Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Zástupci Spojených států pro stanici CNN uvedli, že útoky stále probíhají a mají značný rozsah. Tyto údery přicházejí po dlouhodobém tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním důvodem napětí zůstává íránský jaderný program, kvůli kterému americký lídr opakovaně hrozil silou.
Podle dostupných zpráv z izraelských kruhů byla celá akce s Američany dopředu konzultována. Zatím není potvrzeno, zda se USA do náletů zapojily přímo, nebo jde o samostatnou akci Izraele s americkou podporou. Terčem útoků se staly především odpalovací rampy a balistické střely.
Kvůli zahájeným úderům byl v Izraeli zaveden výjimečný stav platný pro celou zemi. Vláda se tímto způsobem připravuje na možnou íránskou reakci, která by mohla přijít v podobě raket či bezpilotních letounů. Občané dostali pokyn omezit své aktivity pouze na ty nejnutnější.
V Izraeli začala platit přísná pravidla, která ruší výuku ve školách a zakazují lidem chodit do zaměstnání. Uzavřena byla také veřejná shromáždění, přičemž fungovat smí jen vybrané klíčové provozy. Izraelské ministerstvo dopravy se rozhodlo z bezpečnostních důvodů kompletně uzavřít nebe nad zemí.
Podle íránské agentury Fars nezasáhly útoky pouze hlavní město, ale i další lokality jako Isfahán, Qom nebo Karaj. Exploze byly slyšitelné i v Kermánšáhu. Reportéři na místě v Teheránu popsali zvuky silných ran, po kterých následoval viditelný kouř nad centrem města.
Ajatolláh Alí Chameneí, který v Íránu zastává roli nejvyššího vůdce, byl během incidentu v bezpečí mimo metropoli. Podle zdrojů agentury Reuters došlo k jeho včasnému přesunu do chráněného objektu. Místní média odhadují, že charakter výbuchů odpovídá použití raketových střel.
Pro Spojené státy jde o druhý přímý zásah v Íránu během necelých dvanácti měsíců. Podobná situace nastala v červnu roku 2025, kdy Trump nechal bombardovat tři íránská jaderná zařízení. Írán tehdy odpověděl útokem na americkou základnu v Kataru.
Současná vojenská akce souvisí i s Trumpovým varováním ohledně postupu Teheránu proti vlastním obyvatelům. Lidskoprávní organizace mluví o více než pěti tisících mrtvých demonstrantů, zatímco Írán přiznává zhruba tři tisíce obětí. Washington dal dříve jasně najevo, že násilí proti civilistům nezůstane bez následků.
Bílý dům v uplynulém období posiloval svou vojenskou přítomnost v regionu a hovořil o připravené armádě. Donald Trump stanovil Teheránu krátkou lhůtu pro vyřešení sporů o atomový program, což Írán odmítal. Teheránská vláda veškerá americká tvrzení o raketách i počtech mrtvých označuje za lživá.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.