Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Od zahájení izraelské vojenské operace minulý pátek proti íránskému jadernému programu a jeho balistickým kapacitám odpálil Teherán více než 370 raket a stovky dronů. Útoky si doposud vyžádaly životy 24 Izraelců, dalších více než 500 osob bylo zraněno.
Spojené státy, které už delší dobu vědí o zhoršující se situaci izraelských zásob, se podle WSJ snažily doplňovat potřebné vybavení. Avšak i americké zásoby jsou omezené. Vzhledem k rozsahu nasazení svých systémů začínají nyní i Spojené státy samy čelit riziku vyčerpání svých kapacit.
Zdroje deníku The Washington Post uvedly, že pokud budou současné tempo útoků a intenzita obrany pokračovat, Izrael by mohl vydržet ještě 10 až 12 dní, než se zásoby přepadových raket vyčerpají. Poté bude nutná americká pomoc nebo přímější zapojení do konfliktu. Už během tohoto týdne může být izraelská armáda nucena volit, které rakety bude schopna zneškodnit, a které ponechá bez zásahu.
Izrael již tradičně nechává dopadat rakety do neobydlených oblastí, pokud je jasné, že nepředstavují bezprostřední hrozbu. Nicméně aktuální masivní útoky míří především na hustě obydlené oblasti, což zvyšuje riziko obětí v případě, že dojde k selhání systému.
Mluvčí izraelské armády uvedl pro WSJ, že IDF je „připravena čelit jakémukoliv scénáři“, ale odmítl komentovat stav munice. Přesto izraelské obranné složky tvrdí, že většina íránských raket byla doposud úspěšně zachycena, podobně jako při předchozích útocích v roce 2024.
Na rozdíl od útoků z roku 2024, které se soustředily hlavně na neobydlenou oblast letecké základny Nevatim v Negevu, nyní íránské střely míří do center měst. Jakékoliv selhání v zachycení střel tak nyní představuje mnohem větší riziko pro civilní obyvatelstvo.
Izrael tvrdí, že operaci proti íránským kapacitám plánoval několik měsíců dopředu a že má přesné informace o rozsahu íránského arzenálu. Armáda v úterý oznámila, že již zničila přibližně 40 % íránských odpalovacích zařízení pro balistické rakety.
Kromě systému Arrow spoléhá Izrael také na jiné prostředky – například americké Patrioty, THAAD systémy rozmístěné na Blízkém východě, a obranné kapacity amerického námořnictva. Přesto však zůstává Izrael v regionu jediným státem, který disponuje schopností efektivně čelit balistickým hrozbám.
Zatímco Izrael pokračuje v operacích hluboko na území Íránu a sleduje každý odpálený projektil, situace na domácí frontě ukazuje rostoucí tlak na logistiku, obranné zásoby i psychologickou odolnost obyvatel. A pokud se nepodaří rychle doplnit střely a techniku, může izraelský protiraketový deštník v nadcházejících dnech výrazně zeslábnout.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.