Jak by vypadala Evropa bez uprchlíků? Točili bychom se v inflaci a drahých energiích

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 8. září 2025 09:38
Sdílej:

Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.

Přestože cizinci představují pouhých 9 % pracovní síly v eurozóně, během posledních tří let se zasloužili o polovinu jejího růstu. Jejich podíl byl klíčový, protože bez něj by byl trh práce v Evropě pod větším tlakem a celková produkce by byla nižší. Zaměstnanost v eurozóně narostla od konce roku 2021 do poloviny roku 2025 o 4,1 %.

Zahraniční pracovníci podle Lagardeové umožnili evropským firmám růst, protože pomohli překonat nedostatek pracovní síly, který je dán nízkou porodností a požadavky na zkrácenou pracovní dobu. Přispěli také ke zmírnění inflace, a to i v době, kdy mzdy rostly pomaleji než ceny.

Německo a Španělsko jsou příklady, které potvrzují důležitost imigrantů. Bez zahraničních pracovníků by byl německý HDP zhruba o 6 % nižší. Také Španělsko vděčí za své ekonomické oživení přistěhovalcům, kteří se zasloužili o více než 71 % z 1,9 milionu nových pracovních míst, jež v zemi vznikly mezi roky 2019 a 2024.

I když má Evropská unie rekordních 450 milionů obyvatel, stárnoucí populace a nedostatek pracovní síly jsou považovány za nejnaléhavější demografické problémy. Imigrace je proto ekonomicky přínosná, ale zároveň představuje politicky citlivé téma, které nahrává krajní pravici. V důsledku tlaku voličů již mnoho evropských vlád omezuje příliv migrantů. I přes to, že se trh práce s nedávnými šoky vypořádal dobře, může být jeho odolnost do budoucna ohrožena právě demografickými změnami a politickými tlaky.

Imigranti nacházejí uplatnění hlavně v sektorech jako je stavebnictví, doprava a gastronomie. Zatímco lidé narození v hostitelských zemích se přesouvají na pozice s vyšší kvalifikací, například ve zdravotnictví nebo IT. Imigrace ale přináší i sociální a politické problémy, jako jsou zvýšené nároky na veřejné služby. Přestože počáteční náklady na integraci mohou dosahovat až 0,2 % HDP, z dlouhodobého hlediska se tyto investice vyplatí a přinášejí velké socioekonomické výhody.

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Dohoda s Íránem není definitivní. Trump pohrozil obnovením vojenských úderů

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.

Novinky
Kaja Kallasová

Kallasová nevyřešila Ukrajinu ani Írán. EU zvažuje, že jí zruší úřad

Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt. 

Novinky
Írán

Co se děje v Íránu? Teherán lidem mírovou dohodu podává jako velké vítězství, nikoli ústupek

Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.

Novinky
Vladimir Putin

Rusko se přeceňuje. Zdaleka nedosahuje úrovně Kanady či Brazílie, upozorňují experti

Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.