Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
První nálet zasáhl horní patro budovy v nemocnici Násir a zabil novináře Hussama al-Masriho. Novináři a záchranáři následně spěchali na místo, aby pomohli raněným. Poté, o patnáct minut později, zasáhla stejné místo druhá bomba.
Podle reportáže televize AlGhad TV, která zachytila tyto události, bylo vidět záchranáře v oranžových vestách a novináře, jak si dlaněmi chrání obličej jen několik sekund před tím, než je druhá bomba usmrtí.
Následné záběry zachytily těla záchranářů a novinářů ležící jedno přes druhé, zakrvácená a pokrytá prachem. Izraelský útok, při kterém zemřelo několik novinářů, odsoudila celá řada světových lídrů, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Ten na sociální síti X napsal, že je útokem na nemocnici Násir zděšen a zdůraznil, že civilisté, zdravotníci a novináři musí být chráněni, a proto je podle něj nutné okamžitě vyhlásit příměří. Americký prezident Donald Trump vyjádřil svoji nespokojenost a francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok za "nepřijatelný". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně nazval událost "tragickým omylem" a vyjádřil hlubokou lítost.
Izrael opakovaně útočí na nemocnice a tvrdí, že je Hamás využívá k vojenským účelům, což ale nikdy nepotvrdil. Rovněž opakovaně zabíjí novináře a prohlašuje, že mají vazby na Hamás. Sdružení novinářů však taková tvrzení považují za nepodložená.
Při pondělním útoku zemřelo pět novinářů: Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Daggaová z agentury Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry, Moaz Abu Taha a Ahmad Abu Aziz.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od 7. října 2023 zabito 193 palestinských novinářů, což je více než celosvětový počet zabitých novinářů za předchozí tři roky. Regionální ředitelka CPJ Sara Qudahová uvedla, že Izrael dál vraždí novináře v Gaze, zatímco svět přihlíží a nedokáže rázně zakročit. Tyto nezákonné činy podle ní musí okamžitě skončit a pachatelům nesmí být nadále dovoleno jednat beztrestně.
Agentura Associated Press vyjádřila hluboký šok a zármutek nad smrtí Daggaové a dalších novinářů. Zároveň uvedla, že se snaží zajistit bezpečí svých novinářů v Gaze, kteří se i nadále věnují zásadním reportážím v obtížných a nebezpečných podmínkách. Podobně se vyjádřila i agentura Reuters, která uvedla, že je zprávou o smrti Masriho a zranění Khaleda zdrcená.
Mluvčí izraelské armády řekl, že náčelník štábu nařídil předběžné vyšetřování útoku. Uvedl, že Izrael "vyjadřuje lítost nad zraněním nezúčastněných osob" a že "se nezaměřuje na novináře". Izraelská vyšetřování pochybení ze strany armády však jen zřídka zajistí spravedlnost. Zpráva zveřejněná v srpnu ukázala, že 88 % vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze bylo ukončeno nebo zůstalo nevyřešených.
Mariam Daggaová, která měla 33 let, pracovala jako novinářka na volné noze pro agenturu AP a další média. Podle kolegů byla symbolem oddanosti a profesionálního nasazení. Do posledních chvil přinášela svědectví o utrpení civilistů. Před svou smrtí, stejně jako mnoho jiných novinářů v Gaze, zanechala poslední vůli a vzkaz pro svého třináctiletého syna, ve kterém mu psala: "Udělej mě hrdou... staň se úspěšným a vynikni."
Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pondělní útoky na nemocnici Násir, která je jedinou fungující veřejnou nemocnicí na jihu Gazy, narušily chod operačního sálu. Útok ministerstvo odsoudilo a označilo ho za součást "systémového ničení zdravotnického systému". Zdravotníci rovněž oznámili, že v centrální Gaze zemřelo šest lidí, když se snažili dostat k místu distribuce potravin, a v Gaze došlo k dalším leteckým útokům.
Válka v Gaze trvá již 22 měsíců a od jejího začátku bylo zabito nejméně 62 686 Palestinců. Izrael zahájil útoky v reakci na událost ze 7. října 2023, kdy Hamás napadl Izrael, zabil přibližně 1 200 lidí a 250 jich vzal jako rukojmí.
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k uzavření čtrnáctibodové dohody, kterou stvrdil svým podpisem šéf Bílého domu Donald Trump. Podle jeho vyjádření má tento krok zabránit propadu globální ekonomiky do hluboké krize. Vysoce postavení američtí činitelé hovoří o velkém triumfu pro USA, ačkoli Washington musel Teheránu poskytnout výrazné ústupky v oblasti politiky i financí. Klíčovým záměrem celého ujednání je plná obnova lodní dopravy v Hormuzském průlivu.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.