Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
První nálet zasáhl horní patro budovy v nemocnici Násir a zabil novináře Hussama al-Masriho. Novináři a záchranáři následně spěchali na místo, aby pomohli raněným. Poté, o patnáct minut později, zasáhla stejné místo druhá bomba.
Podle reportáže televize AlGhad TV, která zachytila tyto události, bylo vidět záchranáře v oranžových vestách a novináře, jak si dlaněmi chrání obličej jen několik sekund před tím, než je druhá bomba usmrtí.
Následné záběry zachytily těla záchranářů a novinářů ležící jedno přes druhé, zakrvácená a pokrytá prachem. Izraelský útok, při kterém zemřelo několik novinářů, odsoudila celá řada světových lídrů, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Ten na sociální síti X napsal, že je útokem na nemocnici Násir zděšen a zdůraznil, že civilisté, zdravotníci a novináři musí být chráněni, a proto je podle něj nutné okamžitě vyhlásit příměří. Americký prezident Donald Trump vyjádřil svoji nespokojenost a francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok za "nepřijatelný". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně nazval událost "tragickým omylem" a vyjádřil hlubokou lítost.
Izrael opakovaně útočí na nemocnice a tvrdí, že je Hamás využívá k vojenským účelům, což ale nikdy nepotvrdil. Rovněž opakovaně zabíjí novináře a prohlašuje, že mají vazby na Hamás. Sdružení novinářů však taková tvrzení považují za nepodložená.
Při pondělním útoku zemřelo pět novinářů: Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Daggaová z agentury Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry, Moaz Abu Taha a Ahmad Abu Aziz.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od 7. října 2023 zabito 193 palestinských novinářů, což je více než celosvětový počet zabitých novinářů za předchozí tři roky. Regionální ředitelka CPJ Sara Qudahová uvedla, že Izrael dál vraždí novináře v Gaze, zatímco svět přihlíží a nedokáže rázně zakročit. Tyto nezákonné činy podle ní musí okamžitě skončit a pachatelům nesmí být nadále dovoleno jednat beztrestně.
Agentura Associated Press vyjádřila hluboký šok a zármutek nad smrtí Daggaové a dalších novinářů. Zároveň uvedla, že se snaží zajistit bezpečí svých novinářů v Gaze, kteří se i nadále věnují zásadním reportážím v obtížných a nebezpečných podmínkách. Podobně se vyjádřila i agentura Reuters, která uvedla, že je zprávou o smrti Masriho a zranění Khaleda zdrcená.
Mluvčí izraelské armády řekl, že náčelník štábu nařídil předběžné vyšetřování útoku. Uvedl, že Izrael "vyjadřuje lítost nad zraněním nezúčastněných osob" a že "se nezaměřuje na novináře". Izraelská vyšetřování pochybení ze strany armády však jen zřídka zajistí spravedlnost. Zpráva zveřejněná v srpnu ukázala, že 88 % vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze bylo ukončeno nebo zůstalo nevyřešených.
Mariam Daggaová, která měla 33 let, pracovala jako novinářka na volné noze pro agenturu AP a další média. Podle kolegů byla symbolem oddanosti a profesionálního nasazení. Do posledních chvil přinášela svědectví o utrpení civilistů. Před svou smrtí, stejně jako mnoho jiných novinářů v Gaze, zanechala poslední vůli a vzkaz pro svého třináctiletého syna, ve kterém mu psala: "Udělej mě hrdou... staň se úspěšným a vynikni."
Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pondělní útoky na nemocnici Násir, která je jedinou fungující veřejnou nemocnicí na jihu Gazy, narušily chod operačního sálu. Útok ministerstvo odsoudilo a označilo ho za součást "systémového ničení zdravotnického systému". Zdravotníci rovněž oznámili, že v centrální Gaze zemřelo šest lidí, když se snažili dostat k místu distribuce potravin, a v Gaze došlo k dalším leteckým útokům.
Válka v Gaze trvá již 22 měsíců a od jejího začátku bylo zabito nejméně 62 686 Palestinců. Izrael zahájil útoky v reakci na událost ze 7. října 2023, kdy Hamás napadl Izrael, zabil přibližně 1 200 lidí a 250 jich vzal jako rukojmí.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.