Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".
Ál Thání uvedl, že v den útoku se setkal s rodinou jednoho z rukojmích a řekl, že tato rodina "počítá s mediací, nemají žádnou jinou naději". Premiér se domnívá, že premiér Netanjahu útokem na Hamás veškerou naději zmařil. Krátce po útoku řekl novinářům, že se Katar nenechá ve svých zprostředkovatelských snahách zastavit. Nicméně nyní pochybuje o smysluplnosti jednání a uvedl, že se cítí zrazen.
Netanjahu podle něj "podkopal jakoukoliv šanci na stabilitu a mír", a dodal, že jednání bylo zřejmě jen "ztrátou času". Katar se nyní chystá "přehodnotit všechno" kolem svého zapojení do budoucích rozhovorů o příměří. Podle premiéra jsou v tomto ohledu ve velmi podrobné konverzaci s americkou vládou.
Katar hostí největší americkou vojenskou základnu na Blízkém východě a je důležitým spojencem Spojených států. Prezident Trump byl o útoku informován krátce před jeho zahájením, nikoliv Izraelem, ale předsedou sboru náčelníků štábů, generálem Danem Cainem. Trump sice útok přímo neodsoudil, nicméně řekl, že je znepokojen. Ál Thání řekl CNN, že Spojené státy vyjádřily Kataru podporu "při mnoha příležitostech".
Víkend před útokem Spojené státy navrhly nový rámec pro příměří. Trump řekl, že s jeho podmínkami Izrael souhlasí a že "je čas, aby ho přijal i Hamás". Katarský premiér na schůzce vyzval Hamás, aby na návrh "pozitivně reagoval", než Izrael zaútočil.
Dále uvedl, že doufá, že dojde ke "kolektivní odpovědi" na izraelský útok v Dauhá. Podle Ál Tháního se nyní reakce konzultuje a projednává s dalšími partnery v regionu. Premiér řekl, že se v nadcházejících dnech v Dauhá uskuteční arabsko-islámský summit, kde se rozhodne o dalším postupu. Ál Thání dodal, že Katar nebude po partnerech požadovat konkrétní reakci. Doufá ale, že se dospěje k něčemu smysluplnému, co odradí Izrael od "pokračování v tomto šikanování".
Polsko oznámilo, že na jeho žádost se mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN, aby projednala narušení polského vzdušného prostoru. Polský vicepremiér a ministr zahraničí Radosław Sikorski pro rozhlasovou stanici RMF FM uvedl, že cílem je upozornit svět na bezprecedentní ruský útok drony proti členské zemi OSN, EU a NATO. V minulosti už ministr před Radou bezpečnosti vystoupil a podle něj argumenty Polska rezonovaly. Kdo bude mluvit tentokrát, ještě nebylo rozhodnuto.
Vzorek odebraný roverem Perseverance z horniny Cheyava Falls na Marsu obsahuje „nejjasnější známky“ dávného života, jaké kdy byly na rudé planetě nalezeny. Vědci z NASA objevili na hornině „leopardí skvrny,“ o nichž se domnívají, že mohly vzniknout díky mikrobiálnímu životu před miliardami let. Své poznatky publikovali ve vědeckém časopise Nature. Ačkoli je třeba provést další analýzy, podle úřadujícího ředitele NASA Seana Duffyho nemají pro tento nález jiné vysvětlení.
Počáteční reakce Polska na narušení vzdušného prostoru nejméně devatenácti ruskými drony ukázala nečekanou jednotu tamní rozdělené politické scény. Pravicový prezident Karol Nawrocki a centristický premiér Donald Tusk, kteří spolu vedou vyhrocený politický boj, vystupovali na veřejnosti s harmonickým a vlasteneckým tónem. Oba se sešli ve vojenském velitelství, kde byli informováni o situaci, píše Politico.
Smrt konzervativního aktivisty Charlieho Kirka je dalším tragickým příkladem narůstajícího politického násilí ve Spojených státech. Střelba na univerzitě v Utahu se stala součástí znepokojivého rituálu, kdy po násilném činu následuje odsouzení, výzvy k zamyšlení a sliby, že se to už nikdy nebude opakovat, ale násilí stále pokračuje.
Katarský premiér odsoudil Izrael za útok na Hamás v Dauhá a nazval ho barbarským činem. Řekl, že Izrael tímto činem zničil veškerou naději pro izraelské rukojmí, kteří stále zůstávají v Gaze. Premiér šejk Muhammad bin Abdulrahmán bin Džásim Ál Thání v rozhovoru pro CNN řekl, že měli pocit, že jednali s civilizovanými lidmi. Dodal, že Izrael svým útokem spáchal "státní terorismus".
Policie ve Spojených státech potvrdila, že po střelbě na univerzitě v Utahu, při které zahynul aktivista Charlie Kirk, není zadržen žádný podezřelý. Úřady tak reagovaly na předchozí rozporuplná prohlášení ze strany policie, FBI a dalších složek. Případ je i nadále aktivně vyšetřován, na objasnění incidentu spolupracuje utažské oddělení veřejné bezpečnosti s FBI a místními policejními odděleními.
Vztah Charlieho Kirka a Donalda Trumpa byl podle CNN mimořádně silný, což dokládá i fakt, že se Kirk jako jeden z mála nebál otevřeně vyjádřit svůj názor, i když byl v rozporu s prezidentovým. Jedním z takových případů bylo Trumpovo rozhodnutí zaútočit na íránské jaderné základny v červnu 2025.
Ve Spojených státech stále probíhá pátrání po pachateli střelby, při které byl usmrcen aktivista Charlie Kirk. K incidentu došlo na půdě utažské univerzity, kde byl Kirk zastřelen, když hovořil k zhruba třem tisícům lidí.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.