Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
První nálet zasáhl horní patro budovy v nemocnici Násir a zabil novináře Hussama al-Masriho. Novináři a záchranáři následně spěchali na místo, aby pomohli raněným. Poté, o patnáct minut později, zasáhla stejné místo druhá bomba.
Podle reportáže televize AlGhad TV, která zachytila tyto události, bylo vidět záchranáře v oranžových vestách a novináře, jak si dlaněmi chrání obličej jen několik sekund před tím, než je druhá bomba usmrtí.
Následné záběry zachytily těla záchranářů a novinářů ležící jedno přes druhé, zakrvácená a pokrytá prachem. Izraelský útok, při kterém zemřelo několik novinářů, odsoudila celá řada světových lídrů, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Ten na sociální síti X napsal, že je útokem na nemocnici Násir zděšen a zdůraznil, že civilisté, zdravotníci a novináři musí být chráněni, a proto je podle něj nutné okamžitě vyhlásit příměří. Americký prezident Donald Trump vyjádřil svoji nespokojenost a francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok za "nepřijatelný". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně nazval událost "tragickým omylem" a vyjádřil hlubokou lítost.
Izrael opakovaně útočí na nemocnice a tvrdí, že je Hamás využívá k vojenským účelům, což ale nikdy nepotvrdil. Rovněž opakovaně zabíjí novináře a prohlašuje, že mají vazby na Hamás. Sdružení novinářů však taková tvrzení považují za nepodložená.
Při pondělním útoku zemřelo pět novinářů: Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Daggaová z agentury Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry, Moaz Abu Taha a Ahmad Abu Aziz.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od 7. října 2023 zabito 193 palestinských novinářů, což je více než celosvětový počet zabitých novinářů za předchozí tři roky. Regionální ředitelka CPJ Sara Qudahová uvedla, že Izrael dál vraždí novináře v Gaze, zatímco svět přihlíží a nedokáže rázně zakročit. Tyto nezákonné činy podle ní musí okamžitě skončit a pachatelům nesmí být nadále dovoleno jednat beztrestně.
Agentura Associated Press vyjádřila hluboký šok a zármutek nad smrtí Daggaové a dalších novinářů. Zároveň uvedla, že se snaží zajistit bezpečí svých novinářů v Gaze, kteří se i nadále věnují zásadním reportážím v obtížných a nebezpečných podmínkách. Podobně se vyjádřila i agentura Reuters, která uvedla, že je zprávou o smrti Masriho a zranění Khaleda zdrcená.
Mluvčí izraelské armády řekl, že náčelník štábu nařídil předběžné vyšetřování útoku. Uvedl, že Izrael "vyjadřuje lítost nad zraněním nezúčastněných osob" a že "se nezaměřuje na novináře". Izraelská vyšetřování pochybení ze strany armády však jen zřídka zajistí spravedlnost. Zpráva zveřejněná v srpnu ukázala, že 88 % vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze bylo ukončeno nebo zůstalo nevyřešených.
Mariam Daggaová, která měla 33 let, pracovala jako novinářka na volné noze pro agenturu AP a další média. Podle kolegů byla symbolem oddanosti a profesionálního nasazení. Do posledních chvil přinášela svědectví o utrpení civilistů. Před svou smrtí, stejně jako mnoho jiných novinářů v Gaze, zanechala poslední vůli a vzkaz pro svého třináctiletého syna, ve kterém mu psala: "Udělej mě hrdou... staň se úspěšným a vynikni."
Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pondělní útoky na nemocnici Násir, která je jedinou fungující veřejnou nemocnicí na jihu Gazy, narušily chod operačního sálu. Útok ministerstvo odsoudilo a označilo ho za součást "systémového ničení zdravotnického systému". Zdravotníci rovněž oznámili, že v centrální Gaze zemřelo šest lidí, když se snažili dostat k místu distribuce potravin, a v Gaze došlo k dalším leteckým útokům.
Válka v Gaze trvá již 22 měsíců a od jejího začátku bylo zabito nejméně 62 686 Palestinců. Izrael zahájil útoky v reakci na událost ze 7. října 2023, kdy Hamás napadl Izrael, zabil přibližně 1 200 lidí a 250 jich vzal jako rukojmí.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.