jejich podíl byl klíčový, protože bez něj by byl trh práce v Evropě pod větším tlakem a celková produkce by byla nižší. Zaměstnanost v eurozóně narostla od konce roku 2021 do poloviny roku 2025 o 4,1 %.
Zahraniční pracovníci podle Lagardeové umožnili evropským firmám růst, protože pomohli překonat nedostatek pracovní síly, který je dán nízkou porodností a požadavky na zkrácenou pracovní dobu. Přispěli také ke zmírnění inflace, a to i v době, kdy mzdy rostly pomaleji než ceny.
Německo a Španělsko jsou příklady, které potvrzují důležitost imigrantů. Bez zahraničních pracovníků by byl německý HDP zhruba o 6 % nižší. Také Španělsko vděčí za své ekonomické oživení přistěhovalcům, kteří se zasloužili o více než 71 % z 1,9 milionu nových pracovních míst, jež v zemi vznikly mezi roky 2019 a 2024.
I když má Evropská unie rekordních 450 milionů obyvatel, stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly jsou považovány za nejnaléhavější demografické problémy. Imigrace je proto ekonomicky přínosná, ale zároveň představuje politicky citlivé téma, které nahrává krajní pravici. V důsledku tlaku voličů již mnoho evropských vlád omezuje příliv migrantů. I přes to, že se trh práce s nedávnými šoky vypořádal dobře, může být jeho odolnost do budoucna ohrožena právě demografickými změnami a politickými tlaky.
Imigranti nacházejí uplatnění hlavně v sektorech jako je stavebnictví, doprava a gastronomie. Zatímco lidé narození v hostitelských zemích se přesouvají na pozice s vyšší kvalifikací, například ve zdravotnictví nebo IT. Imigrace ale přináší i sociální a politické problémy, jako jsou zvýšené nároky na veřejné služby. Přestože počáteční náklady na integraci mohou dosahovat až 0,2 % HDP, z dlouhodobého hlediska se tyto investice vyplatí a přinášejí velké socioekonomické výhody.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.
Pokud čtete tyto řádky, je velká šance, že patříte stejně jako autorka článku na webu The Conversation, profesorka Lydia Begoña Horndler Gil, do generace mileniálů. Jsou to lidé narození mezi lety 1981 a 1995, kteří si stále častěji všímají případů nemocí, jež dříve asociovali spíše s vyšším věkem, jako je hypertenze, cukrovka 2. typu, a bohužel i rakovina. Mileniálové jsou první generací, u které je prokázáno vyšší riziko vzniku nádorů než u jejich rodičů. Celosvětově se mezi lety 1990 a 2019 zvýšil počet případů rakoviny s časným nástupem u lidí mladších 50 let o 79 % a úmrtnost na ni vzrostla o 28 %.
Bývalý americký prezident Barack Obama si dříve byl jist, že Amerika přežije Donalda Trumpa, avšak jeho sebevědomí mizí. Přátelé, kteří s ním hovoří, uvádějí, že osm let po odchodu z Bílého domu se do Obamovy zprávy o naději a změně vplížila úzkost a obavy. Ačkoliv Obama zůstává největším stranickým sponzorem, úmyslně se během Bidenovy éry stahoval, aby umožnil vyniknout nové generaci demokratů. Nicméně Trumpovy kroky k blokování demokratů a jeho výzvy k obžalování či uzavření liberálních institucí podle Obamových obav mohou této příští generaci odepřít příležitost převzít moc.
Sen o přenosu sluneční energie z oběžné dráhy na Zemi, známý jako kosmická solární energetika, je myšlenkou starou desítky let. Nyní však celá řada společností prohlašuje, že by tuto vizi mohla konečně proměnit ve skutečnost. Na americkém fotbalovém stadionu na Floridě proběhl loni v březnu neobvyklý test, během něhož nebyly vrženy fotbalové míče, nýbrž paprsky světla. Koncentrované světelné pruhy byly vysílány z emitoru na jedné straně hřiště v Jacksonville Jaguars a zachycovány na stínítku na straně druhé. Světlo bylo nejprve zachyceno ze Slunce a poté vysíláno velkými čočkami, z nichž každá byla vysoká asi 1,2 metru, a fungovaly podobně jako zvětšovací sklo.
Až v pondělí se Česko oficiálně dozví, co strany a hnutí příští vlády, tedy ANO, SPD a Motoristé, prosadili do programového prohlášení. Podle uniklých informací se ale počítá s návratem elektronické evidence tržeb (EET) či změnami ohledně věku odchodu do důchodu. Dokument už má mít k dispozici i prezident Petr Pavel.
Jiřinu Bohdalovou čeká ještě letos nová role, která však nebude před kamerou. Těší se totiž na pravnouče, jehož otcem se stane syn její dcery Simony Stašové. Porod se blíží každým dnem. Legendární herečka prozradila, jak je to například s výběrem jména.
Kariéra Jaromíra Jágra na nejvyšší úrovni pokračuje i v této extraligové sezóně. Fanoušci Kladna si ale všimli, že v posledních dvou zápasech v sestavě Rytířů opět chyběl. Klub ve středu prozradil podrobnosti o zdravotním stavu legendárního útočníka.
Šéf hnutí ANO a pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek jednal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle Babiše bylo tématem aktuální dění ve světové politice.