Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Zástupci Spojených států pro stanici CNN uvedli, že útoky stále probíhají a mají značný rozsah. Tyto údery přicházejí po dlouhodobém tlaku ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Hlavním důvodem napětí zůstává íránský jaderný program, kvůli kterému americký lídr opakovaně hrozil silou.
Podle dostupných zpráv z izraelských kruhů byla celá akce s Američany dopředu konzultována. Zatím není potvrzeno, zda se USA do náletů zapojily přímo, nebo jde o samostatnou akci Izraele s americkou podporou. Terčem útoků se staly především odpalovací rampy a balistické střely.
Kvůli zahájeným úderům byl v Izraeli zaveden výjimečný stav platný pro celou zemi. Vláda se tímto způsobem připravuje na možnou íránskou reakci, která by mohla přijít v podobě raket či bezpilotních letounů. Občané dostali pokyn omezit své aktivity pouze na ty nejnutnější.
V Izraeli začala platit přísná pravidla, která ruší výuku ve školách a zakazují lidem chodit do zaměstnání. Uzavřena byla také veřejná shromáždění, přičemž fungovat smí jen vybrané klíčové provozy. Izraelské ministerstvo dopravy se rozhodlo z bezpečnostních důvodů kompletně uzavřít nebe nad zemí.
Podle íránské agentury Fars nezasáhly útoky pouze hlavní město, ale i další lokality jako Isfahán, Qom nebo Karaj. Exploze byly slyšitelné i v Kermánšáhu. Reportéři na místě v Teheránu popsali zvuky silných ran, po kterých následoval viditelný kouř nad centrem města.
Ajatolláh Alí Chameneí, který v Íránu zastává roli nejvyššího vůdce, byl během incidentu v bezpečí mimo metropoli. Podle zdrojů agentury Reuters došlo k jeho včasnému přesunu do chráněného objektu. Místní média odhadují, že charakter výbuchů odpovídá použití raketových střel.
Pro Spojené státy jde o druhý přímý zásah v Íránu během necelých dvanácti měsíců. Podobná situace nastala v červnu roku 2025, kdy Trump nechal bombardovat tři íránská jaderná zařízení. Írán tehdy odpověděl útokem na americkou základnu v Kataru.
Současná vojenská akce souvisí i s Trumpovým varováním ohledně postupu Teheránu proti vlastním obyvatelům. Lidskoprávní organizace mluví o více než pěti tisících mrtvých demonstrantů, zatímco Írán přiznává zhruba tři tisíce obětí. Washington dal dříve jasně najevo, že násilí proti civilistům nezůstane bez následků.
Bílý dům v uplynulém období posiloval svou vojenskou přítomnost v regionu a hovořil o připravené armádě. Donald Trump stanovil Teheránu krátkou lhůtu pro vyřešení sporů o atomový program, což Írán odmítal. Teheránská vláda veškerá americká tvrzení o raketách i počtech mrtvých označuje za lživá.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
