Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
První nálet zasáhl horní patro budovy v nemocnici Násir a zabil novináře Hussama al-Masriho. Novináři a záchranáři následně spěchali na místo, aby pomohli raněným. Poté, o patnáct minut později, zasáhla stejné místo druhá bomba.
Podle reportáže televize AlGhad TV, která zachytila tyto události, bylo vidět záchranáře v oranžových vestách a novináře, jak si dlaněmi chrání obličej jen několik sekund před tím, než je druhá bomba usmrtí.
Následné záběry zachytily těla záchranářů a novinářů ležící jedno přes druhé, zakrvácená a pokrytá prachem. Izraelský útok, při kterém zemřelo několik novinářů, odsoudila celá řada světových lídrů, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Ten na sociální síti X napsal, že je útokem na nemocnici Násir zděšen a zdůraznil, že civilisté, zdravotníci a novináři musí být chráněni, a proto je podle něj nutné okamžitě vyhlásit příměří. Americký prezident Donald Trump vyjádřil svoji nespokojenost a francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok za "nepřijatelný". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně nazval událost "tragickým omylem" a vyjádřil hlubokou lítost.
Izrael opakovaně útočí na nemocnice a tvrdí, že je Hamás využívá k vojenským účelům, což ale nikdy nepotvrdil. Rovněž opakovaně zabíjí novináře a prohlašuje, že mají vazby na Hamás. Sdružení novinářů však taková tvrzení považují za nepodložená.
Při pondělním útoku zemřelo pět novinářů: Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Daggaová z agentury Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry, Moaz Abu Taha a Ahmad Abu Aziz.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od 7. října 2023 zabito 193 palestinských novinářů, což je více než celosvětový počet zabitých novinářů za předchozí tři roky. Regionální ředitelka CPJ Sara Qudahová uvedla, že Izrael dál vraždí novináře v Gaze, zatímco svět přihlíží a nedokáže rázně zakročit. Tyto nezákonné činy podle ní musí okamžitě skončit a pachatelům nesmí být nadále dovoleno jednat beztrestně.
Agentura Associated Press vyjádřila hluboký šok a zármutek nad smrtí Daggaové a dalších novinářů. Zároveň uvedla, že se snaží zajistit bezpečí svých novinářů v Gaze, kteří se i nadále věnují zásadním reportážím v obtížných a nebezpečných podmínkách. Podobně se vyjádřila i agentura Reuters, která uvedla, že je zprávou o smrti Masriho a zranění Khaleda zdrcená.
Mluvčí izraelské armády řekl, že náčelník štábu nařídil předběžné vyšetřování útoku. Uvedl, že Izrael "vyjadřuje lítost nad zraněním nezúčastněných osob" a že "se nezaměřuje na novináře". Izraelská vyšetřování pochybení ze strany armády však jen zřídka zajistí spravedlnost. Zpráva zveřejněná v srpnu ukázala, že 88 % vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze bylo ukončeno nebo zůstalo nevyřešených.
Mariam Daggaová, která měla 33 let, pracovala jako novinářka na volné noze pro agenturu AP a další média. Podle kolegů byla symbolem oddanosti a profesionálního nasazení. Do posledních chvil přinášela svědectví o utrpení civilistů. Před svou smrtí, stejně jako mnoho jiných novinářů v Gaze, zanechala poslední vůli a vzkaz pro svého třináctiletého syna, ve kterém mu psala: "Udělej mě hrdou... staň se úspěšným a vynikni."
Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pondělní útoky na nemocnici Násir, která je jedinou fungující veřejnou nemocnicí na jihu Gazy, narušily chod operačního sálu. Útok ministerstvo odsoudilo a označilo ho za součást "systémového ničení zdravotnického systému". Zdravotníci rovněž oznámili, že v centrální Gaze zemřelo šest lidí, když se snažili dostat k místu distribuce potravin, a v Gaze došlo k dalším leteckým útokům.
Válka v Gaze trvá již 22 měsíců a od jejího začátku bylo zabito nejméně 62 686 Palestinců. Izrael zahájil útoky v reakci na událost ze 7. října 2023, kdy Hamás napadl Izrael, zabil přibližně 1 200 lidí a 250 jich vzal jako rukojmí.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
V únoru 2022, když Rusové postupovali na Kyjev, si Oleksandr Dmitriev uvědomil, že ví, jak zastavit jejich postup. Navrhl vyhodit do povětří hráz, která zadržovala řeku Irpiň severovýchodně od hlavního města, a obnovit tak dávno vysušené záplavové území. Dmitriev, který se před válkou věnoval pořádání offroadových závodů v této oblasti, dobře znal místní terén. Byl si jistý, že zaplavení povodí řeky – rozlehlé oblasti močálů a rašelinišť, která byla odvodněna ještě za sovětských dob – by zcela znemožnilo pohyb ruské vojenské techniky.
Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.