Dne 25. srpna 2025 zasáhly izraelské bomby hlavní nemocnici na jihu Gazy. Podle zdravotnických úředníků zemřelo nejméně 20 lidí, včetně pěti novinářů, kteří přispěchali na pomoc zraněným po prvním útoku.
První nálet zasáhl horní patro budovy v nemocnici Násir a zabil novináře Hussama al-Masriho. Novináři a záchranáři následně spěchali na místo, aby pomohli raněným. Poté, o patnáct minut později, zasáhla stejné místo druhá bomba.
Podle reportáže televize AlGhad TV, která zachytila tyto události, bylo vidět záchranáře v oranžových vestách a novináře, jak si dlaněmi chrání obličej jen několik sekund před tím, než je druhá bomba usmrtí.
Následné záběry zachytily těla záchranářů a novinářů ležící jedno přes druhé, zakrvácená a pokrytá prachem. Izraelský útok, při kterém zemřelo několik novinářů, odsoudila celá řada světových lídrů, včetně britského ministra zahraničí Davida Lammyho.
Ten na sociální síti X napsal, že je útokem na nemocnici Násir zděšen a zdůraznil, že civilisté, zdravotníci a novináři musí být chráněni, a proto je podle něj nutné okamžitě vyhlásit příměří. Americký prezident Donald Trump vyjádřil svoji nespokojenost a francouzský prezident Emmanuel Macron označil útok za "nepřijatelný". Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nicméně nazval událost "tragickým omylem" a vyjádřil hlubokou lítost.
Izrael opakovaně útočí na nemocnice a tvrdí, že je Hamás využívá k vojenským účelům, což ale nikdy nepotvrdil. Rovněž opakovaně zabíjí novináře a prohlašuje, že mají vazby na Hamás. Sdružení novinářů však taková tvrzení považují za nepodložená.
Při pondělním útoku zemřelo pět novinářů: Hussam al-Masri, který pracoval pro agenturu Reuters, Mariam Abu Daggaová z agentury Associated Press, Mohammed Salam z Al-Džazíry, Moaz Abu Taha a Ahmad Abu Aziz.
Podle Výboru na ochranu novinářů (CPJ) bylo od 7. října 2023 zabito 193 palestinských novinářů, což je více než celosvětový počet zabitých novinářů za předchozí tři roky. Regionální ředitelka CPJ Sara Qudahová uvedla, že Izrael dál vraždí novináře v Gaze, zatímco svět přihlíží a nedokáže rázně zakročit. Tyto nezákonné činy podle ní musí okamžitě skončit a pachatelům nesmí být nadále dovoleno jednat beztrestně.
Agentura Associated Press vyjádřila hluboký šok a zármutek nad smrtí Daggaové a dalších novinářů. Zároveň uvedla, že se snaží zajistit bezpečí svých novinářů v Gaze, kteří se i nadále věnují zásadním reportážím v obtížných a nebezpečných podmínkách. Podobně se vyjádřila i agentura Reuters, která uvedla, že je zprávou o smrti Masriho a zranění Khaleda zdrcená.
Mluvčí izraelské armády řekl, že náčelník štábu nařídil předběžné vyšetřování útoku. Uvedl, že Izrael "vyjadřuje lítost nad zraněním nezúčastněných osob" a že "se nezaměřuje na novináře". Izraelská vyšetřování pochybení ze strany armády však jen zřídka zajistí spravedlnost. Zpráva zveřejněná v srpnu ukázala, že 88 % vyšetřování obvinění z válečných zločinů v Gaze bylo ukončeno nebo zůstalo nevyřešených.
Mariam Daggaová, která měla 33 let, pracovala jako novinářka na volné noze pro agenturu AP a další média. Podle kolegů byla symbolem oddanosti a profesionálního nasazení. Do posledních chvil přinášela svědectví o utrpení civilistů. Před svou smrtí, stejně jako mnoho jiných novinářů v Gaze, zanechala poslední vůli a vzkaz pro svého třináctiletého syna, ve kterém mu psala: "Udělej mě hrdou... staň se úspěšným a vynikni."
Palestinské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že pondělní útoky na nemocnici Násir, která je jedinou fungující veřejnou nemocnicí na jihu Gazy, narušily chod operačního sálu. Útok ministerstvo odsoudilo a označilo ho za součást "systémového ničení zdravotnického systému". Zdravotníci rovněž oznámili, že v centrální Gaze zemřelo šest lidí, když se snažili dostat k místu distribuce potravin, a v Gaze došlo k dalším leteckým útokům.
Válka v Gaze trvá již 22 měsíců a od jejího začátku bylo zabito nejméně 62 686 Palestinců. Izrael zahájil útoky v reakci na událost ze 7. října 2023, kdy Hamás napadl Izrael, zabil přibližně 1 200 lidí a 250 jich vzal jako rukojmí.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.