Izrael podle zprávy deníku The Wall Street Journal čelí kritickému nedostatku přepadových raket systému Arrow, určených k likvidaci balistických střel dlouhého doletu. Informaci potvrdil nejmenovaný představitel americké administrativy s tím, že situace je natolik vážná, že by Izrael mohl již do konce týdne začít racionovat svou protivzdušnou obranu. Oficiální izraelské zdroje však nedostatek zatím veřejně nepřiznávají.
Od zahájení izraelské vojenské operace minulý pátek proti íránskému jadernému programu a jeho balistickým kapacitám odpálil Teherán více než 370 raket a stovky dronů. Útoky si doposud vyžádaly životy 24 Izraelců, dalších více než 500 osob bylo zraněno.
Spojené státy, které už delší dobu vědí o zhoršující se situaci izraelských zásob, se podle WSJ snažily doplňovat potřebné vybavení. Avšak i americké zásoby jsou omezené. Vzhledem k rozsahu nasazení svých systémů začínají nyní i Spojené státy samy čelit riziku vyčerpání svých kapacit.
Zdroje deníku The Washington Post uvedly, že pokud budou současné tempo útoků a intenzita obrany pokračovat, Izrael by mohl vydržet ještě 10 až 12 dní, než se zásoby přepadových raket vyčerpají. Poté bude nutná americká pomoc nebo přímější zapojení do konfliktu. Už během tohoto týdne může být izraelská armáda nucena volit, které rakety bude schopna zneškodnit, a které ponechá bez zásahu.
Izrael již tradičně nechává dopadat rakety do neobydlených oblastí, pokud je jasné, že nepředstavují bezprostřední hrozbu. Nicméně aktuální masivní útoky míří především na hustě obydlené oblasti, což zvyšuje riziko obětí v případě, že dojde k selhání systému.
Mluvčí izraelské armády uvedl pro WSJ, že IDF je „připravena čelit jakémukoliv scénáři“, ale odmítl komentovat stav munice. Přesto izraelské obranné složky tvrdí, že většina íránských raket byla doposud úspěšně zachycena, podobně jako při předchozích útocích v roce 2024.
Na rozdíl od útoků z roku 2024, které se soustředily hlavně na neobydlenou oblast letecké základny Nevatim v Negevu, nyní íránské střely míří do center měst. Jakékoliv selhání v zachycení střel tak nyní představuje mnohem větší riziko pro civilní obyvatelstvo.
Izrael tvrdí, že operaci proti íránským kapacitám plánoval několik měsíců dopředu a že má přesné informace o rozsahu íránského arzenálu. Armáda v úterý oznámila, že již zničila přibližně 40 % íránských odpalovacích zařízení pro balistické rakety.
Kromě systému Arrow spoléhá Izrael také na jiné prostředky – například americké Patrioty, THAAD systémy rozmístěné na Blízkém východě, a obranné kapacity amerického námořnictva. Přesto však zůstává Izrael v regionu jediným státem, který disponuje schopností efektivně čelit balistickým hrozbám.
Zatímco Izrael pokračuje v operacích hluboko na území Íránu a sleduje každý odpálený projektil, situace na domácí frontě ukazuje rostoucí tlak na logistiku, obranné zásoby i psychologickou odolnost obyvatel. A pokud se nepodaří rychle doplnit střely a techniku, může izraelský protiraketový deštník v nadcházejících dnech výrazně zeslábnout.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.