Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Od zahájení izraelské vojenské operace minulý pátek proti íránskému jadernému programu a jeho balistickým kapacitám odpálil Teherán více než 370 raket a stovky dronů. Útoky si doposud vyžádaly životy 24 Izraelců, dalších více než 500 osob bylo zraněno.
Spojené státy, které už delší dobu vědí o zhoršující se situaci izraelských zásob, se podle WSJ snažily doplňovat potřebné vybavení. Avšak i americké zásoby jsou omezené. Vzhledem k rozsahu nasazení svých systémů začínají nyní i Spojené státy samy čelit riziku vyčerpání svých kapacit.
Zdroje deníku The Washington Post uvedly, že pokud budou současné tempo útoků a intenzita obrany pokračovat, Izrael by mohl vydržet ještě 10 až 12 dní, než se zásoby přepadových raket vyčerpají. Poté bude nutná americká pomoc nebo přímější zapojení do konfliktu. Už během tohoto týdne může být izraelská armáda nucena volit, které rakety bude schopna zneškodnit, a které ponechá bez zásahu.
Izrael již tradičně nechává dopadat rakety do neobydlených oblastí, pokud je jasné, že nepředstavují bezprostřední hrozbu. Nicméně aktuální masivní útoky míří především na hustě obydlené oblasti, což zvyšuje riziko obětí v případě, že dojde k selhání systému.
Mluvčí izraelské armády uvedl pro WSJ, že IDF je „připravena čelit jakémukoliv scénáři“, ale odmítl komentovat stav munice. Přesto izraelské obranné složky tvrdí, že většina íránských raket byla doposud úspěšně zachycena, podobně jako při předchozích útocích v roce 2024.
Na rozdíl od útoků z roku 2024, které se soustředily hlavně na neobydlenou oblast letecké základny Nevatim v Negevu, nyní íránské střely míří do center měst. Jakékoliv selhání v zachycení střel tak nyní představuje mnohem větší riziko pro civilní obyvatelstvo.
Izrael tvrdí, že operaci proti íránským kapacitám plánoval několik měsíců dopředu a že má přesné informace o rozsahu íránského arzenálu. Armáda v úterý oznámila, že již zničila přibližně 40 % íránských odpalovacích zařízení pro balistické rakety.
Kromě systému Arrow spoléhá Izrael také na jiné prostředky – například americké Patrioty, THAAD systémy rozmístěné na Blízkém východě, a obranné kapacity amerického námořnictva. Přesto však zůstává Izrael v regionu jediným státem, který disponuje schopností efektivně čelit balistickým hrozbám.
Zatímco Izrael pokračuje v operacích hluboko na území Íránu a sleduje každý odpálený projektil, situace na domácí frontě ukazuje rostoucí tlak na logistiku, obranné zásoby i psychologickou odolnost obyvatel. A pokud se nepodaří rychle doplnit střely a techniku, může izraelský protiraketový deštník v nadcházejících dnech výrazně zeslábnout.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.