Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Od zahájení izraelské vojenské operace minulý pátek proti íránskému jadernému programu a jeho balistickým kapacitám odpálil Teherán více než 370 raket a stovky dronů. Útoky si doposud vyžádaly životy 24 Izraelců, dalších více než 500 osob bylo zraněno.
Spojené státy, které už delší dobu vědí o zhoršující se situaci izraelských zásob, se podle WSJ snažily doplňovat potřebné vybavení. Avšak i americké zásoby jsou omezené. Vzhledem k rozsahu nasazení svých systémů začínají nyní i Spojené státy samy čelit riziku vyčerpání svých kapacit.
Zdroje deníku The Washington Post uvedly, že pokud budou současné tempo útoků a intenzita obrany pokračovat, Izrael by mohl vydržet ještě 10 až 12 dní, než se zásoby přepadových raket vyčerpají. Poté bude nutná americká pomoc nebo přímější zapojení do konfliktu. Už během tohoto týdne může být izraelská armáda nucena volit, které rakety bude schopna zneškodnit, a které ponechá bez zásahu.
Izrael již tradičně nechává dopadat rakety do neobydlených oblastí, pokud je jasné, že nepředstavují bezprostřední hrozbu. Nicméně aktuální masivní útoky míří především na hustě obydlené oblasti, což zvyšuje riziko obětí v případě, že dojde k selhání systému.
Mluvčí izraelské armády uvedl pro WSJ, že IDF je „připravena čelit jakémukoliv scénáři“, ale odmítl komentovat stav munice. Přesto izraelské obranné složky tvrdí, že většina íránských raket byla doposud úspěšně zachycena, podobně jako při předchozích útocích v roce 2024.
Na rozdíl od útoků z roku 2024, které se soustředily hlavně na neobydlenou oblast letecké základny Nevatim v Negevu, nyní íránské střely míří do center měst. Jakékoliv selhání v zachycení střel tak nyní představuje mnohem větší riziko pro civilní obyvatelstvo.
Izrael tvrdí, že operaci proti íránským kapacitám plánoval několik měsíců dopředu a že má přesné informace o rozsahu íránského arzenálu. Armáda v úterý oznámila, že již zničila přibližně 40 % íránských odpalovacích zařízení pro balistické rakety.
Kromě systému Arrow spoléhá Izrael také na jiné prostředky – například americké Patrioty, THAAD systémy rozmístěné na Blízkém východě, a obranné kapacity amerického námořnictva. Přesto však zůstává Izrael v regionu jediným státem, který disponuje schopností efektivně čelit balistickým hrozbám.
Zatímco Izrael pokračuje v operacích hluboko na území Íránu a sleduje každý odpálený projektil, situace na domácí frontě ukazuje rostoucí tlak na logistiku, obranné zásoby i psychologickou odolnost obyvatel. A pokud se nepodaří rychle doplnit střely a techniku, může izraelský protiraketový deštník v nadcházejících dnech výrazně zeslábnout.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.